Já, Olga Hepnarová

Na současný český film celkem dobré - lepší trojka. (27.06.2016)

Ďakujem za pripomenutie že aj v našich končinách sa ešte stále točia psychologicky prepracované a vyspelé umelecké filmy, ktoré sa nesnažia chýbajúce kvality kompenzovať vulgárnosťou a potrebou za každú cenu šokovať (viz. Tohtoročný trapas Pirko). Perfektná Olszańska. (28.11.2016)

Lepší lesbické drama než "Carol", to možná ano. Jako obeznámení s příběhem Hepnarové (do zrodu filmu jsem o ní nikdy neslyšela) taktéž ucházející. Ale abych nadšením padala na zadek a provolávala slávu českému filmu, to zase ne. P. S. Ocenění bych více než představitelce titulní role přála Melíškové. "My jsme ti, Olinko, k narozeninám zatím nic nekoupili. Co by sis přála?" "Odejít z domova." "Tak dobrou chuť!" (28.01.2017)

"Jednou mi zaplatíte, za váš smích a moje slzy." Film bych přijala o hodně lépe, kdyby mi odpověděl na otázku, jestli byla Olga Hepnarová opravdu otloukánek nebo si to jenom myslela. (11.10.2018)

Popis zrození masového vraha pomocí noir živých obrazů. Kupodivu bez emocí působil na mě spíše jako dokudrama. Tvůrci evidentně vycházeli z toho, že diváci budou o životě a případu Olgy Hepnarové mít již nastudovaná alespoň základní fakta. Nemáme zde detailně popsaný samotný akt vraždy, například, kde Olga vzala nákladní automobil. Ale to si myslím, že není na škodu a film to zbytečně neprodlužuje. Rovněž zobrazení snadného navázání lesbického vztahu ze začátku 70. let neodpovídá té době, kdy byla homosexualita dokonce ještě trestným činem. A homosexuálové se i díky tlaku společnosti často ani nedokázali vyoutovat. A jak z dokumentů víme, byl to problém i Olgy Hepnarové, která se chtěla nechat hospitalizovat na psychiatrické klinice, aby se ji zde pokusili "vyléčit" lesbickou orientaci. I toto omezování vlastních tužeb a osobnosti člověka mohlo vést k rozvoji duševního onemocnění, které vyústilo v čin masové vraždy. (26.03.2016)

Chladná a nenávistná Olga v nikotinovém oparu, chladná rodina, chladná doba v syrovém černobílém podání. Dusná atmosféra jako vyšitá. Olga se dokázala blíže přiblížit člověku jedině v intimních chvílích s partnerkami a cítit se tak dobře i sama se sebou. Jinak jí to prostě nešlo. Byla psychicky nemocná, nedostalo se jí adekvátní psychiatrické pomoci ( v 70. letech se není čemu divit ) a důsledkem všech ve filmu naznačených přešlapů došlo k velké tragédii. Zaujala mě postava jejího kamaráda Miroslava ( M. Pechlát ), který jí dokázal alespoň trochu rozumět. Což se zdá téměř neuvěřitelné. Tento člověk ještě žije. Michalina ztvárnila Olgu opravdu výborně, díky ní se dají ustát i některé zbytečně zdlouhavé scény. Bylo dobře ukázáno, jak se během jejího ročního pobytu ve vězení psychická nemoc začala viditelně projevovat. Přesto, co udělala, mi jí na konci bylo líto. Ona by se ale asi nikdy necítila na tomto světě dobře a společnost by jí nikdy neodpustila, což je pochopitelné. (01.04.2016)

Nelíbilo se mi to. Chápu, že Hepnarová byla divná, ale proč musel být tak divný, přestylizovaný a strnulý i celý film? (09.09.2016)

Je zajímavý nakouknout do černobílýho života Olgy, která ve svých očích byla jen otloukánkem a odpadem společnosti. Škoda, že jsme nenakoukli víc zostra. V podstatě mi ta první půlka útržkovitýho pohledu na její život docela vadila. Proč jí ostatní opovrhovali ? Protože byla jiná ? Protože nebyla v očích společnosti normální ? Co je vlastně normální ? Hodnotím silnejma třema. Ať už kvůli zbytečným scénám, nebo právě těm nesmyslně poskládaným útržkům jejího života. 65% P.s.: nevím jestli jen mně, nebo i někomu jinýmu připadla lesbi show v trabantu docela zbytečná.... (18.06.2016)

Tak nám zabili Olgu Hepnarovou ... (30.07.2016)

-5*na to, že jsem přistupoval k tomuto filmu s obavami, tak dopadl navýsost dobře a mých pět hvězd si zaslouží. O této "teroristce" jsem zaslechl poprvé tak před deseti lety a překvapilo mě, že se za komunismu něco takového vůbec stalo. A teď se mi dostalo podrobné vysvětlení tehdejších událostí. Autoři se tématu chopili citlivě a stvořili velmi dobré psychologické drama, za které bych se nestyděl ani já;-) Kritika tehdejšího systému je na místě a doufám, že si z toho diváci odnesou ponaučení. Za tento rok je to pro mě zatím nejlepší český film. [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (03.11.2016)

