Psohlavci

"Tuten Lomikar to pěkně obrátil. My jsme žalovali a nýčko abysme se hájili..." Jářku, dobré to bulo, tuto vlastenectví mám rád. Hale nebýt Vladimíra Ráže, Miloše Nedbala, ukrutně záporného Miloše Kopeckého, velmi dobré výpravy a Bedřichem Smetanou inspirované hudby E. F. Buriana, hasi bych se tak nebavíl. (17.11.2012)

Srovnávat s původní verzí Svatopluka Innemana z roku 1931 by bylo nefér už jen z toho důvodu, že Fričova verze byla natočena v jiných společenských podmínkách a měla lepší technické vybavení (např. barevná kamera). Raději srovnejme s Vávrovou husitskou trilogií, která je vrcholným počinem historického filmu 50. let. A tady Fričovi Psohlavci bohužel prohrávají. Samozřejmě i zde je skvělá výprava a jedno herecké eso vedle druhého, ale Frič narozdíl od Vávry neumí pořádně zacházet s komparzem, takže davové scény vypadají jako schůzka ochotníků. Ani závěrečná scéna Kozinova oběšení nevyvolává tolik žádaných emocí, jako tomu bylo u Husova upálení. Martin Frič zkrátka na objednávku a bez nějakého tvůrčího zapálení natočil velmi průměrný snímek, který sice odpovídá dobovým standardům, ale dnešním divákům už může sotvaco nabídnout. 5/10 (29.11.2011)

Jirásek napsal Psohlavce jako přesvědčený národně liberální představitel českého měšťanstva (boj za politická práva proti svévolné německé šlechtě), tato politická rovina ve filmu nezmizela, spíše je zdůrazněna, sociální rozměr není tolik akcentován. Obrazová stránka odpovídá Stallichovu standartu, historický výpravný film by takto měl v 50. letech vypadat, horší je to s jazykem, pražským hercům z pusy chodský dialekt nejde a nejde, třebaže pro romantické pojetí filmu byly typově vybráni víceméně správně. Nemělo by se zapomenout na hudbu E. F. Buriana, která z celého díla nejméně odpovídá dobovým konvencím, její symfonismus není z rodu české už tehdy zavedené filmové hudby. Přesto je Fričovým nejpovedenějším historickým filmem Hvězda zvaná Pelyněk. (08.03.2010)

Je jen k pláči a k vzteku jakým způsobem soudruzi z 50. let pošlapali a zneužili české autory, s Jiráskem v čele. Když ale člověk odhlédne od tohoto nánosu, uvidí pod tím vším pořád dobrou filmařinu, opravdovou touhu dostát nesmrtelnosti předlohy. Buďme ještě rádi za Martina Friče - na to, ve které době byl film natáčen, se s tím popral víc než dobře. V méně povolaných rukou to mohlo dopadnout o moc hůř! (12.03.2010)

Je hodne zajimave, srovnavat tyto Psohlavce s o 23 let starsimi. Ten casovy rozdil, diky Fricove rezii vypada daleko vetsi. Ja myslim, ze se jedna o dobre zpracovany Jiraskuv roman, kteremu snad az na dialogy neni moc co vytknout. Hezka vyprava a velkoryse herecke obsazeni, tam snad chybi jenom Bek... (02.01.2022)