Vražedná minulost

Jo, film urcite neoslovi vystudovane filmove teoretiky -elitary a ani Livingdeady, ktory uz spadol na uroven uzivatela Liventura a komentuje jedno- dvoj slovnymi konstrukciami. Vincenzo Natali kedysi zabodoval s filmom The Cube, ale odvtedy sa trapi, asi ako isty Luc Besson, ktory kedysi natocil Brutalni Nikitu a podobne lahodky, no a odvtedy plodi same otravne nudne hovna. Teda zase pardon, mne to uniklo a chcel som napisat ze ma tvorivu krizu a jeho nove filmy uz nedosahuju kvalitativne na tie starsie. Natali aspon natocil slusnu atmosferu, tazive napatie a namet sa mi nezda byt klasickou ducharinou, skor je hodne originalny. Dialogy nic moc, akurat Abigail Breslin bola fajna . 55 % (20.10.2018)

To byla, ale pěkná krávovina. Ze začátku mě to ještě chytlo děj jakž takž zaujal, ale jak se film postupně přehoupnul do druhý poloviny, tak to bylo pořád nudnější a trapnější. Vlastně když se to tak vezme, tak je to jenom tuctová duchařina jakých jsou spousty která se navíc z přibývajícím časem utápěla v čím dál tím větších nelogičnostech. Mno a ten konec... ten to prostě zabil úplně. Darmo mluvit. Chtěl jsem dát aspoň dvě hvězdice, ale tenhle film si je prostě nezaslouží. Je mi líto, ale fakticky ne. Prostě slabota. Netřeba už nic dodávat.15% (04.05.2014)

Film, kde živí strašej strašidla, strašidla strašej živý a taky se tu strašidla strašej navzájem. Sice to vypadá jako zmatek, ale ten nápad neni celkově vůbec špatnej, ale zpracování se Natalimu příliš nepovedlo. Nemá to herce, nemá to atmosféru, nemá to lekačky. A když to nemá ani jednu z ingrediencí, která dělá dobrej horor dobrym hororem, začnou vyplouvat na povrch díry v logice. A že jich tady bylo sakra dost. Je to škoda, protože scénárista zjevně nebyl úplný pako a jméno režiséra taky slibovalo něco víc. Ale halt to tentokrát nevyšlo. Snad příště. 30% (31.10.2013)

Na bubáky je nejlepší, když se sami ustraší k smrti. Šestnáctiletá dívka zjistí, že se v domě, kde bydlí se svými rodiči a malým bratrem děje něco zvláštního a sice, že se každý den stereotypně opakuje, ale kromě ní si téhle smyčky není z rodiny nikdo vědom. Rozhodne se přijít, co za tím vězí. Pointa je taková, že je po smrti a žádný strach, že bych něco prozradil dopředu, protože film to na sebe plácne přibližně v polovině a tak nevzrušivě, že bych to ani nenazval pointou. Film v nevzrušivých kolovrátkových kolejích ve stále stejném tempu jel od té doby dál a byl tak zamotaně nepřehledný až jsem se v té změti ztrácel a ne úplně ve všem bylo jasno. Celá věc se měla tak, že rodina bydlela v domě, kde dříve vyrůstal budoucí maniak, který zabil své rodiče a následně se dívka z dochovaných tiskovin dozvěděla o záhadných zmizeních jiných mladých dívek, které měl na svědomí on. Zapeklitější to bylo v tom, že dívka v časové smyčce, kterou většinu filmu sledujeme je duch a o život přišla přibližně v osmdesátých letech podle dobového prostředí, které ji obklopovalo. A nějakým způsobem měla před další vraždou uchránit budoucí obět. Proč jí o to tolik šlo pro mě zůstalo záhadou. Ale ono to v podstatě bylo jedno, protože překombinovanost a její následné vršení způsobilo takový zmatek, že dalo pořádnou práci se zorientovat v ději i v postavách. Stačila chvilka nepozornosti a divák téměř nevěděl o co se jedná. Horší to bylo s tím, že film se vraždám jako takovým vyhýbal a vražda rodičů maniakem v pubertálním věku bylo to jediné, co lze označit za "drsnou" scénu, ke vší hororové smůle vypadala nechtěně směšně. Přestárlý a vyzáblý maniak, jež je pak vržen na scénu mnoho strachu nenahnal, když se veskrze jeho řádění omezilo na únos dvou dívek do přistaveného auta s přelepenými ústy. Horor bez krve a drastických scén nepovažuji za horor. Napínavé to moc nebylo, protože děj byl zmatený, nepřehledný a když už jsem myslel, že jsem ho dostatečně pochopil, tak zničehonic porušil pravidla, která si pro logiku věci stanovil a tím mě jako diváka opět dostal do slepé uličky. Co tím chtěl režisér Vincenzo Natali říci ví jenom on sám. Rozhodně však nelze neurovnanost filmu přisuzovat pouze režii, ale také scénáři. Natali dodal působivý vizuál a spousta scén je výborně výtvarně i barevně nasnímaných. Vycházející mladičká hvězdička Abigail Breslin do filmu hladce zapadla a ukázala se jako solidní tahoun. Ovšem rozvleklost, zmatenost a nepřehledný děj dominovaly natolik, že nelze udělit příznivé hodnocení. Když k tomu připočtu pár vykradených filmů a málo hutnou v podstatě nulovou hororovou atmosféru s výraznou absencí jakékoliv drsné scény, tak tenhle horor vyděsí akorát tak babičku, která v pozdních hodinách neklimbá u televize při sledování tohoto filmu v domnění, že se strašilo vydatně. Ne, nestrašilo. Tím pádem filmu plán být děsivým a znepokojivým hororem nevyšel. Jistý potenciál to však má. Mé hodnocení: 50% (02.06.2014)

O tomhle filmu jsem před projekcí věděl asi tolik co Eskymák o pěstování kokosových ořechů. Takže mne ihned zezačátku při "druhém dni" zaujal a abych se přiznal, i přes to soft podání mě nepustil až do konce. Hodně mě to bavilo. Proč jen 3* je prosté, pod ně bych nešel, je to někde mezi 3-4. Film je to prostě dobrý, tečka. Ale být trošku víc drsnější, ne tolik zaměřený na mladší publikum, přidat do toho více teroru na divákovu psychiku, zkrátka tohle je odtučněnej produkt, kterej by jinak mohl aspirovat na jeden z nejlepších horrorů roku, škoda - 6/10. (05.02.2014)