poster

Psohlavci

  • anglický

    Dog's Heads

Historický / Drama

Československo, 1955, 91 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Disk
    **

    Srovnávat s původní verzí Svatopluka Innemana z roku 1931 by bylo nefér už jen z toho důvodu, že Fričova verze byla natočena v jiných společenských podmínkách a měla lepší technické vybavení (např. barevná kamera). Raději srovnejme s Vávrovou husitskou trilogií, která je vrcholným počinem historického filmu 50. let. A tady Fričovi Psohlavci bohužel prohrávají. Samozřejmě i zde je skvělá výprava a jedno herecké eso vedle druhého, ale Frič narozdíl od Vávry neumí pořádně zacházet s komparzem, takže davové scény vypadají jako schůzka ochotníků. Ani závěrečná scéna Kozinova oběšení nevyvolává tolik žádaných emocí, jako tomu bylo u Husova upálení. Martin Frič zkrátka na objednávku a bez nějakého tvůrčího zapálení natočil velmi průměrný snímek, který sice odpovídá dobovým standardům, ale dnešním divákům už může sotvaco nabídnout. 5/10(29.11.2011)

  • WANDRWALL
    ***

    Další velkofilm z českých dějin, natočený v padesátých letech minulého století. Tentokrát se filmaři prosadili díky dobré předloze, kterou nenapsal nikdo menší než Alois Jirásek. A tak hrdina Kozina, kterého Chodové dneska trochu opomíjejí, se dostal prostřednictvím tohoto rozmáchlého filmu i do každé domácnosti, kde se o jeho skutcích mohou dovědět široké divácké masy. Film posiluje patrionismus, vlastnenectví, může se stát i podpůrným materiálem pro činnost leckterých ultrapravicových spolků činných právě v Chodsku.(9.9.2011)

  • Spinosaurus
    ***

    Zatímco Revolučnímu roku 1848 jsem spíše strhával hvězdičky za komunistický nános, neboť po řemeslné stránce šlo o skvělý snímek, zde tři hvězdičky odpovídají řemeslné kvalitě. Pan Frič mě celkem zklamal. Od režiséra jeho formátu bych čekal více emocí, ale hlavně jsem byl na rozpacích z toho nesystematického střídání scén. Takovýhle zmatek bych spíš čekal od pana Vlčka (Rudá záře nad Kladnem) a nikoliv od jednoho z nejlepších režisérů. Škoda.(7.2.2013)

  • Mikino00
    *****

    Frič prostě umí, natočil skvělý historický snímek podle Jiráskovy předlohy, kterou si musím co nejdříve přečíst. Dějově se film odehrává v nelehkém období tzv. druhého nevolnictví, které bylo pro poddané velmi těžké (a to mělo být ještě hůře v průběhu dalších let). Chodové pak představují naprosto specifickou skupinu v rámci Českých zemí, která svým povstáním zanechala mezi protirobotními povstáními silnou stopu. Kozinova postava je dobře zahrána Rážem, stejně tak jsou obsazeny i všechny vedlejší role. Myslím si, že dobu a situaci v těchto letech se podařilo vyjádřit docela dobře, výprava je rovněž slušná.(28.5.2014)

  • ripo

    Román Aloise Jiráska „Psohlavci" si získal hned od svého prvního knižního vydání v roce 1885 nejširší okruh čtenářů. Tento hluboce lidský a umělecky pravdivý obraz boje prostých českých lidí proti poddanství a útisku vždycky byl a je dosud výrazem odvěké touhy našeho lidu. po svobodném a rovnoprávném životě; zároveň v mistrovské zkratce zpodobňuje ušlechtilý odboj někdejších chodských strážců hranic proti tyranskému představiteli cizácké šlechty, Maxmiliánu Lammingerovi z Albenreuthu, v jedné z nejsmutnějších epoch našich dějin, na sklonku 17. století. — Jiráskův snad nejznámější a nejoblíbenější román zaujal nejen čtenáře, jak o tom svědčí více než 30 vydání této knihy, ale i výtvarné, hudební a dramatické umělce. Karel Kovařovic složil na námět „Psohlavců" stejnojmennou úspěšnou operu, na jevištích divadel se hrálo několikeré dramatické zpracováni „Psohlavců" — v Praze naposledy v roce 1953 v Armádním uměleckém divadle za režie národního umělce E. F. Buriana. — Čeští filmoví pracovníci se obracejí k Jiráskovým „Psohlavcům" již po druhé. V roce 1931 je natočil režisér Svatopluk Innemann podle scénáře Václava Wassermanna a Josefa Neuberga s Bedřichem Karenem v titulní roli. V jubilejním desátém roce naší zestátněné kinematografie přicházejí nově zfilmovaní „Psohlavci" opět do našich kin — „abychom se" řečeno slovy Zdeňka Nejedlého, zasvěceného vykladače díla Aloise Jiráska — „i potěšili i poučili o tom, co bylo a nikdy být už nemůže a nesmí, i o tom, co síly bylo a dodnes je v našem lidu." Filmový přehled 7/1955(24.7.2009)

  • - Martin Frič povedal, že natočiť tento film bolo najťažšie za tridsať päť rokov svojej režisérskej praxe. (Raccoon.city)

  • - Vladimír Ráž si v jedné přestávce natáčení zlomil ruku. Se zlomenou rukou poté natočil i rvačku u lípy. (M.B)

  • - Ve 37. minutě je možné spatřit v malé roli Jana Wericha. (vschovanek)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace