Kapyong

24. dubna 1951 se Čínská lidová armáda dobrovolníků vydala po trase jihokorejské armády, aby pronásledovala svého nepřítele ke stanovišti australských a kanadských jednotek, které budovaly obrannou linii 39 kilometrů v týlu. Zde někdy i na délku bajonetu, často v naprosté tmě, stanuli jednotlivci proti sobě v boji mezi supervelmocí a hrstkou dalších národů z celého světa. Bojovali o údolí, kterým vedla stará a tradiční invazní cesta do Soulu. V případě neúspěchu by bylo ztraceno jižní hlavní město i samotná válka. Jednotky OSN měly vojenskou výhodu polohy a podpory dělostřelectva. Číňané se spoléhali výhradně na vysoký počet svých vojáků. Nakonec mladí muži na obou stranách bojovali v bitvě, která se vedla velmi z blízka a byla velmi osobní. Bitva u řeky Kapyong se toho jara stala zlomovým bodem pátého útoku Číny. Jeho cílem bylo vyhnat zahraniční vojáky z Jižní Koreje do moře. To, co nastalo místo toho, změnilo vývoj Korejské války. Číně bylo odepřeno vítězství a nezbylo ji nic jiného než vyjednávat. Kdyby uspěla, další drtivá porážka Spojených států by mohla rozpoutat události, které by vedly k jadernému holocaustu v Asii a třetí světové válce. (oficiální text distributora)