• Vesecký
    ****

    Měl jsem ten film v dětství velmi rád a vždycky jsem se nařáchal, když se klauni V+W honili v tovární hale vybavené všemi možnými i nemožnými stroji či v klasické scénce "Krupp Essen - jezte kroupy". Tohle nestárne, stejně jako politické poselství tohoto filmu, protože ukazuje ve vší nahotě praktiky velkokapitálu. Takže to zas až tak velká komedie nebyla, spíš břitká satira (nejen) na tehdejší společnost. Avšak po letech se mi zdají právě mafiánské scény tohoto filmu poněkud vyčpelé, proto dávám pouze čtyři hvězdičky.(2.2.2016)

  • tomtomtoma
    *****

    Zábavně vtipná a zároveň i trochu děsivá satira o věcech tehdy současných a budoucích. Filmařsky kvalitní varování před lživou demagogií a propagandou mocichtivých spekulantů, kteří využívají těžkou hospodářskou situaci, aby mohli nastolit svoji zrůdnou vládu diktatury a nesvobody a likvidovat všechny nepohodlné. Filmu nechybí příjemný humorný nadhled, který se s neutuchajícím nadšením životních optimistů vypořádává s obrovským nebezpečím, aby byla demokratická forma státního zřízení zachována. Dva kameloti (skvělí Jiří Voskovec a Jan Werich) jsou náhodní průvodci a pozorovatelé bouřlivého vývoje událostí, aby pak spíše dílem náhody odhalili obrovské spiknutí mocichtivých pučistů, za nimiž stáli vlivné osobnosti hospodářství. Josef Forman (dobrý Vladimír Šmeral) je jediným, kdo má pochybnosti o slibech blahobytu spiklenecké skupiny. Stále vytrvale a houževnatě svolává všechny slušné lidi na obranu svobody. Však také zná skutečný charakter hlavního organizátora spiklenců, Dexlera (dobrý Bohuš Záhorský), který vše dělá pouze ze ziskuchtivosti a touze ovládat ostatní. Z dalších rolí: rozhlasová moderátorka Markétka (Adina Mandlová) a její romantický vztah s Formanem, technický ředitel továrny podporující spiknutí Antonín Hart (Jaroslav Průcha), který neváhá postavit se na stranu dobra, pohůnek spiklenců Berger (Miroslav Svoboda), obětovaný ve prospěch jejich věci, další pohůnek Holister (Ladislav H. Struna), který je rozčarován ze skutečné situace a znovu se staví na stranu dobra, guvernér státu (Zdeněk Štěpánek), snažící se hájit demokracii, tajemník firmy Noel (Karel Dostal), zaštiťující celé připravované spiknutí, členové strany dobra Bidon (František Černý) a Pinker (František Filipovský), a členové spiklenecké bandy (Jan W. Speerger a Michel Elaguine). Hospodářská krize je živnou půdou pro všelijaké extremistické a nedemokratické skupiny, pro které není hlavní věcí blahobyt prostého lidu, ale jejich vlastní prospěch. Poslušnost je někdy odměňována, nespokojenost brutálně potírána a likvidována. Hystericky vyvolané masové xenofobní stavy prostých lidí spolu se sliby krásných zítřků pak dokonají dílo zkázy. Alespoň v tomto díle narazili na odpor, který odhalil jejich skutečné plány a zájmy. Zábavné, skutečné, půvabné, a nádherně ironické ve způsobech života.(16.8.2012)

  • Inozuka
    ****

    Za komoušů jsem byl na tomhle filmu v kině a nedivím se, že jej tehdy promítali. Nicméně na první pohled "komunistický" film ve skutečnosti právě komunistické strany shazuje jakožto politikáře myslící jen na vlastní zájmy, ale to tehdejší vládní garnituře asi moc nedocházelo. Film naopak upozorňuje na snadnost nástupu totality a proti staví obyčejné lidství. Oba hlavní hrdinové se totiž svoji necítí ani v jednom z bojujících táborů a chtějí být především slušní a starat se o sebe. Voskovec a Werich při vypravování příběhu jasně odkazují na Chaplina a jeho sociální grotesky a většina gagů si uchovala hodně z tehdejšího vtipu. Spolu s Hej rup můj nejblíbenější film téhle dvojice. Krupp Essen!(31.1.2016)

  • pytlik...
    **

    Postavy dělníků i jejich fašistických protivníků jsou velmi ploché, klišéovité, a navíc silně přehrávané. I když... nemožno vinit herce, těžko se dobře zhostit špatně napsané role. Nevím, proč se Černý se svým zjevem pořád cpe mezi dělnickou třídu, pasovala by mu spíš úloha hnusných kapitalistických vykořisťovatelů. V + W jsou z celého obsazení nejlepší, i když, co si budeme nalhávat, skutečně legračních scén se ve filmu nachází pomálu. Nevím, jestli to bylo špatnou kvalitou snímku nebo avantgardní úmysl režisérův, ale ty dlouhé minuty, které se odehrávaly ve tmě a na obrazovce nebylo nic vidět, mě také nijak zvlášť nenadchly.(31.7.2013)

  • Sarpele
    ****

    Na konci 30. let si Evropa začíná uvědomovat nebezpečí fašismu a nacismu. A právě toto nebezpečí je hlavním motivem posledního filmu dvojice Voskovec a Werich Svět patří nám (premiéra 30.7. 1937, premiéra v USA 13.8. 1939), jejich nejvážnějšího a nejnaléhavějšího filmového díla, které vychází z divadelní hry Rub a líc. Po příchodu německých okupantů byly všechny kopie filmu zničeny a tak máme dnes k dispozici jen neúplnou verzi. Sledujeme technologa moci Dexlera, původně ředitele Panoptika, který se rozhodne pomocí jím řízeného monstra ovládnout svět. A tak se zrodí Lion, který se za finančního přispění koncernu Noel snaží ovládnout celou společnost, aby mohl snadněji provést protidemokratický puč. Jediní, kdo se mu postaví, jsou dělníci, v čele s Dexlerovým vzbouřeným spolupracovníkem z Panoptika Formanem. Film svou ateliérovostí, tovární architekturou, pohybem v uzavřených prostorech, stinných uličkách a továrních halách asi nejvíc připomíná Metropolis Fritze Langa. Připomíná ho ostatně i svým tématem – průmyslová společnost, ovládaná jedním nebo jen několika mocnými podnikateli, je ideální živná půda nedemokratických režimů. Celkový tísnivý dojem podtrhuje i neosobní, depersonalizovaná povaha moci. Vždyť jak Liona tak Noela v celém filmu ani nezahlédneme, můžeme mít dokonce pochybnosti o jejich existenci. Komická dvojice V a W je tu nejvíc ze všech svých filmů upozaděná. Poprvé se objevují až zhruba ve čtvrtině filmu a jejich scény zabírají jen malou část. Jakoby svým divákům říkali, že tady už opravdu končí legrace. Přesto se však humoru nevzdávají. Zatímco se většina filmu nese ve vážném až pochmurném duchu, scény V a W přinášejí jisté odlehčení (např. úžasný dialog nad ručním granátem „Krupp Essen – jezte kroupy“). Scéna, v níž se Voskovec snaží pomocí obřích strojů zbavit Wericha mříže pak připomíná Chaplinovu Moderní dobu. Vlastně ani oni dva nevybočují z linie kritiky a hrůzy z přetechnizované společnosti (v níž se mění původní fascinace stroji a moderní technikou z počátku 20. století), jen ji uskutečňují z pozice klaunů. Tím však jejich výpověď neztrácí na síle.(14.11.2005)

  • - Během natáčení filmu přejel parní válec asistenta režie, kvůli čemuž musel Martin Frič na půl roku do vězení. (Jurkodak1)

  • - Nacisti sa počas vojny pokúsili zničiť všetky kópie filmu. Z tej, ktorá sa podarila zachovať, boli vystrihnuté scény s Adinou Madlovou kvôli jej údajnej kolaborácii s nacistami. (Raccoon.city)

  • - Film sa opiera o divadelnú predlohu Osvobozeného divadla "Rub a líc". (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace