Komentáře uživatelů k filmu (81)

  • Sarkastic
    ****

    Já osobně proti Prstýnku nic nemám. Ano, je to docela naivní, je zde trochu moc náhod a hlavní myšlenka filmu taky není zrovna originální. Ale dobrovolně přiznávám, že jsem se dobře bavil a rozhodně nenudil. Z hereckých výkonů stojí za zmínku hlavně Korbelář, jeho Sochor stál opravdu za to. Lepší průměr, myslím, že na to zas někdy klidně kouknu, až to budou dávat v TV a na jiným kanálu nebude nic lepšího.(19.2.2008)

  • golfista
    ****

    Klasický příběh o "jablku, které nespadlo daleko od stromu". Kolik levobočků asi zředilo naši českou modru krev ? Vypadá to, že asi víc než v jiných krajích :)(10.6.2003)

  • Tosim
    **

    Nikdy jsem nechápal, proč se tohle připitomělé cosi stalo jedním z nejúspěšnějších filmů po válce...lidé se asi potřebovali bavit a bylo jim jedno u čeho (tento názor jsem slyšel říkat i o současnosti.) Každopádně film přispěl k popularitě Zdněnka Dítě a Jany Dítětové (žádní příbuzní - viz Polibek ze stadionu.)(20.4.2003)

  • Radek99
    ***

    Protektorátně selankovitý snímek, který měl obecenstvu v pustém roce 1944 pomoci zapomenout na plytkou současnost. Zaznamenáníhodný je ale jiný fakt, totiž že komedie Martina Friče v sobě archivuje dobové rodičovské a pedagogické zásady (,,Škoda rány, která padne vedle.") a jako taková je v blízké budoucnosti potenciálně na indexu politicky nekorektních filmů. S příchodem zákona zakazujícího rodičům používání fyzických trestů se možná i protektorátní Prstýnek ocitne v trezoru, jistě se najde nějaký patřičně horlivý ministerský úředník či ještě spíše úřednice, stejně jako se dnes v USA z filmů z 50. let digitálně retušují cigarety...(28.12.2012)

  • Subjektiv
    **

    Při sledování tohoto filmu by člověk snadno nabyl přesvědčení, že nějakým způsobem řeší něco tak závažného jako nevěra či snad dokonce incest a je tak svým způsobem odvážným zástupcem své doby. To by ovšem byla mýlka. Kdykoliv totiž mělo by dojít k nějaké reflexi těchto věcí, kdykoliv hrozilo, že dojde k něčemu, co může postavy či diváka zhnusit, zdrtit či zklamat, vše se zahrálo násilně do autu. V tomto ohledu se drží Prstýnek tradice filmu protektorátního i prvorepublikového. SPOILERY. Z toho důvodu se nevlastní sourozenci nikdy nedozví o pravém původu bratra, z téhož důvodu se Sochorova žena nikdy nedozví o manželově nevěře, z téhož důvodu se najednou sestře její bratr nelíbí, z téhož důvodu je manžel kněžny směšný. KONEC SPOILERŮ. U vědomí postupů postupů filmu těchto dob mě nic z toho nepřekvapuje, ale nic z toho ani netěší. Vlastně je mi z toho spíše nedobře. Slabé **.(23.2.2009)

  • Karlos80
    ***

    Doslova stokrát omletá komedie především na komerečních stanicích, ale stále stejně zábavná a stále stejně svěží i po těch letech, krásně rozvinutý příběh, se zajímavou zápletkou a s trochu nečekaným koncem..Původně podle námětu od levicového spisovatele Ivana Olbrachta, jako drobná, ale méně známá próza někde z dvacátých let. Herecké výkony tu byli nezapomenutelné, stejně tak jako scéna svádění chasníka Sochora, kněžnou v podání Vlasty Fabiánové a stejně tak jako svérázný humor téměř všech postav. Knežna-Fabianová, kníže-hypochondr-Smolík, chasník Sochor-Korbelář, doktor-Plachta ale i mladý kníže Robert-Dítě. Když jsem to viděl poprvé, jak já jsem jenom přál tomu Sochorovi aby nakonec zůstal s paní kněžnou po jednom boku-bohužel nestalo se a jediným dá-li se říct poutem mezi nimi tak zůstalo jen to řemenem převychované dítě mladý kníže pan Robert...Zajímavosti: jednalo se o poslední český film nasazený do kin ještě za okupace, tedy v tak vypjaté a hektické době, stalo se tak 16.2.1945.(26.8.2007)

