Prstýnek

No, v případě mých prvotních pocitů z Prstýnku, které se se mnou táhly až do konce filmu, je nutné osvěžit si znovu a pro dobro celé mé obrovitánské lásky k filmům od Martina Friče fakt, že tohle romantické melodrama opravdu není pro každého. Je to pomalejší, samozřejmě romantičtější a celkově utahanější. Samozřejmě, profi režie Martina Friče to táhne vcelku vzhůru, ale můj celkový pocit lehounkého zklamání se jednoduše nevytratil. Nechci však říct, že je to špatné, ba naopak, je to dobré, ale pomalejší a rozhodně ne pro každého, hlavně pokud očekáváte další crazy komedii, které šly vždy Fričovi nejlépe. 3/5 (23.01.2023)

Nikdy jsem nechápal, proč se tohle připitomělé cosi stalo jedním z nejúspěšnějších filmů po válce...lidé se asi potřebovali bavit a bylo jim jedno u čeho (tento názor jsem slyšel říkat i o současnosti.) Každopádně film přispěl k popularitě Zdněnka Dítě a Jany Dítětové (žádní příbuzní - viz Polibek ze stadionu.) (20.04.2003)

Film, na který se nezapomíná a a člověk se u něho pobaví příjemným humorem, který se točí kolem zplození knížecího potomka a posléze jeho vztahem s nevlastní sestrou... Nádherný výkon tu předvádí především František Smolík s nezapomenutelnými hláškami ("a to jsou děti někdy ještě nevděčné"), ale i farář Jaroslav Marvan ("Sodoma Gomora") či ústřední postava v dvojroli vystupující Otomar Korbelář. Snad právě jeho narážky tento dnes už zcela nevinně vyhlížející film vedl v padesátých letech k tomu, že byl nepřístupný. Samozřejmě pět hvězdiček. (02.02.2016)

Doslova stokrát omletá komedie především na komerečních stanicích, ale stále stejně zábavná a stále stejně svěží i po těch letech, krásně rozvinutý příběh, se zajímavou zápletkou a s trochu nečekaným koncem..Původně podle námětu od levicového spisovatele Ivana Olbrachta, jako drobná, ale méně známá próza někde z dvacátých let. Herecké výkony tu byli nezapomenutelné, stejně tak jako scéna svádění chasníka Sochora, kněžnou v podání Vlasty Fabiánové a stejně tak jako svérázný humor téměř všech postav. Knežna-Fabianová, kníže-hypochondr-Smolík, chasník Sochor-Korbelář, doktor-Plachta ale i mladý kníže Robert-Dítě. Když jsem to viděl poprvé, jak já jsem jenom přál tomu Sochorovi aby nakonec zůstal s paní kněžnou po jednom boku-bohužel nestalo se a jediným dá-li se říct poutem mezi nimi tak zůstalo jen to řemenem převychované dítě mladý kníže pan Robert...Zajímavosti: jednalo se o poslední český film nasazený do kin ještě za okupace, tedy v tak vypjaté a hektické době, stalo se tak 16.2.1945. (26.08.2007)

Upraveno v červnu 2020. Prstýnek, film Martina Friče podle povídky Ivana Olbrachta, je romantickou nezbedností a letním omámením žádostivým sluncem. Prstýnek je anekdotou se zlomyslným záchvěvem oka, s nevinnou tváří si lehce promne vlasy, pronikavě zahvízdá, na mezi s provokativním smíchem odhalí zadnici a chvilku dává pocit víry, že se tomu také říká láska. Ironie si vychutnává kouzlo okamžiku v bezprostřednosti slov a vzájemného pojení i puzení. Parodická zlomyslnost smyslným pohledem naláká na převrácené stavovské role, tělesné touhy a příbuzenský propletenec. Prstýnek rozhodně není romantickou selankou, ale zaujatým sarkasmem krásné poezie. Průvodcem a jedním z původců romantické rošťárny je Jan Sochor (velmi dobrý Otomar Korbelář, též v roli svého tatínka), mužný chalupník a úspěšný pytlák. Život se odvíjí podle tradičních vesnických not, přesto ho nedělitelně spojuje tajuplný závazek k vrchnostenskému bytí. Boží zázraky se stávají dílem porušení nepsaně závazného nařízení stavovské bariéry a letní slunce se na každého hlasitě usmívá. Hlavní ženskou postavou satirického romantizování je kněžna Andresová (pozoruhodná Vlasta Fabianová), Sochorova vrchnost. Je dívkou, hledající útěchu a náhradu fyzické lásky ve sladkém mužském objetí, ale i starostlivou a strachující se matkou mládím rozdivočelého syna. A tajemství by mělo zůstat tajemstvím. Důležitou postavou je Robert (velmi zajímavý Zdeněk Dítě), mladý kníže, uchvácený krásou života prominentního postavení. Je lehkomyslný a z podstaty svého stavu neurvalý, mladík nemá sebemenší tušení o lechtivém tajemství. Významnou postavou je Baruška (velmi příjemná Jana Dítětová), nejstarší Sochorova dcerka. Prostá vesnická dívka v nabývajících vnadách rozkvétajícího mládí trpí závratí z neodbytného panského nadbíhání. Výraznější postavou je baronka (příjemná Růžena Šlemrová), dlouholetá kněžnina společnice. Je jediným přímluvcem rozjívenosti mladého pána. K výraznějším patří také vesnický farář (dobrý Jaroslav Marvan), zděšený ze zapovězeného tajemství největšího místního zázraku svatého Antonína. Z dalších rolí: neduživý a k té povinné tělesné potenci povzbuzovaný kníže Ferdinand Andres (František Smolík), jeho osobní lékař, pokoutně se inspirující bylinkářstvím (Jindřich Plachta), trpělivá Sochorova manželka Baruška (Naděžda Vladyková), ze Sochorovy pytlácké drzosti navztekaný knížecí lesní (Vladimír Řepa), zkušená vesnická baba kořenářka (Ella Nollová), k vrchnosti úslužný starosta obce Marčan (Antonín Soukup), či z tance s mladým knížetem unesená starostova žena (Darja Hajská). Film Prstýnek je nadýchané a nadnášející letní osvěžení se satirickým odlehčením romantické selanky. Rozkošné filmové pobavení! (01.10.2009)