• MarekT
    *****

    Když si uvědomím dobu vzniku, je tento celek ještě více půvabnější - jedná se nejen o první českou, ale zároveň i světovou parodii, jak ji známe dnes - téměř deset let před rozhlasovou "Goon Show", přesně dvacet let před Monty Python a více než tři dekády před tehdejší kometou ZAZ, od kterých dnes zase čerpá prakticky každý... Jelikož prvorepublikovým naivním romancím se spíše vyhýbám a když je už náhodou (během sobotního oběda) zahlédnu, tak nanejvýš s úšklebem, tudíž mě k záměru váží sympatie k tomu, že "každému, co jeho jest a co si zaslouží". Ale i bez tohoto musím ocenit herecké podání (místy kamennější než výše zmínění mistři absurdit!) a hlavně úžasně trhlým způsobem otextované písně. Co se týče zde tolik propíraného epilogu, osobně bych jej nechal tam, kde má být - jeho přítomnost dle mě potvrzuje ono průkopnictví v žánru a brilantní smysl pro mystifikaci, co se pánů Friče a Nového týče. Dnes nám to se znalostí mnou výše zmíněného nepřijde, ale můžeme najisto říct, že bychom snímek vnímali před šedesáti lety stejně? 90%(15.3.2011)

  • Zagros
    ****

    První československá parodie, která je navíc přímo skvělá. Co je na ní tak skvělého? Třeba dialogy, u který se budete velmi často smát nahlas a většinu času minimálně usmívat. Obsazení - je takřka totožné s filmy z nichž si dělá legraci. Ruku v ruce s tím herecké výkony, kdy všechny klišé, kýče a banální fráze pronášejí naprosto vážně a tím jen přidávají další level k povedené zábavě. Žánr parodií mi nikdy k srdci nepřirostl, ale Pytlákova schovanka ano. Dokáže diváky oslovit i po téměř sedmdesáti letech a to se u parodií jenom tak nevidí. Klobouk dolů a čtyři hvězdy k tomu.(25.5.2018)

  • Rosana
    *****

    Ha, skutečně dokonalé dílo. Parodie na všechny ty přesladké filmy s dobrým koncem! Jenom mě zamrzelo, že na konci vysvětluje pan Nový, že se jedná o parodii a výsměch. Tím filmu ubral na kouzlu - chytrý divák to pochopí a hloupý má svůj skvělý film. Takhle prozradili hlupákům, že je oklamali a z těch, co to poznali, udělali hlupáky :((23.1.2009)

  • flanker.27
    *****

    "A jak se jmenoval, maminko? - No to já nevím, film byl tenkrát ještě němý." - "Zajímavé, normálně je motolicin barvy bílé. No to on byl asi dlouho někde ve tmě." - "A ti námořníci? - Snad také trpěli." - "Jsem tak rozervána." - "Mám tady drobnou tisícikorunu." - "Vrať se mi zpátky, ztracený ideále, čas letí do finále..." - "Bultone, budeme si tykat." - "My prostí lidé jsme uvyklí pracovat, ale na vás by práce mohla působiti zhoubně."(9.12.2005)

  • Schlierkamp
    ***

    Československý film vypráví, jak chudá dívka Elén našla štěstí, lásku a slávu zásluhou šlechetného milionáře René Skalského. V melodramatu je však zveličena naivita dějových zápletek a hloupost klišé a umocněna směšnost frází a faleš dialogů, čímž vznikla povedená parodie na prvorepublikové poměry od tvůrce, jimiž se podobnými díly proslavil. V hlavních rolích zamilovaného milionáře a nevlastní pytlákovy dcery se představili O. Nový a H. Vítová. Ve vedlejších rolích se objevily další známé herecké osobnosti, jež neváhali vnést do svých postav značnou míru nadsázky. Zaujal pytlák Dubský, jenž se stal hajným, v podání O. Korbeláře, za hranou zákona působící ředitel Malhorn V. Vejražka, odmítnutý nápadník houslista Pavel Sedloň Z. Dítě či B. Machník v roli milionářova sluhy Boltona. Fričovu parodii lze vnímat jako přelom mezi prvorepublikovými, resp. protektorátními filmy s jejich typickým ztvárněním a vyjadřování a budovatelskou érou, jež měla následovat. V závěru snímku mě téměř zamrazilo, kdy O. Nový v jedné z písní, jež by se snad lépe uplatnily v opeře a jimž jde rozumět každé druhé slovo, s hrdostí pronese, že nemusí pracovat. Vzápětí je však barevném rozlišení už v socialistické rovině vše vysvětleno a uvedeno na pravou míru a je jasné, že idylickým prvorepublikovým romancím odzvonilo. Se zdejším vysokým hodnocení se však neztotožňuji a i přes zajímavý nápad a provedení neshledávám na snímku až tolik významného.(6.8.2017)

  • - Parodický žánr byl v době natáčení filmu něčím novým. Dle pozdějších vzpomínek představitele houslisty Michala Sedloňe, Zdeňka Dítěte, se v době natáčení na Barrandově stalo něco do té doby nevídaného. (Zdroj: ČSFD.cz)

  • - Herci se sjížděli na místě natáčení i tehdy, kdy neměli záběr, a sledovali, jak si se scénářem poradí jejich kolegové a snažili se odkoukat nové parodické prvky pro své postavy. (Zdroj: ČSFD.cz)

  • - Filmovalo se v obci Rokoš u Průhonic. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace