Komentáře uživatelů k filmu (80)

  • Jellini
    ****

    Není nad Chaplina, samozřejmě. Ale když si člověk představí tehdejší dobu, tak je tohle vlastně "velký" film. Otevřený, jasný, ne-připosraný a v neposlední řadě i vtipný. Postrádám trochu větší snahu o perfekcionismus a taky snahu o ne-divadelnost.(29.3.2012)

  • Frajer42
    ***

    Film dělá výjimečným hlavně situace, za které vznikl a doba, ve které působil jako cosi osvobozeneckého. Mám rád veškerou hudební tvorbu W+V+J, i když silně smrdí komunismem. Lze si tam najít spousty úžasných myšlenek pravd, které jsou bez problému aplikovatelné dnes i zítra bez ohledu na cokoli. Hlavní myšlenku filmu vidím zcela jednoznačnou. Likvidace jedné ideologie ideologií jinou. Jinými slovy, likvidace zla zlem, přesněji, likvidace nacismu komunismem, který se v té době jistě zdál být perfektním řešením. Jan Werich byl soudě jeho tvorby v mých očích absolutní komunista. Ovšem vidím za jeho smýšlením opravdové přesvědčení, nikoli možnost prospěchu. Upřímně mohu říct, že ho mám rád. Myslím si, že není v povaze lidské žít spokojeně v komunismu. Raději budeme sami sobě lhát, abychom mohli spokojeně žít ve vybojované fiktivní demokracii. Není snadné si připustit, že ať už je hrad vyzdoben červeně, oranžově, či modře, tak na tom absolutně nezáleží a u moci jsou absolutně totožní lidé. Jediná odlišnost je v tom, že si volíme sami. Je hrozně fajn vidět snímek takhle starý, protože se nemá za co skrýt a je opravdu ryzí. Naprosto nefalšovaná výpověď o jedné generaci a jedné době. Unesen se však rozhodně necítím být.(19.3.2015)

  • Tommassi3
    ****

    "Není mrtvej !! Ještě mu jdou hodinky.." ;)(10.2.2017)

  • Her0.89
    ***

    Celý film celkem nic moc, ovšem posledních 15 minut ve skladišti pobaví i dnes... Scéna s granátem je boží.(28.9.2012)

  • rt12
    ****

    Asi nejlepší film této dvojice.(2.6.2014)

  • FilmFan24
    ****

    Nevím, jak jsem mohl zapomenout nehodinotit tento nesčesetněkrát viděný film.(7.3.2009)

  • togaf
    ****

    Svět patří nám trochu moc tlačí na pilu, žádné náznaky nebo alegorie, prostě týpek, co chce svrhnout demokracii. Ale pořád tam je dvojka V+W a jejich přihlouplé postavy a skvělé písničky. Za ti písničky přidávám hvězdičku. Některé scény jsou opravdu geniální - šermování, lovení holuba nebo otvírání "turistické konzervy šouletu" :D(6.6.2012)

  • topi
    **

    Nikdy mě filmy s V + W nijak zvlášť nenadchly, jejich humor mě nebavil. Mnohem radši mám tvorbu obou pánů v jejich zralejším věku.(10.2.2017)

  • kaylin
    ****

    To, jak pánové blbnou s handgranátem je skutečně nezapomenutelné ale takových scén je v tomhle protiválečném filmu více. Líbí se mi, jak to celé pojali s lehkostí, protože to vyzývání k pacifismu tu není nějaké zásadně drsné, nenutí vás, ale je to celé lidské, no a samozřejmě je to i nesmírně zábavné. Humor s poselstvím, který snadno překonal dlouhé roky.(19.12.2014)

  • mortak
    *****

    Ač je film jen ořezanou verzí hry "Rub a líc", ze které vypadl melodramatický motiv (Klokan - ve filmu Forman - je ztraceným synem paní Noelové, a jak říká "poznal rub a líc"), ač by se na něm našlo mnoho chyb, musím dát pět. Za prvé natočit tuto jasnou alegorii začínající požárem říšského sněmu (pardon panoptika) v roce 1937, kdy se většina českých měšťáků těšila na hailování, vyžadovalo velkou odvahu. A za druhé, i když se nám tu marxismu dostane vrchovanou měrou (inteligence v osobě inženýra Harta váhá, ale nakonec se přidá k dělnictvu), W+V tu nejvíc propracovali svou vizi dvou konkurujících si "troubů", kteří schytávají facky jak od fašistů, tak od komunistů.(3.6.2013)

