Romanzo di una strage
Príbeh o jednej masakre
Story of a Massacre
VOD (1)
Obsahy(1)
Miláno, 12. december 1969. Pobočkou banky na námestí Piazza Fontana otriasol výbuch, po ktorom na mieste ostalo 17 mŕtvych a 88 zranených ľudí. Policajný kapitán Calabresi (Valerio Mastandrea) je presvedčený, že za teroristickým útokom stáli anarchisti. Viacerí z podozrivých sú zatknutí, počas vyšetrovania však jeden z nich záhadne zahynie pri páde z okna policajnej stanice. Bola to samovražda, alebo mu niekto pomohol? (RTVS)
(více)Recenze (29)
V 69-om to bolo (aj) v Taliansku politicky komplikované. Dokonca tam vybuchlo zopár bômb. Hoci neboli vynníci dodnes odhalení, niekto o vyšetrovaní a mlžení pravdy v najvyšších kruhoch nakrútil film... Film s tridsiatimi postavami rôzneho politického vyznania a dôležitosti v incidente, s tridsiatimi postavami o ktorých nám ako o ľuďoch nič nepovie. Čím má mňa - diváka nezaujímajúceho sa o taliansku povojnovú históriu - taký film, navyše tak remeselne všedne zpracovaný, zaujať? ()
Křišťálový glóbus - výběr ()
Za posledních pár let jsme to viděli už několikrát a přestává to být sranda. Důraz na to, aby ve filmu bylo víc postav než členů ROH, detaily na vytuněné Italy všech generací a košil a poctivý monitoring celého případu se už trochu okoukal. Stejně jako vyprávění, které v těchto typicky chlapských tématech cpe ženy do pozadí, baví se nikdy nekončícími konverzačkami a nakonec tahá eso z rukávu tak, že nám ukáže, jak jsou ty naše vlády hrozně prohnilý. Jako televizní minisérie by to asi fungovalo líp. ()
[ITFF 2012, Sydney] Neskutočný spád, (pre neoboznámeného) arogantne rozdistribuované informácie a (snáď pre každého kto aspoň minimálne trpí zvedavosťou nad možnými následkami politického hyenizmu) zdrcujúci epilóg. Snímok je prevažne znevažovaný hlavne kvôli "televíznosti" a neschopnosti sa orientovať v telegraficky predkladaných súvislostiach, čož mi príde skôr ako divácka zhýčkanosť+lenivosť, než relevantný argument, ale budiš. Pripúšťam, že by nezaškodilo viac obozretnosti a uváženosti v zmysle umiernenejšieho premostenia jednotlivých faktov aby to na dotyčného nepôsobilo akokeby dostal kladivom po hlave. Napriek tomu sa "Romanzo di una strage" nedá uprieť sugestívna usilovnosť vo vierohodne obsadených postavách, dejovej gradácií a priamočiaro komunikovanej nezvratnosti. Pôvodne som to mal za neisté štyri, ale s odstupom sa prikláňam k vyberanejším trom. ()
KVIFF 2012: K čemu je superpropracovaný film o mapování bombových útoků, když neitalovi nedokáže pořádně představit veškeré souvislosti a je naprosto nemožné se zorientovat v množství postav a ohraničených kapitol. Objektivně asi 40-60%, ale pro mě ztráta času. ()
I keď si za pre nás neznámych hercov dosadím mená, ako Ventura, Volonté alebo Gabin, stále mi z toho vychádza iba mierne nadpriemerný film. Možno je to tým, že vinníci sú stále viac menej neznámi a ide tak iba o variantu udalostí, ako ju nám predstavujú tvorcovia. Atmosféra je vynikajúca, našinci by sa mali čo učiť a nie je to len tmavším filtrom. Nitky samozrejme zase vedú úplne najvyššie, veci sa musia ututlávať, neustále ste vyrušovaní tajomnými telefonátmi, niet sa kam skryť. Poznáte to. Teda aspoň z podobných politicko-detektívnych trilerov. Taliansky Baader Meinhof komplex ale nevznikol. ()
47th KVIFF 2012 - OFFICIAL SELECTION - COMPETITION - Soutěžní sekce (Romanzo di una strage / PIAZZA FONTANA: THE ITALIAN CONSPIRACY / Román o jednom masakru) ()
Asi třikrát jsem během promítání málem usnul. Nebylo to sice jen díky filmu samotnému, na druhou stranu Román o jednom masakru je vcelku náročný, pokud se úplně necítíte na film plný postav s podobnými italskými jmény (a vlastně i obličeji) a s dějem, který se točí okolo skupiny anarchistů, která je sledována a vyslýchána. Nabízí se mi srovnání s filmem Baader Meinhof Komplex, který ač vlastně stojí na stejném principu a obsahově je podobný, tak dokáže celou dobu držet tempo a má v sobě určitou dynamiku. Román o jednom masakru bohužel nikoliv. 47. MFF KV. 5/10 ()
Promarněná šance jak navrátit italskému kriminálnímu žánru život... Román o jednom masakru se encyklopedicky valí skrz skutečné události popisující teroristický útok v Římě sedmdesátých let... Snaha popsat alespoň trochu každý dotčený charakter naprosto ubíjí jakoukoliv diváckost. Tenhle film je ta nejkrystaličtější NUDA, jakou si lze představit, a nezachrání ho ani nahusto rozestavěné Fiaty v každém záběru. ()
Takový ten politickolokální film z určitého prostředí. Nic mi to pořádně neřeklo, ale zase nenudilo. ()
Film velmi kvalitní-nešel jsem na něj nepřipraven (po Il divo jsem věděl, že na takové filmy se vyplatí strávit pár chvil s wikipedií) ...jediná věc, která se musí vytknout, je krabí salát z Billy, kterého se mi nedostávalo a měl jsem hlad (KVIFF 2012) ()
Mozna trochu narocne na orientaci v postavach, ale tato rekonstrukce dobovych udalosti me strhla. Velmi poctivy politicky thriller, ktery klade stejny duraz na peclivou pripravu v archivech i samotnou realizaci (snad jen dobove vozy jsou az prilis nalestene, podobne jako v Mesrinovi, coz ovsem uveritelnosti nijak neubira). ()
za vším hledej cizí rozvědky.Poštvat proti sobě národ.Je to v příběhu jednoznačně řečeno.Zfanatizovat a zabíjet.Opět jsem měla možnost vidět oblíbence Mastanderu.Ten herec je jak chameleon.Každou roli odehraje za jedna levou zadní.A kvitovala jsem titulky.Všechno ostatní by narušilo atmosféru. ()
(MFF KV 2012) dramatická inscenace událostí spojených s výbuchy v Itálii v 69. a skutečně je to inscenace, které by to asi nejlépe slušelo na TV obrazovce a možná spíše v podobě seriálu, který by mohl ještě více tnout do zde ve finále jen načrtnutých situací a vztahů - všelijaká politika je tu všudypřítomná, ale nejde se do hloubky. ve skutečnosti je to spíše přehlídka všemožných vyšších a nižších příslušníků, anarchistů, pravičáků a v tom úplném finále si pamatujete jen hlavního vyšetřujícího komisaře, protože ti všichni ostatní se vám poztrácí v té konverzační mlze. ale stoprocentně musím pochválit scénáristu - velmi zručná a sebevědomá práce a kvalitně vystavěné dialogy, ale přece jen se dalo možná jít ještě do větších kontroverzí... na druhou stranu je ale možná i dobře, že tento film si nehraje na detektiva a nesoudí, kdo za co vlastně mohl a kdo co spáchal ()
V titulcích filmu uvedeno: koprodukce Itálie / Francie. ()
Tak tohle je akorát možná pro historiky zajímající se o novodobou italskou historii. Já si pamatuju tak akorát "Brigade Rosse" a vraždu Alda Mora. Jinak je to strašně zmatečné a šíleně zdlouhavé pojetí té události ve kterém jsem se naprosto ztrácela a navíc to bylo strašně nudné. Mě to fak nebavilo. Za mě 65% ()
Pokud náhodou nejste podezřelým či spoluviníkem onoho masakru, kterého by mohlo zajímat, jestli rekonstrukce případu náhodou neukazuje jejich směrem, pak v tomto filmu nenajdete nic, co by vás mohlo jakkoli obohatit. ()
Vynikající oldschoolové politické drama, kterých se dnes moc nevidí. Ano, je to místy nudné. Ano, je to místy nepřehledné. Ano, je tam přemíra postav. Moje filmové srdíčko však potěšilo precizní zpracování, skvělé herecké výkony a hlavně dokonalé dobové kostýmy, účesy i líčení! [ pondělí 2.7.2012, 47. MFF KV, hlavní soutěž ] ()
A zase jsme ve staré dobré Itálii. Rok 1969. Fašisti, komunisti, anarchisti, agenti, kteří byli do jednotlivých stran nasazeni, novináři, policie, kvestor - velký pohádkář a další. Z široké škály postav vyčnívá inspektor Calabresi a anarchista Pinelli. Oba jsou čestní, tudíž zaplatí svým životem. Politické intriky jsou značně zamotané, vyžadují dlouhou stopáž. To může řadu diváků odradit. Zbývaji jen nejzatvrzelejší milovníci Itálie a všeho italského, historici, politologové a filmoví spáči. ()
Technicky a atmosfericky výborně odvedený počin v duchu starých italských/francouzských politických thrillerů let sedmdesátých, s perfektními hereckými výkony. Zkratkovitost ve vyprávění vám však může zážitek ze sledování pokazit, protože jste zčistajasna vrženi do víru dění s řadou postav a frakcí, kde jsou ne vždy všechny spojitosti hned jasné či vysvětlené. Podobně jako u Sorrentinova Božského se tu jedná o takové "od Itala pro Italy" a tedy platí, že si film víc vychutnáte a doceníte (a pochopíte), budete-li mít jakés takés ponětí o italské poválečné politice, jmenovitě pak "olověných letech". Pokud vám nebudou cizí jména jako Aldo Moro, Junio Valerio Borghese či Stefano Delle Chiae a pojmy jako Rudé brigády, Piano Solo, Ordine Nuovo a především operace Gladio, pak budete ve svém živlu nehledě na mrtě postav a frakcí. Sklepácky řečeno, bude to jak číst Ferdu Mravence. V opačném případě, no, vybli Bibli. ()
Související novinky
47. MFF Karlovy Vary se blíží!
Ve dnech od 29. června do 7. července se uskuteční již 47. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Na nejvýznamnější filmové akci ve střední a východní Evropě budou mít diváci… (více)