Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sedm kumpánů se rozhodne využít několik dní svátků, aby provedli tři obrovské žerty. Jejich cílem je vysmívat se třem zavedeným orgánům: armádě, církvi a státní správě. Broudier (Pierre Mondy), maskovaný jako ministr vlády, se objeví v kasárnách, požaduje a organizuje noční manévry. Následuje exhibice Benina (Philippe Noiret), který oblečený jako reverend káže v katedrále Issoire kázání proti církevním dogmatům. Pokud jde o Lesueura (Jacques Balutin), ten narušuje inauguraci sochy Vercingétorixe. Ale prázdniny skončily. Sedm z nich se nemůže rozloučit bez posledního vtipu. (sator)

(více)

Recenze (7)

LiVentura 

všechny recenze uživatele

Častá spolupráce s Robertem a Noiretovými kolegy Mondym, Richem či přítelem Rochefortem... Banda kumpánů to tedy byla. :-) ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Šedesátá léta nebyla k Robertovým uměleckým schopnostem příliš laskavá, ale zase natočil jeden ze svých nejlepších filmů, Knoflíkovou válku, čímž zřejmě své ambice na celou dekádu vyčerpal. Nebýt tato taškařice tak dobře obsazená, nedalo by se na ni prakticky vůbec dívat. Parta nedospělých mužů se baví prepubertálními žertíky. Natočeno to je bez špetky invence, zní k tomu jedna nepříliš povedená odrhovačka, takže nezbývá než konstatovat, že je tento snímek právem zapomenutý. Kvůli Noiretovi doufám, že mu tento status zůstane i nadále. Jedna hvězdička za Noireta, druhá za Mondyho. ()

evapetra 

všechny recenze uživatele

Nějakou chvíli mi trvalo, než jsem těm sedmi kumpánům přišla na chuť. Úvodní piatika mě vůbec nebavila, později ale začali být kamarádi čím dál tím vynalézavější ve vymýšlení originálních ptákovin a některé z nich jsem si dost užila. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Vyváděli už jako hoši ve škole – vyvádějí i teď: ve věcech politických, armádních a cirkevních. Banda rošťáků, která se ve volné chvíli nezastaví před ničím... Robertova šedesátková komedie, která by se česky mohla jmenovat „Moji přátelé“, mě bavila dokonce víc, než o 11 let mladší film se stejným v názvem, v němž taky hrál jednu z hlavních rolí Philippe Noiret. Úvodní historie party a jejich členů, pijanská akce v hospodě a dohadování plánu jsou podány tak vtipným způsobem a s takovým množstvím originálních vychytávek před kamerou i za ní, až se mi od toho obdivu i smíchu málem zatočila hlava! :o) Scénám s vizuálními hrátky včetně hravých animací na mapě ta černobílá barva velice sluší, nicméně u poeticky laděných scén z přírodních exteriérů jsem trochu litoval, že je Robert alespoň některé nenatočil barevně (zvláště když měl zde možnost pracovat s barevnými triky, viz závěrečnou scénu). Zhruba po půlhodině forma z nasazené laťky ulevila, zato se plně rozjíždí obsah, hláškami a fórkami nabitý stejně k prasknutí, který přechází do nebezpečného světa velkých věcí, ale stejně jako ti hrdinové ve vztahu ke svému lehce kontroverznímu počínání, vůbec se nesnaží brát smrtelně vážně. Je vidět, že si herci své party ve filmu naplno užili stejně jako jejich postavy ve velké akci. To byla opravdu komediální bašta, kterou si časem určitě rád zopakuji znovu! Pokud se vám líbily v podobném duchu komedie s Linem Venturou My se nehněváme nebo Dobrodružství je dobrodružství a máte rádi i Noireta nebo Mondyho, tak vám tento kousek ve znamení první Noiretovy spolupráce s režisérem Robertem (Šťastný Alexander) opravdu můžu doporučit. Skvělá svérázná komedie s kultovní ústřední písničkou George Brassense. 95%                                                                           „Bylo nás sedm. Sedm jako 7 divů světa. Sedm jako 7 ran. Sedm jako 10 prstů ruky...“                                           *** "A TOHLE JE CO ZA ZEDNÍKA?"   ***„Pamatuješ, jak to začalo? Měli jsme stejnou chůvu. Každý den vyprázdnila dvě láhve bílého. Své mlíko, které měla, smíchala s vínem drahých značek a my poprvé vychutnali kouzlo opilství.“  *** „Jestli střed existuje, nutně tam dorazíme. Fasáda musí být na druhé straně. – Ale tady neexistuje žádná strana!“ :o) . . . . . .  ( PS: Moje titulky k filmu najdete ZDE.) ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Rozvernou ústřední písničku jsem měl již naposlouchanou dříve a je fakt skvělá. Bohužel samostatný film o sedmi kámoších, z nichž každý by určitě mohl vyzkoušet kandidaturu na nejsvéráznějšího týpka planety mě až tolik nezaujal. Je tady opravdě hodně invence a samostatných nápadů (animace na mapě, úvodní představovačka postav, jízda na kole z pohledu cyklisty, film na plátně pozpátku apod.), takřka v duchu Nové vlny, které se musí ocenit, ale i tak mi ve filmu něco chybělo a nedokážu přesně popsat, co. I přes velké množství nápadů jsem postrádal nějákou ucelenější dějovou línii, postavy mě občas moc nebavily a některé jejich dialogy mi přišly skoro jako takové planné plkaní.  Místy mi přišlo, že i ty různé úmělecké nápady jsou jen tak pro nic. Ale když konečně došlo na tři REALIZOVANÉ žeríky, musel jsem si říct, že to hoši pěkně vymysleli. A konečně, hrání Mozarta na pozádí probouzejícho se města, buřící kazaní Phillipa Noireta i oživlá socha byly pěkné motivy. Určitě to bylo dobré pro zajimavost zhlédnout a některé fajnšmekry to třeba zaujme více. Já se ale jednoznačně přikláním k následující komedii režiséra Roberta s Noiretem Šťastný Alexandr. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Hodne svojrazne. Nie zeby mi svojraznost vadila, len ... pan Cernyet, ale i dalsi herci /Mondy, Rich, Lonsdale/ mali na konte podstatne kvalitnejsie filmy. Bol som rad, ked sa to skoncilo : 52 % ()

sator

všechny recenze uživatele

Sedm kumpánů se rozhodne využít několik dní svátků, aby provedli tři obrovské žerty. Jejich cílem je vysmívat se třem zavedeným orgánům: armádě, církvi a státní správě. Broudier, maskovaný jako ministr vlády, se objeví v kasárnách, požaduje a organizuje noční manévry. Následuje exhibice Benina, oblečený jako reverend, káže v katedrále Issoire kázání proti církevním dogmatům. Pokud jde o Lesueura, ten narušuje inauguraci sochy Vercingétorixe. Ale prázdniny skončily. Sedm z nich se nemůže rozloučit bez posledního vtipu. ()

Reklama

Reklama