Za mě bohužel nefungují první 2/3 filmu, než Hepnarová vjede na zastávku. Je to změť náhodných scén bez výstavby, kde se nic nestane a pokud se v nich něco stane, nemá to na nic vliv. Zkratky jsou tak zkratkovité, že člověk musí velmi pracně domýšlet kde teď Olga přesně bydlí, co dělá, s kým se stýká - jak kdyby tvůrci stříhali na desetinu mnohem delší film. Ale pak si zase najdou čas na opakující se záběry toho, jak si Olga zapaluje cigáro, zvláštně kamsi hledí, nebo má lesbickou scénu která trvá věčnost. (Tady jsem měl zvláštní pocit, že se režiséři nemohli shodnout na výstavbě celého filmu, ale oba rozhodně chtěli mít nějakou tu soft porno akci. Což by mi normálně nevadilo, ale cítil jsem se hořce, že nebyl čas vysvětlit kde zrovna jsme a proč se na to koukáme - ale byl čas na tři minuty muchlovačky.) Psychologicky jsem z Olžiny osobnosti taky nic nepobral, moment přejetí pro mě přišel úplně odnikud, nepodnícen žádnou konkrétní událostí nebo sérii událostí. Naopak poslední 1/3 je dobrá, konzistentní a člověk už chápe, co asi měla být myšlenka filmu - ale dostat se k téhle fázi je obtížné pokoukání. (20.04.2016)

jakkoliv podobných filmů u nás nevzniká mnoho,jsem rád,že ještě pořád v českých luzích a hájích dokážeme natočit film,který je jiný a který snese srovnání s tím evropským.Příběh Olgy Hepnarové by se dal natočit všelijak,ale to co nám naservírovala dvojice režisérů je spíš než o Hepnarové svědectvím doby,která byla neschopná pomoci někomu kdo se vymykal a prokazatelně volal o pomoc.Jasně,samotný finální čin,který je natočen poměrně střídmě není přijatelný,ale ve výsledku by snad člověk byl schopný Hepnarovou pochopit a ke konci i litovat.Obrovská pochvala tvůrcům,kteří takhle kontroverzní látku dokázali uchopit hodně nestraně a nezklouzli k tomu z Hepnarové udělat buď jednoznačnou chudinku,nebo naopak prvotřídního magora...80% (05.07.2016)

Já tedy nevím, školy nemám, proto asi nechápu, čím má být světové a moderní, že film vypadá jako ze šedesátých let. Umělci se pochválí, rozdají si ceny, jak to tak bývá, ale diváků bude asi poskrovnu. Film má doslova brutálně děsivé téma, ale je utahaný, nudný, neatraktivní. Navíc v hlavní roli sice skvělá, ale cizí herečka. Lepší by snad byl dokument. (03.11.2017)

Snímek který ukazuje,že psychicky labilní jedince je potřeba hned ze začátku izolovat od společnosti.Přeřazení na méně kvalifikovanou práci opravdu není řešení.Film zobrazuje Olgu Hepnarovou jako dívku kterou společnost nechápe,prostě jako oběť systému,ale tohle si myslí mnoho žen,mají pocit že jako matky selhaly,že selhaly jako manželky,že selhaly jako pracovnice a vezmou snad náklaďák a najedou do davu lidí pro duševní uspokojení?Jasně že ne.Je to lesbicko-psychologický film,který ukazuje co se stane když dojde v hlavě k "jaderné" reakci. (27.03.2018)

Neskutocny film do sveta vysinutej vrazednej zrudy. Skoda, ze poctiva filmarina bola na konci trochu zhodena - tym, co Tam hepnarova hovorila . 77 % (01.06.2019)

Když to shrnu hodně pejorativně, tak jde o takový nedotažený pokus o nečeský festivalový artík... Z filmu není jasné, zda autoři záměrně chtěli vyvolat pocit, že Hepnarová žila v sebeklamu - u soudu sice tvrdí, že je otloukánek, ale ve skutečnosti tomu příliš mnoho scén nenasvědčuje. Spíš bych se přikláněl k tomu, že se tvůrcům její "otloukánství" nepodařilo přesvědčivě vylíčit. Film se tak nejspíš kvůli tomuto "paradoxu" míjí s diváckým účinkem, protože divák si myslí a cítí něco úplně jiného než co po něm chtěl autor. (Mně například Hepnarová během soudního procesu přišla odporná.) Dále je největší slabinou filmu patrně střih (varovné je už jen to, že střihačem je jeden z producentů filmu!?). Scény jsou za sebou naházené bez ladu a skladu, není jasné, které jsou podstatné či nepodstatné; každý záběr působí, že byl stejně dlouhý jako ten předchozí. Kvůli tomu ani příliš nefunguje eliptické vyprávění. Podobně není často ani ujasněné postavení kamery - někdy Hepnarové - v momentech, které se zdají důležité - vidíme do obličeje, jindy ne, několikrát rámování obrazu akcentuje vedlejší postavy na úkor hlavní aniž by bylo jasné proč. Lesbické scény už jsou vyloženě snahou být co nejevropštější. Upomenou na Život Adéle, jelikož i tam byl motiv homosexuality chápán jako něco normativního... Zádrhel je v tom, že Život Adéle se odehrával v současné Francii a nikoli v prudérním ČSSR. (21.03.2016)

