Houbaření

Vítejte u nás v lese. Strašná sranda. Takovéhle cynické černé komedie s neodolatelně zpruzenou hlavní postavou (politik, na kterého právě praská skandál s financováním rodinné dovolené za státní prachy) prostě miluju. Neztratí se ovšem ani ostatní postavy. Respektive ztratí, ale víte, jak to myslim ... :D Zkrátka velmi milé festivalové pokoukání. A pokud občas chodíte na houby, je to jenom plus. Pak velmi niterně pochopíte motivace postav (například ten závistivý pohled do košíku plného křemenáčů jiného houbaře, který rázem změní vaše odhodlání se pro dnešek na houby vykašlet a radši jít zpátky k autu). (Cinema Mundi 2013, Brno) (14.03.2013)

Po některých názorech jsem se připravoval na cokoliv. Ony estonské filmy jsou trošku od rány. Nakonec jsem byl ale fakt mile překvapen. Režisér totiž z nepříjemných postav dokázal po pár tajuplných nocích v lese vytvořit vcelku sympaťáky, kteří by čisté místo na svém těle hledali marně. O to větší absurdita spojená s legrací to byla. Ve své podstatě totiž opravdu jde jen o to, že jeden politik jde do lesa se svojí manželkou a „kamarádem“ hudebníkem houbařit a ztratí se. To je námět sám o sobě dost divnej. Zpracování se mně ale líbilo, občas jsem se fakt zasmál a do toho v tom byla vidět určitá srážka normálního člověka s politikem, což dokazuje, že oboje není totéž a nikdy nebude. Viděno na základě Challenge Tour 2015 (03.04.2015)

VTIPNÁ malá festivalová perlička plná sympatického černého humoru, satiry a atmosféry. Jako bonus Blixa v paruce. (4,5*) (05.01.2013)

,,BÝT TEBOU, BÁL BYCH SE VRÁTIT DO MĚSTA. V NOVINÁCH PSALI, ŽE JSI PARAZIT. STRUČNĚ ŘEČENO, HAJZL. A KDYBY SE DOZVĚDĚLI, ŽES VYRABOVAL CHATU V LESE, MLÁTIL SI A ŠKRTIL LIDI? NECHCI SI TO ANI PŘEDSTAVIT...“ /// Komentář obsahuje tři koše spoilerů (nečum, nerostou!)…Doufám si tvrdit, že pointa snad zůstane nenalezena. Politik s manželkou vyrazej do lesa. (Na houby – kdyby někdo náhodou… - to není pointa, to napsat můžu!) U benzínky (z který vodjel protýkající hovnocuc bez zaplacení – zřejmě jedna z ftipnejch historek…) si je stopla rocková hvězda. Politik s ženou v lese zablouděj (mánička ne, páč je u auta)… půl hodiny v řiti a čekám, kdy jako vyleze nějakej fór. (Aha, nerostou…) Pak se na scéně objeví další postavy, z nichž důležitej je novinář a pak ten magor, kterej u auta děsí máničku. Vzpomínám si celkem jasně, jak všichni(?) onanovali nad ,,rybolovem“. (Kromě mě) Tak tady jsu na tom dost podobně. Jedinej, kdo se baví, je jakási kráva, co má radost z neštěstí druhýho. (Ve filmu vole.) Politik šlápl na hrábě a praštil se do hlavy (to vám je prdel!!!... Dělám si prdel…) Absurdní POLITIKOVO DOBRODRUŽSTVÍ. Víc nevím, co napsat. Politická satira? To takovej Kandidát je mi vo dost bližší. Tohle je mimo moji mísu. (Humoru vole, filmu rozumím, ale ten vtip…Co? Že nemám smysl…? Asi ne, jdu se ztratit v les!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chcu si vychutnat estonskýho Mirka Donutila. 2.) Neustále si doma vyprávíme politický fóry ze zemí bývalýho SSSR. (Klidně v češtině…) 3.) Thx za titule ,,spekul“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (09.06.2014)

