Kouzlo přítomného okamžiku

Môže "obyčajný" film pre niekoho neobyčajným? Za mňa je odpoveď jasna. Milý film, ktorý málo kto plno ocení, čo sa nedá vyčitať. Keď už je pomaly koniec roka, tak môžem za seba povedať, že je to môj najosobnejší film tohto roka. Milý, očarujúci a v dôsledku bolestivo realisticky.. (26.12.2013)

O tom, jak moc se mi tenhle středoškolský příběh o nápravě jednoho bohéma a prvních krůčcích šedé myšky dostal pod kůži hovoří to, že jsem jej musel asi v polovině filmu zapauzovat a po jen pár minutách přestávky jsem si na něj vzpomněl zase až za hodinu ("hele, já se vlastně koukal na nějakej film..."). Příběh i nápad nebyl špatný, jen trochu neuvěřitelný a... nudný. Možná mi to prostě nepadlo do nálad nebo to bylo skutečně ultra rozvláčné, ale pod tu kůži se to nedostalo. Asi i proto, že jsem s Milesem vůbec nesoucítil a ten náctiletý král večírků mi byl ukradený. A Shailene to už nevytrhla. Skutečně, už zde vkomentářích vzpomínaní Mud a Kings of Summer mě zaujali více propracovanějším příběhem. A pak jsem si ještě vzpomněl na Have Dreams, Will Travel, které sice bylo tématicky možná lehce jinde, ale tohle všechno strčí lehce do kapsy. ~ 2,5* (21.03.2014)

Oukej, má to dvě scény, který si dovolím prohlásit za klíčový - sex a bouračku. Sex samozřejmě Suttera s Aimee, a bouračkou nemyslím tu sraženou poštovní schránku. Proč jsou klíčový, ptáš se, milý Watsone? Zaprvé je zapotřebí říct, že storytelling je skvělej (že by díky předloze?), a nemá zapotřebí žádných berliček, aby se posouval jak v místě tak v čase. Zároveň ale storytelling ctí postavy, a tím myslím úplně všechny postavy, nejen ty dvě hlavní. Cassidy není žádná ta typická bitch queen a královna plesu a zahořklá vůči Aimee, Marcus není žádnej nafoukanej zahořklej král plesu, a v zásadě storytelling tohohle filmu ctí úplně všechny postavy a nezneužívá je - každá má naopak svou minulost a svůj důvod být na scéně, a když ten důvod nemá, prostě tam není (viz Aimeeina matka!). Ztráta panenství tak nejen, že je klíčová pro Aimee, ale je klíčová i pro samotný storytelling a láme tak první akt v naprosto citlivě zpracované scéně, kdy ani herci nezapomínají, co jejich postavy jsou zač. Bouračka je pak klasickým klimatem, vyvrcholením filmu a character arcu jak pro Sutterovu postavu, tak pro Aimee. Tyhle dvě události bez nějakých berliček, kterými si jinak režiséři a hlavně scénáristi rádi vypomáhají, vystavují dva hlavní body Aristotelova schématu. Vtipné přitom je, že doplněný Freytag pak katastrofou rozumí eventuálně katarzi, která ale přichází až s druhou bouračkou, tedy vyvráceným sloupkem nebo mail boxem. Film tak nejen ctí postavy, ale i (klasické) drama, a dělá to všechno opatrně, precizně, bez přehánění a co je nejlepší, je to teen movie a přitom není. Je to dospělé a neuvěřitelně uvěřitelné. Sutter není žádnej bourák, co láme přes koleno jednu holku za druhou, Cassidy není žádná bitch queen a Aimee není žádné ošklivé káčátko. A navíc, opakovaně, všechny postavy mají svůj důvod být v záběru, a všechny postavy mají své místo, a když jej nemají, nejsou na plátně, což je k nezaplacení skvělé. Kdyby film neměl dva menší problémy, dám mu za plnou dardu a vůbec se za to stydět nebudu. Ta dvě mínus jsou překvapivě tato: Třetí akt je příliš krátký a skáče rychle z místa na místo. Dokonce je to tak sestříhané, že první a druhý akt dohromady tvoří 80 minut filmu, a to je prostě pro vyvrcholení filmu příliš moc, či v tomhle případě příliš málo prostoru na něj. Ve výsledku tak závěrečný akt působí příliš uspěchaně a od rozhovoru na dálnici po úsměv před školou uplyne příliš málo dialogu na to, aby katarze zapůsobila. A druhým mínusem je pro mě osobně fakt, že kamera je v podstatě totálně průměrná a nemá nápad na to, aby jinak krásný a vřelý vztah mezi oběma hlavními postavami prohloubila. Místama jsem až úplně brečel nad tím, jak citlivé jsou výkony obou herců a citlivá je režie a citlivá je i chemie mezi těmito třemi hrdiny filmu, a kamera přitom je totálně chladná a necitlivá a neumožňuje ani hercům ani režisérovi nic víc. Jinak ale upřímně řečeno je Spectacular Now nejlepší teen (romcom) snímek, kterej jsem za posledních pár let viděl. Klobouček. (12.05.2016)

