Tajomstvo krvi
The Secret of Blood
Režie:
Martin FričScénář:
Vladimír NeffKamera:
Jan StallichHudba:
Dalibor C. VačkářHrají:
Vladimír Ráž, Zdeněk Štěpánek, Jiřina Petrovická, Vlastimil Brodský, Svatopluk Beneš, Rudolf Hrušínský, Rudolf Deyl ml., Radovan Lukavský (více)Obsahy(1)
Barevný český film o vynikajícím českém lékaři doktoru Janském. Sportovně založený medik Jan Janský dokončuje úspěšně svá studia. Chce se stát chirurgem, ale ocitá se na psychiatrické klinice profesora Kuffnera, kde společně se svým kolegou Kozderou se snaží vypátrat spojitost mezi srážlivostí krve a duševními chorobami. Dojdou k překvapivému zjištěni, že je možno krev lidí rozdělit do čtyř skupin a tím zamezil srážení krve při transfusích. Objev Janského se však setká s nepochopením české lékařské veřejnosti, která přínos tohoto vědce lékařské vědě uznává teprve po Janského tragické smrti. (Filmový přehled)
(více)Recenze (60)
Doktor Janský (díky Oscare) objevuje tajemství čtyř krevních skupin a pokouší se prosadit do praxe infuzi. Použití první infuze je znázorněno na pozadí první světové války v Rakousko-uherské armádě. Silný, dobře natočený film s Vladimírem Rážem v titulní roli. ()
Film takřka bez chyby - o Janu Janském objeviteli krevních skupin a trnité cestě, která za tímto objevem stála. V titulní roli se objevuje výtečný Vladimír Ráž. O jeho oblibě v 50. letech svědčí to, že v epizodních rolích mu v tomto filmu sekundovala taková jména jako Svatopluk Beneš, Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, Miloš Kopecký, František Filipovský, Radovan Lukavský, Lubomír Lipský či Josef Kemr! ()
Mimořádný hold velkému Čechovi a skvělému vědci, Škoda, že jej minula Nobelova cena. ()
Jeden z těch legendárních životopisů z 50. let. Martin Frič vsadil na jistotu, opřel se o námět Vladimíra Neffa (knižně vyšla beletrizovaná verze scénáře až v roce 1955) a do hlavní role obsadil Vladimíra Ráže. Výsledkem je film z té lepší poloviny neslavné etapy čs. kina. Poutavý barevný film o nelehké cestě objevitele krevních skupin, jehož život nebyl snadný, ačkoli začínal jako výborný student, ale ani za Rakousko-Uherska, ani za republiky se mu nedařilo. Jako povinnou daň 50. letům je nutné vnímat to černobílé vylíčení poměrů před rokem 1921, kdy Janský umírá (a je založena KSČ). Ale protože se jedná o Fričův film, určité kvality jsou zachovány za každých podmínek. Frič si zároveň udržel kontinuitu ve spolupráci s kolegy a pamětníky časů před rokem 1945 a v tomto filmu se tak objevuje například Štěpánek, Beneš, Hrušínský, Deyl ml., Hilmar, Svozilová, Valentová, Trégl, Filipovský, Vrbský, Kolár a další... ()
Takřka bezchybný, dobou vzniku naštěstí nïjak netknutý životopisný snímek se skvělými herci (společné scény Vladimíra Ráže a Zdeňka Štěpánka jsou fantastické), scénářem, který laiky do problematiky zasvětí a znalce nepobouří žádným přílišným zjednodušováním, a Fričovou spolehlivou režií, která zejména z části odehrávající se během války vytvořila opravdu hutný zážitek. A ten strhující konec! ()
Spisovatel a scénárista VLADIMÍR NEFF: NĚKOLIK POZNÁMEK NA OKRAJ FILMU „TAJEMSTVÍ KRVE" „Tajemství krve" pojednává o objevitelské práci a tragické smrti českého lékaře dr. Janského. — Kdo to byl dr. Janský? — Podívejme se do Ottova naučného slovníku, možná jediné encyklopedie, jež o dr. Janském pojednává. Dočteme se tam, že Jánský Jan — toť ovšem chyba tisku, neboť muž, o něhož tu jde, se jmenoval Janský s krátkým a — zemřel 8. záři 1921 v Horních Černošicích (kdy se narodil není uvedeno), byl profesorem psychiatrie, členem kterési státní lékařské komise a soudním znalcem, a napsal odborné články o progresivní paralyse, o léčbě paralysy a několik jiných. Toť vše, co se o doktoru Janském dočtete ve slovníku, a tu se asi zeptáte, co je probůh na tomto neznámém českém lékaři tak zajímavého, aby stálo za to o něm natočit celovečerní hraný barevný film. — Odpovídám, že doktor Janský — o tom uvedený článek mlčí a naše veřejnost o tom neví — byl jeden z prvních lidí na světě, kteří si povšimli matematicky zákonité pravidelnosti ve srážlivosti lidské krve, a byl vůbec první, kdo této srážlivosti věnoval tolik práce, tolik pokusů, tolik námahy a zvídavé píle, že byl s to dojit k jasnému, jednoduchému zjištění, že veškerá krev, která kdy obíhala, obíhá a bude obíhat v lidských žilách, se s hlediska srážlivosti dělí na čtyři typy — na čtyři, jak Janský říkal a jak se dosud říká, skupiny. A netřeba podotýkat, že tento objev čtyř krevních skupin má základní význam při prováděni krevních transfusi. — Myšlenka, převádět lidskou krev z těla do těla, zachraňovat lidi, vyčerpané vykrvácením po úrazu nebo po operaci, transfusí čerstvé krve cizí, není nová. Lékaři se o to pokoušeli bezmála už od dob třicetileté války. Pokusy tyto však byly velmi nebezpečné. Transfuse se někdy skvěle dařily, ale jindy zase vedly k náhlé a hrozné katastrofě: cizí krev se v pacientově těle srážela, což mělo za následek okamžitou smrt. — Této trapné a nesmírně nebezpečné nejistotě byl učiněn konec objevem krevních skupin, objevem doktora Janského. Na podkladě těchto jasných faktů se dnes na celém světě provádějí krevní transfuse bez jakéhokoliv risika. Miliony lidí už tak byly přivedeny z předpolí smrti zpět do života. — A to je zásluha doktora Janského. — Navzdory těmto faktům Janský zůstal tak dokonale neznámý, že když náš film byl letos promítán v Benátkách, mezinárodní obecenstvo se domnívalo, že hrdina filmu je osoba fiktivní, jeho životní příběh vymyšlený a že účelem filmu bylo pouze zpopularisovat princip krevních skupin a dramaticky ozřejmit význam krevních transfusí. — Příčina toho, že svět o Janském neví, je možná v tom, že Jans ()
Skvělý Ráž s toliko krásným hlasem. ()
Výtečně skloubená historie s dramatem, jak to uměl Martin Frič a pak už z českých režisérů málokdo. ()
Po hodně dlouhé době jsem narazil na Fričův film, který žánrově nepatří mezi komedie. Přesto si Frič nemohl pomoct a humor zde také nechybí. Je zde ovšem pouze doplňkem k naprosto úžasnému příběhu, ze kterého mi šla husí kůže po těle. Vladimír Ráž byl v roli doktora Janského naprosto úžasný. Po režisérské stránce nelze filmu nic vytknout, stopáž je naprosto vhodně zvolená. Film obsahuje všechny důležité momenty z Janského života a žádnou zbytečnou vatu navíc. Tudíž jsem byl od samého počátku až do úplného konce nadšený. Nechybí napětí, humor, ale ani nekonečný obdiv nad pílí a odvahou některých jedinců. Dokonce i slzička mi ukápla. Pokud byl skutečný Janský takový, jako ho vykreslil snímek, tak to je přesně ten jediný typ člověka, ke kterým chovám na tomto světě nekonečnou úctu a respekt. Přestože jsem krásný, inteligentní, silný a obdařený mladý muž, tak mě stále dokáže intenzivně dojmout síla člověka, který je ochotný kvůli věci, ve kterou věří, obětovat úplně všechno a zasvětit ji celý svůj život. Představení svých objevů před lékařským publikem byly neuvěřitelně silné momenty filmu. Většina populace jsou neuvěřitelní retardi a stupidní ovečky. Buďme rádi za občasné výjimky, zejména z kruhu vědeckého, kteří dokážou takhle neuvěřitelně předbíhat dobu. Kvůli takovým filmům stojí za to milovat kinematografii. Kvůli lidem jako je Janský, stojí za to být na chvíli hrdý na svoji vlast. ()
Tajomstvo krvi som si kvôli komentáru pozrel po viac ako desiatich rokoch. Je typickým filmom daného obdobia. Životopisný, so sklonom k romantizovaniu až glorifikácii hlavného hrdinu, s tradične výbornými hereckými výkonmi a čiernobielym dejom. Tri hviezdičky sú primerané. ()
Významný český spisovatel historických románů Vladimír Neff se proslavil zejména knižní sérii Sňatky z rozumu o podnikatelských rodech 19. století. Mezi jeho opomíjené záslužné kousky patří i román Tajemství krve, který spolu se stejnojmenní filmovou adaptací představil českému publiku do té doby téměř neznámou osobnost prof. MUDr. Jana Jánského (1873–1921), objevitele základních poznatků kolem rozdělení krve do čtyř skupin. Film nabízí možnost dozvědět se něco víc o tomhle českém průkopníkovi v medicíně prostřednictvím napínavého příběhu plných zvratů podle skutečných událostí. Autenticky navíc zobrazuje těžkou dlouholetou dřinu vědců na pozadí objevování důležité věci v medicíně, které jenom málokdy skončí včas a s uspokojivým výsledkem. Úspěch, slávu a bohatství v příběhu o známém vědci ale rozhodně nečekejte. Příběhu vládne vhodně tísnívá atmosféra kolem touhy zachraňovat lidské životy i přes velký risk a neblahé podmínky v chudé psychiatrické klinice a válečných kasárnach. Oceňuju i různé historické kuriozitky, jako zde třeba archaické laboratórní vybavení nebo zapisování na plakát černým štětcem místo fixy. Vladimír Ráž získal v doktoru Janském jednu ze svých stěžejních filmových rolích, postavu se zajímavým osudem a plnou psychologickým proměn, ke kvalitě filmu rozhodně přispělo i obsazení řady dalších hereckých hvězd (Štěpánek, Beneš, Deyl, Hrušínský, Lukavský, Petrovická,...), mezi kterými bych zvlášť zmínil mladého a stále začínajícího Vlastimila Brodského v roli Janského kolegy dr.Kozdery. Spolu se Zemanovou Cestou do pravěku (1955) je tento Fričův životopisní snímek zřejmě nejlepším z období Československého státního filmu 1948–1956 a překvapivě bez jakýchkoliv stop tehdy všude přítomné ideologie. Cíl podat vzdělávání prostřednictvím filmu nemůže vzhledem k obsahu uškodit ani současným divákům. (95%) (deníček - Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin) Tematicky podobné filmy v domácí produkci: Mykoin PH 510 (1963), Louis Pasteur (TV 1977) ()
Výborný film z ešte slušnej doby. Z doby, kedy nemuseli v každom filme herečky typu Geislerová rozťahovať nohy, ani Pauhofová ukazovať lentilky. Stačilo poctivé, majstrovské herectvo a zobrazenie nosnej témy zaujímavým spôsobom. Príbeh Janského krásne ukazuje, že každému géniovi či objaviteľovi hádzali polená pod nohy aj vlastní kolegovia, takzvaní vedci, ktorí zakliesnení vo svojom obmedzenom chápaní nechcú pripúšťať žiadne novoty. Skutočného uznania sa tak veľkí muži väčšinou "dočkali" až po smrti. ()
Odivuji práci našeho doktora Janského, proto jsem moc ráda, že na motivy jeho života a vědeckého bádání vznikl film, na kterém se podílelo tolik vynikajícíh tvůrců. Na výsledku je to pochopitelně znát, moc mě potěšil a bylo by určitě velmi dobré, kdyby byl film dostupnější a častěji dáván v české televizi, at nás může být potěšeno více. ()
Podařené drama o doktoru Jánském. ()
Z plejády životopisných filmů, které se staly průvodním jevem socrealistické epizody našeho filmu se jedná rozhodně o nejživotnější snímek. Janský má v sobě jiskru života, zatímco u ostatních filmů se velké postavy podobaly spíše z hrobu vytaženým a nabalzamovaným mrtvolám. Navíc se snímek zdárně vyhýbá ideologickým klišé (lékař není zároven bojovníkem za práva lidu, jeho hlavním nepřítelem není buržoazie, ale lidská závist a zakořeněná nedůvěra) a fakta tak zkresluje o poznání méně. Přesto však je snímek stále akademický, naplnuje jen obvyklé schéma zázračně nadaného člověka, který bojuje s mnoha překážkami a vítězí (i když zde bohužel až po smrti), zatímco jeho rodinný život je jen plochou, někdy až zbytečnou ilustrací. Některé postavy jsou ryze schematické, jediný, kdo může hlouběji zaujmout je přísný a náladový lékař v podání Zdenka Stěpánka, jenž jako první pochopí cenu Janského objevu, najevo to však dává velmi originálním způsobem. Navíc filmu ani nesedlo natočení v barvě, lépe by se k němu hodil obraz ve škálách šedé - Stallich svou věrností agfě dokonale pohřbil svůj talent, který zde jen náznakově probleskuje (atmosfericky výrazná scéna z válečného lazaretu). O čtyřech hvězdičkách se dá v tomto případě uvažovat jen v kontextu doby, kdy šlo o vymykající se dílo (Frič vychází z tohoto období více než se ctí, dokázal v něm překonat schematičnost v okupačním "thrilleru" Past a najít vnitřní patos a podstatu socialistického boje v Zocelení, natočit Císařova pekaře a Pekařova císaře - film jakoby z jiného světa, snad jen ty jeho agitační komedie nemusely spatřit světlo světa), z odstupem času však z filmu sálá chlad a přílišná jednoznačnost. ()
Výborný Ráž , pěkný film. ()
Martin Frič byl vypravěč se vším všudy, při sledování filmu jsem si opětovně říkal, že takový tvůrce už tady není a asi nikdy nebude. Aby se Frič vyvaroval budovatelským šlágrům tehdejší doby, natočil životopisný film, který má propracovanou výpravu a top herecké obsazení. Silný příběh a dobová atmosféra naprosto hmatatelná. Každá scéna, věrohodnost sama. I když je záběr z hospody ve filmu třeba jen půl minuty, je obdivuhodné sledovat, jak je interiér úžasně vymakaný. Tohle je prostě poctivé řemeslo!! LFŠ UH 2022. ()
Uměli toho hodně, tenkrát, ale vrchol filmového dramatu přišel až v šedesátých letech. ... A pak už jen pokles, u nás i ve světě. ()
ocenenia : MFF Benátky 1953 - súťažný výber ()
Jo, jo, doktor Jan Jansky /3. april 1873 - 8. september 1921/ bol cesky doktor, psychiater a neurolog, objavil 4 krvne skupiny. A reziser Martin Fric /Hvezda Zvana Pelynek, Valentin Dobrotivy, Slzy, ktere svet nevidi, Lide z Maringotek/ o nom natocil film. Film je to hlavne zivotopisny, Jansky rozhodne nepatri do minulosti, ale viac .menej do sucasnosti /minulost je Staroveky Egypt, Mezopotamia, Imperium Romanum, uz udalosti Velkej Francuz. Revolucie 1789 - 1804 je pre mna sucasnost/. Perfektna rezia, vyborne dialogy, Vladimir Raz v roli lekara maximalne presvedcivy, hral tu ale aj Rudolf Hrusinsky /Spalovac Mrtvol, Dym Bramborove Nate/, Kopecky a Lubomir Lipsky. Zaujimavosti vladnu vo filme najma okolo krvnych skupin a infuzii. Vysoko chvalim aj ten fakt, ze na rok 1953 je film bez komunistickej propagandy : 95 % ()