Čistokrevné Estonsko mělo u mě premiéru a konala se naprostá pohoda. Pravdou je, že jsem jako uživatel dr.horrible po celou dobu váhala a spíš se přikláněla k průměrnosti, ovšem ten konec neměl chybu a celé to o level zvednul směrem nahoru. Jako satirická tragikomedie to na mě fungovalo a je vidět, že svět se nezmění a padouši a pokrytci ve výšinách byly, jsou a budou. Za sebe můžu říct, že ten les se mně vůbec nelíbil a mezi kapradím bych houby tedy nehledala i když to byl asi už moment, kdy je nehledala ani celá tahle povedená trojka. A kam se vlastně podělo těch 10 milionů z Estonia banky? A že by hlavní město Inků bylo Los Angeles....? :-) Zkrátka Houbaření do sebe něco má. Jinak já osobně se ztrácím v lese už deset metrů od cesty:-) (09.03.2015)

„Vypadá to, že tu nikdo není.“ - „Možná jen spí.“ Svoji zápletkou může film lehce připomínat nejednu vyvřažďovačku, ale Houbaření jde svoji vlastní cestou a pohrává si s divákovým očekáváním. Mix satiry, černé tragikomedie a prvků thrilleru/hororu je zabalený do hávu svérázné absurdity. Pokud tedy někdo očekává, že bude brečet smíchy či si naopak hryzat nehty napětím, je na špatné adrese. Divák se spíš po většinu času škodolibě usmívá (nebo alespoň u mě tomu tak bylo) a čeká, co z toho vyleze (přičemž nasává prapodivnou atmosféru vhodně podporovanou hudbou). A že hodně zvláštní konec lze asi jen těžko odhadnout (nebo naopak lehce, podle toho, kam očekáváte, že se příběh vyvine), v každém případě si díky němu viděné trochu přehodnotíte. Pár detailů mě rušilo (nevyužitého chlápka od hovnocucu, „projev“ mužů v zeleném a tleskání novinářů jsem moc nepobral), jinak se mi však film podařilo vcelku užít a hodnotím ho slabšími 4*. „Vypadá to na pěkně hluboký les. Ale kdo ví.“ - „Žádné hluboké lesy tu nejsou!“ (10.10.2015)

Příjemná dávka ironie a místy možná cílený výsměch zámořským velkofilmům prostřednictvím hudby. Po zklamání, které se konalo o 2 hodiny dříve v městském divadle, potřebná vzpruha a mohu jen doporučit - 80%. [47. MFF Karlovy Vary] (08.07.2012)

No tohle byl můj asi úplně první esonský film. Ošálen záplavou hvězd jsem se rozhodl také vydat do divočiny na všechny ty suchohřiby, kozáky, křemenáče, ryzce a holubinky... Houby, které rád hledám (a ještě raději nacházím) a slibovaný černý humor, který miluji byly příčinou proč jsem do tohoto filmu šel. Žel nedostalo se mi ani jediného. Pokud tam humor nějaký byl, tak zjišťuji, že estonský černý humor je sakra na východ od toho britského, který mám tak rád. Jako satira, či zrcadlo společnosti film sice ušel, jako komedie nikoliv. Řada momentů byla ve filmu navíc dost přitažená za vlasy, což příběh značně znevěrohodnilo. Hlavní hrdina mi navíc neskutečně připomínal moderátora (a také starého kozáka .-) socialistické ČS TV - Miloše Frýbu, který u stolečku s nezbytným karafiátem uváděl všechna ta Televarieté, Majáky, Branky body vteřiny ad... Škoda, dnes jsem se měl chuť zasmát a chtěl jsem dát šanci krapet exotičtějšímu snímku... Bohužel. Nebudu tu vykřikovat cosi o překvapení roku, festivalové perle apod..když to bylo slabé. Dávám dvě zápalky. * * (25.12.2014)

V istých veciach prefíkaná a pozoruhodne (obrazovo, zvukomalebne) zovretá estráda na tému "Vitajte v džungli". Spoločenská metafora naruby - i keď sa to miestami nemusí zdať, tou skutočnou divočinou je opäť civilizácia, v ktorej sa odohráva politický kabaret a kam sa v cynickom závere postavy navracajú. 80% [Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou] (16.04.2015)

Úplně pohodový filmek, který kdyby malinko přitlačil na pilu, a že možností bylo, dostal by ode mě v klídku féroý čtyry hvězdy. Takto jsem se sice pobavil sledováním zajímavých postav a jejich povětšinou zkažených charakterů, no příběh sám o sobě za moc nestál, načež mdlý závěr jen podtrhnul spíše nadprůměrné tři muchomůrky. Nebojte se toho, ale taky nečekejte nic extra. Rozhodně se nejedná o nějaké psycho, jak by mohl napovídat cover a thriller mezi žánry. 65% (25.03.2015)

Taká milá nezávislá dráma o zdanlivo banálnej veci - hubárčení. Tiež o tom, ako ľahko sa dá v lese stratiť, hlavne keď ste sa už odnaučili rozhodovať a riešiť problémy sám za seba. Starý známy fakt - až krízová situácia odhalí skutočný charakter človeka. Niekto prekvapí v dobrom, iný zase v zlom. Lepší priemer. 65/100 (28.06.2019)

... Stalo se tam něco o čem bych měl vědět? Ne nic. Nic se tam nestalo. Tři dny houbaření a zábavy... Seenelkäik/ Mushrooming/ Houbaření je zvláštním a zároveň (žánrově)těžko zařaditelným filmem. Zde se mísí napětí i atmosféra, humor s černým humorem a satira s absurditou. No prostě skvěle poskládanej a fungující mix. Tenhle estonskej kousek to má u mě za plnej počet hvězd tady asi nemám co řešit. Tohle mi prostě fakt neskutečně sedlo. Na závěr už mi zbývá jen poděkovat uživateli griph kterej mi k filmu dopomohl a já jsem si díky němu mohl dopřát tenhle parádní filmovej zážitek. Takže díky griph (25.08.2023)

Ak sa stratiť v lese, tak jedine so Zäkom. Celkom príjemné prekvapenie z Estónska. 3,5* (06.05.2020)

47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - EAST OF THE WEST - FILMS IN COMPETITION - Na Východ od Západu - soutěžní sekce (Seenelkäik / MUSHROOMING / Houbaření) - Absurdie je základním stavebním kamenem tohoto povedeného snímku. Delegace přirovnávala tento film k tvorbě bratří Kaurismäkových. To je sice odvážné tvrzení, ale nějaké náznaky jsem v tom opravdu schledal, například v té závěrečné Aadiho řeči. Jinak příjemná zábava, skvělé momentky, úžasný závěr... - 2. 7. 2012 - kino Lázně III - Karlovy Vary - 90% (12.07.2012)

Nevyžádaný zátěžák pro politika, ženu, co mu vládne a ustrašeného rockera bez vindry v kapse, jinak také estonská koláž s asociacemi na Záhadu Blair Witch, Mášu a medvěda, Chatu v horách, Wild Nature, Zachraňte vojína Ryana, Star Trek a přenos ze schůze parlamentu - přesně v tomto pořadí - a celé je to komedie, tak si s tím poraďte... Mno, takové houbaření mimo vyznačené cesty dokáže sakra prověřit charakter. Zajímavá kamera, pohodová hudba a hlavně - rocková hvězda Zäk s očima Evy Green, lesním rozcuchem a bukvicí ve vlasech - k sežrání! :-) Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (04.04.2015)

Geniálne absurdná komédia, ktorej som na chuť prichádzal veľmi pomaly, no nakoniec som ju hltal, ako vodu z hrnčeka nájdeného v chalúpke, po noci strávenej putovaním lesom. Spočiatku na mňa humornosť hlavnej zápletky pôsobila celkom rozpačito. Tá pozostávala zo situácie, kedy sa dospelých ľudí, dokonca nie obyčajných, ale známych osobností (mohli by sme na to mať nejaký podobne výstižný výraz, ako je v angličtine public figures), začala zmocňovať panika už asi po desiatich minútach, odkedy zistili, že sú stratení v lese. Ako náhle som však pristúpil na túto hru, vtipné mi bolo zrazu všetko. Nezvyčajný humor sa síce neprestával stupňovať, ale keď prišla do toho magického lesa armáda, myslel som, že ma nemôže prekvapiť už nič. Ale ten "seriózny" koniec? No výsmech celému svetu; od vidláka, ktorého zjavne v novinách zaujímajú iba negatívne informácie; cez rockovú hviezdu s drsným emo-imidžom len navonok; až po farizeja s ľudskou tvárou v hlavnej úlohe. Toto všetko a ešte oveľa viac uvidíte zajtra večer v hlavných správach, hneď po spravodajstve o počasí od veštice Teodory, a pred reality show XXX Factor - horúce detaily zo súkromia našich politikov. _ Videné v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. (13.04.2015)

