Páter Thomas

„A čo teraz?“ – „Teraz by som si zapálil.“ Na PÁTEROVI THOMASOVI som nevyrastal (prvý raz som ho videl krátko pred tridsiatkou), ale musím, hoci troška nerád, dať 80%. Lucio Fulci je kultový taliansky hororový režisér, ktorého filmy nikdy nemali dobré scenáre či oscarové herecké výkony, ale keď došlo na gore, masky a atmosféru (hudba + výprava), bolo sa na čo pozerať (THE BEYOND, ZOMBI 2, DOM PRI CINTORÍNE). PÁTHER THOMAS pre mňa nie je žiadna srdcovka a pokojne by som ju už nikdy nemusel vidieť. Ale uznávam, že atmosféra prvej polovičky je úchvatná a hoci masky s gore predsa len zostarli, stále je to sila (dievča, vracajúce vlastné vnútornosti). U Fulciho nesmie chýbať nezrozumiteľný koniec, chýbajúca logika (ak by ste z truhly počuli kričať „omylom“ pochovaného, naozaj by ste drevo zobrali krompáčom, riskujúc, že mu zatnete do hlavy?) a domáci maznáčik útočiaci na svojho pána. Ale vďaka prvoligovému „stupňu humusu“ (vietor červov) a atmosfére musím dať 80%. Dvojnásobne po tom, čo som videl Fulciho slabšie látky (AENIGMA, KONCERT HRÔZY, HLASY ZO ZÁHROBIA). Tento je kvalitou predsa len vyššie. (28.05.2011)

Příjemně přímočarý scenář, který si po celou dobu uchovává tajemství a ta pochmurná nálada je k nezaplacení. Tohle je typický Fulci, jak ho mám rád - provokativní v naturalistickém zobrazování násilí (pro mnoho lidí až příliš detailní a nechutné) a silný v navození dusné hororové atmosféry. A k tomu dnes již legendární scéna s vrtačkou v mozku. No neberte to. (23.09.2003)

Já jsem to tušil, že mi Páter Thomas nesedne, taky jsem se mu proto dost dlouho vyhýbal. Nedávno mě zase popadla chuť zaplnit si nějakou tu mezeru v hororovém vzdělání, takže jsem se k filmu, jenž někteří fanoušci pokládají za nejlepší Fulciovku, konečně dostal. Bad for me. Neskutečně samoúčelná fraška, jejíž děj má jeden jediný účel - slepit k sobě několik scén, které si Fulci nejpíš zatoužil natočit. A jen tak mimochodem, ani dobře natočit se mu to nepovedlo. Zombi 2 je nadále jediný záchytný bod v Luciově filmografii, který mě opravdu bavil. (21.05.2009)

Hoci mám slabosť pre talianske gore, toto je paškvil. Fanúšikovia Lucia Fulciho ho považujú za jedno z jeho najlepších diel, ale... City of the Living Dead akoby ani nebol nakrútený podľa scenára. Dejové súvislosti, príčiny a následky, zápletka, to všetko ignoruje a je iba nekompaktným, nudným zlepencom samoúčelných nechutností. Rovnako krvavý a brutálny je aj Fulciho The House by the Cemetery, ktorý ale nepostráda normálnu dejovú líniu aj tajuplnú atmosféru. (18.05.2002)

Fulci ve svojí nejšpinavější podobě nikdy nevyhovoval každýmu, a nikdy se o to vlastně ani nesnažil. Následující brutality jako The Beyond nebo The House by Cemetery jenom potvrzovaly režisérovu kontroverznost a snahu vyvolat v divácích hlavně zhnusení, než strach. Někdo mu to žral, jiní mu na hlavu házeli špínu. Musí se mu však uznat, že všechny ty explicitní scény plné detailně nabodnutých očí, vyzvracených vnitřností nebo lidožravých pavouků s hororovou kinematografií pěkně otřásly. A pro mě to byl právě Páter Thomas, co mi otevřel brány do toho pravého filmového pekla. Tehdy jako osmiletý cucák, co měl za sebou leda tak první Noční můru v Elm Street nebo Tremors, jsem po tomhle začal koukat na ten hororovej svět úplně jinýma očima. A zůstalo mi to, díky bohu, do dneška. Mizerné hodnocení chápu, ale nostalgie mi nedovolí jinak, než nahodit plný barel. (06.09.2011)