poster

Muka neviňátek

  • Itálie

    Non si sevizia un paperino

  • Itálie

    Fanatismo

  • angličtina

    Don't Torture Donald Duck

    (neoficiální název)
  • USA

    Don't Torture a Duckling

  • Velká Británie

    Don't Torture a Duckling

Horor / Thriller / Mysteriózní

Itálie, 1972, 102 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • darkrobyk
    *****

    Fulci v plné síle předkládá žlutý klenot, který vás na začátku chytne a na konci rozcupovaného vyplivne. Za doprovodu podmanivé žánrové hudby vás vede po cestičkách k rozuzlení případu, k nalezení vraha malých chlapců, které však záhy končí slepou uličkou. Čím více jste si jisti, že jste vraha odhalili, tím více vás režisér přesvědčuje o omylu. Nádherná kamera se vyžívá jak v panoramatických obrazech, když snímá město, dálnice, či hory, tak v detailech - eroticky zabarvená scénka s chlapcem nesoucím odpočívající nahé B.Bouchetové džus, nebo záběry na ruce propichující a pochovávající panenky představující chlapce (ejhle, voodoo v Itálii). Maloměsto, zabředlé v pověrách a mýtech, se touží vypořádat s vrahem samo. Fulci krásně ukazuje, jak zfanatizovaný dav postrádá veškerý rozum, a tak se dopouští ještě horšího zvěrstva a křivdy, než vrah. Umírněné gore má dva šťavnaté vrcholy - bičování řetězem (režisérův fanoušek si musí okamžitě vybavit Beyond) a konečné zúčtování. Čarokrásná hudba doprovázející temné scény připomene další italské filmy, které pracují podobně. Za všechny bych uvedl Kanibaly R.Deodata.(16.2.2012)

  • Ten Druhy
    *****

    Na rozdiel od Bavu, Argenta alebo napríklad Lada, ktorých giallo filmy sa odohrávajú v mestskom prostredí, Lucio Fulci umiestnil dianie v Non si sevizia un paperino do vidieckej oblasti na juhu Talianska. V tomto prostredí sa dodnes žije archaickým spôsobom a stále významné miesto majú povery a ľudová mágia. Práve na týchto pilieroch režisér vystaval atmosféru zaostalého vidieckeho sídla zahľadeného do seba, ktoré spája s civilizovaným svetom iba diaľnica. Časté zábery kamery na diaľničný viadukt nad mestečkom divákovi pripomínajú protiklad: moderný svet - zapadákov. Non si sevizi un paperino má typické znaky pre giallo (do poslednej chvíle záhadný sériový vrah, bezradná polícia, viacero podozrivých...), je však o to drsnejší, že v ňom zomierajú deti. Fulci prekračuje klasický rámec žánru a ponúka aj sociálnu drámu. Predstavuje vnútorne rozporuplný malomeštiacky kolektív rozdelený závisťou a súťaživosťou, ale stmelený poverami a predsudkami. Z tohto kolektívu sú oddelené postavy, ktoré doň nezapadajú a sú automaticky podozrivé. Ide o cigánku označovanú ako čarodejnica, ktorú hrá Florinda Bolkan, po celý čas špinavá so zababranou tvárou, ale napriek tomu krásna. A potom je tu George Wilson v úlohe čudného pustovníka, ktorý žije v horách za mestom. Práve tieto postavy vdychujú Fulciho filmu mysteriózny charakter. Vo filme samozrejme nechýba nahota, ktorá má priam kacírsku povahu, krásna Barbara Bouchet sa predvádza v úplnej kráse svojho odnaženého tela asi 13- ročnému chlapcovi. Scenár nemá prakticky žiadne prázdne miesta, samotný príbeh je prekvapivo logický a inteligentný, a to je (vzhľadom na tvorbu režiséra a taliansky kontext) vcelku príjemné zistenie.(2.8.2010)

  • Seabeast
    **

    Zklamání. Fulci je sice italský mazák, ale Non si sevizia un paperino je docela natahované a nezajímavé giallo. Zápletka kolem voodoo panenek, černé magie a vrahu malých chlapců vytváří pozoruhodnou atmosféru a zní to velmi slibně, ale po celou tu dobu, jako by něco "drhlo". Bez grádů, bez permanentního napětí, bez jiskry. Scénář vůbec nefunguje a například ve scéně s lynčováním divoženky byla hudba dle mě naprosto mimo. Místama irituje ta něpřirozená uječenost některých charakterů a přiznám se, že jsem vraha vytipoval a odhadnul zhruba už od půlky. Jestli má být tohle jeden z Fulciho nejlepších giallů, tak jsem asi koukal na jiný film.(20.6.2014)

  • iolaos
    ***

    nemyslim si ze kriminalky s horrovymi prvky Fulcimu nesvedci, o tom sme se mohli presvedcit v jeho 10 let mladsim famoznim rozparovaci.... bohuzel v tomto giallu sem Fulciho nepoznaval... na jednu stranu se porad jeste jedna o originalni thriller zasazeny do proslunene sicilske dedinky, na druhou stranu dej byl znacne prekobinovany, zmatecny a hlavu motajici.. s propracovanosti krvavych efektu, pro ktere mistra clovek obtivuje (ci zatracuje), je to na stiru.. za zminku stoji pekne aktorky, zvlaste Barbara Bouchet...(13.2.2008)

  • InJo
    ***

    Giallo detektivka o brutálním vrahovi dětí na sicilském venkově v režii kultovního Lucia Fulciho má sice fajn zápletku, ale vraha není moc těžké odhalit předem, film většinu stopáže v podstatě nemá hlavní postavu/y a finále, které se okázale snaží o napětí, akci, hloupou a zbytečnou brutalitu i emoce, je vinou své mírné přepjatosti a hlavně slabé/zastaralé řemeslné stránky (špatné triky, střih i režie), je spíš nechtěně úsměvné (skoro až sebeparodické), než-li strhující a emocionálně působivé... Naopak scény jako např. svádění mladého chlapce nebo veřejný lynč jsou poutavé a zajímavé i dnes. Pro fandy gialla a Fulciho samozřejmě povinnost. 60 %(8.1.2019)

  • - Lucio Fulci označil tento film za svůj nejoblíbenější. (Chatterer)

  • - Skladatel Riz Ortolani použil některé segmenty hudby z tohoto filmu při skládání hudby k filmu Cannibal Holocaust. (Chatterer)

  • - Motiv tříštícího se obličeje o útes použil Fulci ve stejné podobě znovu v Sette note in nero (1977). (baronGrga)