VOD (1)
Obsahy(1)
Na fotbalovém stadionu v centru Prahy se chystá největší fotbalový zápas roku, Sparta dnes večer hraje se Slavií. Začíná přímý přenos. Dvacet dva filmových kamer ale tentokrát nemíří na hřiště, nýbrž do hlediště. V něm se totiž nachází velmi různorodá a vtipná společnost, která stojí za pozornost víc než samotný fotbal: jsou tu upovídaní pořadatelé, pečlivě oblečené dámy z VIP, rozjívení žáčci fotbalové přípravky, distingovaní intelektuálové, fanatičtí sázkaři, dezorientovaní italští turisté, chlapáčtí členové ochranky nebo třeba známí komentátoři jedné televizní stanice. Ti všichni sem přišli sledovat stejný zápas, každý z nich jej ale prožívá po svém. A každý se přitom projevuje takový, jaký doopravdy je. Jeden se ptá, jestli se smí fackovat tchýně, druhý pátrá, kam se v Chile podělo prezidentské pero, třetí se třese, zda dostane trest za použití slova gorila. Před očima nám tak postupně ožívají různá patra tribuny i různá patra dnešní společnosti. A humor a autentičnost tu nakonec vítězí 2:0. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (92)
Dokument, který je vtipnější než 90 % komedií posledních let. Při zpětném hlubším pohledu je ale vlastně strašně nelítostný a smutný. Definitivně se v něm totiž potvrdilo, že fotbalové tribuny jsou domovem sprostých slov, přetvářky a nezdravého jídla. A bohužel také to, že to zdaleka neplatí jen na tribunách, ale i mimo ně. Prostě čecháčkovství na plné pecky. ()
Česká RAPublika mi sedla skvěle, i když nejsem zrovna fanda do rapu. Čekal jsem proto, že nový dokument od Abraháma mi sedne, i když nejsem zrovna fanda do fotbalu (občas v TV ano, i na stadionu už jsem se byl podívat na zápas.. a to dokonce i na tom sparťanském). Jenže.. byl to vůbec dokument? Když někomu dáte porty a řeknete mu "chovejte se přirozeně, natáčíme dokument týkající se tohoto derby", tak to bude neskutečně chromé - což se mi i potvrdilo. Navíc má film téměř dvě nesnesitelné hodiny, které rozhodně nešetří na zdlouhavých záběrech ničeho (ano, chápu, koncept.. and so what?!). Slovy klasika.. "V neděli po fotbale / Kdo umí ten umí / Hej vrchní jste pomalej! / Šest nula na rumy!" ()
Dva nula pro koncept, který Abrahám dodržuje naprosto důsledně, i když hrozí nuda a vlastně se nic neděje. Jenže i to nic má výpovědní hodnotu větší, než křečovitě hláškující taliáni a nesnesitelně duchaplné blábolení "inťoušů" ve skyboxu. Kdyby se film držel jenom "domorodců", kteří po chvíli naprosto propadají fotbalovému koloritu a zjevně zapomínají, že mluví do mikrofonů, šlo by o sice poměrně odtažitý, ale zato dotažený dokument. Jenže tyhle pokusy o nadhled to leda celé srážejí o stupeň dolů. Navzdory nim ale jde o dost svérázný a vyhraněný pohled na ligový "dav" a jakousi českou odpověď na sociologické experimenty Rubena Östlunda. ()
Koho něco takovýho může vůbec napadnout zdokumentovat právě na derby? Ale je pravda, že takovýhle lidi tu v česku žijou. My jsme tak neskutečnej národ plnej odborníků od pořadatelů přes vietnamce, italy až po ženský. Zajímavý bylo i to jak to funguje v tom studiu přímo na stadionu z pohledu ČT Sport. Beztak to ale bylo někdy až mockrát opakovaný, nechápu ani proč tam byl zrovna ten slávistickej kotel. Kdyby, to bylo líp sestříhaný, potažmo i rychleji, víc událostí, mohlo to bejt ještě lepší. Ale důležitý je, že Sparta v tomhle projektu vyhrála. Mě pobavilo, že si tam střihl vedlejší roli i Robert. Kdo chodí na Spartu, tak ví. ()
Prazvláštní experiment, který zůstal v půli cesty. Je nesmírně zajímavé pokusit se o jakousi sondu do duše fotbalového fanouška a pozorovat, jak se mění při samotném zápasu. Jenomže to by na to asi tvůrci museli jít trošku jinak. Vzhledem k tomu, že přiznávají, že všichni aktéři o natáčení věděli, vyvstává otázka, do jaké míry se tedy tlumili nebo naopak předváděli. To už nezjistí nikdo z nás. Abrahám se bohužel rozhodl ke dlouhým statickým záběrům a tím si trošku podřezal větev. Sledovat několikrát dokola dvouminutovku, kdy padnou dva góly, je sice super nápad, ale je toho hrozně moc. Ve filmu je to snad dobrou čtvrthodinu a opravdu už to chvílemi nudí. Stejně tak jako podobně dlouhé záběry na topoly před stadionem a rohový praporek, tohle už bylo trošku navíc. Na tvůrcích je vidět, že mají velký talent a odvahu a některé záběry jsou kompozičně i výtvarně řešeny výborně, bohužel selhávají v dramaturgii, která není úplně ujasněná a působí hodně natahovaně. O žánru se dá taky spekulovat, protože o čistý dokument podle mě nejde. Nicméně oceňuji nápad, invenci a pokus. Škoda, že je to tak dlouhé a v podstatě neucelené. Jde jen o sled epizod, které nic nepropojuje a jsou odděleny příliš ostrými střihy. Opravdu škoda. 50% ()
Galerie (10)
Photo © Cinema Arsenal
Zajímavosti (7)
- Na natočeném materiálu se mihnul také Ondřej Vetchý, ve výsledném sestřihu na něj však "místo nezbylo". (oje)
- Film byl i přes dvouleté přípravy natočen za jediný večer, kdy se natáčení účastnilo téměř sto padesát členů štábu. (JoranProvenzano)
- Film získal roku 2012 zvláštní ocenění na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě v kategorii Česká radost - nejlepší český dokument. (JoranProvenzano)
Reklama