Orheimovci
Kompani Orheim
The Orheim Company
The Orheim Company
Režie:
Arild AndresenKamera:
Philip ØgaardHudba:
Aslak HartbergHrají:
Vebjørn Enger, Kristoffer Joner, Cecilie A. Mosli, Glenn André Viste Bøe, Rolf Kristian Larsen, Tone Beate Mostraum, Andreas Cappelen, Eili Harboe (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Čtyřiadvacetiletého Jarlu probudí z opileckého spánku telefon. Jeho matka volá, že mu zemřel otec. Namísto smutku cítí Jarle jen hněv a taky úlevu. Na motivy nejúspěšnějšího románu Torea Renberga vznikl stejnojmenný film zobrazující nejen silný lidský příběh chlapce, který vyrůstal s otcem alkoholikem, ale také energický příběh o chtíči dospívajících, o bolesti a vášni, o osvobození a vykoupení. Snímek je poslední kapitolou trilogie o Jarlu Kleppovi, jejíž první dvě části nesou názvy Muž, který miloval Yngve a Já cestuji sám. (Zlín Film Festival)
(více)Recenze (9)
Skvělý snímek, který popisuje život dospívajícího Jarleho Orheima v rodině despotického, cholerického otce, který se marně snaží zvítězit nad svým alkoholizmem. Jako vedlejší děj pak slouží ještě Jarleho politické vyzrávání. Na tento film by se měli podívat především rodiče, aby pochopili, že vyžadovat striktní splnění jejich požadavků za každou cenu, může vztahu dítěte k rodičům značně uškodit. ()
Na mě příliš nevýrazné. Norská potažmo skandinávská zdrženlivost mi tu příliš nesedla, trochu té "Itálie" by nezaškodilo. Takhle mi jinak nesporně dobře udělaný film přišel jako barevný obrázek vytištěný na černobílé tiskárně. ()
Príbeh o rozpadajúcej rodine na čele ktorej stojí otec - alkoholik a ktorú nám autori snímku ukazujú z pohľadu mladého dospievajúceho mladíka hľadajúceho samého seba a objavujúceho nové zákutia života. Podarený snímok. ()
A tu mladý perspektívny komunista Orheim plní na slabých 130 procent. Sociálna dráma o otcovi akoholikovi, matke puťke a synovi, ktorý sa nechal zviesť na zlé chodníčky komunizmu v 80.rokoch v chladnom Nórsku. Natočené pekne, s atmosférou, ale bez hlbšieho zásahu a dlhé o 10 minút. 1 z 5 ()
Další role Kristoffera Jonera, která mu sedla. Asi bych ho v Orheimech přirovnal, jak chováním, tak i hereckým výkonem k postavě v Nebezpečné známosti. A opět tímto filmem je potvrzeno, že norská kinematografie patří k těm kvalitním, ale je často nedoceněná. ()
Autenticky působící, ale mdlé a nevýrazné. ()
Obvyklý příběh obyčejné rodiny násilnického alkoholika, submisivní manželky a dospívajícího komunisty. To vše hezky zakomponované do sociálního kontextu norské kultury po roce 1985. Mladý Jarlu, introvertní sympaťák, ale vyrostl do podivné buchty, nemohu tedy víc než za 3. Jak málo stačí k narušení dobrého dojmu. ()
rozhodně zajímavý film ()
Rok 1985. Opojná rychlá jízda na bicyklu s berany, na nich igelitka s nákupem magnetofonových kazet potřebných k nahrávání koncertu z televize. Popíková hudba, Walkman, džíska s odznaky a doma čekající přiopilý despotický otec hrozící násilím. Jak moc mě je tohle vše blízké. Tvůrci filmu mě dali možnost zavzpomínat na léta dospívání a udělali to velmi precizně. Další z filmů, který se nedá pouze vidět, ten se musí prožít! ()