Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Molly se vzpamatovává z traumatického přepadení a v rámci terapie se rozhodne postavit na vlastní nohy. Lidmi a auty přeplněný Dublin jí moc klidu nedodává, proto se rozhodne koupit dům v satelitním městečku, kde je přece takové ticho a klid. Na kolaudačním večírku se setká s bývalým spolužákem Melem, který čirou náhodou nepostrádá šarm ani vlastnosti potřebné při obydlování nového domu, takže se dají dohromady. Na žádnou idylu ovšem není čas, protože série podivných vloupání začne krutě pokoušet Molliny nervy... (Morien)

(více)

Recenze (2)

Morien 

všechny recenze uživatele

Muhaha, mám dojem, že už se nikdy nebudu dívat na normální filmy. Tyhlety podivné žánrové hybridy s nejasným tvůrčím záměrem a pochybným dramatickým obloukem mě inspirují mnohem víc. A tenhle film je divný v tolika různých věcech! Hlavní hrdinka mě vyloženě fascinuje. Kromě špatně zahraných úzkostných stavů nemá snad žádnou jinou další charakteristiku a ještě ji představuje herečka natolik amébovitého vzhledu, že ačkoliv se ve většině scén vyskytuje jenom ona, měla jsem často problém poznat, že se jedná o tu samou osobu. Dále se jedná o film uzavírající se postupně do jednoho prostředí, kdy v ideálním světě by toto prostředí mělo atmosféru, která by se zmocňovala celého filmu. To je v tomto případě ovšem nemožné, protože se uchylujeme do moderní novostavby, která je naprosto bez chuti a bez zápachu a tak dokonale prefabrikovaná, že právě ani pocit odcizení nemá šanci se někde uchytit. Zároveň to ale filmu dodává zdání jakéhosi hyper-realismu, které je vytvářen i skladbou scén vybraných pro zfilmování. Často jsem měla dojem, že se dívám na naprosto nedramatické vyprávění o běžném páru, kde ona je trochu náladová hysterka, on je nadržený býček, ale nějak se našli a mají se rádi a žijí si svůj diskopříběh sestávající z obyčejných věcí, jako jsou dotěrní známí, alarmová mafie a první zamilované Vánoce. Proto pak zásahy scénáristy připomínající, že se přece jen díváme na konstruovaný příběh, působí jako rána palicí doprostřed čela a zkrátka tak nějak nepatřičně. Docela jsem se napřemýšlela o tom, co tímto filmem vlastně chtěl básník říct, a nejvíc se mi asi líbí teorie, že se jedná o lobby asexuálů na téma, že láska je jenom mýtus a společenský konstrukt vynalezený k manipulaci slabších. ()

Reklama

Reklama