Let My People Go !
Režie:
Mikael BuchKamera:
Céline BozonHudba:
Eric NeveuxHrají:
Carmen Maura, Jean-François Stévenin, Amira Casar, Clément Sibony, Jarkko Niemi, Jean-Luc Bideau, Aurore Clément, Kari Väänänen, Outi Mäenpää (více)Obsahy(1)
Bláznivá, finsko-francouzská komedie, ve které se neurotický Ruben od idylického života pošťáka ve finské vesničce, kde žije se svým krásným blond přítelem, přes sérii katastrofických situací, dostává až domů do Paříže. Zde ho čeká katastrofa nejhoršího kalibru – horší, než že se musí postarat o milion eur v papírovém pytlíku po mrtvém adresátovi – vymyslet, jak ukonejšit naštvaného milence a vyhnout se rodinnému právníkovi, který chytl druhou teplou mízu. Rubena čeká jeho sice zbožňující, ale jinak naprosto dysfunkční židovská rodina, ve které talent na průšvihy prochází všemi generacemi. Skvělý konverzační humor, absurdní scénky a nádherně barevné vizuální provedení doplňuje vynikající herecké obsazení v čele s legendární Almodóvarovou múzou Carmen Maura, coby matkou rodu. Autorem scénáře je přitom Christoph Honoré, režisér Písní o lásce. (Mezipatra)
(více)Videa (1)
Recenze (4)
Super film s exotickou finštinou a ujetým scénářem. Hlavní postava, Ruben, je takovej ňouma, že mu nejde nefandit a zároveň se mu nesmát. Na filmu se mi líbilo, že vůbec neřešil většinovomenšinové předsudky a nabízel divákům čistou zábavu. Chlípná postava postaršího advokáta vás pobaví v nejednom okamžiku, výborná je scéna s rvačkou a vězením, ale taky když z Finska přijede Rubenův manžel Teemu a máti neumí pořádně anglicky. Celým filmem se ale promítá jeden motiv, kterým je touha po lásce a jaké to je, když vás z tohohle citu bolí srdce. Schopnost tohle zahrát a přitom vypadat pořád komicky, se mi líbila asi nejvíc. ()
Opravdu bláznivé. Ale až tak, že to celkem tahá za vlasy. Celkově velmi zábavná gay řachanda, pro kterou není nic tabu. Nádherně barevné, svižné...ale chvílemi dost křečovité. Tam, kde Almodóvar chytře klouzal po teplé zhýralé hysterii (Rozkoš v oblacích), zde se tlačilo na pilu na můj vkus až moc. Ale z kina jsem odcházel s úsměvem na tváři :) ()
Geniální ukázka toho, že utahovat si z menšin lze vkusně. Teplý Žid, co žije se svým rajcovním severským blonďákem ve Finsku, udělá průšvih, který vlastně tolik ani průšvih není a musí zpátky do Francie ke své židovské rodině, kde se všechno samozřejmě podělá. Proč právě Finsko? Autoři tu báječně šijí do skandinávské tolerance a ideálního života, stejně tak nenechají nit suchou na Židech (skvěle propracovaná parodie, která je sofistikovanější než rodina Fajnových v Chůvě k pohledání, ale rozhodně ne méně vtipná), nebo gayích. Stereotypní zobrazení homosexuála s operetkově vysokým hláskem, který je navlečený v až moc barevném a vzorovaném oblečení, tu vůbec není urážkou. Autoři se tu nikomu nevysmívají a to je dobře, protože pak by to jistě nebyla komedie, ale fraška. ()
Úlet, psina, film plnej takovejch píčovin, že teda opravdu není pro každýho, když už ale máte jednou rádi absurdní divadlo, tak je to něco pro vás. Důležitý je zvyknout si hned zkraje, že herci přehrávaj jak prase, všichni maj zfetovaný hlasy a postavy tak strašně posraný životy, že vopravdu jediný co jde, je se hurónsky smát a plácat tlapou do stehen. Rovina vyprávění je protkána půvabnou Finskou krajinou, nahlédnutím do Pařížské židovské obce a snů, flashbacků a fantazií, který berou dech tím, jak jsou totálně šílený. Almodovarova diva Carmen Maura jako přidementněle starostlivá matka je fantastická, hlavní praps jdou ale Nicolasovi Maury, kterej jako hysterickej ukvičenej teploušskej pošťáček s pofiderními osudy a rodinkou obstál bezvadně. ()
Reklama