Pastor Thomas
Paura nella città dei morti viventi
City of the Living Dead
The Gates of Hell
Režie:
Lucio FulciKamera:
Sergio SalvatiHudba:
Fabio FrizziHrají:
Christopher George, Catriona MacColl, Giovanni Lombardo Radice, Michele Soavi, Venantino Venantini, Adriana Asti, Perry Pirkanen, Lucio Fulci (více)Obsahy(2)
V malém jižanském městě páchá kněz Thomas sebevraždu na hřbitově před zvláštním náhrobním kamenem. V téže chvíli v New Yorku při spiritistické seanci umírá mladá dívka Mary potom, co v tranzu viděla knězovu smrt. To vyvolá značný zájem novináře Bella, který se zúčastní jejího pohřbu. Po ukončení obřadu uslyší z nitra hrobu výkřiky a zachrání Mary, která byla jen zdánlivě mrtvá. Dívka mu pak vypráví, že při seanci viděla nejen knězovu smrt, ale i její pokračování vyvolané starou legendou, která byla vytesána na náhrobním kameni. Krvavý boj se záhrobím začíná... (Q FILM)
(více)Recenze (148)
Já jsem to tušil, že mi Páter Thomas nesedne, taky jsem se mu proto dost dlouho vyhýbal. Nedávno mě zase popadla chuť zaplnit si nějakou tu mezeru v hororovém vzdělání, takže jsem se k filmu, jenž někteří fanoušci pokládají za nejlepší Fulciovku, konečně dostal. Bad for me. Neskutečně samoúčelná fraška, jejíž děj má jeden jediný účel - slepit k sobě několik scén, které si Fulci nejpíš zatoužil natočit. A jen tak mimochodem, ani dobře natočit se mu to nepovedlo. Zombi 2 je nadále jediný záchytný bod v Luciově filmografii, který mě opravdu bavil. ()
Hoci mám slabosť pre talianske gore, toto je paškvil. Fanúšikovia Lucia Fulciho ho považujú za jedno z jeho najlepších diel, ale... City of the Living Dead akoby ani nebol nakrútený podľa scenára. Dejové súvislosti, príčiny a následky, zápletka, to všetko ignoruje a je iba nekompaktným, nudným zlepencom samoúčelných nechutností. Rovnako krvavý a brutálny je aj Fulciho The House by the Cemetery, ktorý ale nepostráda normálnu dejovú líniu aj tajuplnú atmosféru. ()
Příjemně přímočarý scenář, který si po celou dobu uchovává tajemství a ta pochmurná nálada je k nezaplacení. Tohle je typický Fulci, jak ho mám rád - provokativní v naturalistickém zobrazování násilí (pro mnoho lidí až příliš detailní a nechutné) a silný v navození dusné hororové atmosféry. A k tomu dnes již legendární scéna s vrtačkou v mozku. No neberte to. ()
V 80 - tých letech to byl film s velkým "F". Dnes se na to nedá koukat. Otřesné herecké výkony, příšerná hudba, nudný film. 3 hvězdičky dávám za to, že jsem se jako dítě tohoto horroru bál! ()
„A čo teraz?“ – „Teraz by som si zapálil.“ Na PÁTEROVI THOMASOVI som nevyrastal (prvý raz som ho videl krátko pred tridsiatkou), ale musím, hoci troška nerád, dať 80%. Lucio Fulci je kultový taliansky hororový režisér, ktorého filmy nikdy nemali dobré scenáre či oscarové herecké výkony, ale keď došlo na gore, masky a atmosféru (hudba + výprava), bolo sa na čo pozerať (THE BEYOND, ZOMBI 2, DOM PRI CINTORÍNE). PÁTHER THOMAS pre mňa nie je žiadna srdcovka a pokojne by som ju už nikdy nemusel vidieť. Ale uznávam, že atmosféra prvej polovičky je úchvatná a hoci masky s gore predsa len zostarli, stále je to sila (dievča, vracajúce vlastné vnútornosti). U Fulciho nesmie chýbať nezrozumiteľný koniec, chýbajúca logika (ak by ste z truhly počuli kričať „omylom“ pochovaného, naozaj by ste drevo zobrali krompáčom, riskujúc, že mu zatnete do hlavy?) a domáci maznáčik útočiaci na svojho pána. Ale vďaka prvoligovému „stupňu humusu“ (vietor červov) a atmosfére musím dať 80%. Dvojnásobne po tom, čo som videl Fulciho slabšie látky (AENIGMA, KONCERT HRÔZY, HLASY ZO ZÁHROBIA). Tento je kvalitou predsa len vyššie. ()
K italské horrorové kinematografii se nastavím nijak negativně, ale Páter Thomas je opravdu špatný film. Nemá žádnou atmosféru a jen na nás lepí jednu bezúčelnou brutální scénu za druhou. A navíc režie je velmi špatná a Fulci evidentně nemá nejmenší chuť plýtvat nápady. Rozhodně nedoporučuji. ()
Fulci ve svojí nejšpinavější podobě nikdy nevyhovoval každýmu, a nikdy se o to vlastně ani nesnažil. Následující brutality jako The Beyond nebo The House by Cemetery jenom potvrzovaly režisérovu kontroverznost a snahu vyvolat v divácích hlavně zhnusení, než strach. Někdo mu to žral, jiní mu na hlavu házeli špínu. Musí se mu však uznat, že všechny ty explicitní scény plné detailně nabodnutých očí, vyzvracených vnitřností nebo lidožravých pavouků s hororovou kinematografií pěkně otřásly. A pro mě to byl právě Páter Thomas, co mi otevřel brány do toho pravého filmového pekla. Tehdy jako osmiletý cucák, co měl za sebou leda tak první Noční můru v Elm Street nebo Tremors, jsem po tomhle začal koukat na ten hororovej svět úplně jinýma očima. A zůstalo mi to, díky bohu, do dneška. Mizerné hodnocení chápu, ale nostalgie mi nedovolí jinak, než nahodit plný barel. ()
Lucio Fulci se tady bohužel nepředved až zas tak, jak sem čekal. Příběhově to je samozřejmě nuda a herci blbý, ale zajímavý by na tom měly být gore scény, což sice jsou, mimochodem scénka s vrtačkou v hlavě a vyzvracení vynitřností sou fakt libůstky, ale je jich zatraceně málo, což vyústí v to, že se neni prakticky čeho chytit a nudí to. Škoda, docela sem se těšil na nějakou řezničinu ()
Jestli provází mou pubertu nějaký výrazný filmový zážitek, pak jsou to scény z Pátera Thomase jako ta v níž je hrdinka pohřbena zaživa a potom co si rozedře prsty do krve škrábáním na víko rakve, ji málem prošpikuje krumpáč, kterým se jí pokouší z rakve vysvobodit její zachránce... nebo to vyblití vnitřností... nebo ten vrták... prostě braková italská klasika, ze které jsem ještě dneska posranej strachy... ()
Poctivé obskurní béčko u kterého bránice dostane pořádně zabrat. K vážnosti má totiž Páter Thomas hodně daleko. Jediné co snad děj drží pohromadě, je několik povedených brutálních scén, ostatní je pouze nut(d)nou výplní. Od fajnšmekra italského hororu Fulciho je to poměrně zklamání. O co víc ale pozorujete dějovou kostru, neustále se zjevující neživé a mrtvolnou výpravu, o to víc se musíte smát. ()
V New Yorku počas spirituálnej seanse umiera mladá žena. Tesne pred tým ako skoná, stihne vysloviť niekoľko strašných slov ohľadom útokov nemŕtvych. Po smrti pastora Thomasa, naberajú hrôzostrašné udalosti v meste Dunwich rýchly spád. Zombie prichádzajú. Nebyť gore a celkom obstojných masiek, nebolo by čo pozitívne hodnotiť. Mimoriadnej atmosféry sa nedočkáte. Zo zvedavosti nie najhoršia voľba pre unudený večer. Na "POMO-V" odporúčaný "House by the cemetery" sa to síce nechytalo, ale zas tak debilný mi neprišiel – 50%. ()
Za najdesivejší, najnechutnejší a najodpornejší film talianskeho režiséra Lucia Fulciho považujem snímok "Brána do záhrobia" (E tu vivrai nel terrore - L´aldilá), ktorý natočil v roku 1981. Na druhé miesto by som zaradil "Pátera Thomasa" (Paura nella cittá dei morti viventi). Pri ňom sa pán Fulci tiež poriadne odviazal a nebral si žiadne servítky. Obesený katolícky kňaz. Krvácajúce oči, zvracanie vnútorností. Rozdrvená lebka a vytekajúci mozog. Hlava prevŕtaná elektrickou vŕtačkou. Červy, krysy. Hnusné rozkladajúce sa oživlé mŕtvoly. Krvilačné zombie. Slizké, krvavé gore. Démonický prízrak mŕtveho pátera Williama Thomasa... Non é giallo. Questa é dell´orrore!!! **** ()
