• Alagaesie
    *****

    Revizora znám. Zajímalo mě, jak to tehdy natočili s králem komiků. Knoflíky! Peněžní nebo naturální – úplatek jako úplatek, no ni? A ťafra! „Počkej, nech to tady!“ Fakt mi nepřišlo, že tohle měla bejt vážná role. Ničemná anonymní štěnice. Jak ho flák tim perem! Dirigent. „On mě s tím koncem předběh!“ Sirotčinec… Výbornej monokl. „Ani si to takřka nepamatuji.“ Statkáři baví. Jak mu všichni podlejzaj! ‚Jsem slavný. Tito kreténi mě považují za revizora. ‘ A on z nich má nehoráznou prdel. „Vy přijímáte taky peníze, co?“ Néé, vůbééc. Úplatky byly, jsou a budou. „Takový malý tlustý.“ Konstatuje, že se v Petrohradě bere. Perfektní!(5.1.2018)

  • antragus
    ***

    Zcela upřímně bych to viděl možná i na dvě, no ale jednu přidáme z úcty ke klasikům jak filmovým, tak literárním. Ani jedni to ovšem pro mě nijak zvlášť nezachraňují. Ruskou literaturu obecně spíše nemusím, a potupně přiznávám, že v době psaní tohoto komentáře jsem neměl předlohu přečtenou. I tak si myslím, že se tentokrát moje nechuť schovává opět právě zde. S tímhle obsazením a stopáží se přece nedá udělat špatný film. No ale Revizor opravdu nezapůsobil… Navíc místy dojížděl na klasický nedostatek – musíte natrávit několik desítek minut keců a neusnout u nich do té míry, abyste si uvědomili, že se ve vteřině stal zlom, který zahýbe kecy následujících desítek minut. Pokud se vám to nepodaří, patrně si trochu ošoupete tlačítko REW, abyste nebyli tak trochu v lese.(7.1.2014)

  • yelcin
    *****

    Vlasta Burian je pre mňa to naj z českej kinematografie, jeho životný príbeh ako aj umelecká tvorba ma fascinuje. Hlavne podľa rozprávania spoluhercov ako dokázal V.Burian skvele improvizovať v divadle aj vo filme. Film ma skvelú knižnu predlohu a Gogolova tvorba patrí medzi skvosty svetovej literatúry.Rola Chlestakova nie je práve tá ,ktorú sme videli iných V.Burianových komédiách /Funebrák-tanec,spev .Prednosta stanice-spev/ ,ale herec aj tak exceluje. Filmová klasika ,ktorú chvalabohu vlastním ako aj veĺa ďalšich V.Burianových filmov a možem si ju pustiť kedykoľvek.(23.2.2010)

  • sportovec
    ****

    Abychom docenili plně kvalitu skvělé adaptace tohoto zakladatelského díla klasické ruské literatury, musíme docenit dobu jeho vzniku a okolnosti, za kterých vznikal. Podzim třiatřicátého roku byl vrcholem velké hospodářské krize v naší zemi, existenciální nejistotou nejen dělnických a rolnických vrstev, ale i bílých límečků a plášťů, zoufalstvím, v němž se začal zadírat i jinak nezničitelný baťovský botostroj. Filmové podnikání té doby bylo i za "krotkých" realizačních podmínek a shovívavé kriteriality jejich posuzování nejistotou, do níž film jako REVIZOR přikládal další polínko doslova hazardu. Film právě proto na tomto pozadí působí ještě více - dekorace sem, dekorace tam - doslova jako zjevení z jiné doby. Martin Frič tu snad poprvé naznačuje skutečný rejstřík svých tvůrčích kvalit a své nadšení i vůli promítá i do jinak nezvladatelného egocentrického Vlasta Buriana, který, zbaven své škrabošky lidového komika, až paradoxně naznačuje nejen šíři, ale především hloubku svého hereckého tvůrčího rozměru. Poprvé a zjevně naposled se v tomto ohledu propojuje s dalším velikánem Jaroslavem Marvanem. Za kulisy nahlížíme i v případě Zdeny Baldové zachycené v prchavé osobitosti odcházejícího středního věku, v němž se pro zvlášť pozorného pozorovatele skrývá i popel dívčího jiskření. Ale i ostatní herci se v REVIZOROVI pohyují vesměs na horních hranicích svých hereckých schopností. Provinciální Rus Nikolaje I. tu tak ožívá v až překvapivě přesvědčivé podobě. Řekl bych, že během premiéry se shora dívající Gogol nejen nenudil, ale naopak že prožíval velké a krásné lidské pohnutí. Určitě nebyl, není a nebude sám.(30.7.2008)

  • Marthos
    *****

    Filmová adaptace populární Gogolovy divadelní frašky se právem zařadila mezi nejvýraznější režijní úspěchy Martina Friče. Ten si zároveň přes všechna varování a upozornění do hlavní role falešného petrohradského revizora prosadil Vlastu Buriana, který se pod Fričovým vedením vybičoval k ucelené výjimečné herecké kreaci, později jen zřídka zopakované. Určitý přesah pozorujeme také u Jaroslava Marvana v adekvátní partnerské roli úplatného hejtmana, postavy, která je vedle Chlestakova stěžejním hybatelem dějových zvratů. Jako výrazný akord pak působí obsazení Zdenky Baldové do role koketní hejtmanovy manželky, v jejímž ztvárnění se spojuje směšně působící koketerie s typickým rejstříkem mateřských starostí o osud jediné dcery. Celkově lze filmu vytknout pouze nevhodné dětinské stavby městečka, které působí statickým dojmem. I s touto výhradou se však jedná o nejzdařilejší přepis Gogolovy hry a troufám si tvrdit, že lepšího Chlestakova už český film nespatří.(28.12.2008)

  • - Komedie měla premiéru 29. září 1933 v kinech Adria a Hvězda. (Cucina_Rc)

  • - Postava falešného revizora Chlestakova a rytmistr Kilián z filmu U snědeného krámu (1933) byli jedinými vážnými filmovými rolemi Vlasty Buriana. (Olík)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace