Sorcerer
Mzda strachu
Sorcerer
Wages of Fear
Wages of Fear
Režie:
William FriedkinScénář:
Walon GreenHudba:
Tangerine DreamHrají:
Roy Scheider, Bruno Cremer, Francisco Rabal, Amidou, Ramon Bieri, Joe Spinell, Jacques François, André Falcon, Jean-Luc Bideau, Anne-Marie Deschodt (více)Obsahy(2)
Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (158)
Ač film není bez chybičky, musím dát plno za naprosto perfektní technickou stránku. Náklaďák na visutém mostě v bouři nad rozvodněnou řekou je něco, co v dnešní době CGI efektů nezažiju. Při přípravě na cestu a úpravách náklaďáků člověk vyloženě cítí mastnotu oleje, v džungli vlhko a smrad, rozdírá si ruce při překonávání překážek. Po shlédnutí originálu musím dodat, že zde jde o jeden z mála případů, kdy se mi víc líbí remake. Originál sice nezaostává technicky, ale postavy jsem si oblíbil více zde, v originálu mně hlavní posádka (Mario a Jo) dost lezla na nervy. ()
"Silencio por favor! Potrebujeme skúsených šoférov ochotných riskovať vlastný život..." Pôvodná francúzka verzia je vážne skvelý film a vzhľadom na rok výroby 1953 som mu jednoducho musel dať plný počet. W. Friedkin natočil o 24 rokov neskôr remake, ktorým si hanbu neurobil. Filmy sa na seba začínajú podobať až od polovice, dovtedy sú to dva odlišné filmy a chvíľu som zaváhal či skutočne sledujem remake filmu Mzda strachu. Hlavní predstavitelia boli vybratí dobre, sadli tam obidvaja, ale Roy Scheider mi bol sympatickejší. Friedkinov pohľad bol o čosi drsnejší a krvavejší, hlavne v prvej tretine, staršia verzia je zase poriadne napínavá. Iba máloktorý remake dopadne dobre, Friedkin to však dokázal. 80%. ()
Je to uchopené jinak než film z 50.let, a tak bych to ani nepovažoval za remake, jako spíš za nové zpracování téhož námětu. Postavy jsou méně propracované, ale mají v základě jednoznačněji vykreslenou povahu. Jsou to zločinci. Jejich pouť je tak prosta pomrkávání po divákovi, a je možná ještě víc hutnější, upocenější a špinavější. A byť je film ve vyvolání napětí velmi vyrovnaný, podobně jako ostatní musím vyzdvihnout scénu s přejezdem mostu, protože u té jsem měl skutečně dojem, že nic takového jsem ještě nikdy neviděl. ()
Tarantino radí Mzdu strachu medzi svoje najobľúbenejšie filmy. Roy Scheider bol na vrchole kariéry, mal na konte Čelisti, a týmto si chcel upevniť svoju pozíciu. William Friedkin (Francouzská spojka, Vymítač ďábla) sa zaradil medzi najzvučnejšie režisérske mená svojej doby a tu aj hneď dozvučil, pretože film bol prepadák. Ja oceňujem skvelo pôsobiacu vizuálnu stránku, krásu a náročnosť krajiny, tú hmatateľnosť, špinavosť, a uveriteľnosť všetkého. Scény s výbuchmi by boli ozdobou každého vojnového filmu. No a prejazdy cez labilný most boli povestnou čerešničkou. Natočenie tohto filmu by totálne nedávalo zmysel v dnešnej CGI dobe...Netflix má však iný názor, pretože aktuálne servíruje modernú verziu. Ja si niekedy určite dám francúzsky originál z roku 1953. Uvažoval som nad 4*, ale predsa len chýbalo väčšia dráma + vypätejšie konfrontácie medzi postavami. ()
Začátek je sice důležitý, ale dosti zdlouhavý, ovšem jakmile se děj přesídlí do Jižní Ameriky, chvílemi ani nebudete dýchat. Scéna na chatrném mostě za deště vešla do dějin filmu jako jeden z největších nerváků. Film plný oleje, šmíru, smradu z výfuků, nehostinné džungle a zpocených zad. Skvělý Bruno Cremer. Remake, který není svému předobrazu nic dlužen. 80%. ()
Galerie (45)
Zajímavosti (16)
- Společnost CIC vystřihla prakticky celý úvod filmu a pak také dosti temný závěr, a v této podobě ho pustila do kin. VHS a DVD verze takto poznamenány nejsou, ale z nepochopitelných důvodů v nich zase chybí dvě scény, z nichž je jedna klíčová - protože na rozdíl od předchozí verze už existovaly jiné způsoby zpracování nitroglycerinu, pomohl si Friedkinův štáb tím, že skladiště s "novým" nitroglycerinem je vykradeno. A proto se musí pro ten zapomenutý v boudě uprostřed džungle. Podobně v delší verzi chybí i scéna s přejezdem "rolety". (Robbi)
- Při výbuchu v Jeruzalémě byl zraněn kaskadér Nick Dimitri. (Terva)
- Most přes řeku Papaloapan postavil umělecký návrhář John Box a most měl několik hydraulických nosníků. Několik dní před natáčením, ale řeka vyschla. Musel být použit umělý déšť, který stál 3 000 000 amerických dolarů a scéna trvá pouze 12 minut. (Terva)
Reklama