Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh o tom, jak novodobí vizionáři Bill Gates a Steve Jobs změnili svět. Na počátku digitálního věku stáli dva géniové Bill Gates a Steve Jobs vizionáři, kteří rozpoutali nesmlouvavý závod rozvoje technologií, souboj titánů v podobě firem Microsoft a Apple Computers. Od vysokoškolských kolejí až po křesla v ředitelských pracovnách jejich život nikdy neprovázela nuda, ani to nebyla žádná selanka. A nechyběl v něm ani humor. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (192)

golfista 

všechny recenze uživatele

Velmi poučný a na (TV) dost dobrý film o začátcích nejznámějších počítačových firem Apple a Microsoft. Tvůrci chtěli obsáhnout velký časový úsek, takže vývoj trošku "urychlili". Nicméně se přidrželi skutečnosti, takže se před dnešním mladým uživatelem PC objeví spousta málo známých faktů a hlavně ta krása podnikání - když máte dobrý nápad, odvahu a štěstí :) ... Z málo známého hereckého obsazení bych vyzvednul hlavně Noaha Wyle, který byl v roli šéfa Apple velmi přesvědčivý. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Neautorizovaná historie dvou firem, které změnily novodobý svět. Bohužel velmi televizní, velmi užvaněná a velmi nudná, nejste-li zažranými ajťáky. Dvě hvězdičky za pár netušených zajímavostí, třetí za úvodní "making of" Scottovy slavné reklamy ve stylu 1984. 60% ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

V kauze Apple vs. Microsoft jsem měl dlouhou dobu nejasnosti a jsem rád, že jsem se konečně dostal k tomuhle filmu, který mi byl dlouhou dobu doporučován. Chviličku mi trvalo, než jsem si srovnal kdo je kdo, ale pak už jsem jenom pozoroval zástup intrikářů, jejich vynálezy, myšlenky a krádeže. Tenhle film nejenom, že je skvěle natočený, ale také dost brutálně vystihuje jak jednání Jobse, tak Gatese. Ve filmu je nádherně vidět, jak Gates a Jobs umí nádherně kecat, ale tu absolutní práci za ně dělají kamarádi - Wozniak a Allen. Místy opravdu tvrdě odvyprávěný příběh, až jsem si říkal, že se k tomu Jobs a Gates nepostavili s odporem. Asi moc vědí proč. Možná by mě už jenom zajímalo, jak moc tvrdě se k tomuto příběhu postavil komerčně známější film Jobs. ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Zajímavý pohled, velmi dobré obsazení a rozhodně pozoruhodný zlom ve světě počítačů. Dva vizionáři byli obyčejní kluci se svými sny a každý si vytvořil svou vlastní malou firmičku, která mu ten sen naplňuje. Povinnost pro každého, kdo nechce "jen" pasivně využívat počítač a chce o něm a jeho historii něco vědět. PS: Gates věděl, kdy a s čím odejít:D ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Pár slov o velkém spiknutí, které kinematografie uvalila na technické profese. A o lecčem dalším. ____ Příběh o tom, jak Gates okradl Jobse, který předtím okradl Xerox, upadá do pasti, proti níž bojuje. Staví proti sobě zabedněný manažery a guerillový programátory, tedy to, čemu se docela úspěšně vyhnul rovnostářsky Social Network, ale současně podkuřuje jiným manažerům, těm filmovým, protože veškerý programování, který by diváci nejspíš neunesli, vypouští ve prospěch melodramatický storky. Suma sumárum tu máme jak spousty zbytečných postav a nepatřičných taškařic, tak silných dramatických momentů, současně ovšem beznadějnou absenci skutečně relevantních informací o programování a hardwarovém pozadí celé věci. Rekonstruuje se tu mýtus, nikoliv fakta. Jak se vtipně říká ve známé anekdotě, talentovanější a chytřejší byl z dvojice Wozniak/Jobs a Allen/Gates v obou případech ten první. Celá tahle podívaná, která věnuje prostor samozřejmě hlavně druhé mytické postavě, se tak ve svém jádru dotýká něčeho mnohem závažnějšího, než je fenomén počítačového průmyslu připomínající naši ranou politickou transformaci pod vlajkou neviditelné ruky trhu v počátku devadesátých let. Odhaluje se tu velké téma kinematografie a západního umění vůbec, kterým je vytrvalé ignorování techniky a negativní stanovisko k novověké vědě a moderní technologii vůbec: v hixploatacíh nemůžeme nevidět strach intelektuálů, metrosexuálů, různých pofidérních manažerů a obchodních cestujících s transcendentnem ze zručných, technicky zdatných lidí, kteří ke kuchání obětí právě technické nástroje rádi využívají, sci-fi zas musí být říznutá akcí (T2), cyberpunkem (Matrix) nebo komedii (Men in Black), protože pravověrnou hard sci-fi by nikdo nerozchodil, proto jsme svědky spíše melodramatických space oper, v nichž je sci-fi pouze kulisou. Nejznámějším příkladem je Lucasova hexalogie Hvězdných válek. Chytře na to jdou tvůrci jako Boyle nebo Kubrick, nemělo by nás ovšem mást, že Sunshine je ve skutečnosti audiovizuální pompou zakamuflovaná vztahovka/survival a 2001 filozofickou disputací o původu člověka a jeho bytostné podstaty. Modrým límečkům projevil ve filmech sdostatek solidarity snad jedině neorealismus, jinak v nich vidí scenáristé, rekrutující se převážně z humanitních fakult, přízemní profese nehodné pozornosti. Divákům zas není technické či analytické poučení po chuti z toho důvodu, že chodí do kina pěstovat a jitřit emoce. Z technických profesí dostávají na plátně prostor pouze vlastenecky-romantické figury požárníků udolávající katastrofický scénář, popřípadě stavební dělníci, kteří se ovšem ve Smrtonosné pasti 2 záhy vyprofilují coby lumpové. Filmovým postavám se často něco děje ve dne, kdy by měly makat, čili odtud povstává otázka, kdy vlastně pracují? Nikdy, jsou to buďto nóbl boháči, anebo odpadlíci. Zde bychom si měli připomenout, že jediným momentem v hollywoodských filmech, kdy vidíme proces produkce v celé jeho intenzitě, je, když James Bond proniká do tajného sídla zločinecké bosse a setkává se zde s intenzivní prací (výroba a balení drog; stavba rakety, která zničí New York atd.). Když zločinecký boss zajme Bonda a bere ho na exkurzi po své ilegální továrně, nejsou snad tyto scény nejbližším hollywoodským protějškem pyšné prezentace tovární produkce v umění socialistického realismu? A smyslem Bondovy intervence je přirozeně nechat tento prostor usilovné práce vyletět do povětří, abychom se konečně mohli vrátit k naší všednodenní iluzi světa, ve kterém se „dělnická třída pomalu stává anachronismem“. Kdybychom se měli pídit po příčinách toho všeho, mohli bychom konstatovat, že netechnické náměty převažují v kinematografii velkou měrou díky tradici evropského myšlení, které chápe rozvoj vědy a techniky jako úpadek kultury. S nedůvěrou čelí jejímu všepohlcujícímu vlivu, staví se proti otřesu vykořeněného člověka a bije na poplach, byť neslyšeně a nejednou pateticky. Velkým viníkem je také kamera, která neproniká k věcem, a nemůže proto zajisti jejich fungování, poněvadž tyto věci pouze snímá, zaznamenává a uchovává jejich povrch. Mezi kamerou a předměty zůstává nepřehraditelná propast, což není míněno nijak filozoficky, nýbrž zcela pragmaticky. Kamera coby zařízení stojí přesně mezi dalekohledem a mikroskopem, jejím smyslem je přiblížit se lidskému zraku, nikoliv prozkoumávat nejzákladnější složky vesmíru a odhalovat něco ze skryté povahy světa. Přitom jestli něco odlišuje film od ostatních umění, je to jeho techničnost. Ne že by nešlo zkoumat chemické složení barev u výtvarného umění, v sochařině geologii kamenu a tiskařský lisy v rámci výzkumných projektů literárních, ale kinematografie je technická esenciálně skrznaskrz. Důsledky daného stavu shrnuje znamenitě Allen v jednom ze svých bonmotů, kde tvrdí, že nejenom že není žádný Bůh, ale zkuste sehnat v New Yorku přes víkend instalatéra. Nevědomky tím naráží na situaci na západě, kde se nám nedostává klempířů a obuvníků, poněvadž každý študuje univerzitu. Na západě 15% lidí dělá a 85% filozofuje a managuje, na východě, v Čině, je tomu obráceně, a není pak divu, že se zvedá, když to tam vedou v opačném gardu. Zapomínáme soustružit a čalounit, říkají experti, a až nás východ předhoní, nebude se k čemu vracet. O Social Networku se sice mluví jako o naprosto ideálním filmu k promítání středoškolákům, aby měli chuť hlásit se na technické obory, jenže tím se míní spíše abstraktní obory digitálního věku než tvrdá manuálničina. Pak ale vidíme, proč bychom neměli opovrhovat bezskrupulózně buranským Discopříběhem o rozvedeným zedníkovi, který se rve se životem, a v Machete by nám pod žánrovým příkrovem neměla v mexičanech z jihu uniknout metafora českého stavebnictví o gastarbeiterech z východu, bez nichž by stavebnictví do pár hodin zkolabovalo. Potřebujeme perníkářky, ševce a zedníky, obnovit tradiční řemesla, třeba se i rozpomenout na oslavné budovatelské opusy o pracující mládeži, která po flámování procitla a našla smysl v dostavbě gigantické přehrady. Nevěřme nepřátelům techniky. Na světě jsou jen atomy. Vše ostatní jsou... fantómy. () (méně) (více)