Snažila jsem se od filmu moc neočekávat, ale nešlo to, protože Olga Hepnarová mě zaujala už od doby, co jsem si přečetla nějaký článek o ní. První polovina filmu byla pro mě trošku nudnější, poznávali jsme psychický stav Olgy a rozvoj její nenávisti k klidem, ale objevilo se tam pár scén, které mě překvapili, nicméně mě to zaujalo až po vykonání jejího činu, pak teprve to pro mě začalo být zajímavé. Scény, kdy četla dopisy, které psala pro mě byli nejlepší a sama Michalina Olszańska se s rolí poprala vážně znamenitě. (02.04.2016)

"Olgo, ty máš brzy narozeniny? Co si budeš k nim přát? Co? Nákladní auto?" Nové české drama pojednávající o poslední popravené ženě na našem území je pohledem do artovějšího světa filmařského umění. Se všemi neduhy a pozitivy, co to nese. Předně mi ale dovolte chválu. Postava Olgy není vykreslena s patosem hrdinky, které je společností ubližováno. Ne, toto drama je až Kafkovsky chladné a objektivní ke všem zúčastněným. Někdy dokonce až moc. Kamera je v zásadě stacionární, jen občas tu a tam švenkující. Dlouhé statické záběry tu a tam proloží střih, který nás většinou přesune na další, podobně zabíranou scénu. Ve filmu není minuta hudebního podkresu (pokud nepočítáme hudbu na diskotéce) a ani špetka barvy. Postavy často mlčí, jen zírají. Na můj vkus někdy až moc, neboť pokud má být i mlčení odkrýváním charakteru a zápletky, pak zde došlo v tomto bodě k přesycení. Samotný akt najetí Hepnerové do davu lidí je ukázán stejně chladně, jako objektivně. Ve výsledku z toho je jedna z nejpůsobivějších i nejmrazivějších scén. Po ní následuje stejně mrazivá obhajoba Olgy, aby poté přišlo pomalé setmění a rozetnění do doby krátce před popravou, kdy je náhle hlavní hrdinka naprosto psychicky sesypaná a vystrašená k smrti. Není tam řečeno proč, ale taková byla i skutečnost. Ostatně při vyhlídce na popravu i sebestatečnější člověk propadne hysterii. Čekal jsem, že samotná poprava bude vykreslena do detailu ve vší hrůznosti. Se vším, co k tomu patří. Ale zde dlouhý záběr kamery na vedení chodbou ukončí střih a celek na popravenou vražedkyni. Jedno z největších zklamání filmu, kdy onen artový přístup z finálního okamžiku Hepnarové života mohl vytěžit maximum. I přesto je však tento film působivým nahlédnutím do let sedmdesátých a hlavně do hlavy jedné osoby, která si své vlastní můry rozhodla vybít na nevinných lidech. Filmařům gratuluji k dovedení tohoto projektu k realizaci a těším se na nějaké další filmy. 70% (01.05.2016)

První polovina působí amatérsky, musím si všímat drobností, nedostatků, divných střihů, nepřesvědčivých výkonů vedlejších postav. Největší problém mám s klipovitostí, ve střižně si mohli trochu pohrát s přechody mezi scénami, prolnutí zvuků následující scény, detailem na Olgu při změně lokace apod. Tvůrci jakoby si řekli, že teď natočí 30 desetisekundových partů, ve kterých Hepnarovou vykreslí jako oběť a ve střižně se to nějak slepí. Nulová návaznost. Jednou je Olga bita, nezdraví lidi, nepoděkuje, je apatická. Naštěstí se to ve chvíli kdy dostane výpověď snad zlomilo, snad jsem si toho přestal všímat, nevím. Ale od té chvíle snímek postupně graduje, atmosféra doby začne fungovat, výpovědní hodnota získává kontury. Soudní stání, poslední vyšetření, nástup ku popravě, to už jsou opravdu bonbónky. Ze začátku nejistota, během monologů Hepnarové a během chladně tichých závěrečných titulků nastává silný divácký zážitek. (09.07.2016)

To, že film pro běžného diváka to skutečně není, je jasné už z trailerů a ukázek. Fajn, je to artový film, ale mohlo to v sobě mít něco víc, čím by to zaujalo. Dialogů málo a těch podstatných či zajímavých ještě méně. Postavy až na Olgu a její přítelkyni naprosto zbytečně. Jako jo, ti rodiče tam být prostě museli, ale jejich role je nijaká. Pak se tu pár postav mihne, aby Olze nějak ublížili a ten zbytek ve filmu ani být nemusel. Ve filmu mi chybí nějaké větší vcítění do jejího života, takhle pro mě prostě zůstala jako psychopat (kterého z ní prý udělala společnost, ale to tady rozepisovat nechci). 1* za výkon ghlavní herečky, když už teda měla co hrát. (13.11.2017)