Murarz
Bricklayer
Recenze (3)
Byla jsem zvědavá na začátky Krzysztofa Kieslowského, kdy natáčel dokumenty o těch nejběžnějších profesích. „Zedník“. Socialistický snímek se vším všudy, včetně prvomájového průvodu s dechovkou, transparenty a davům přihlíží uvědomělý zedník v obleku, který miluje vůni vápna a ví, že nemarní svůj život. Už jsem se bála, že přes rudé vlajky nezbude místo na polskou (tvarem hodně podivnou) zednickou lžíci, byla tam .... plnila šestiletý plán. Rozhodně zajímavé. ()
Polský budovatel lepších zítřků, který je k tomuto úkolu předurčen již svou zednickou profesí, zažívá velký den. Musí se oholit, nasnídat, doběhnout szalinu a za zvuku optimistické dechovky kráčet s pečlivě uvázanou rudou kravatou v prvomájovém průvodu. Jenom ten proletářův smutný hlas komentující svůj dosavadní život dává tušit, že budoucí německý gastarbeiter není s vyhlídkou na zářivou budoucnost pod vlajkou socialismu zcela spokojen. ()
Zedník je decentní kritikou ve formě běžného filmového medailonku, vzdávajícího hold pracujícímu lidu. Oficiální procedura komunistické oslavy dne práce je pouze rámem obrazu. V centru zájmu pozornosti vytyčené autorovy cesty je zedník Józef Malesa a jeho bilanční ohlédnutí za životem, vlastním příspěvkem budovatelskému nadšení vlasti i za zlomovým polským rokem 1956. Lidskou důstojnost udržuje při životě nutná berle jménem hrdost na hmatatelné výsledky svého poctivého manuálního živobytí obyčejného života. Krzysztof Kieślowski mapuje terén k budoucímu filmovému využití. ()