Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Staropražský příběh o neuváženém sňatku... Stovkami výstižně charakterizovaných maloměstských figurek zalidnil Ignát Herrmann řadu svých románů a povídek. Za své nejzávažnější dílo však právem pokládal román "U snědeného krámu" o tragickém osudu dobrotivého kupce Martina Žemly. Nesentimentální a přitom jímavý příběh člověka, kterého bezelstná touha po lásce vydá napospas ziskuchtivým nástrahám sousedky a její dcery, vyznívá velmi přesvědčivě i ve filmové verzi. Není divu – natočil ji tým složený z osobností, které v historii naší kinematografie patří k nejprůkaznějším kvalitám. Za všechny jmenujme scenáristu Václava Wassermana, kameramana Václava Vícha, spoluautora hudby Karla Hašlera a režiséra Martina Friče. Ten měl šťastnou ruku při výběru hereckých představitelů. Martina Žemlu hraje František Smolík, vdovu Šustrovou a její lehkomyslnou dceru Antonie Nedošinská s Elou Poznerovou, vynikající výkon mimo rámec svého tradičního hereckého rejstříku podal i Vlasta Burian v roli alkoholického rytmistra Kylliana. (Česká televize)

(více)

Recenze (54)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Dusivé drama podle Ignáta Hermanna patří mezi největší triumfy v kariéře Františka Smolíka. Fascinujícím způsobem se zde proměnili také Nedošinská i Burian. Z dnešního hlediska je ale škoda, že Smolík byl navždy potlačen právě hostujícím Burianem. Ocenit samotného Smolíka je už zřejmě jen pro pokročilé. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

František Smolík může hrát jakkoliv dobře – a samozřejmě hraje, o tom není pochyb, jenže veškerou pozornost na sebe stejně strhává Burianův vyžírka, a to zaslouženě. Postavu totiž vystihl naprosto přesně a diváci se zákonitě musejí divit, jak jim ten strýc, který neustále uráží všechny kolem sebe kromě těch, z nichž něco má, leze víc a víc na nervy. ()

Reklama

mchnk 

všechny recenze uživatele

Na svou dobu velmi výjimečný snímek, pohrávající si s několika žánry najednou. Opět zde chybí komedie, ale i tak se zde dočkáme klasických nadčasových hlášek Vlasty Buriana, který to zde okoření německým dialektem. Film, jenž se lehce přibližuje dramatu Vlčí jáma, obracený o 180 °. Životem proškolený charakter dobrého člověka s poctivými úmysly, naráží na povrchnost a falešnost soudobé společnosti. Perfektní čeština, precizní režie a celkově skvostně se vyvíjející atmosféra. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Zajímavý film. Jedno z nejlepších dramat první poloviny třicátých let natočené podle známé předlohy od I. Herrmanna a podle Wassermanova scénáře s celkem věrohodnými kulisami a atmosférou z druhé polovině 19. století. Snímek v podstatě táhli jen dva herci ale o to více výteční, František Smolík v roli využívaného, ale jinak velmi dobráckého, důvěřivého a nakonec i tragického kupce Žemly a rovněž výtečný Vlasta Burian (rytmistr Kyllian ve filmu zpívající šlágr "Když jsme byli v Itálii"), který zde sice výjimečně nehraje hlavní roli, ale poutá na sebe opravdu velikou pozornost, stačí mu k tomu třeba jen to, že sedí u pultu na nějakém pytli a pije jeden panák za druhým, všechny samozřejmě na dluh..Bezcitná vdova Šustrová (Antonie Nedošínská) se svou rozmazlenou a sobeckou dcerou (Ela Poznerová) zahrály rovněž velice dobře..Nakonec ta stará vyhozená posluhovačka Randová (Ella Nollová) měla pravdu! ()

Bart 

všechny recenze uživatele

Známý herecký experimentátor Martin Frič se rozhodl postavit do hlavních rolí vedle sebe herce, kteří nejen že spolu do té doby nehráli (kromě němé Falešné kočičky), ale jednalo se o naprosto rozdílné herecké naturely. Trhlý Burian, uplakaná Nedošinská a divadelní herec Smolík. Navíc každý z herců dostal roli, do které se zdánlivě vůbec nehodil. A tak jako obyčejně to Fričovi vyšlo. Nedošinská tentokrát ani nepřehrávala, negativní role jí sedla. Smolík sice občas ulítnul do svého typického divadelního patosu, ale jinak předvedl naprosto vyrovnaný filmový herecký výkon. A Burian? Takhle herecky vyrovnaného a mírného Buriana jsem dosud v žádném filmu neviděl, ani v Revizorovi. Frič dokázal zkrotit nejen jeho temperament a geniální smysl pro improvizaci, ale i sám Burian evidentně pochopil, že sem se to prostě nehodí. Zkrátka všichni tři herci si navzájem sedli, aniž by převyšovali jeden druhého. Těmto hercům zdárně sekundovala Ella Nollová v roli posluhovačky Randové, která mě film od filmu přesvědčuje o svých nesporných hereckých kvalitách a o tom, jaká je škoda, že nedostávala větší příležitosti. Měla totiž nejen úžasný smysl pro humor a satiru, ale i potenciál dramatické herečky, což se dá říci o velmi malém množství jejích vrstevnic. Obsazení neskutečně netalentované Ely Poznerové do role Pavlíny Šustrové bylo tak jediným chybným krokem Martina Friče. To jediné mi brání dát plný počet. Naše televize opomíjí tenhle film snad nejvíce ze všech meziválečných filmů Vlasty Buriana. Pradoxně zrovna v tomhle filmu ukázal Burian, že je také herec, ne jen komik. Takové paradoxy jsou možné snad jen u nás. ()

Galerie (25)

Zajímavosti (6)

  • Václavská ulice, ve které stojí Žemlův krám, byla vytvořena v ateliéru a je považována za nejnáročnější exteriérovou dekoraci první republiky. V reálu se nachází nedaleko Karlova náměstí na Novém městě v Praze. (sator)
  • Václav Wasserman pracoval na scénáři usilovně půl roku, což bylo na tehdejší dobu neobvykle dlouho. (Mackin)
  • Podle představ autora románu Ignáta Herrmana měl titulní roli Martina Žemly hrát Jindřich Plachta. (Mackin)

Reklama

Reklama