Tohle mě zcela minulo. Dobrá kamera a ironické politicko-společenské postřehy, žel poněkud povrchnějšího ražení, nic, co bychom nevěděli nebo neznali. Příběh je zbytečně zdlouhavý. U nás by z toho byla maximálně bakalářská povídka na 40 minut, a i tak by to bylo dlouhé. Postavy pořádně neprokreslené. Motivace často podivné. Chování novinářů divné (nebudete kvůli sebepitomější řeči tleskat chlápkovi, o kterém máte své mínění pro jeho státní zpronevěry). Tu lesní dvojku jsem vůbec nepobral, jestli to měl být symbol stále hloupějších občanů různých zemí? Nakonec se tam vlastně nic nestane, nic, co by dávalo větší přesah. (05.07.2014)

Nerostou (asi jako u nás). Prorůstová opatření jsou ráznější... Zvláštní zážitek -> napadl by vás motiv sběru hub coby podivně zakletá obžaloba dnešní společnosti? Všudypřítomný konzum, kult hvězd a prázdných idolů, touha po zachování "osvědčeného", frustrace, mediální realita. Soupis volající po zadumaném dramatu se v estonském hávu přetavil do třeskuté komedie s nápadným humorem. Částečně reaguje na aktuální jevy (které jsou nám však velmi blízké), částečně se pokouší o groteskní stylizaci, kde občas selhává, neboť má sklon každý gag dovysvělit a vždy pro jistotu použít ještě přinejmenším dvakrát. Silně nepřesvědčivé (ve smyslu vykonstruované) jsou jednotlivé figurky, jenže v tomto případě je nepochybně součást hry nadsazovat a nese to ovoce. Závěrečný projev před novináři (aneb jak ze sebe udělat užitečného idiota snadno a rychle) za doprovodu sedmé Beethovenovi symfonie nemá chybu. Skladbu si pravděpodobně dlouho nevyslechnu bez vzpomínky a pousmání Pro tuhle scénu musím zvýšit na čtyři. (MFFKV 2012) (01.07.2012)

Filmová výzva 2018 - Estonsko. Myslel jsem, že ukrajinský úlet s názvem Oranžová láska už žádný film nepřekoná, ale estonské Houbaření je ještě větší zhovadilost. Devadesát minut sledovat jak tři praštění lidé chodí v lese a potkají jiné dva praštěné lidi a z toho se vyklube nějaká zápletka mi připadá jako absolutní ztráta času. Estonci mě zklamali, v minulé výzvě si přitom vedli velmi dobře. (27.03.2018)

Tyjo, houbaření je opravdu nebezpečnej sport a to nemluvím jen o smrtonosnejch smaženicích. Tohle lidi fakt nedomejšlej a jakmile ve zprávách vidí první investigativní reportáž o hřibu jako kráva, tak se houfně vydávaj směrem les. Celé rodiny podceňují hustotu českých hvozdů, kupříkladu taková oblast Kokořínska je pěkně zrádná a mnoho houbařů z tama hledalo cestu domů pěkně dlouho. A já vám povídám, že není nic moc přežívat ve volnej přírodě jen o koříncích a těch odpornejch houbách nahlodanejch od proradné lesni zvěře. Zkušenější zálesáci se v pomatení mysli mohou uchýlit dokonce k lovu veverek. To ovšem nelze doporučit, akorát je tím naserete a odplata bude krutá, celé šiky těchto roztomilých hlodavců se na vás vrhnou a přesnou střelbou lískových oříšků vás zaženou ještě hlouběji do toho sakra lesa, kde na každém keři visí klíště plné boreliózy, připravené se přisát. A to ještě není nic proti závistivým lidem, kteři při pohledu na váš košík plnej zdravě vypadajích klouzků, padaj do mdlob. Každým rokem se zvyšují statistiky pobodání noži zvanými „rybička“ a loni byl dokonce Policií ČR evidován případ vykrvácení na posedu, kam se uchýlil zmatený houbař, jenž byl budnut jednou přesně mířenou ranou mezi oči. Tím vším chci říct, že před houbovkou, já osobně rozhodně dávám přednost svíčkové. (15.03.2015)