  • zette
    ***

    Tento film je pro me zklamanim (treba jen ve srovnani s Hej rup). Je prinosne, na jakou hrozbu poukazoval, cekal jsem ale vice. Myslim, ze srovnavat duo Voskovec-Werich s Chaplinem je uplne mimo misu.(28.7.2013)

  • Mylouch
    *****

    V+W ve zralé formě skládají v duchu vrcholného Ch.Chaplina nebo bratří Marxů (milý kloboukový odkaz na Kachní polévku) poctu klasické filmové grotesce a současně rozvíjejí na plátně svůj styl divadelní dramatiky (adaptace hry z r.1936) spolu s obsazením generace třicátníků Osvobozeného, vedle nichž září skvělý ředitel Jaroslava Průchy nebo epizodní postava Adiny Mandlové. Fričovo dozrávající režisérské mistrovství a scénografie čerpající z meziválečné avantgardy přispívají k cennému vkladu filmu do dějin české kinematografie. I přes neúplný obraz o původní podobě filmu se mi zdá, že skvělá Ježkova hudba je občas užita mírně nadbytečně. Atmosféru tu místo ♫ vynechaných divadelních písní se sociální tématikou nebo skvělé protinacistické Prabába mé prabáby odlehčuje známá Stonožka nebo Stoprocentní muži. Výrazná angažovanost (v případě Osvobozeného divadla 30.let tradičně sociální, protinacistická i obecně protiautoritářská) bude vyžitím pro vzrušené politicky tendenční nebo nepoučené vykladače a komentátory.(4.1.2012)

  • gjjm
    ****

    Celkem nudná socialistická agitka s příšernou ústřední písní, nepříliš závislá na původní divadelní hře (změny jsou k horšímu). Čtyři hvězdičky to má díky scéně s handgranátem, která patří k tomu nejlepšímu, co v české komedii existuje :o)(12.7.2009)

  • LeoH
    ****

    Copak by asi dělal čestný ředitel Hart v rozhořčení nad postřelenou stávkující dnes? Založil protestní skupinu na Facebooku? — Poslední filmové dílko V+W je ze všech čtyř nejtemnější a taky nejdospělejší; hezký doklad té úžasné rychlosti, s jakou se filmové vyprávění během pár let (doslova) od nástupu zvuku vyvinulo do víceméně současné podoby. Přihřívání levicové polívčičky už není zdaleka tak prvoplánové, dělnictvo je tu sice pořád váženo a ctěno a neviditelná paní Noelová je evidentně stejná kapitalistická krysa jako hejrupácký továrník Worst, jenže tohle všechno se odehrává jakoby v pozadí, v prvním plánu vidíme boj proti odpudivému pouťovému manipulátorovi a jeho loutce – budoucímu diktátorovi, boj, při kterém jde panečku teprve doopravdy o život, boj, pro který je třeba se sjednotit, a to pod vedením koho jiného než poctivého dělnického vůdce Formana, který kolotočářsko-kapitalistické čachry prohlédl hned od začátku. Chytré, vážně chytré. Tomuhle už se dá říkat opravdová propaganda. — Zároveň ale věřím, že je to ve skutečnosti myšleno relativně bezelstně, opravdu především jako apel na národ, aby bránil svou mladou demokracii. Apel oprávněný, ale bohužel hned dvakrát nevyslyšený – národ se napůl vlastní vinou a napůl souběhem okolností, k nimž koneckonců (ať jakkoli nechtěně) přispěli i V+W svým nekritickým hurákolektivistickým aktivismem, vydal na cestu trpící oběti, nejdřív krátce oběti „kloboukatejch“ a hned vzápětí a na mnohem delší dobu oběti „formanovců“. A byly to nakonec hlavně rozdílné občanské postoje v téhle těžké době, které roztrhly do té doby nerozlučnou dvojici a připravily nás o další filmové eskapády Voskovce s Werichem, ať už by se byly odehrávaly na Barrandově nebo v Hollywoodu; věčná škoda, protože, troufám si říct, jejich společná filmová komika viditelně vyzrávala v něco celosvětově mimořádného, ať částečně „kradli“ odjinud (boj se stroji v tovární hale), nebo vycházeli ze zcela originálních nápadů (Voskovcův úžasný hravý výstup s psaním hesla na ohradu, obě scény ve skladišti zbraní, stále rozvíjený osobitý slovní humor...). Dávám-li tentokrát jen čtyři hvězdičky, je to zčásti za výše zmiňovanou ideologičnost, ale hlavně za s ní související schematičnost některých vedlejších rolí a hereckých výkonů jejich představitelů (čest sympaticky nehereckému projevu vycházející hvězdy Adiny Mandlové). — Opět si neodpustím ještě pár nactiutrhačných slov k vydání na DVD od Filmexportu, tentokrát na téma bonusů: Pavel Taussig recitující spatra na statickou kameru ne úplně připravené „slovo historika“ byl u Pudru a benzinu ještě vcelku milý, ale na čtvrtém disku už evidentně vaří z vody a vrchol nastává při jeho rozplývání nad Voskovcovým amatérským dokumentem z legendárního brněnského vítání Martina Friče, který se má údajně nacházet v Národním filmovém archivu a Karel Čáslavský ho měl uvést v Hledání ztraceného času. Jak je vůbec možné, že taková snadno dostupná věc není mezi bonusy na disku, i když se na něm mluví o tom, že existuje? Další ostudný důkaz, že s celou sérií si vydavatel opravdu mnoho práce nedal. Nemluvě o často přepáleném obrazovém kontrastu nebo o barbarském nápadu, opakujícím se na všech čtyřech discích, vrazit pod hlavní menu DVD největší komické „špeky“ vytržené z filmu.(4.3.2011)

  • dr.fish
    ****

    V současné době je velmi moderní pranýřovat V+W za jejich levicové postoje. Jeden můj kamarád nedávno prohlásil, že si Werich jako inteligentní člověk měl být vědom dosahu své tvorby, svého vlivu na masy. Vykládáním takových pohádek jako je Hej Rup nebo tento film dělnictvu, to prý je zcestné, škodí a je to voda na mlýn komunistům. No, taky názor. Já si naopak v tomto filmu užívám zesměšňování fašistů, to muselo asi Dolfíkovi pěkně hýbat žlučí. Už tím je tento film geniální. Navíc by obstál docela dobře i jako obyčejný film o bezpáteřním padouchovi, kterého nakonec ti dobří dostanou za katr. Ovšem levicové to je. Je vidět, že to byla doba, kdy si prostě lidi zvolili buď fašisty, anebo komunisty. A obyčejněj člověk? Ten to pak odnesl nejvíc...80%(23.8.2012)

  • Nach
    ****

    Duo Werich a Voskovec stvořilo za svou společnou kariéru nejen úžasná divadelní představení, ale i několik výtečných filmů, které dnes zcela oprávněně můžeme považovat za zlatý fond - minimálně - tuzemské kinematografie. Svět patří nám do této škatulky bez pochyby patří po každé své stránce. Skvělí herci, dokonalá režie, nadčasový humor. Ač se nacisté pak pokusili celý tento film zničit, zůstalo nám z něj dost na to, aby dával alespoň představu o tom, co v něm dnes chybí. A upřímně, ani to na něm není znát. 75%(28.9.2012)

