Kamera:
Janek RubešObsahy(2)
Šéf Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk pranýřuje úroveň české gastronomie a stolování. Přidává i pár praktických rad, čemu se vyhnout, na co si dát v restauracích pozor a čas od času rozbírá některé zajímavé potraviny. (oficiální text distributora)
Recenze (174)
Peklo Na Talíři je téměř průkopnický projekt - pokud vím, tak je to první internetový pořad svého druhu, a do oběhu se dostal ještě před spuštěním ministerského webu "potraviny na pranýři" (asi o tři měsíce). Faktem je, že s tím se pojí určité výhody a nevýhody. Nevýhodou je občasná neuspořádanost, nebo chvíle, kdy Roman Vaněk ujíždí směrem k trapnosti (třeba s průjmem z lízátek), nebo také z hlediska selského rozumu poněkud zvláštní obsah některých dílů (třeba mléko). Výhody ale jsou zejména to, že jde o projekt v podstatě nezávislý, takže se nebojí při rozborech toho, kolik kousků šunky najdete mezi výrobním salámem na mražené pizze (netvařte se překvapeně, že asi dva;)), ale i daleko většich hrůz, ukazovat značky atd. Trochu sporná je přátelská atmosféra, kdy pan Vaněk zve svoje kamarády, které bychom měli na základě jeho slov považovat za fachmany a odborníky na slovo vzaté - občas jsem k tomu, co říkali, pociťoval nedůvěru, založenou na poznatcích získaných jinde, Peklo Na Talíři ale v téhle rovině nic nekomentuje, nevyptává se, jen ukazuje a přikyvuje. Ale v daném formátu sofistikované debaty nevyčarujete, a ani to nebylo cílem Pekla. To mělo hlavně začít český lid učit pravdě o tom, co s takovým nadšením valí do nákupních košíků ve všemožných supermarketech. A že to není pravda veselá, o tom snad není potřeba pochybovat. 70% ()
Protože shrnutím té dokola se opakující neobjevné šarády do jediného dílu s názvem "Si prvně přečti info na vobalu, vole" by si autor dělal jméno na důvěřivých internetových blbounech dost obtížně. ()
Skvěle jsem se pobavil nad rozborem kvality supermarketních potravin a nakonec mi nezbylo, než abych sám sobě uznale po ramenou poplácal za to, že nejsem líný vydat se pár kilometrů pro chutnou krmi k západoněmeckým soudruhům, kteří by leckterý hodnocený výrobek pravděpodobně vyhodnotili jako nebezpečný chemický odpad. ()
Občas to zavání trochou manipulace s divákem, na druhou stranu je třeba si jasně uvědomit, co všechno ukazují, že pozřeme za sračky, resp, kolik jsme si ochotni připlatit za porci neskutečného hnusu vypiplaného pomocí chemie. To vše dokazuje jistý pan Vaněk z Českého kulinářského institutu v stručném, za to přehledném, pořadu. ()
Vaněk pochopitelně občas předvádí ochotničinu až cimrmanovských rozměrů, nicméně spoty jsou slušně scénáristicky zvládnuté a vypointované. A za tu srdcařinu protagonisty si vyšší hodnocení tenhle bohužel potřebný seriál zaslouží. ()
Jasně, strefovat se do ošizenejch potravin je jednoduchý jak přeprání devadesátiletýho stařečka. Vaněk není sám, kdo to ví, stačí třeba jen všechny ty spotřebitelský testy jako přílohy v novinách a podobně. Lidi se pohorší, znechutí, zanadávají si a zasmějí, hnusný konzervy si nekoupí, ale u dalších potravin na složení radši moc nekoukají, aby se nemuseli vzdát chutného vlašského salátku. Nicméně čistě z diváckýho hlediska nemám námitek. Vaněk je sympaťák, co pro vtipnou prupovídku nejde daleko, je to zajímavý a člověk se dozví spoustu užitečnejch novinek. Jako například, že polovina sortimentu v hypermarketech je zdravotně závadná. Koukat se na tohle mě vyloženě baví, hlavně když u toho vařím. ()
Ano, stačilo by říct: "Lidé čtěte" a lidé začnou číst údaje na obalech a přemýšlet. Jenže pak přijdou lidé, jací opravdu jsou, a vyvstane sladká pravda, že i takhle prostou skutečnost je třeba opakovat 500x, ukázat na stovce konkrétních příkladů a pak až se dočkat toho, že pochopí i někteří inteligenčně zdrženliví. Přitom je to tak jednoduché. Jezte jen to, co umíte pojmenovat. ()
Průvodce temnými zákoutími českého stravování... No jo, jenže kdo takového průvodce vlastně potřebuje? Lidé, kteří nedovedou přečíst informace na obalu a neumí si na wikipedii najít, co je celozrnné pečivo? Asi. ()
