Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Věčný boj študáků a kantorů viděný laskavým humorem Jaroslava Žáka. Nejúspěšnější divadelní komedie 2010. Záznam představení Městského divadla Brno v režii H. Burešové. Kdo by neznal klasické výroky študáků a kantorů z legendárního filmu Martina Friče „Škola základ života". Již méně je známý fakt, že filmový scénář vznikl na základě divadelní komedie, kterou na výzvu E. F. Buriana napsal středoškolský učitel Jaroslav Žák. A ten vycházel z vlastní humoristické prózy, která byla ve své době mimořádně populární. A tak lze dnes říct, že Žákovy neopakovatelné postavičky „študáků" a „kantorů" – stejně jako autorovo laskavě ironické vidění školy coby sportovního zápasu – jsou právem nesmrtelné. Žákova divadelní verze se stala rovněž základem adaptace Hany Burešové; jsou do ní navíc dějově zakomponovány populární písničky třicátých let, které v inscenaci živě hraje a zpívá studentská kapela. S humorem i nadsázkou jsou tu nahlíženy typické školní situace, zobrazující „věčný boj" študáků a kantorů, mezi nimiž poznáváme povědomé typy a charaktery prostředí nejen školního, ale vůbec českého.
Celý soubor Městského divadla se s radostí vrátil do školních lavic první republiky a v režii Hany Burešové nás baví svými hereckými výkony i zpěvem. (Česká televize)

(více)

Recenze (12)

kingik 

všechny recenze uživatele

S úctou k tradici si dám Peška plnou krabici. Vyfetuji klidně jeho ponožky in memoriam, poskáču holky v sextě, s Benetkem pokoříme rekord ve skoku o piči, jen už nikdy ani pohledem nezavadím o žádný divadelní remake, neřkuli v okázale debilním a maximálně nezábavném provedení MD v Brně. Já beru, že slavný film a jeho slavné scény mohou být pro divadelní aranžmá dobrým materiálem, jenže ze slavných scén jsou zde jen útržky, které jsou jen velmi slabým sledem pitvoření a ustavičného jalového přehrávání, které je po půl hodině nesnesitelné. Celé představení má přes dvě hodiny(!), což bylo velice přehnané. Takže nastupuje kabaret, značná porce písniček a tvůrci nevědí kdy skončit. Asi nejzajímavější byla předělávka několika notoricky známých a památných scén z filmu. Pro diváka znalého filmu bylo "překopání" známých scének sice mírným šokem, nicméně se dá ocenit, že se původní dílo nekopírovalo otrockým způsobem. Jenže to je na celé představení žalostně málo. Samo litr, že se divadelním předělávkám pro příště vyhnu, gentlemani. Viděno z televizního záznamu. 1/10 ()

Hopi 

všechny recenze uživatele

Divadlo v televizi nějak nefunguje. Když se to nezažije naživo, tak to prostě není ono. Měl jsem jít do divadla, ale z nějakého důvodu jsem nemohl. Rodiče z toho byli nadšení, já si počkal na záznam v televizi a nějak mě to moc neoslovilo. Velké množství písniček není podle mého vkusu, muzikály nevyhledávám. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Takový hezký pomníček kultovnímu prvorepublikovému filmu, který přes všechnu snahu podle mého doplácí přesně na to, co popsal ve svém komentu uživatel Boogeyman. Chápu, že rozdíl mezi filmovým a divadelním herectvím a stejně tak výrazovými prostředky tady vždycky byl a bude, ale ve filmu to je zkrátka mnohem civilnější a celá ta nadsázka a přehrávání divadelních herců působí příliš rušivě. Ty študácké vtípky by byly plně funkční, i kdyby herci na jevišti výrazně ubrali ve svém pitvoření a přestylizovanosti. Brněnské divadlo má na svém kontě mnohem divácky přitažlivější kousky, v televizi běžel např. záznam Dokonalé svatby, která podle mě tenhle kousek jasně přebíjí. Celkový dojem: 60 %. ()

helianto 

všechny recenze uživatele

“Zda znáš tu šťastnou zem, tam tráva neroste, kde žalo děvče trávu. Kam oko dohlédne je všude plno Slávů, bojují, zápasí za naše lepší příští… Ve volbách, v anketách, na fotbalovém hřišti… V tom boji obrodném nám vzkvétá střední škola… Ha, synek dooral a polnice ho volá… Dandy! Jindřichu! Aničko!“ Další svébytná inscenace z Brna. Přestože oba filmy, jejichž motivy propojuje, patří dnes již ke kultovním, rozhodně si s nimi nijak nezadá. Naopak. Například, profesorským sborem nenáviděná „moderní“ hudební skupina navíc do děje organicky včleňuje dobové hity, mimochodem velmi pěkně nazpívané, a profesorský sbor sám v podání brněnských herců je stejně vynikající jako ten prvorepublikový, bere si základní charakteristiky, ale dotváří je k obrazu představení (profesor Suchánková v podání Ireny Konvalinové ve stylu seržant Callahanové z Policejní akademie podtrhuje lehce černé ladění inscenace, kterému odpovídá i její celkové závěrečné vyznění…). Inscenaci je tu vyčítáno, že v ní herci přehrávají. Kritikové ovšem, nevím proč, zapomínají na to, že se nejedná o inscenaci televizní, ale divadelní. Naživo bychom si ničeho takového ani nevšimli, zprostředkovaný divadelní zážitek není ale přece nikdy to pravé ořechové… ()

Boogeyman 

všechny recenze uživatele

Nevím jak v divadle, ale v televizi to přehrávání a "zběsilost" lezly příšerně na nervy. Není nad pamětnickou klasiku... ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama