Já, Olga Hepnarová

Příběh Olgy Hepnarové, dívky, která žila ve světě bolesti, utrpení a nepochopení, lze vnímat především jako obžalobu tehdejší společnosti, která se svou lhostejností a nezájmem sama odsoudila ke smrti. Memento, pramenící z hrůzného činu, vykonaného na nevinných lidech, dává na srozuměnou, že lidé jako Hepnarová překročili úzký práh mezi životem a smrtí, mezi sebou a druhými. (22.03.2020)

Som zdravá, mám dve ruky a dve nohy, hovorím česky, mám bielu pleť, nikomu som nič neurobila, a predsa sa spoločnosť ku mne chovala tak beštiálne, že to nemá obdoby ... no a toto som ja z toho filmu absolútne necítila. (08.12.2016)

Asi je hodně těžký podobnej příběh zachytit filmem. Zná někdo blíž podrobnosti a může potvrdit, že Olga říkala to co ve filmu zaznělo, že přesně udělala tohle? Nebo jsou známy jen útržky reality a zbytek je fikce? Líbila se mi kamera, i když jako retro mi to nesedlo. Naopak zvuk (jako v mnoha současných tuzemských produkcích) příšernej, dialogům nerozumíte, ale ruchy a hudba vám vymlátí okna. Nahota Michaliny a taky Mariky a vůbec tahle linka docela cajk. (28.09.2016)

Kvôli čiernobielemu poňatiu a dlhých, často bezslovných scén, je tento film považovaný snáď za nejaké umenie. Olga Hepnarová určite nebola duševne v poriadku, poľská herečka sa chytila tejto roly veľmi dobre a aj svojim zjavom Olgu veľmi pripomína. Prečo je ale táto žena stavaná do pozície hrdinky, to mi nejako nejde do hlavy. Film nevysvetľuje celkom, aký bol dôvod Hepnarovej konania, prečo nenávidela rodičov, prečo mala problémy v škole a podobne. Tomuto priestor nedáva, za to dáva priestor zbytočným lesbickým scénam. Filmový zážitok vysokej kvality teda nedostanete, jedine, že by vás práve lákala homosexualita a tony cigaretového dymu. Viac sa o Hepnarovej dozviete aj na wikipedii, toto nie je životopisný film. (14.06.2016)

Škoda, že na to Livingvřed vážně nešel do kina, ale i když s tim bolševickym retardem souhlasim docela nerad, tak jít na tuhle sračku do kina, po 40 minutách se snažim udusit popcornem.Příšerně zrežírovaná a tragicky odehraná nesourodá zhovadilost, která nemá absolutně co říct, neumí to říct a snad to ani nechce říct.Příšernej střih, nelogickej děj a tragický postsynchrony.Měl jsem pocit, že dva režiséři televizních reklam na vložky chtěj za každou cenu točit umění, ale jediný v čem jejich takzvané umění spočívá je černobílý formát, dlouhé záběry o ničem do nikam a retardovaná Hepnarová tragicky ztvárněná nějakou odpudivou polkou, která odkoukala svůj herecký projev od Kate Micucci a jejího ztvárnění Rajovi retardovaný holky Lucy v Big Bang Theory.Ve finále je to jen tragikomický lesbický porno, který bych Tatrovkou narval zpátky fofrem tvůrcům do prdele.Sračka. (26.06.2016)

Skvělé po herecké stránce, Olszanská prostě JE Hepnarová, autoři mají svoji látku dokonale nastudovanou a podařilo se jim zachytit vše podstatné z dané kauzy, vystižení dobové atmosféry nemá chybu, člověk má pocit, že sleduje snímek ze 70. let. Občas trochu zaskřípe samoúčelnost předlouhých statických záběrů, ale to je jen malou vadou na kráse. Velkým kladem snímku je to, že se jeho tvůrcům podařilo vyhnout přiblblému polopatismu a nebojí se nechávat věci nedořečené a přesto do sebe všechny detaily zapadají a tvoří kompaktní a působivý celek. Mimochodem - věnováním, kterého se mu v závěru snímku dostalo by byl František Vláčil jistě potěšen. (28.06.2016)

Podle prvních ukázek to vypadalo, že se po dlouhé době blýská na lepší časy české filmové produkce, ale přestože je Olga na hony vzdálená všemu co v současné době česká produkce nabízí, pro diváka to neznamená, že dostane dobrý film. Kvality jsou nepopiratelné, ale film je jednoduše o ničem a o hrůzném činu, který se v té době udál, se nic nového nedozvíme. (22.09.2016)

Vynikajúci čierno - biely snímok, ktorý sa stáva akousi rekonštrukciou udalostí v 70. rokoch, 20. storočia, v Československu, týkajúce sa jednej mladej ženy, menom Oľga Hepnarová, ktorá bola počas svojho krátkeho života, fackovacím panákom spoločnosti. Bol to človek, ktorý prejavoval voči človeku abnormálnu apatiu, pestovala sa postupná izolácia a nechuť voči sebe samej, okoliu, rysovali sa činy a skutky, ktoré neostali zabudnuté, ani po X - rokoch. Žena, ktorá trpela pocitom menejcennosti, ďalej taktiež určitou schizofréniou, jej orientácia spadala do obľuby vlastného pohlavia, jednoducho, ťažko si vôbec predstaviť, čo takýto jedinec zažíva... Vykonala skutok, ktorý si premyslela, zvážila, pričom do úvahy spadali taktiež, aj iné, pôvodné plány, ako rôznym spôsobom skántriť ľudí, z tohoto sveta. Výbušnina, streľba na občanov, či vykoľajenie vlaku, je ťažšie realizovateľné, ako si sadnúť do nákladiaku, ako profesionálny šofér, ktorým si to namieri na chodník, s tridsiatimi obyvateľmi, kde ôsmy z nich, to neprežijú ! Totiž, ona zvažovala samovraždu, ktorá by zákonite ostala nepovšimnutá, ale keď si zvolíte stratégiu úmyselného zavraždenia, viacerých, tak tým pádom sa to dostane do všetkých kroník, kníh, novín a časopisov, nakrútia sa o tom filmy, nezabudne sa na to. ROZSUDOK : TREST SMRTI. OBESENIE. Bola vôbec poslednou ženou v Československu, na ktorej sa uskutočnila POPRAVA. Poľská herečka Michalina Olszańska, išla svojim pozoruhodným výkonom, až na hranice únosnosti, až do krajnosti, do úmoru, do vyčerpania, do totálneho extrému, za ktorý právom zinkasovala českého leva ! Pripomínala mi herečku Natáliu Portmanovú, na ktorú sa tak strašne podobala, že si normálne vravím : „To je, ako sa pozerať na poľskú Natáliu Portman” . Ozaj, je to brilantný výkon, aký som v českých lúkach a hájoch, už veľmi dlho nevidel, len toto nie je typický český výkon, český film, je to zmes : Slovenska, Poľska, Česka a Francúzska. KOPRODUKCIA - vo veľkom, ale aj s patričným výsledkom, aký sa cení ! Poľský kameraman Adam Sikora, fantasticky oživil DEJINY svojou nekompromisnou OPTIKOU ! Pochvalu udeľujem taktiež pre DUO režisérov : Weinreb / Kazda, ktorí prišli so zaujímavou víziou daných skutočností, ktoré absolútne nie sú milé na pohľad. Mal som pocit, že sledujem INGMARA BERGMANA, a jeden z jeho, typicky ťažkých, existenciálnych, mimoriadnych, depresívnych filmov, kde depresívny, náramne vystihuje, v akom duchu sa nesie tento skvostný film !!! (05.03.2017)

Skvělá černobílá stylizace, skvělé herecké výkony, ale... ... ale jsem rád, že jsem mohl koukat jedním okem doma u televize. V kině bych se (asi) nudil. (12.11.2017)

Bezpečný příspěvek k současnému festivalovému filmu, protože silně evokující něco jako za československé Nové vlny. Ne skutečný skok, spíše malé uznání mezinárodních kvalit, protože Já, Olga Hepnarová skvěle pracuje se současnými artovými trademarky, navrch přidává něco z české provinčnosti. V závěru se z ní stává sice příliš tezovitá obžaloba systému, jinak jde ale o přesvědčivě budované drama v dlouhých záběrech, které za část své uhrančivosti vděčí hypochondřímu výkonu polské herečky Michaliny Olszańské. Taková ozvěna Hanekeho na český způsob, říznutá vizuálem oscarové Idy. (15.01.2017)

Čo má za vinu, keď je niekto "otloukánek", neprestajne sa ľutuje, ostatných nenávidí a v tomto pocite si hovie, kým sa ho nerozhodne premeniť v ohavný čin? Je to chyba výchovy alebo jednoducho nešťastne skombinovaný súhrn vlastností, ktoré tvoria danú osobnosť? To je otázka na psychológa. Za seba len poviem, že príliš citliví introverti môžu mať podobný pocit, že je všetko proti nim. A viem si živo predstaviť, že z nedostatku asertivity to nijak inak než jednorázovo a radikálne ani zmeniť nedokážu. No a čo k filmu? Žiadny zázrak a žiadny trapas. Michalina Olszańska je krásna baba, ktorú ale podozrievam, že sa viac sústredila na to, aby správne zahrala Olginu nervóznu chlapčenskú chôdzu, než na zvyšok jej postavy. A celkovo je to taká monodráma. Postáv je tam síce dosť, pôsobia však len ako kulisy príbehu hlavnej anithrdinky. Vieme o nich málo, čo bol asi úmysel, no k lepšej predstave neprajného sveta, ktorý Olga videla tak čierno-bielo, nám to moc nepomôže. Možno ďalší zámer, aby jej tvorcovia akože nenadržiavali. Ale miestami som práve preto strácal istotu, či všetci zúčastnení mali jasno v tom, prečo to vôbec chcú točiť. (24.03.2016)

Každá lesbička je vraždící psychopatka, takhle vypadá hlavní premisa filmu, a proto s ním mám hned několik problémů, ale vezměme to od začátku. Hlavní atributy Olgy, kromě lesbení, jsou ještě chlast, cigára a deprese. Nechci generealizovat, ale vážně má každej normální puberťák sklony k tomu zahrát si Carmageddon v reálu? Doufam, že ne. Taky moc nechápu režisérovu fascinaci lesbickým sexem, protože ho zobrazuje dost explicitně a podle mě dost bezdůvodně, zvlášt, když hetero sex v podstatě ignoruje. Rád bych upozornil na to (tohle je asi největší průšvih), že Olga Hepnarová nebyla oběť ani režimu ani společnosti ani ničeho jiného. Olga Hepnarová byla masová vražedkyně, tečka. A proto mi tak strašně moc vadí, jak z ní film dělá chudinku a oběť okolností, protože tohle prostě pravda není. Jasně, nikde není napsáno, že film byl natočen podle skutečné události, ale nějaká soudnost by tam snad zůstat mohla, ne? Za vše mluví scéna u soudu, kdy soudce předčítá, že paní XY bude chtít 10kčs za rozsypanej nákup. Ok, proč ne, trocha černýho a abusrdního humoru neuškodí, ale ty vole, umřelo 8 lidí, jak se asi budou cítít třeba příbuzní obětí, až uvidí, jak se jim tímhle film směje do ksichtu? Nejsem žádná empatická citlivka, ale v kontextu celého filmu, tohle byla poslední kapka. Taky mi dost vadí, jak si film hraje na bůh ví jaký artový kousek. Pětiminutový statický záběr a černobílá kamera z vás Bergmana neudělá. Abych jenom nehanil, Já, Olga Hepnarová je, i přes výše zmíněné nedostatky, zajímavý film, hodně dobře se mu povedlo zachytit myšlenkové pochody Olgy (především díky jejím pseudofilosofickým monologům, které se pod tíhou logických argumentů rozsypávaly jako kuželky pod náklaďákem). Pokud by tento snímek byl čistě fiktivním, rozhodně by mu to prospělo, takto pouze kolísá mezi fakty a spekulacemi. (19.04.2016)

Nejdoležitejším faktom je, že sa tvorcovia nepriklonili na žiadnu stranu. Príbeh nešťastnej Olgy je zúfalým súbojom jedinca v spoločnosti, ktorej nerozumie a tá jej neustále hádže polená pod nohy. Samozrejme treba odsúdiť tragické vyústenie, aj fakt, že zvolila tento drsný sposob pomsty spoločnosti a nezvolila samovraždu. Tá by však stratila silu a okázalosť. Otázkou je, akým sposobom zmenila spoločnosť, keď hovoríme o roku 1973... Film je natočený štýlovým sposobom, čiernobiela kamera je úžasná, herecké výkony tak prepotrebné v podobnom projekte sú na veľmi vysokej úrovni. Mladá Michalina Olszańska bude určite vážnou adeptkou na Českého leva. (18.06.2016)

Člověku, který o případu O.H. už něco četl, film přinese jen málo nových věcí. Logicky, když vychází hlavně z jejího deníku a úředních záznamů. Tím pádem od začátku víte, kdo ona je, co udělá, proč, a že ji na konci pověsí a ona se před tím pokadí (zrovna tohle vynechali, ale je to prý Hrabalova licence). Na druhé straně se film hodně točí kolem sexu a třeba scénu z klubu si nejspíš tvůrci vymysleli. Jako celek je to spíš o formě. A tam je skvělá, fakt skvělá hlavní herečka, kamera a dobová atmosféra. A bohužel taky zbytečně dlouhé umělecké záběry a dost prázdných scén. Asi je záměr, že se některé motivy hodně opakují, třeba záliba v řízení nebo kouření.Celkově si myslím, že z reálných případů se třeba Sametoví vrazi povedli víc. (25.03.2016)

Prádlo věšela výhradně za deště, myslela, že je to známka punku. Neskutečně úmorná emařina, která má sice brutálně fotogenickou Olszanskou, nicméně koukat 105 min na její sebelítostivě neměnný výraz v obličeji mě málem zabilo. Rozhodně oceňuji snahu tvůrců jít jinou cestou, než je v české produkci běžné, ale tahle snaha se dle mého názoru obrátila proti nim. V podstatě nulový příběh, kdy se opět tvůrci (je to poslední dobou nějaký trend, nebo jsem jen viděl náhodou takové filmy?) rozhodli pro cool metodu vyprávění pomocí vynechávání, tomu sloužící toporná střihová skladba, nechávající pseudoartovým způsobem vyhnívat záběry přes únosnou míru a jako vždy, hrozivé postsynchrony. Jejich pofidérní kvalita v podstatě degraduje herectví hlavní představitelky a především ve vypjatějších momentech posouvá herecký projev ke hraně amatérismu. Nechápu, jak mohli být tvůrci s jejich kvalitou spokojeni, zvlášť když v některých momentech není ani rozumět tomu, co nějaká postava říká. 4/10 (09.03.2017)

Nechápu, proč to umělecké, lesbické porno pro intelektuály rušili tvůrci záběry na nějaké továrny, auta a výslechy. ... Ale vážně. Když začnu od konce, tak hlavním sdělením mělo být, že vrahy vytváří netolerantní společnost? Takže žádné deviace, úchylky, ale stačí se, když se k sobě budeme chovat hezky, nebudeme nikoho ponižovat ani do nikoho ve sprše kopat, a bude fajn a nikdo nikoho nezavraždí? Takové střelené poučení může nabídnout skutečně jen totální naivista. A co se filmu týče. Pár většinou povrchních scén nám neumožní psychologický ponor do postav. Sice je fajn, že jsme se dozvěděli, že do holky kopali, že jednou byla submisivní, jindy dominantní, že měla lesbické sklony, že měla ráda auta... Hezké... Ale vůbec nic nevíme o její matce, která je - zdá se - doktorka (to neviděla na svém dítěti podivné chování už dřív?), netušíme, jakou roli zde hraje ten pravý otec, vlastně nevíme kromě těch pár patetických projevů ani nic o samotné hlavní postavě. Dialogů je zde minimum, a když zaznějí, tak šustí papírem. Vlastně ani nevíme, čím jí okolí, kromě té jedné scény ve sprchách, ubližovalo, a třeba to, že je vdaná, jsme se nedozvěděli v průběhu děje, ale až posléze ze soudního přelíčení - což je pozdě, protože to vrhá zcela jiný pohled na ten vztah. Slušná kamera a výprava, ale to je jen technická stránka věci, za to film nadhodnocovat nebudu. Pro mne je důležitý příběh, a ten zde prostě není, jen sled scén odvyprávěných zcela bez emocí a bez snahy vtáhnout do toho světa vražedkyně i diváka. (13.11.2017)

Dámo, to zas bylo jednou drámo. Máte pro strach uděláno? Že áno? Tak... se na to koukněte taky :-) Velkým plusem a zároveň mínusem býti ten fakt, že tvůrci absolutně neumí pracovat s emocemi (čemuž "napomáhá" i naprostá absence jakékoliv doprovodné hudby), natož s jejich gradací. Takže tu máme zaplaťpánbůh civilně natočenou TU scénu, jenže natolik "mimoděk", že to se mnou nepohnulo ani o píď. Stejně jako závěrečná poprava. Zcela bez debat kvituju, že se tvůrci rozhodli natočit film jinou cestou, než jak vzniká většina současných českých (shitózních) snímků, ale jestli je tahle cesta tou, kterou by měli následovat i další? Těžko povedat, protože až samotný závěr ve věznici působil přesně natolik znepokojivě, jak měl působit celý film. Takže na tuzemsko nadprůměr, v rámci Evropy průměr ve stejných barvách, v jakých se ho filmaři rozhodli natočit. (31.07.2016)

Stále se nemůžu rozhodnout mezi 4 a 5 hvězdičkami, ale vzhledem k tomu, že současným českým projektům většinou takové hodnocení nenadílím, dávám pět. Jinak je to asi 4,5. O látce toho hodně vím a zajímalo mě, jak se s ní autoři poperou a rozhodně nejsem zklamaný. Zprvu mi přišly trochu hektické a chaotické skoky mezi scénami, kdy divák neznalý témata musel podle mě často tápat nad tím, co se mezi nimi stalo, ale když si zvyknete na styl vyprávění, už vám nic nepřekáží. Michalina Hepnarovou opravdu vystihuje dokonalým způsobem, její videa nikde nenajdete, ale zrovna takhle bych si představoval, že mohla působit. Od chůze po nesmělé a nenávistné pohledy, každou maličkostí hraje výborně a nominace na nějaké ty ceny ji snad nemine. Dost mě pak zaujala i Klára Melíšková, ale jinak tam nikdo moc nevyčnívá. Atmosféra je pak kapitola sama o sobě, znepokojující, neklidné, nervy drásající, depresivní, husí kůži nahánějící. Mohl bych pokračovat ve výčtu výstižných adjektiv, ale asi si dovedete udělat obrázek. Rozhodně doporučuji! Tohle z hlavy teda jen tak nedostanu... (08.04.2016)

Bravurní, úžasné, skvělé, bezkonkurenční. A tohle adjektivum bych mohl použít vícekrát - Michalina je bezkonkurenční, nejméně o dvě třídy přede všemi svými konkurentkami, je to stejné jako loni, Mihulová všechny převálcovala, letos je to taky jasné. Je bezchybná, v chůzi, mimice, gestech, hraní očima, dokonalá kopie skutečné Hepnarové. Kamera je vyslovená lahůdka, umělecký požitek, dlouhé záběry, s nimiž se mohou filmoví labužníci kochat a kochat. Vedlejší role rovněž parádní - Melíšková, Pechlát, Šoposká - střihla si hezkou sexy scénu. Je to opravdový umělecký zážitek a souhlasím s názorem, že s tímhle filmem můžeme jít hrdě do Evropy, do světa. Není to příjemná ani jednoduchá podívaná, ale zažere se pod kůži. Bravo, bravo, bravo - jsem rád, že spolu s Rodinným filmem tenhle počin včera kraloval na Cenách kritiků. (29.01.2017)

Film je očividně umělecký,což jsem bystře vypozoroval z toho,že je černobílý a že obsahuje nahá těla a lesbický sex v množství větším než malém.Nebýt závěru v soudní síni a ve věznici udělil bych jen jednu hvězdičku,protože všechna příkoří,na která si titulní postava stěžuje,se smrskla na jedno zkopání ve sprše a tvůrci se spíše zaměřili na množství podivně mrtvých záběrů,při nichž jsem měl několikrát pocit,že mi zamrzl přehrávač.Navíc se větší část snímku skládá z jednotlivých nenavazujících scén,které sice vyznívají umělecky,ale také prázdně.Dá se říct,že jsem z filmu o Olze Hepnarové nezjistil nic,co bych nevěděl už předtím. (23.08.2016)