Nikterak převratná a originální teenage dramedy, kterou ale táhnou přesně vybraní herci pronášející občas i ty násilněji naroubované pravdy (o kterých ale není třeba pochybovat) naprosto přirozeně. Sice je to pořád celkem milé, ale když si v tom člověk najde to svoje tak to může i celkem slušně zasáhnout. Možná mírně nadhodnocuji, ale v porovnání s loňskými průměrnými a podprůměrnými teenage komediemi a hlavně v porovnání se starším Perks of Being Wallflower je to vyloženě povedený civilní film (nejen) pro teenagery. (07.01.2014)

Civilní, přirozené, bezprostřední a procítěné (skoro)romantické drama, v němž září jako supernova na noční obloze ústřední herecká dvojice. Shailene Woodley potvrzuje, že je momentálně nejnadanější a nejcharismatičtější hollywoodskou hvězdičkou. Well done! 9/10! (29.05.2014)

Spectacular, jak už ostatně název napovídá. Budu muset vzít Ponsoldta na vědomí a očekávat s čím přijde příště. Jinak letošek je co se coming-of-age filmů týče opravdu silný - letní indie pohoda Way Way Back, skvělé Blue is the Warmest Colour a teď Spectacular Now.. (21.12.2013)

Tak trochu jiny středoškolský příběh, kde nic a nikdo není černý nebo bílý, dobrý nebo špatný. Když se na to dívám z nadhledu, tak si říkám, že to nebylo nic extra, Miles Teller mi byl strasně nesympatický, Shailene hrála super naivku... děj taky žádný překvápko, jenže já se u některých scén tak přiblbě usmívala, a tím, že hlavní představitelé nebyli žadní krasavci a celý to bylo takový přirozený, tak prostě je to víc jak průměr. (26.02.2014)

Jsem smutná z toho, že se mi film tak nelíbil. Moc jsem se na něj těšila a podle traileru vypadal dobře. No ale prostě i kdybych chtěla dát ty 4*, tak mé svědomí mi brání. Hodně mi vadilo, jak se furt Aimeé debilně pochichtávala.. těžko říct, jestli takhle debilně hraje (ještě jsem ji v ničem jiném neviděla) nebo jestli to takhle debilně měla hrát, ale hrozně mě to iritovalo a pokaždé jsem obrátila oči v sloup. No a Sutter tu podle mě nevystupoval jako obyčejný puberťák ale jako lehce namyšlený ukázkový vůl, co si myslí, že bez něj by žádná párty nebyla tak dobrá. A to jeho filosofování pořád mě taky štvalo. No a popravdě bych se mu ani nedivila, kdyby to s Aimeé zabalil, protože kdyby mi takhle někdo plánoval vztah na pomalu dalších deset let dopředu a ještě k tomu tak aktivně, když jsem s ním jeden měsíc, tak bych vzala nohy na ramena. Ne prostě mě to mrzí, ale tohle mi nesedlo a tu krásu v tom nevidím. "It's fine to just live in "now", but the best part of "now" is there's another one tomorrow." (04.01.2014)

Příjemně civilní film o dospívání se skutečnými náctiletými. Vím, že to nezní jako úchvatná recenze, ale v době kdy daný žánr ovládli třicetiletí modelové a předvádí v něm emocionální overkill, je realismus vlastně svěžím vánkem (18.01.2014)

Tak jo. Myslel jsem, že to bude nuda, že to bude klišé, ale ti herci to prostě zvládli výborně. Neskutečně uvěřitelné výkony, skvělá romance, jen je pak zkažená tím hnusným světem tam venku. Takové to ale je. Tenhle film ukazuje, že "Prcičky" někdy nemusí být tak velká sranda, někdy si musíte projít osobním hnojem, abyste se z toho nakonec dostali. (10.02.2014)

Méně sympatického herce pro hlavní roli neměli? (16.09.2014)