Přivřeme očka svá nad permanentními zástupy bestfrendů, tunami ,,hnusů roku", neskrytou reklamou na kuchařky a jistou tendenčností. Vaněk dělá dobrou práci. A to je základ. Guláše. Hokpy šupky piruetky z tématu na téma skutečně guláš někdy připomínají, ovšem časově krátký formát to činí snesitelným. Mám-li volit mezi voly, pak pan Roman vítězí. Nemá potřebu projevovat své ego za pomoci überdrsných výrazů, jako to plkátko Polreich. Snaží se přinést pár smysluplných návyků do naší gastronomie, čímž trumfuje Babicku na celé čáře. A především - taky jsem jednou usnul na plech u mořského břehu, proto mi je velmi sympratický jeho výzor leukemika v posledním stádiu. Já zakukal hubou v písku, takže černočerné spáleniny kryje umně natužená přehazovačka, ale to nic nemění na faktu, že obrys plavečkových kaťátek nosím již navždy..... ()
Snaha varovat občana před klamnými praktikami výrobců potravin. Docela přechází chuť na šmakuláty, které na nás číhají ze všech stran. / Viděné epizody *77.dílů / Zhlédnuté vše ( Hodnocení: 9/10 ) ()
sice se Vaňek hrozně, ale fakt hrozně opakuje (z věty: "a teď vám představím svého dobrého kamaráda"nebo kamarádku, či snad ze slova "šmakuláda" mě jímá hrůza a mám náladu vraždit), ale to mi tak nějak nevadí, síla tohoto spočívá úplně někde jinde a amateřina tomu pranic nevadí ()
Zajímavé, v mnohém přínosné a zábavné. V díle o kávě není sice všechno tak docela pravda, ale možná, že kdyby pořad trval déle než 5 minut, bylo by vše uvedeno na pravou míru a přesně. Jinak jde opravdu o zdařilý počin, který stojí za pravidelné či občasné sledování. ()
Z hlediska filmařiny i ,,hereckých'' výkonů se jedná o podprůměr. Ale z hlediska osvěty a dokumentární hodnoty (co se žralo - jedná se totiž o žrádlo ne o jídlo) a pilo za svinstva kolem roku 2010 - 2013) je to na plné hodnocení. Už jen za to nové české slovo - šmakuláda. On Vaněk asi moc dobře ví do čeho šije. Kuchaři, řezníci i restauratéři jsou první kdo má o těchto nešvarech přehled. Hned za nimi to jsou všechna ta Makra, Penny, Lidly, Tesca, Kauflandy a kdo ví co ještě... Já se co se týče označování krabí pomazánky s nulovým obsahem krabího masa, či šunky, kde vepřové tvoří je 20% složky, párků z kuřecích kůží a šlach pěkně umletých na růžovo obarvených, glutamátem ochucených a ovoněných držím klasického názvu - Amarouny. Už je to déle co jsem s údivem zjistil, že kokosovo-rumová čokoládová tyčinka neobsahovala ani rum, ani kokos... A teď si říkám... obsahovala vlastně čokoládu? Nebyla to oblíbená čoko-tuko-pochoutka? Je to hnus, je to děs, ale když to těm velkým obchodním řetězcům a výrobcům dovolujeme tak to je naše blbost. Nekupujme šunkové pizzy bez šunky, jahodová pitíčka bez jahodové šťávy, nechtějme 10 deka šunky za 10 Kč.... Když to nebudeme chtít a nebudeme to kupovat, nebude nám to nabízeno a nebude to vyráběno. Možná si nějakou kačku připlatíme, ale nebudem mít ve vepřové šunce brambory, sóju a hromadu éček. Když něco kupujete koukejte vedle ceny i na složení výrobku. Je to pracnější, občas to chce lupu, ale má to význam. Pokud u uzené kýty kromě položky masa, která by měla být na prvním místě najdete ještě 8 řádků chemických sloučenin, jděte o kýtu dál. * * * ()
je dobře, že vznikají právě takové minipořady, které na netu oběhnou po mejlech a sociálních sítích všechny naivní strávníky a ukážou jim, že takhle teda nee... šmakuláda! 80% ()
Inteligentní sarkasmus v potravinářské praxi.:-) A jde to i bez vulgarismů, "mistře" Pohlreichu... ()
Vaňka, flíčka, či karikaturu na medvídka mývala, jak je libo, mám celkem rád a s jeho názory se ztotožňuji, taky kdo by chtěl žrát hovno obalené v nekvalitním cukru a ještě šizené na gramáži, ne? Ovšem za jeho hysterické stahy mimických svalů a excentrické výkřiky hodné Horsta Fuchse, doprovázející mnohdy očividné a tedy nepřekvapující sdělení, musím s michelinem dolů. Za výraz ŠMAKULÁDA, ze kterého mi na svalu prdelním naskakují puchýře jak filcky a filcky jak motokáry, jsem nucen Vaňka zkrátit ještě o druhou mišelinku a to i přesto, že facku, vyhánějící z rypáku pavouky na lyžích, by zasloužili především výrobci a jiní vychcánci, kteří si nás pletou se silážní jámou a kontejnerem na netříděný odpad. Zkrátka mě nenapadlo, že se amarounů dožiji v reálném životě, takže se stylovým kruci prdel a do psích náušnic loučím a těším se na shledanou u žrádla k žrádlu. ()
Teraz konečne vidím rozdiel medzi maslom a maslom, alebo, že každé mlieko je jedno a to isté... ale aj tak ma najviac zaujímalo, či ten chlap je mimozemšťan a prečo má sivé fokle pod očami. ()
Nevím, tenhleten počit mě zrovna dvakrát nezaujal. A pan boxer s monoklama na obou očích (či co to je) také ne. 2-3* ()
Zajímavý pořad Romana Vaněka o jídle na Streamu. Třeba díl o energeťácích byl dobrý. Nebo o skrytých cukrech a čokoládách. ()
TV-pořad. | Průměr všech zhlédnutých (odvysílaných) epizod: 65% (3*) | ()