  • Sarpele
    ****

    Na konci 30. let si Evropa začíná uvědomovat nebezpečí fašismu a nacismu. A právě toto nebezpečí je hlavním motivem posledního filmu dvojice Voskovec a Werich Svět patří nám (premiéra 30.7. 1937, premiéra v USA 13.8. 1939), jejich nejvážnějšího a nejnaléhavějšího filmového díla, které vychází z divadelní hry Rub a líc. Po příchodu německých okupantů byly všechny kopie filmu zničeny a tak máme dnes k dispozici jen neúplnou verzi. Sledujeme technologa moci Dexlera, původně ředitele Panoptika, který se rozhodne pomocí jím řízeného monstra ovládnout svět. A tak se zrodí Lion, který se za finančního přispění koncernu Noel snaží ovládnout celou společnost, aby mohl snadněji provést protidemokratický puč. Jediní, kdo se mu postaví, jsou dělníci, v čele s Dexlerovým vzbouřeným spolupracovníkem z Panoptika Formanem. Film svou ateliérovostí, tovární architekturou, pohybem v uzavřených prostorech, stinných uličkách a továrních halách asi nejvíc připomíná Metropolis Fritze Langa. Připomíná ho ostatně i svým tématem – průmyslová společnost, ovládaná jedním nebo jen několika mocnými podnikateli, je ideální živná půda nedemokratických režimů. Celkový tísnivý dojem podtrhuje i neosobní, depersonalizovaná povaha moci. Vždyť jak Liona tak Noela v celém filmu ani nezahlédneme, můžeme mít dokonce pochybnosti o jejich existenci. Komická dvojice V a W je tu nejvíc ze všech svých filmů upozaděná. Poprvé se objevují až zhruba ve čtvrtině filmu a jejich scény zabírají jen malou část. Jakoby svým divákům říkali, že tady už opravdu končí legrace. Přesto se však humoru nevzdávají. Zatímco se většina filmu nese ve vážném až pochmurném duchu, scény V a W přinášejí jisté odlehčení (např. úžasný dialog nad ručním granátem „Krupp Essen – jezte kroupy“). Scéna, v níž se Voskovec snaží pomocí obřích strojů zbavit Wericha mříže pak připomíná Chaplinovu Moderní dobu. Vlastně ani oni dva nevybočují z linie kritiky a hrůzy z přetechnizované společnosti (v níž se mění původní fascinace stroji a moderní technikou z počátku 20. století), jen ji uskutečňují z pozice klaunů. Tím však jejich výpověď neztrácí na síle.(14.11.2005)

  • sahe
    *****

    Film brojí proti fašismu...(7.5.2008)

  • Krustyburg
    odpad!

    Nadčasová záležitost. Ale nikdo mě nedonutí to dokoukat do konce. :-)(16.6.2009)

  • tomtomtoma
    *****

    Zábavně vtipná a zároveň i trochu děsivá satira o věcech tehdy současných a budoucích. Filmařsky kvalitní varování před lživou demagogií a propagandou mocichtivých spekulantů, kteří využívají těžkou hospodářskou situaci, aby mohli nastolit svoji zrůdnou vládu diktatury a nesvobody a likvidovat všechny nepohodlné. Filmu nechybí příjemný humorný nadhled, který se s neutuchajícím nadšením životních optimistů vypořádává s obrovským nebezpečím, aby byla demokratická forma státního zřízení zachována. Dva kameloti (skvělí Jiří Voskovec a Jan Werich) jsou náhodní průvodci a pozorovatelé bouřlivého vývoje událostí, aby pak spíše dílem náhody odhalili obrovské spiknutí mocichtivých pučistů, za nimiž stáli vlivné osobnosti hospodářství. Josef Forman (dobrý Vladimír Šmeral) je jediným, kdo má pochybnosti o slibech blahobytu spiklenecké skupiny. Stále vytrvale a houževnatě svolává všechny slušné lidi na obranu svobody. Však také zná skutečný charakter hlavního organizátora spiklenců, Dexlera (dobrý Bohuš Záhorský), který vše dělá pouze ze ziskuchtivosti a touze ovládat ostatní. Z dalších rolí: rozhlasová moderátorka Markétka (Adina Mandlová) a její romantický vztah s Formanem, technický ředitel továrny podporující spiknutí Antonín Hart (Jaroslav Průcha), který neváhá postavit se na stranu dobra, pohůnek spiklenců Berger (Miroslav Svoboda), obětovaný ve prospěch jejich věci, další pohůnek Holister (Ladislav H. Struna), který je rozčarován ze skutečné situace a znovu se staví na stranu dobra, guvernér státu (Zdeněk Štěpánek), snažící se hájit demokracii, tajemník firmy Noel (Karel Dostal), zaštiťující celé připravované spiknutí, členové strany dobra Bidon (František Černý) a Pinker (František Filipovský), a členové spiklenecké bandy (Jan W. Speerger a Michel Elaguine). Hospodářská krize je živnou půdou pro všelijaké extremistické a nedemokratické skupiny, pro které není hlavní věcí blahobyt prostého lidu, ale jejich vlastní prospěch. Poslušnost je někdy odměňována, nespokojenost brutálně potírána a likvidována. Hystericky vyvolané masové xenofobní stavy prostých lidí spolu se sliby krásných zítřků pak dokonají dílo zkázy. Alespoň v tomto díle narazili na odpor, který odhalil jejich skutečné plány a zájmy. Zábavné, skutečné, půvabné, a nádherně ironické ve způsobech života.(16.8.2012)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace