Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V divácky úspěšné komedii Martina Friče z roku 1941 se rozvíjí nápad, později mnohokrát použitý: autor pokleslé detektivní literatury Karel Kryšpín je nečekaně konfrontován s vlastním výmyslem – v tomto případě se svým románovým hrdinou, lupičem – gentlemanem Fredem Flokem. Fred Flok se nečekaně objeví v Kryšpínově bytě a jeho zatím poklidný život dostane nečekané obrátky. Zaplete se do krádeže peněz a drahého šperku, bojuje s bandou zločinců a ochraňuje bezbrannou dívku. Zkrátka má možnost vyzkoušet si na vlastní kůži všechny ty nesmysly, jimiž týden, co týden krmí čtenáře laciných sešitových detektivek… Na snímku se scenáristicky podíleli Josef Gruss a Karel Steklý a objevily se v něm hvězdy své doby, a to především Ladislav Pešek, Otomar Korbelář, Jaroslav Marvan a Adina Mandlová. Zazněly v ní písničky "Sám já chodívám rád" a "Každý musí někdy něco mít" od Emana Fialy, které zpíval R. A. Dvorský a Lišáci. (Česká televize)

(více)

Recenze (72)

Tosim 

všechny recenze uživatele

I když je škoda, že se na konci postava Helenky jaksi ztratí, naprosté propojení literární fikce a filmového příběhu tady opravdu funguje. Příběh je plný záhad a tajemna a napomáhají mu i roztomile roztržitý Ladislav Pešek a typově přesný Otomar Korbelář. 90%. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Věčně zelená situační komedie, nebo spíše parodie, vysmívající se falešnému světu hrdinů levných dobrodružných románků. Vyniká především brýlatý Ladislav Pešek v hl. roli spisovatele Kryšpína. Detektiv Jaroslav Marvan v dlouhém koženém kabátu, mě zde svou vizáží spíše připomínal gestapáckého vyšetřovatele, ale to je věc názoru. Adina Mandlová zde byla nicméně velmi okouzlující. Scéna fiktivní rvačky v hospodě byla vskutku originálně pojata. Zpívající R. A. Dvorský ve svém nepřekonatelném podání zazpíval Fialův a Grussův šlágr "Sám já chodívám rád", který teprve navodil tu správnou atmosféru. Skvělý film, pěkná hudba, dobře sehrané herecké party, ale hlavně ta úžasná noir atmosféra od samého začátku až po svůj konec. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Někdy mne napadá, že David Fincher musel vidět Těžký život dobrodruha, než natočil Hru. Nejen na svou dobu skutečně neotřelý námět spisovatele, kterému vlastní fikce přerůstá přes každodenní realitu a on se ponořuje do světa, který si dosud jen představoval. Zprvu v mezích komedie, která ale postupně přerůstá v zoufalý boj o vlastní identitu. Na konci v okamžiku největšího zoufalství sice přichází trochu moralizující rozuzlení (právě zde je ta podobnost s Hrou největší), ale i tak jde o velice vydařený film. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Na svou dobu velmi slušný nadprůměrný komediální snímek, který paroduje klišé tehdejších šestákových detektivek. Jeden z těch protektorátních filmů, které fungují i v současnosti a představují milou vzpomínku na soudobé herecké hvězdy. Obsazení je opravdu excelentní a scénář funkční a vtipný. Celkový dojem: 70 %. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Co…co to bylo?!“ - „Toho si nevšímejte, to je Robert. Pronásleduje mě už ze Stockholmu, to už je tak jeho zvyk, aspoň 2 rány denně po mně musí vypálit. Víte, že by mi to chybělo, kdyby si po mně jednou nestřelil?“ No, parodie…film si ze „zesměšňovaného“ nestřílí tak (moc), jak by mohl a žánr (a já jako divák) žádal. Humor obstarává spíš situační komika a pár hlášek. Naštěstí je tu v tomhle ohledu na čem stavět. Stejně tak v případě herců. Ustrašený Pešek spolu se suverénním Korbelářem jsou sehraní a zábavní. Ovšem v případě jiných se tu minimem prostoru až trestuhodně plýtvá jejich komediálním talentem, mám na mysli hlavně Filipovského, Hrušínského a Fialu (ten se sice postaral o pěknou hudbu, ale jeho štěk o 1 scéně se snad ani nedá považovat za roli). Podobně rozpačitý jsem z podivně useknutého závěru (v případě romantické linky i „případu“ samotného). Končím na slabších 4*. „Vy máte revolver?“ - „Ano, mám revolver. Totiž…“ - „A to vy jen tak střílíte oknem na ulici?“ - „Občas.“ - „Aha. Kvůli uklidnění?“ - „Kvůli uklidnění.“ ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Ne nadarmo tuto výraznou parodizační veselohru podrobil své režii právě Martin Frič. Z banality se tak stala pozoruhodná kreace, pohybující se až na hranicích funkční parodie. V době premiéry filmu - v době stále probíhající první heydrichiády - v tísni, nejistotě, strachu a nesmělé naději (boj o Moskvu a zřetelné známky prvního výrazného drhnutí německého válečného stroje na pozemní frontě) - to bylo pohlazení na duši a povzbuzení do všedního dne, jehož černotu si dnes nejsme s to představit. ()

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Jestli si milá Novo myslíš, že když po všech těch průserech jednou spustíš film o tři minuty dřív, zakopu hned válečnou sekeru, tak to ani náhodou. Nevím, kdo to tam u vás řídí, ale podle všeho hodiny znáte jen z vyprávění. Ovšem, tentokrát mě nepotěšil ani můj oblíbenec Martin Frič. Jednak udělal z překrásného životního povolání ´dobrodruh´ špatnost a dvak mě nepobavil tak, jak jsem u něj navyknutý. Těžký to život režiséra... ()

Webb 

všechny recenze uživatele

Překvapivě dobrý scénář, který staví tento film trochu do vyšší třídy se zajímavou pointou na konci a výbornými hereckými výkony. Díky skvělé atmosféře jsem se ani na chvilku nenudil a toho si cením. ()

nash. 

všechny recenze uživatele

Klasika, která skvěle funguje i po sedmdesáti letech. Výborný Pešek a ještě lepší Korbelář vytvářejí skvělou dvojku, kterou jen lehce koření svou přítomností Adina Mandlová, výtečné balancující mezi polohou vážnou a ztřeštěnou. Takový, ztřeštěný i vážný, je ostatně i scénář příběhu, který se s každou scénou zamotává a přesto zůstává po celou dobu přehledný a svěží. Nenáročné, odpočinkové, lehounké, přesně tak, aby se člověk uvolnil a spravil si náladu. A jako bonus další s nesmrtelných šlágrů Sám já chodívám rád, v dokonalé interpretaci R. A. Dvorského. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Malá exkurze do světa zločinu. Lidé s příliš bujnou fantazií musí počítat s tím, že jim jejich okolí, až dosud trpělivě přihlížející těmto pošetilým hnutím mysli, jednou nastaví zrcadlo. A pohled je to věru nepříjemný. Facka, kterou uštědří Fred Flok svému duchovnímu otci, naivnímu spisovateli stejně naivních detektivních příběhů, znamená konec všem iluzím. Pacient je vyléčen. Definitivně. A český film začíná opatrně koketovat s parodií. Frič sestavil vynikající manšaft a zároveň si dal záležet na fešném vizuálu, který svým stylem a atmosférou připomíná skutečné noirovky. Pešek je v roli bezbranného Crispena okouzlující, nechává svého roztomilého bambulu projít všemi nástrahami sofistikovaného situačního humoru, v jehož tenatech uvízl jak lapený zajíc. U Korbeláře, jehož charismatický zjev i hlas jej přímo předurčují pro hrdinu bez bázně a hany, tedy pro, jak se říká, muže s tajemstvím, jde o jasnou trefu přímo do černého. Adina Mandlová tu, kromě jiného, upozornila na svůj fatálně nedoceněný komediální talent, Marvanův policejní komisař, který jako by z oka vypadl elitním členům londýnského Scotland Yardu, naopak předestírá hercovu pozdější pestrou galerii mužů zákona. Co ovšem vytváří z tohoto filmu nadčasovou a prudce elegantní záležitost, jsou nestárnoucí melodie Emana Fialy v čele s dobovým evergreenem Sám já chodívám rád v osobité interpretaci legendárního R. A. Dvorského. Kdo by si právě tehdy, uprostřed válečných dnů, pomyslel, že jednou bude parodie náležet k prestižním vrcholům československého filmu. Ale ještě dřív než plátno ovládl Limonádový Joe a další známí protagonisté, vynořil se odkudsi z šera a cigaretového dýmu tajemný lupič Fred Flok, aby udělil důkladnou lekci důvěřivým čtenářům šestákových detektivek. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,Dobrodružství můžete zažít všude ve světě." Ve světě československého filmu rozhodně taky. ;-) Film, který mne neskutečně baví svou invencí. Za první republiky se u nás krimi žánr stihl jenom velice málo tvarovat skrze několik málo snímků, první proslulé filmy noir se ve světě teprve začaly točit. A hle, co nám to (dokonce uprostřed zuřící války) Frič se Steklým nabídli! Tahle skvěle propracovaná parodie z roku 1941 totiž disponuje snad vším, co můžete kolem starých detektivek očekávat: naprosto nekonvenční zápletka směřující k mnoha překvapivým vyústěním, stylová atmosféra prostředí (velice osobité prvorepublikové podsvětí kasařů, sňatkových podvodníků a hospodských rváčů), znamenité dialogy i herecké výkony. Pokaždé, když se za otočeným křesílkem spustí nahoru cigaretový kouř nebo se ozve pískání melodie Sám já chodívám rád, divák se dostává do napjatého očekávání, co další setkání spisovatele Krišpína se svým fiktivním záporním hrdinou Fredym Flokem (a nebo klidně někým jiným za něho se vydávajícím) přinese. Ačkoliv nápad směřuje k moralistickému poučení s optimistickým vyústěním, tvůrcům se podařilo v návaznosti na brakové detektivky z dobových časopisů stvořit originální kousek hravě vyčnívající ze soudobé komediální produkce. Jestliže se v ojedinělé akci potkávají tajemný Otomar Korbelář s roztomile civilním mladým Peškem, kouzelnou Adinou, nad vším dohlíží Jaroslav Marvan ve své typické roli muže zákona a dobovou atmosféru doladí šlágry R. A. Dvorského s Lišáky, vskutku není možné odolat. Baštím každou minutu. ,,Jakého sis mne stvořil, takového mne máš!" 95% ()

VenDulin85 

všechny recenze uživatele

Zajímavé, jak oproti romantickým srdcebolným slaďákům se tahle parodie na šestákové detektivky povedla na výbornou, zlehka odsýpá a baví i dnes.  >> Kde je Helena?? << O tu se nestarej. >> Helena je pořádné děvče a nedopustím, aby se stala obětí takového dobrodruha, jako jsi ty! << Vždyť jsem tvoje duchovní dítko.. >> Právě proto! ()

anais 

všechny recenze uživatele

Fantastická parodie, která reaguje na dobový brak, a předznamenává všechnomožné, co známe z pozdější popkultury. Jen škoda samotného závěru, zasloužilo si to méně moralistní zakončení ve formě vášnivého polibku. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Vynikající scénář, kdy do poslední chvíle netušíme, jak to dopadne. Jen mi přijde, že u konce už trošku moc zbytečně zamotávali, a nakonec vlastně ani nedořešili linku s dívkou Helenou (Jestli to taky byla policistka, nebo že by „Fred Flokova“ manželka?). Evidentně chtěli odsoudit dobrodružné romány, z nichž si mladí brali hloupé návody, ukázat, že v realitě to bývá trochu jinak, ale nakonec zase tak moc odsuzovat nechtěli, nějakého většího mravního imperativu se vzdali (a dobře tomu), takže to vyzní nakonec také poněkud nedořešeně. Rovněž by mne zajímalo, které scény byly všechny připravené, a kde policisté měli problém Kryšpína uhlídat. Jenže celkově je to dokonale natočené - kamera, herci, písničky (Sám já chodívám spát rulezz), a v podstatě napětí od začátku do konce. ()

MM11 

všechny recenze uživatele

Dobré herecké výkony Ladislava Peška a Otomara Korbeláře na jedné straně, prazvláštní scénář a zmatený pokus o vytvoření jistého žánru na straně druhé. Martin Frič natočil tuto komedií v těžkých časech druhé světové války a nemůžu se zbavit dojmu, že je to mírně vidět. Taky se občas zdá, že látku plně nepochopil, protože až příliš osciloval mezi hravou parodií a vážně branou krimi. Za tyhle neduhy pochopitelně může i scénář, každopádně nezvyklé, bylo by zajímavé vidět tuhle látku v rukou Hollywoodu. Nebo radši ne.... ()

Reklama

Reklama