Boss321 

všechny recenze uživatele

Když uvážím, že se jedná o TV film tak je to opravdu vynikající. Příběh nás provází začátky firem Apple a Microsoft. Hlavně se samozřejmě zaměřil na Billa Gatese a jeho začátky, které jak uvidíte nebyli hned tak růžové, ale když máte nápad a jste odvážní tak se můžou podařit věci...... ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Co by dělali obyčejní lidé s počítačem?" Mé programovací schopnosti zemřely společně s Basicem a smysl pro vydělávání peněz mi Všemohoucí nikdy nenadělil. Přesto mne exkurze do počítačového pravěku a mladých let dvou budoucích miliardářů docela bavila. Vždyť ke zbohatnutí stačilo, aby spolky pukáčů bez fantazie, sedící ve vedení velkých firem, narazily na dva týpky, kteří měli vizi, nadšení, strategii a neváhali si přivlastnit výsledky cizí práce. Bylo to celkem zábavné, ale obsahovalo to i potvrzení smutné pravdy, že dodržováním zákonů a etického kodexu se miliardy do kapsy nikomu dobrovolně nezakutálí. ()

choze 

všechny recenze uživatele

Skvělý neautorizovaný životopisný film natočený pro televizi a nominovaný na 5 cen Emmy. Scenárista a režisér Martyn Burke (VE JMÉNU ANGELA) vycházel z knihy "Fire in the Valley: The Making of The Personal Computer" a vlastního důkladného demýtizujícího výzkumu a co vyhrabal následně nadšeně, svižně a vtipně odprezentoval (a minimálně Steve Jobs z toho asi neměl moc velkou radost). Jeho režie má grády a srší nápady (např. paralela mezi Jobsovou velkobratrskou reklamou a následnou velkobratrskou podřízeností Jobse Gatesovi nebo vystoupení vypravějící vedlejší postavy z obrazu v galerii), nasmějete se a přitom i leccos zajímavého dozvíte, např. že Steve Jobs byl pěknej blb a Bill Gates zase pěknej hajzl. Čím víc toho o počítačích víte, tím víc si film užijete, ale v podstatě je pochopitelný i pro úplné laiky. ()

TeeAge 

všechny recenze uživatele

Macintosh vs Microsoft. Jedno horší než druhé. Proč? Oba systémy jsou postaveny na stejné bázy, a to - kradené :D ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Jeden z tých filmov, ktoré sú určené len pre užšie divácke publikum. Svoje povie väčšinou len tým, ktorí sa aspoň trošku vyznajú a vedia aspoň čo-to o PC histórii. Na to, že ide o televízny projekt je film spracovaný celkom pútavo, no so zručnejším prístupom by to bolo podané zrozumiteľnejšie i pre laikov v tomto obore. Aj pre mňa bolo veľa faktov nových a prekvapujúcich, no skôr by som to zaradil ako dokument na jedno zhliadutie. 80%. ()

Trellíno 

všechny recenze uživatele

Po filmové stránce žádný zázrak (až na velmi dobré herce), ale obsah je za pět, páč se jedná o parádně shrnutou přednášku na téma, které patří (nebo by spíš mělo patřit) mezi nejzásadnější kapitoly dějepisu dvacátého století. ()

sepp 

všechny recenze uživatele

Zajimavy a poucny film o tom, jake osobnosti staly na zacatku digitalniho veku a jak vsechny vykradali. Zvlastne dobre vybarvena a skvele zahrana je postava Steva Jobse, ale Bill Gates je take pekne ulysny ;) ()

paascha 

všechny recenze uživatele

jako film dost nuda, jako portrét dvou pilířů IT sféry ucházející, jako pomník nehynoucí slávy krále Vilíka a jablečnýho Pišty? Asi super, zvlášť pro ně. nevím, nevím, nejspíš asi zbytečnost i pro IT pracanty:-)) ()

JohnnyD 

všechny recenze uživatele

Dosť chaoticky nakrútené pre niekoho, kto nemá veľmi šajn o high-tech, nerdoch a podobne. Preto trochu divákovi trvá, než sa dostane do filmu, ale potom je to kvalitná zábava s diabolsky vyšinutým Noahom Whyleom a geniálnym Anthonym Michael Hallom (komediálna hviezdička 80ych rokov). Záver ma dostal, Bill Gates je veľmi sympaticky prefíkaný a skvelý obchodník. Ak by bol film prehľadnejší a zrozumiteľnejší, dal by som aj viac. ()

HAL 

všechny recenze uživatele

Microsoft, Apple, IBM, Xerox, Intel... to nejsou jen slova, to jsou milníky v dějinách oboru který změnil podobu našeho světa stejně silně jako průmyslová revoluce před dvěma sty lety. Ti lidé opravdu tvořili historii a tento film už jen jako dokument o jejich práci rozhodně stojí za vidění. Přitom ale skvěle funguje i jako výborná komedie o partě počítačových geeků ve světě "mocných a rozumných", či jako drama o úskalí vzestupu a pádu. Tleskám. 8/10 ()

Reklama

Reklama