poster

Konstanta

  • polský

    Constans

  • polský

    Constancy

  • slovenský

    Konštanta

  • anglický

    Constant Factor, The

Drama

Polsko, 1980, 92 min

  • dopitak
    ***

    I když to není akční, hodně myšlenek, obrazů a hudba jsou fajn. Jenomže se nedá přenést přes nový dabing ČT s otravným Martinem Písaříkem. Ten chlap má jediný hlasový výraz, asi jako Libor Terš, jenže ten je o dost lepší dabér, zprofanovaný jenom všudypřítomností. Šedý socialismus po polski. Žít v Polsku na začátku 80´s, to muselo být na mašli ještě o něco víc než v ČSSR.(11.6.2017)

  • Anderton
    ****

    Po Ochrannom zafarbení som sa vďaka tv dostal k ďalšiemu Zanussiho filmu, tématicky podobnej Konštante. Znova mladý, ideologický intelektuál rieši svoje morálne dilemy so spoločnosťou, ktorá sa vo všeobecnosti riadi inými pravidlami, ako on. Chápem jeho názory a "morálny neklud", avšak zarazilo ma jeho chovanie v určitom okamžiku, keď mal všetky tromfy v rukách a v zásade dosiahol, čo chcel, lenže rozhodol sa ísť so svojou morálnou zarpustilosťou ešte ďalej. Chápem scenáristu, čo tým chcel povedať, lenže postava sa svojim naivným chovaním takto vzdialila divákovi. No a nejednoznačne vyznievajúci záver potom plne zodpovedá myšlienke, že osud je iba dôsledkom našeho chovania. Základnú metaforu diela treba hľadať v dialógu medzi ním a profesorom, keď rozoberajú istý matematický postup.(5.10.2012)

  • liborek_
    *****

    Konstanta je pro mě jeden z vrcholů "filmů morálního neklidu", které do světa koncem 70. a počátkem 80. let s úspěchem vysílala polská kinematografie. Zanussi v něm podává velmi hutný portrét člověka, jehož morální integrita působí ve zkorumpovaném a morálně velmi pochybném světě jako zjevení, jež ale není obecně přijímáno s obdivem nebo respektem, ale naopak s pohrdáním a strachem. Mladý inteligentní a přemýšlivý Witold, z povahy velmi slušný člověk, čelí mnoha nepřízním osudu, které však přijímá s pokorou jako cosi samozřejmého, jako něco, co v podstatě není důležité, protože je to jen výsledek "počtu pravděpodobnosti". Matematika má vůbec v jeho životě významné místo, symbolizuje mu maximální vnitřní svobodou a čistotu, kterou v "normálním" světě nemůže nikdy dosáhnout. Nejde mu o nějaký únik z toho špatného světa, pouze se chce chovat správně, jako slušný člověk. Zpočátku velmi skokové vyprávění postupně graduje a ve Witoldovi poznáváme velmi silnou osobnost, která však rozhodně není naivní, jak by se mohlo zdát... Možná se jeví jako nenapravitelný idealista, ale Zanussi jej ukazuje jako skutečnou postavu, která není nijak přehnaně vyfabulovaná. Podobných lidí mezi námi jistě pár je...a takoví jedinci by měli býti následováníhodnými autoritami. Stylem vyprávění je film velmi podobný Kieślowskému Krátkému filmu o zabíjení, s podobně laděnými úvahami o "správnosti lidského jednání". Pro mě jednoznačně za 5*(12.9.2007)

  • Aky
    ***

    Filmařsky tomu zřejmě nic nechybí, ale obsahově je to dnes již zcela zbytečný film. Poměrně povrchní kritika socialismu a jeho devastujícího vlivu na obecnou morálku, která se nedokázala zabořit do hloubky problému, ale víceméně jen popisuje řádku vnějších projevů, v tuhle chvíli již neříká prakticky nic a nemluví k nikomu.(6.10.2012)

  • nascendi
    ***

    Po ochrannom sfarbení druhý Zanussiho film, ktorý som si pozrel a tiež druhý, ktorý ma vôbec nenadchol. Dokonca z istého hľadiska to bola ešte horšia moralitka, ako Ochranné sfarbenie. Neviem, či si vtedajšia doba vyžadovala nakrúcanie filmov o neskutočných, morálne čistých ľuďoch, ktorí sa viac-menej neúspešne boria s prispôsobivosťou, pokrytectvom, zbabelosťou a všadeprítomnou zlodejinou väčšiny, pre ktorú predstavujú celkom reálne nebezpečenstvo.(24.10.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace