Režie:
Alexandre ArcadyKamera:
Pierre LhommeHudba:
Serge FranklinHrají:
Philippe Noiret, Roger Hanin, Richard Berry, Peter Riegert, Macha Méril, Jean-Pierre Bacri, Gérard Darmon, Fiona Gélin, Marthe Villalonga, Jean Benguigui (více)Obsahy(1)
Druhá světová válka, rok 1942. V severní Africe se vyloďují spojenecká vojska a obyvatelé malého městečka propadnou nespoutanému veselí. Na oslavu příchodu vojáků chtějí uspořádat karneval, přílišné veselí v době zuřící války se ale příliš nelíbí starostovi Labrouchovi a majiteli kavárny Castellimu, kteří patří k nejvlivnějším osobnostem v oblasti, jejich spojení proti obyvatelům ale narušuje jejich letité přátelské soupeření.
Po předchozí gangsterce se režisér Alexandre Arcady vrátil ke svému oblíbenému tématu, kterým bylo rodné Alžírsko. Odlehčený pohled na události druhé světové války byl v jeho podání ozvláštněn zasazením děje do severní Afriky. Válka zde vlastně vůbec není podstatná, vytváří pouze dobový rámec pro dojemně úsměvný příběh dvou soupeřů v malém městě. Naopak zde vysvítají budoucí problémy francouzských kolonizátorů v Alžírsku, které nedlouho po válce vedly k národní osvobozenecké válce proti Francii. Film LE GRAND CARNAVAL je zajímavý právě v tom, že končí osobním usmířením dvou mužů z opačných stran, ale otázku obecného nepřátelství mezi Francouzi a Alžířany ponechává otevřenou. Ve snímku vyniká především práce s kamerou a herecké výkony obou hlavních představitelů (Noiret, Hanin), jako asistent režiséra na filmu pracoval dnes slavný Luc Besson. Film měl premiéru v prosinci 1983 a ve srovnání s jinými Arcadyho filmy neměl takový úspěch, i když jej v kinech vidělo bezmála půldruhého miliónu diváků (za rok 1983 se v celkové návštěvnosti biografů umístil na 35. místě).
(argenson)
Recenze (1)
Kdyby Arcady neměl pocit, že snad každá scéna, kterou si natočí, musí být nutně obsažena ve výsledku a snímek musí nutně přesáhnout dvě hodiny a dokázal by projevit více citu pro střih, asi bych byl úplně nadšen. První polovina s mozaikovým záběrem spousty postav se občas zdlouhavě táhne a většina humoru kolem podivné dvojice (trojice) slizkých chlápků, jejichž počínání vyvrcholí mj. trapnou travesty show, tomu na síle nepřidává. Bez podobných motivů bych se vůbec obešel. Samotný příběh, který se ale nakonec slušně rozjede a ukazuje tu válku během první poloviny 40. let mnohem více v rovině dvou rivalů – vlivných mužů města (zatímco skutečná válka, co probíhá kdesi o pár kilometrů dál a vnímáme jí jen skrze plátno kin a příchozí Angličany, zasahuje spíše nepřímo), je určitě nosný – jak celou myšlenkou plynoucí až k dojemně nevyhnutelnému smíření, tak svou hořce tragikomickou příchutí a vůbec ukázkou válečné éry z hodně netypického pohledu... a v neposlední řadě má film štěstí na dva výjimečné herce v hlavních rolích, kteří dokážou sehrát i velmi pestré a barvité charakterové polohu svých postav. Více komediálnosti tu překvapivě vnáší narozeninový opravář s bílou košilí a černýma rukama Roger Hanin, ale s Philippem Noiretem zase nejde zapomenout na několik silných scén, z nichž úplně nejpůsobivější je asi ta, jak přichází za svou ženou po trapné milostné avantýře – když vstupuje do lokálu a lehce promluví, v jeho pohledu je úsměv, ale zároveň tolik žalu a lítosti... Atmosféra příběhu o rivalitě se v akčnějších scénách (dokonce přímo s koňmi) stylově posouvá až do westernu a vše velmi pěkně podbarvuje hudba jak ta Franklinova, tak dobová. [75%] ()
Zajímavosti (1)
- Luc Besson u tohoto filmu působil jako režisér druhého štábu, ale Arcady ho nechal vyhodit, protože nemohl přenést přes srdce, že celý štáb je s jeho rychlou prací spokojenější. (Locksley)