Reklama

Reklama

Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (158)

(mOnkey) 

všechny recenze uživatele

Když dva dělají totéž, není to totéž. Přiznám se, že na Sorcerera jsem se, namlsán původním filmem, náramně těšil. Jaké pak bylo moje zklamání, když hned zkraje jsem byl zavalen (v tomto případě) nesympatickou béčkovostí (hudbou počínaje, střihem konče) a přehnanou laciností. První půlka tak daleko spíš než na plytký děj (chraň bůh!) poukazovala na scenáristovu a režisérovu neschopnost. Patřičné grády začne příběh nabírat až během samotného převozu třaskavin, kde již vše probíhá víceméně podle zaběhnutého scénáře. Jakákoli tvůrčí invence podle mě vychází naprázdno a dalším nepříjemným protivníkem, kromě džungle samotné, je hlavním hrdinům čas. První půlka buď potřebovala notně zkrátit (což bych ocenil já), nebo druhá natáhnout alespoň o půl hodiny, poněvadž postavy nemají čas pro rozvoj a jejich hloubka je tak oproti originálu mizivá. Mzdu strachu tedy rozhodně ANO, ovšem původní. 50% ()

Nach 

všechny recenze uživatele

Americká verze francouzské klasiky z 50. let není tak zlá, jak jsem očekával. Ve vypjatých momentech se dokonce vyrovnává původnímu králi thrilleru. Postavy jsou celkem fajn, jen postrádám onen prvek skutečného strachu, které tak naturalisticky hýbe dějem kupředu v původním filmu. Vybrané lokace jsou dokonce lepší, než ty z 50. let a přejezd přes most byl skutečným adrenalinovým zážitkem. I proto jdu s hodnocením o jednu třídu výše, než jsem původně plánoval. Přesto ale černobílá francouzská verze je u mě i nadále králem. 75% ()

Reklama

lamps 

všechny recenze uživatele

Originální verzi řadím k nejlepším filmům, jaké jsem kdy viděl, a tak se jen těžko vyhnu srovnání. Co mi u Friedkinova snímku nejvíce vadilo a co ho v mých očích činí horším Clouzotova, je v prvé řadě jeho nezájem o postavy. Intro, které v originálu pokrývá hodinu stopáže a dokonale vykreslí protagonisty i jejich beznaděj v depresivním upoceném prostředí, je zde pojato chaoticky a filmařsky příliš konstruktivně - Clouzot sázel na co možná nejvíce naturalistický přístup a divák se bál o postavy jednak proto, že se s nimi pomaleji a lépe seznámil, a jednak díky tomu, že režisér nepotřeboval umělé budování atmosféry, aby vytvořil palčivé, místy až nesnesitelné napětí. Jízda kamiónem byla napínavá už proto, že se prostě děla a že byl divák na hrdiny absolutně navázán. Friedkinově verzi lze bezpochyby přičíst k dobru, že se vydává trochu jinou cestou a jen otrocky nepřepisuje, ovšem její sebeuvědomělejší narace, která je sice komplexnější v komunikativnosti, ale značně uchvátaná v tvorbě očekávání (výborným příkladem je zrychlená montáž s opravou kamionů a absence psychických reakcí aktérů na jejich 'sebevražednou' misi), značně oslabuje účinek druhé poloviny, která je sama o sobě velmi dobrá a obsahuje dokonce jednu vynikající scénu, jíž originál i překonává. Celé je to zkrátka moc odtažité od postav (ve chvíli, kdy se vyberou čtyři řidiči, má divák ostatně nějaký vztah jen k Roy Scheiderovi, zatímco dva aktéry sotva rozpoznává) a soustředěné na filmařskou audiovizuální kreativitu, které má možná Friedkin opět na rozdávání, ale k tomuhle zpocenému, živočišnému a především psychicky vyčerpávajícímu námětu se úplně nehodí. I přesto ale za 7/10, neboť je to poctivý kus filmařiny a originál je natolik skvělý, že ani všechny předchozí výtky k této verzi ji jako samostatné dílo rozhodně nesráží do podprůměru. ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

William Friedkin patril medzi najlepších režisérov 70. rokov, nenatočil v tom období veľa, ale vždy to stálo zato. Tento režijne majstrovský kúsok natočený s poriadnou dávkou remeselnej dokonalosti uchvacuje ešte aj dnes, je na ňom vidno pot a možno aj krv samotných tvorcov. Niečo také, sa dnes už netočí. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

"Silencio por favor! Potrebujeme skúsených šoférov ochotných riskovať vlastný život..." Pôvodná francúzka verzia je vážne skvelý film a vzhľadom na rok výroby 1953 som mu jednoducho musel dať plný počet. W. Friedkin natočil o 24 rokov neskôr remake, ktorým si hanbu neurobil. Filmy sa na seba začínajú podobať až od polovice, dovtedy sú to dva odlišné filmy a chvíľu som zaváhal či skutočne sledujem remake filmu Mzda strachu. Hlavní predstavitelia boli vybratí dobre, sadli tam obidvaja, ale Roy Scheider mi bol sympatickejší. Friedkinov pohľad bol o čosi drsnejší a krvavejší, hlavne v prvej tretine, staršia verzia je zase poriadne napínavá. Iba máloktorý remake dopadne dobre, Friedkin to však dokázal. 80%. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (16)

  • Film v době svého vzniku nevydělal ani vložené náklady a byl považován za propadák. V současné době je na snímek nahlíženo jako na zapomenuté mistrovské dílo. (Terva)
  • Při výbuchu v Jeruzalémě byl zraněn kaskadér Nick Dimitri. (Terva)

Reklama

Reklama