Málokedy ma nejaká vzťahovka v mnohých ohľadoch toľko nasrala, ale napriek tomu vyvolávala dobré pocity. Odhliadnuc od klišoidných sprostostí ide o sympatický malý film s ohromným hereckým obsadením, ktorý ťahajú postavy, ktorým keď nefandíte, ste v prdeli. Mnoho zaujímavých liniek (s ex, s otcom) odbúrava pozornosť od ústredného vzťahu, ktorý sa tým pádom prirodzene vyvíja. Ak by som mal na škole analyzovať nejaký príbeh, vybral by som si tento. 3/4* (15.10.2016)

Film, do kterého se můžete vcítit. Přesně takovéto filmy mám rád. Miles a Shailene odvádí velmi dobrou práci, jejich výkony jsou uvěřitelné a celkově dělají film realističtějším. (25.12.2013)

You'll always be my favorite ex-boyfriend. 1) Spoiler. K nevýraznému snímku mám řadu výhrad od tuctovosti děje až po nepadnoucí oblečení hlavního hrdiny. Ke konci to už už vypadá, že se tvůrci pochlapí a pošlou Suttera tam, kam zjevně směřuje - za svým otcem, jemuž se tak podobá. Bohužel však touha po happy endu, jak to tak u masové americké produkce bývá, převážila a chlapec nakonec zmoudří. Aleluja. 2) 26letý Miles Teller (hlavní postava Sutter) hraje 18letého (!) středoškoláka přijatelně s nenápadným "britským" šarmem. Ve snímku se ukáže ještě 20letý Masam Holden (Ricky, Sutter mu zařídí rande). (09.07.2014)

Alkohol je metla lidstva - čekala jsem příjemnou americkou romanťárnu a dostalo se mi surového dramatu se skvělými hereckými výkony. 89% DOPORUČUJI! (30.08.2014)

Ten moment, kdy sympatická holka narazí na školního dementa a přes všechny cedule značící, že tudy cesta nevede, si spolu začnou románek. Nebavilo mě to, protože ten kluk je fakt dement a ať si tam scenárista napíše jakoukoliv berličku, tak dementem zůstane. A přitom to mohl být tak krásný film. Strasti a lásky dospívající mládeže, fajn hudba, indie feeling, zkrátka všechno co mi šmakuje. Akorát ten kluk. Je to dement. Nejsvětlejším momentem tak zůstává závěrečný song… a ten je teda vážně festovní. (20.02.2015)

Pecka, za jejímž úspěchem stojí hlavně neskutečná přirozenost s jakou je příběh napsán a odehrán. Teller a Woodley jsou fantastický ústřední pár, jejichž sílu ukazuje především několik delších, střihem nerušených dialogových scén po vzoru trilogie Before. Ponsoldt má sice až moc rád nejasné poslední záběry (po Smashed nechybí ani zde), ale to jen malá osobní kaňka na jinak vynikající romantice. 90% (18.12.2013)

Po filme Stuck in Love prišlo opäť jedno veľké prekvapenie, presne takýto druh filmu mám rád. Hlavné postavy vo svojom vnútornom boji našli to čo hľadali, a pri pozeraní filmu som si spomenul na jeden zaujímavý citát "Věř tomu že každý člověk dělá vše pro to, aby byl milován, každý touží po lásce. Dělá vše pro to, aby tento pocit získal. Dokonce i zlo v lidech je výkřikem zoufalé touhy po přijetí, respektu a potřebnosti. Ale láska je stav, který v sobě máme vždy, je jako plamen. Někdy skomírající, někdy plápolající. Nehledáme lásku, hledáme způsob, jak ji v sobě zažehnout, a ten druhý není tvá láska, je jen palivem tvé lásky. " Presne o tomto je tento krásny film ... (01.01.2014)

V šlapajách 500 days summer so skvelou Woodley, nazdar (25.03.2014)

Od The Perks of Being a Wallflower nejlepší film v ryzím teenage žánru a pro mě osobně jedno z největších překvapení letošního roku. Ve srovnání se zmíněnými Perks je ale tohle komornější snímek, hodně pocitový a více ze života. Není to tak intenzivní ani „vypointované“ jako Perks, v zásadě je to jen jednoduchý příběh o lásce a jiných nástrahách mladého života - alkohol, chybějící otec, poznání vlastní hodnoty, bezradnost ohledně životního směřování atd. Ten konec mi zůstal v hlavě, kdo viděl poslední záběr, ví proč. :-) Shailene Woodley je nesmírně talentovaná, trochu mi připomíná Miu Vasikowskou. Hraje úsporně a přirozeně, tak to mám rád. Přidám se i k těm, kteří tady chválili povedené a autentické zpracování nebo milostné scény nebo procházky z párty. (07.01.2014)