Reklama

Reklama

Mzda strachu

  • USA Sorcerer (více)
Trailer

Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (147)

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Dlouhá léta jsem znal nazpaměť tuto americkou verzi. Poté jsem se seznámil s francouzským originálem (a přečetl si předlohu). Od té doby jsem na Friedkinův remake ne přímo zanevřel, ale tak nějak jsem ho sesadil "z piedestalu". I tak bych ho však bez váhání zařadil k těm vůbec nejlepším předělávkám. Dokonce bych řekl, že to je jeden z mála remaků, který má smysl a obstojí i sám o sobě. V lecčem se totiž originálu vyrovná (Montaud versus Schneider), v něčem ho i o míle překonává (hudební složka, všechna čest Tangarine Dream) a rozhodně je i neméně napínavý. Problém vyvstává u intenzivnosti a vyhrocenosti. Ty tu nejsou ani v jedné scéně, zatímco u Francouzů jsou přítomny po celou druhou polovinu. Částečně viním i haluzní atmosféru (viz sestavování náklaďáků apod.), do které to Friedkin zabalil. Umí sice pohltit, ale naprostý a totální realimus originálu je u podobného typu filmu tak nějak akurátnější. Přesto je škoda, že jde o poslední z dobrých "velkých" filmů Williama Friedkina, ten chlap měl setsakra talent. ()

Mr.Apache 

všechny recenze uživatele

Film na němž vyhořela slibně rozjetá kariéra režiséra, který se do té doby počítal ke stejné lize nové hollywoodské krve jako Scorsese, Coppola, De Palma nebo Spielberg. Jak známo, Friedkin měl tehdy na kontě dva majstrštyky: Francouzskou spojku a The Exorcist. Díky nim byl považován bezmála za génia, a čekalo se s jakou peckou přijde teď. A on si vybral klasický francouzský snímek, který se rozhodl předělat ve svém typickém stylu. Celému projektu hodně věřil, a dal do něj dle vlastních slov všechno. A ono to nevyšlo. Film propadl u diváků i kritiky. Možná tehdy byli lidi na remaky citlivější než jsou teď, ale pokud bychom měli hledat ve filmové historii předělávky, které stojí za to, Friedkinova Mzda strachu by si zasloužila být v tomhle žebříčku na předních místech. Děj původního filmu je zde rozvinut o to, co v originále zůstává tajemstvím – tedy JAK se hlavní hrdinové ocitli tam, kde teď jsou, a co tomu všemu předcházelo. Snímek je natočen jako typická 70’s záležitost, a myslím, že fanoušci Francouzské spojky musí být spokojeni. U příznivců originálu je výsledný dojem už mnohem spornější... Zbytek je historie: Talentovaného režiséra neúspěch psychicky zcela zlomil. Hollywood přestal věřit ve Friedkina a Friedkin sám v sebe. Dá se říci, že už se z šoku způsobeného jednoznačným odmítnutím na všech frontách (s vyjímkou některých socialistických zemí, kam byl film následně levně prodáván) nikdy doopravdy nevzpamatoval. Proto je Sorcerer dnes tak zajímavý. Nabízí filmovému fanouškovi nejen možnost s odstupem posoudit, zda bylo dobové přijetí snímku spravedlivé, ale také se poučit, jak vrtkavou záležitostí může být štěstí, víra, talent a úspěch. ... Před pár lety běžel na ČT v rámci seriálu profilů slavných režisérů dokument o Williamu Friedkinovi. Jakmile přišla řeč na Mzdu strachu, tvůrci Vymítače ďábla se zlomil hlas, když spustil svůj lament nad zlým osudem... Sad story. True story. ()

Reklama

tron 

všechny recenze uživatele

Kým sa dej Mzdy strachu rozhýbal dopredu a postavy konečne nasadli do nákladiakov, ubehne dobrá polovica filmu (!). Je to taký extrém, až  som premýšľal, či pozerám správny film. Je síce pravdou, že vďaka (extrémne) dlhému uvedeniu do deja sa s postavami lepšie zblížime, na strane druhej nie sú napísané tak extrémne chytľavo, aby sme z toho boli paf, takže snaha vychádza čiastočne vnivoč (vizuálne sú dotyční herci sympaťáci, ale ich roly ma vôbec nezaujímali, dokonca ma nudili). Našťastie, akonáhle sa nákladiaky pohnú dopredu, začne to byť slušná show v čele s pôsobivou výpravou a viacerými výbornými scénami (banditi, strom cez cestu, zdolávanie mosta, pre mňa šokujúco nečakané úmrtie). Kniha v slovenčine vyšla v r. 1956. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Ač film není bez chybičky, musím dát plno za naprosto perfektní technickou stránku. Náklaďák na visutém mostě v bouři nad rozvodněnou řekou je něco, co v dnešní době CGI efektů nezažiju. Při přípravě na cestu a úpravách náklaďáků člověk vyloženě cítí mastnotu oleje, v džungli vlhko a smrad, rozdírá si ruce při překonávání překážek. Po shlédnutí originálu musím dodat, že zde jde o jeden z mála případů, kdy se mi víc líbí remake. Originál sice nezaostává technicky, ale postavy jsem si oblíbil více zde, v originálu mně hlavní posádka (Mario a Jo) dost lezla na nervy. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Tahle americká verze se s originálem určitě dá srovnávat. První polovina filmu, kde jsou představeny hlavní postavy, je sice trochu zdlouhavá, ale druhá polovina, kde už probíhá samotná cesta, je opravdu perfektní. Nejlepší byly určitě scény s přejezdem mostu (mimochodem parodováno v Simpsnech - díl "Mr. Plow"), což tady zmiňoval už flanker.27. P.S. A ten soundtrack od Tangerine Dream je fakt bomba. Těžko uvěřit, že je starej už přes 30 let... ()

Galerie (45)

Zajímavosti (15)

  • Při výbuchu v Jeruzalémě byl zraněn kaskadér Nick Dimitri. (Terva)
  • Kamiony navrhl John Box a dal jim jména "Sorcerer" a "Lazaro". (Terva)

Reklama

Reklama