  • Kulmon
    ****

    Romantický příběh, který se odehrává v polovině 19. století. Hřích z mládí by byl nejspíš zapomenut, nebýt prstýnku a toho, že se mladík začne ucházet o svou sestru. V nezvyklé roli zde uvidíme v menší roli Jaroslava Marvana jako pana faráře.(27.5.2007)

  • flanker.27
    ****

    Mně se v tomhle filmu nejvíc líbí ty poznámky o starodávném osvědčeném výchovném receptu. Teoretikové moderní výchovy dětí musejí upadat do mdlob :)(27.12.2017)

  • gudaulin
    ***

    Film, který scénářem i provedením odpovídá prvorepublikové produkci, má nicméně plus v podobě silného hereckého obsazení a zkušené režie Martina Friče. Staromilská romantická záležitost - celkový dojem 55 %.(19.1.2008)

  • sportovec
    *****

    Zdánlivě konvenční příběh o tajích modré krve - mimochodem, jak prokázala před časem Helena Sobková na příkladu Boženy Němcové, dítěte, které ve svém pohnutém životě mělo méně štěstí než filmová postava ztvárněná Zdeňkem Dítětem - zachovává ve fričovském přepisu plně sociální notu původní předlohy předního českého socialistického spisovatele v navazující podobě nadprůměrného scénáře Josefů Neuberga a Hlaváče a dále ji rozvíjí do typicky českého úsměvného nadhledu, v němž sice vysoké zůstává vysokým a nízké nízkým, ale ne tak, aby nebylo s to moudrým nadhledem vnímat spojující skutečnosti a souvislosti. Typicky prvorepublikový film třicátých let současně prolamuje tento rámec a jasně ukazuje k filmové produkci rodící se Třetí republiky Československé. V hereckém obsazení je tento přeryv symbolizován duetem dvou nedoceňovaných jmenovců - Zdeňka Dítěte a Jany Dítětové. Zcela atypickou a skvěle zvládnutou úlohu tu hraje Jaroslav Marvan a zřejmě jeden z vrcholů jejich filmografie znamenal PRSTÝNEK i pro Otomara Korbeláře, "supermana" českého filmu v pozitivním slova smyslu a jinou dobovou variantu mužství k typu, který symbolizoval např. Oldřich Nový, a Vlastu Fabiánovou (její pojetí role kněžny evidentně inspirovalo o dvacet let později jinou nedoceňovanou herečku a rovněž Vlastu Fialovou v klasické televizní inscenaci Jiráskovy LUCERNY). Úsměvná poloha, vlastenecky optimistické češství prýštící ze snad každého záběru, touha, aby se konečně stal skutečností konec nacistické poroby, touha po znovuzískávané svobodě, to všechno poznamenalo tento skvělý film a spoludotvořilo jeho jedinečný ráz. Závěrečná scéna oboustranného smíchu v Korbelářově a Dítětově podání jakoby předznamenávala šeříky a jarním májovým sluncem rozzářenou Prahu rozevírající svou náruč prezidentu Benešovi a naději v obnovení a další rozvíjení sociálního rozměru demokracie První republiky. V PRSTÝNKU tak prolnutím těchto a řady dalších, zde nezmíněných souvislostí a průsečíků, ztajených v tomto snu o lidské rovnosti, dosáhl jednoho z vrcholů své mimořádné tvorby daší velikán naší národní kinematografie hraného filmu Martin Mac Frič, podobek staré české měšťanské revoluční rodiny, jež stojí u počátků moderní české společnosti. PRSTÝNEK byl, je a zůstává nedoceňovaným šperkem českého filmu. Šperkem, který s uplývajícími lety nejenže svou hodnotu neztrácí, ale naopak obnovuje a zesiluje.(24.3.2008)

  • NinadeL
    *****

    "Sochore pojď, přenes mě." U toho se vždy tetelím. Ale FEXu nikdy nezapomenu tu "chytrou" kombinaci s Morálkou paní Dulské! Za to by někdo zasloužil vyhazov.(15.2.2009)

  • troufalka
    *****

    Film, který si dobře pamatuji ze svého dětství a který mám čím dál raději.(30.8.2018)

  • Ony
    ****

    Dodnes svěží prosluněná komedie s kouzelnými exteriéry a kouzelně blbou zápletkou. Ta scéna, kde Fabiánová řekne Korbelářovi: "Ty se mě bojíš?" je úžasně živočišná.(4.2.2006)

  • paascha
    ***

    Viděl jsem to asi stokrát, z toho devětadevadesátkrát do svých 15. narozenin, což bylo dávno, dávno(6.11.2011)

  • Jacinda
    ****

    Pamatuju si pořádně jen scénu s koláčky. A pak někdo je něčí syn. Ale i tak to ve mě zanechalo docela dobrý dojem(21.12.2009)

  • Aky
    ****

    Film z dob, kdy život, jak se zdá, byl přehledný a úsměvný. Jednomu by se tam chtělo vracet.(13.9.2014)

  • mchnk
    ****

    Jednoduchý, ale přesto poučný příběh a ještě ke všemu skvěle zahranej. Sochor je představitelem hrdosti, spravedlnosti a hlavně naprosto přesné představy o tom, co člověk k životu potřebuje. Perfektní obraz neuvěřitelně velké sociální propadliny. Na jedné straně chasa, která co si neudělá to nemá a na druhé straně vrchnost, za kterou snad i na toaletu chodí někdo jinej. V tomto filmu je morální stránka obou zúčastněných stran stejně dobrá, ale ve většině případech, bylo ponížení a bída na úkor majetku jednoho rodu vždy daleko horší. Zde je to pojaté komediálně a proto je zde i dostatečná míra spravedlnosti.(25.3.2012)

  • Sinecod
    ***

    Láska, pořád láska. Už je mi to slovo protivné. Docela nic moc film no.(3.6.2012)

  • CaptainNor
    ****

    Roztomilá a laskavá klasika s nadčasovým významem. Kdo ho tam chce najít, najde ho. Otomar Korbelář zapadá do role zemitého Jana Sochora dokonale a Vlasta Fabiánová je velmi půvabná a přitažlivá. Martin Frič točil filmy jak na běžícím pásu, ale málokdy sklouzl do pouhé rutiny. A když už uchopil slabší scénář, vyrovnal ho skvělou režií, kamerou a střihem. Ano, Prstýnek je naivní, ale každá doba měla své oddechovky. Obvodní lékař a docent ve fakultní nemocnici - oba jsou doktoři. Zkuste prosím srovnat Prstýnek s dnešními „oddechovkami“ Zkusili jste? Děkuji.(17.5.2008)

  • Big Bear
    ***

    Pytlák Říha aneb v zámku a podzámčí... Na protektorátní film, točený v dusivé atmosféře pátého roku války je to vcelku milé a i vtipné. Nevím proč ale evokuje mi to Babičku. Mezi Korbelářem a kněžnou to pěkně jisřilo! * * *(1.6.2013)

  • Marthos
    *****

    Jedním z řady levicových spisovatelů, které domácí filmové výrobny nepřímo podporovaly zadáváním lektorských úkolů a objednávkou většinou nikdy nerealizovaných námětů, byl také Ivan Olbracht. Když se pak společnost Nationalfilm nakonec rozhodla zahrnout do nepříliš početné produkce roku 1944 jeho humoresku Táta z cyklu Devět veselých povídek z Rakouska i republiky (později přepracováno a přejmenováno na Bejvávalo), musela jméno autora skrýt za pseudonym Kamil Zeman, což bylo ovšem Olbrachtovo původní občanské jméno. Realizace se ujal zkušený Martin Frič, který si pro letní exteriérové scény zvolil působivé lokace v okolí veltruského zámku a blízkého parku. Olbracht zasadil romantický příběh do druhé poloviny devatenáctého století a na pozadí dvougenerační linie odvyprávěl osudy příslušníků dvou společensky rozdílných skupin. S jemným ironickým nadhledem je tu proti sobě postavena půvabná kněžna a samorostlý pytlák a poté jejich potomci, kteří netuší svůj příbuzenský vztah. Silnou devizou tohoto romantického filmu je vynikající herecké obsazení. Jak Otomar Korbelář, tak Vlasta Fabianová hrají své generační postavy s jasným charakterovým zabarvením, tak, aby v nich nepřevládal zbytečný romantizující kýč, ale spíše pobavený výraz ve tvářích obou protagonistů. Výborně se ve svých rolích etablovali i Zdeněk Dítě s Janou Dítětovou, nádhernou karikaturu senilního knížete tu sehrál František Smolík, jehož povzdechy nad léčivými čajíčky zůstanou již trvale pověstné. Prstýnek má pak v historii české kinematografie nemalý význam coby poslední film, uvedený do protektorátních kin ještě před květnovým osvobozením. Zároveň zůstává jedním z nejmilejších odkazů zářivé éry barrandovského věku a dnešnímu divákovi nabízí šanci zúčastnit se té neopakovatelné atmosféry horkého letního dne, který patřil jen kněžně a pytlákovi. "Sedni si sem. Ke mě. Blíž. Ty se mě bojíš?"(3.10.2008)

<< předchozí 1 2 3 4 5