Po hrozne nudnom Fulciho Zombi 2 som sa rozhodol pozrieť jeho ďalšiu kultovku a bol som milo prekvapený. No čo sa dá povedať na scénu v ktorej otec pristihne dcéru s nejakým chalanom a to ho tak naštve, že chudáka chlapca hodí na rozbehnutý sústruh a cez celú hlavu mu preženie dobrý 20mm vrták. Réžia od Zomby 2 poskočila míľovým krokom, alebo len zmena kameramana (nikdy asi nezabudnem na scénu v ktorej naozaj zlá herečka prenášala svoju repliku priamo do kamery - vyzeralo to neskutočne amatérsky). Midi hudba má nejaký zaujímavý motív. A bavil som sa na skutočne zlých dialógoch a hereckých výkonoch. Naozaj ma prekvapili niektoré samoúčelné no nápadité scény: prasknutie steny alebo zrkadla, efektne roztrieštené okno ktorého črepiny sa zapichnú do steny a tá začne krvácať. Trošku ma prekvapilo, že zombíci sú vlastne duchovia ktorý sa dokážu zjaviť a hneď na to zmiznú a že ich nebol problém jednoducho zabiť. V tom roku to musela byť naskutočná kultovka. ()
Dávení vnitřností, vrtání hlavy skrz, červí vánice....klasická italská gore škola v podání typického představitele L.Fulci. Už úvodní scéna na hřbitově s naprosto vynikající hudbou ( Fabio Frizzi) dává tušit, kam se bude příběh odvíjet. Páter Tomas se oběsí - v jakémsi hypnotickém stavu - a mrtví vylézají z hrobů. Jméno městečka - Dunwich - chápu jako poctu jinému mistrovi - H.P.Lovecraftovi ( Hrůza v Dunwich). Film místy ztrácí trochu tempo, ale než si to uvědomíte, opět se rozjede. Často neděsí jen gore efekty. Když je hlavní hrdinka ( ve stavu klinické smrti) pohřbena, zcela cítíme hrůzu a děs, jakmile zjistí, kde se vlastně nachází. A když osvobozující krumpáč proniká střídavě skrze víko rakve těsně okolo jejích očí, pak si člověk není jistý, zda bude opravdu osvobozena. Vždyť Fulci destrukci očí přímo zbožňuje! Závěr mohl být apokalyptičtější ( moc hezké slovo), ale mnohým italským horrorům jako by v závěru došel dech ( i u Argenta, Bavy, Soaviho...). Jestli ono to není jedno z jejich poznávacích znamení..... ()
Klasika italského horroru. jen nechápu, kdo si tady hraje na chytráka a zavedený název Páter Thomas si mění na debilní pastor? proč, proboha??? ()
Páter Thomas je z gore-fest anti-dejovej trilógie, čo Fulci nakrútil na začiatku 80s, jednoznačne najucelenejší kúsok: zápletka tu vydá azda aj na súvetie. Atmosféra je viac než obstojná a finále je priam vynikajúce. To ale nič nemení na tom, že je tu kvantum hluchých miest, má to ledva zápletku, nieto príbeh a celý dôraz je na (skvelom) gore, umelej hmle a modrastých filtroch. ()
Slátanina plná úžasných "herckých" výkonů, prvoplánovitě brutální a nechutná taškařice? Ano, a o tom to je! ()
Totální sinusovka, takže tak tak lišácký průměr. Řvaní krve, blití pajšlu, červi, hnus....versus otravná hudba, debilní děj, močopudnost. 50% ()
Tento horor som videl prvý krát ako chlapec a postaral sa mi o nespavosť najmenej na štvrť roka. Je tu všetko, čo má mať dobrý horor: na svoju dobu parádne gore, bubáci a nechýbajú ani ľakačky. Dej síce trocha zaostáva, ale to tu až tak nevadí. Podľa mňa ideálny horor pre hororového nadšenca, dnes už legendárna klasika, ktorá by nemala chýbať u nikoho, kto to s horormi myslí vážne. ()
Film, pri ktorom je nám síce jasné, že nemáme do činenia s "logickým" scenárom, "hereckým" prejavom, "dobrým" vkusom či dokonca celkom normálnym režisérom, napriek tomu zreteľne cítime, že sme svedkami čohosi veľkolepého. Tá veľkoleposť nie je grécko-rímska, ale archaická, prvotnopospolná. Fulci vedie človeka k počiatkom jeho ľudskej existencie, kedy z obrazov a zvukov skladal podoby svojich božstiev, barbarských, ale vznešených a veľkolepých. Človek pri sledovaní tohto "prvotnopospolného" hororu nepremýšľa, pretože je paralyzovaný úžasom, tak ako je veriaci bezmedzne fascinovaný ostatkami svätých (ako ďaleko od hororu môže byť morbídna adorácia vysušených mŕtvol v chrámoch?). Pri púhej spomienke na niektoré fazety Fulciho kryštálu (hučiaca piesková búrka, zvuky vtákov v korunách stromov na polnočnom cintoríne, vrčiaca a zavýjajúca zombi nakúkajúca do rozsvietených okien, chodidlá mŕtvej pani Holdenovej stojacej za paravánom) spätne pociťujeme esenciu čírej hrôzy a nejasne si uvedomujeme, že sme boli zasiahnutí kdesi v našom najhlbšom, "najstaršom" vnútri. Potrebuje tu niekto výkladový filozofický slovník? ()