Noční vlak do Lisabonu

Poslední dobou se mi nějak poměrně často podařilo dostat k filmům, které se odehrávají v Portugalsku a hlavně v Lisabonu. Nevím, jestli je to náhoda, ale klidně bych takových filmů uvítal ještě víc. Lisabon se jeví jako úžasné, historií trvale nasáklé město a pro dramata nemůže být snad ani lepší kulisa. Je dost neokoukané. U tohoto filmu jsem tedy s atmosférou rozhodně žádný problém neměl. Horší byl už způsob vyprávění, kde se prolínala minulost s přítomností. Minulost uměla místy řádně nudit a přítomnost s Jeremy Ironsem se tam zase neobjevovala tolikrát, kolikrát bych si přál. Za Lisabon ale nemůžu dát jinak, než za tři hvězdy. (15.08.2014)

Nočný vlak do Lisabonu alebo Das projekt Náhoda. Pretože nech to uchopím z akéhokoľvek konca pohľadu, vždy mi prídu ako kľúčoví hýbatelia deja na seba nadväzujúce náhody - dievčina, čo chce skočiť v prudkom lejaku z mosta - učiteľ, ktorý prechádza práve vtedy okolo a zabráni smrti - kľúčová knižka, ktorú nájde v jej saku - podobne lístky na vlak nájdené v knihe - otvorené dvere rozbiehajúceho sa expresu (čo spomína aj užívateľ Silas ako mimoriadne podivuhodnú náhodu) - cyklista, ktorý prudko narazí do Profesora. A tak ďalej a tak podobne. Atmosféra filmu a odkrývanie minulosti sa vezie na vlne všeobecne akceptovateľného mainstreamu s jednou šokujúcou vložkou rozdrvenia prstov tĺčikom na mäso. August je ale skúsený rozprávač a pozornosť sa mu udržať podarí, no o žiadne prelomové veľdielo veru nejde. Navyše - klišé - ako v drvivej väčšine takto ladených filmov musí prudko pršať aspoň raz a cigarety zohrávať úlohu prostriedku, vášnivo vychutnávaného a pre atmosféru filmu mimoriadne dôležitého. (10.11.2013)

Keby v najkrajšom meste Európy (rozumej: v Lisabone) natočili úplne hocičo, vďaka neopakovateľnému svetlu tohto mesta a všadeprítomnej "saudade" by to k výsledku pridalo jednu hviezdičku. Príbeh je naozaj trochu pomalší, ale kto si počká, ten sa dočká. (01.06.2021)

Ani nevím proč jsem se na to vůbec podíval. Asi proto, že mám rád vlaky. Jinak si to neumím vůbec vysvětlit. Pár dobrých záběrů a jedna, dvě solidní scény se najdou. Jinak ukecaná nuda o ničem.25% (15.11.2014)

Především je třeba říct, že toto je zcela jiný příběh, než jaký se vypráví v Mercierově knize, na kterou se film odvolává. To pro případné natěšené čtenáře. Film zcela přetváří mnohé klíčové okamžiky a radikálně zrychluje děj, ale to vše na úkor popisu vnitřního života a motivací hlavní postavy... Raimund Gregorius Jeremyho Ironse není "ten" Mundus, jak si ho pamatuju z četby (což by samo o sobě nemuselo být špatně, ale filmový Mundus je velice neživotný). Film je poměrně těžkopádný, strohý; některé momenty působí (z praktického hlediska) dost neuvěřitelným dojmem a scénář v mnoha ohledech hraje na náhodu, což je dáno zhuštěním velmi obsažné knihy do stominutového filmu. To je také důvod, proč film je oproti knize tak neuvěřitelně plytký: Vedle dějových detailů i myšlenky se ztrácejí v překladu mezi literární a filmovou řečí. Zkrátka typická filmová ilustrace knihy, která se na jedné straně nedokáže od předlohy odpoutat, ale na straně druhé knihu deformuje po narativní i myšlenkové stránce. Film sám o sobě (dost už toho srovnávání) je po technické stránce velmi zdařilý. Skvělá kamera, úžasná atmosféra Lisabonu, herci, co umí hrát... :) Jen ten scénář je prostě slabý... (21.12.2014)

Srdcebolný příběh, který už nedojme, ale přesvědčí skvělými herci! (09.02.2021)

Pátrání po muži „jaký byl, když žil?“ bylo zpracováno znatelně lépe už v roce 1941. Tady film dojíždí na množství flashbacků, které nejsou oproti současné lince tolik zajímavé jednoduše proto, že postava odbojáře Amadeu postrádá hloubku Wellesova Kanea. Irons je skvělý, jeho část za doprovodu klavírní hudby tajuplná, ale u jeho postavy jsem postrádal silnější motivaci, proč se kvůli knize a dívce z mostu vzdá i té trochy, co má. P.S. Už jste někdy viděli odjíždět moderní vlak s otevřenými dveřmi? (12.09.2013)

[Das Filmfest 2014] Motivace hlavního hrdiny, stejně jako jeho vytrvalost v hledání příběhu, mi připadají nedostatečné. Jinak velmi slušné koprodukční drama s výborným hereckým obsazením. p.s. Je báječné, jak snadno se člověk domluví německy v Portugalsku. (02.02.2015)

Jeremy Irons behá po Lisabone a snaží sa vypátrať informácie a pravdu o autorovi jednej knihy, pričom sa spoznáva s aktérmi odboja tej doby, ktorí mali vzťah k samotnému autorovi. Občas nuda, ale atmosféra filmu, ktorú doprevádzala klavírna muzika sa mi páčila a i napriek tomu, že to bolo dlhé, nezdalo sa mi to uťahané a koniec...tak ten nemal chybu! Len zaboha neviem, čo tomu chýba do štyroch hviezd ?? P.S. Film som si stiahol kôli Mélanie Laurent, ktorú som v tej tme spoznal až takmer na konci filmu :-) (13.08.2013)

Klasický prípad festivalového a zároveň mainstreamového akademizmu. Čo sa relatívne zhoduje aj s menom režiséra. Ale pokiaľ máte na niečo podobné náladu, tak vás môže Vlak do Lisabonu veľmi milo prekvapiť. Osobne mi obsesia jednou knihou a pátranie po osude jej autora prišlo ako veľmi zaujímá a originálna téma. Film sa skladá z dvoch časových rovín, kde je každá postava pre dej veľmi dôležitá, takže ani krátke výstupy známych hercov nemôžeme brať iba ako obyčajné cameá. Osamelý intelektuál, posledný čas na lásku, romantika Lisabonu, je to proste snobáreň ako vyšitá, ale tak tentokrát som bol správne naladený. A film končí presne v momente, kedy skončiť mal. Ono to bolo celé nakoniec osud, aby Raimund našiel nový zmysel života, že... (20.06.2017)

Nalákána jmény režiséra a hlavního představitele, kteří má očekávání nezklamali. Jinak silné nepochopení. Když šel film v březnu ve vídeňském KinoWeltu, nerozuměla jsem mu tolik, kolik bych potřebovala, ale moc se mi líbila ta atmosféra. Sáhla jsem tedy po veleúspěšné knižní předloze Pascala Merciera. Román, o kterém jsem do té doby neslyšela, ač určitě ne nezajímavý, pak rozšířil můj seznam světových bestsellerů, které jsem po čase odložila rozečtené a zapomněla. Prostě dost dobře nechápu, proč právě kvůli ní opustil svůj život. (28.10.2013)

Zvláštní, pomalejší a podle mě citlivě odvyprávěný příběh o hledání. Není to film pro každého, ale mi sednul. Jeremy Irons je opět skvělý a moc mě potěšila Martina Gedeck. Mám pro ni slabost už od Životů těch druhých. (12.04.2016)

Neuvěřitelně umrtvující rozplizlá historka s přemírou flashbacků, uspávajícím brnkáním na klavír, hartlovsky hrajícím Ironsem a asi deseti slavnými herci, hrajícími Portugalce, jež do jednoho bezchybně konverzují anglicky se Švýcarem, který přitom umí portugalsky. August jako držitel dvou Zlatých palem tedy klesl hodně hluboko, protože takhle sterilní, absolutně nezajímavý a nesmyslný film se jenom tak nevidí. Hvězda navíc za to, že to není pouhá klasická "lisabonská pohlednice", jak jsem očekával, ale snaží se to i o něco jiného, než prodávat krásy onoho města (tedy nastínit historii, jakkoli neumětelsky). (27.01.2015)

Scenáristicky i režijně špatně uchopený film. Pokud nám tvůrci chtěli říct něco o odboji proti Salazarovi, chtělo to jiné intro. Pokud začnou tajemným setkáním profesora s tajuplnou dívkou a podivnou knihou, chce to daleko silnější motivace a něčím vzbudit zájem publika. Film se prostě tak nějak odtáčí, ale na plátně se vlastně nic neděje. Myšlenky, které takto podané zní strašně plytce. Revolucionář, jehož osud je mi popravdě ukradený. Profesor, o němž a jeho životě, snech a cílech vím houbeles. Tajemné ženy. Camea velkých herců. A to vše jen pro historku v historce, kdy ani jedna z nich nezaujme, není vedena nijak dramaticky, a dokonce ani kamera nedokáže vytvořit jakoukoliv náladu, poetiku nebo nostalgii, protože ostatně ani sám režisér netuší, jestli točí melodrama nebo milostný příběh se záhadou. (24.03.2014)

(Lumiere - IFFBA - 8.11.2013) (17.11.2013)

Banální milostný příběh, zahalený do hávu pseudofilosofických řečí. Hodně mě rušilo mezinárodní obsazení a to, že každý mluvil jiným přízvukem (Švýcar Bruno Ganz a Francouzka Mélanie Laurent hrají Portugalce, Američan Jeremy Irons zase Švýcara apod.). Nehledě na to, že z Bernu se přes noc vlakem do Lisabonu opravdu nedostanete. Věřím, že knižní předloha je asi povedenější, ale pouštět se do ní rozhodně nebudu. (02.03.2014)

Mám rád pátrání po historii různých předmětů a knih obvzláště. Tady je téma o to atraktivnější, že zavádí diváka do Portugalska v době Salazarovy diktatury a tohle údobí dějin není na filmovém poli příliš frekventované. Vlastně si ani nevzpomínám na nějakou knihu či dokument, který by se té době věnoval. Pravda, režim tady hraje jen kulisu, před kterou se odehrává melancholický příběh mladého lékaře-odbojáře, prodchnutý nutnou romantikou. Ale i tak jsem byl spokojen. Už tady probělhlo, že motivace hlavního hrdiny k cestě a spousta náhod, které ho ho vedou k cíli, jsou hodně přitažené za vlasy. Ale výborný Jeremy Irons a zástup dalších známých herců z celé Evropy na to dal celkem snadno zapomenout. Asi to není film pro každěho, ale mě se líbil. 75% (13.12.2014)

Zajímavý a zajímavě natočený film s výborným Ironsem a jeho vypravěčským hlasem. Z nějakého důvodu mi film v mnohém připomínal film Words. Když tak přemýšlím nad hodnocením, film byl dobrý, ale Words lepší a tady mě nějak až tolik nezaujalo vše okolo osudů postav, motajících se kolem španělské revoluce. *** za film, 0,5* za způsob vyprávění a styl filmu. Sice se to i tak zaokrouhlí na ****, ale já vím, že Words bylo o půl hvězdičky lepší ;) (14.09.2013)

Jeremy Irons exceluje ve filmu, v němž jako učitel najednou změní celý svůj život tím, že začne hledat jednoho neznámého autora. Stačilo jen narazit na sebevražedkyni a na jednu neznámou knihu. Příběh o hledání zajímavého lidského osudu, ale i sebe sama, začíná. Největším pozitivem jsou zajímaví herci, jinak bohužel snímek trochu strádá na zápletce, která zas až tak velký příběh nepředstavuje. (04.11.2013)

Komu se líbil Dům duchů, bude se mu líbit i tohle. Je to docela přemejšlivý a catchy (jak se to řekne česky?). Herci to pozdvihujou výrazně. (30.12.2013)