Masky

Chtít vytýkat Anne Brochet, že se ve filmu nesvlékla, už je asi přespříliš silný nymfomanýr. Bylo to výborné, teatrální konec bych klidně změnil na pouhý příchod mladého páru. Zámeček na venkově, krásná schovanka, velké tajemství a mistr kamenné tváře, krásně to celé sedlo spolu s nenápadným "vyšetřovatelem". Tenhle film tu na dvd suším snad pět let, konečně to dopadlo. (23.07.2018)

Claude Chabrol, nesporný velikán nejen francouzské, ale minimálně také evropské kinematografie hraného filmu, se soustředí ve své rozsáhlé tvorbě na lidské propasti a propady. Pozdní Poeův dědic samozřejmě nemůže vystačit s výrazivem vrcholného romantismu a musí spoléhat na hlubší psychogickou prokreslenost a propracovanost svých postav, na důslednost v časoprostorových souřadnicích, i na tradiční francouzskou schopnost až lékárnického cizelování děje; to všechno nalezneme v paletě jeho nepřehlédnutelných vyzrálých schopností. Fakt, že se přitom může spolehlivě opřít o minimálně profesionální výkony svých herců, jeho schopnosti i tvůrčí potenciál jen dále násobí. Jeho tvůrčí metoda je silná i svou profesionalitou a řemeslnou suverenitou; zdá se, že vysloveně slabší filmy jsu v jeho rozsáhlé filmografii spíše výjimkou než pravidlem. Konfrontace dvou pojetí života, toho, který si na mravnou, bezhříšnou velkodušnost hraje, i toho, který o "pouhou" lidskou slušnost, vlastně lidství samo, úporně bojuje, je pozoruhodně gradována doslova vteřinu po vteřině. Rozplétání pozoruhodného dilematu není prosto překvapení, jež se naopak vyhýbá prvoplánovým syžetovým i scénáristickým zkratům, jejichž jediným smyslem je získání a upoutání diváka za každou cenu. Pro Philippa Noireta, jednoho z nejvýraznějších francouzských herců vůbec, tu vzniká prostor pro naprosto unikátní hereckou kreaci; po zhlédnutí MASEK je jasné, že ji zvládá s bravurou profesionála a nadšením amatéra. Z ostatního hereckého osazenstva, jehož hlavní úlohou je přihrávat Noiretovi (asi je to i vrchol jejich uměleckého rozměru) vyniká Anne Brochetová silnou slabostí, kterou tak šetrně a civilně vkládá do své Catherine. Ano, nejen v šachu, ale i v životě se vyhrává také černými. A častěji, než by si určití lidé, kteří nechybějí v každé době ve všech zemích, přáli a byli ochotni připustit. Všichni víme, že je to jistota, na které se dá stavět i dnes. (16.09.2008)

Chabrolovy filmy mám rád, ale tohle se mu teda moc nepovedlo. Je to zase takový jeho typický dílo, který se odehrává někde v luxusním domě na venkově a pomaličku se odhaluje jakýsi temný tajemství. Ale to tajemství je odhaleno poměrně brzy a zbytek filmu už je naprostá nuda. Navíc mi tady ani neseděli herci. Philippe Noiret se podle mě hodí spíš do komedií a tady by z tý jeho postavy asi měl běhat mráz po zádech, jak to třeba dokázal v Chabrolových starších filmech Michel Bouquet. Ale on spíš působí jako takovej legrační, neškodnej blázen. Ostatní herci to taky moc nezachránili. Tady z těch Chabrolových osvědčených jmen zůstala akorát dvojice Dominique Zardi a Henri Attal, ale ty se tam oba mihnou úplně na konci asi na minutu. Celkově to je takovej nudnej mysteriozní film, kterej doklopýtá k očekávanýmu závěru. Od Chabrola jsem čekal víc. 40% (17.11.2021)

Detektivka (nic moc) + psychologické drama (taky nic moc) + romantický příběh (to skoro vůbec nic) - ale pokud se to sečte a vyjde Chabrol, pak to vždycky něco je: příběh, který se odehrává pod těmito třemi vrstvami. Philippe Noiret, který hraje jako vždy nadstatndardně, nepředvedl svůj závěrečný nervovový kolaps úplně důvěryhodně - možná mi vadilo, že přešaltroval příliš rychle, možná, že míra byla právě naplněna. (26.03.2019)

Upraveno v srpnu 2020. Film Masky je Chabrolovým stylizovaným kriminálním thrillerem romantiky osamělého hrdiny proti zlovůli moci. Claude Chabrol s drzou lehkostí vybuzuje intimní pocity vnitřních světů, provokativně sváří prostředím místa i choreografií pohybu a černý humor laškuje nejen s principem pátrání, nebo s žánrovým klišé, ale stává se mistrnou zbraní v jeho přesvědčivém útoku na pokrytectví buržoazní morálky. Rytmus je pečlivě řízen a nezdvořile si pohrává se zvolenou obětí exemplárního odhalení odvrácené tváře veřejně uctívané šlechetnosti. Kalkul se brání poezií a záměrně vzdychá po estetické kráse života, aneb majetek se stává jediným zdrojem niterného uspokojení. Hvězdou Chabrolovy útočné písně a zevrubně zkoumaným objektem zájmu je Christian Legagneur (vynikající Philippe Noiret), populární televizní moderátor a rafinovaný obchodník s důvěřivostí lidského stáří. Mistrovským tahem se zdá být svěřenecká péče nezletilé, zahájená hra na schovávanou si vychutnává pečlivě naplánované úskočné klamání tělem. Křižáckým rytířem proti zákeřné zneužívající moci je Roland Wolf (sympatický Robin Renucci), spisovatel Legagneurova životopisu se soukromým utajeným posláním toho nejniternějšího charakteru. Osobní pohnutka, jak bývá, se stává širším veřejným zájmem a hrdina statečně bojuje ze všech svých schopností. Hlavní ženskou postavou je Catherine Lecœur (velmi zajímavá Anne Brochet), osiřelá kmotřenka váženého Legagneura. Potřeba víry v upřímnost veřejné prezentace stojí proti potřebě bezpečného místa osobní důvěry a intimity. K výraznějším postavám patří také Colette (příjemná Monique Chaumette), Legagneurova spolehlivá sekretářka i hospodyně jeho domácnosti. Je jeho nejbližším společníkem veřejného i osobního úspěchu. Z dalších rolí: Legagneurova bezprostřední masérka a veselá vykladačka karet Patricia Marquet (Bernadette Lafont), ten dokonalý Legagneurův hlídací pes, jeho řidič i kuchař Max (Pierre-François Dumeniaud), či Patriciin manžel a Legagneurův sklepník Emmanuel Marquet alias Manu (Roger Dumas). Masky jsou Chabrolovým útokem stylizovaného černého humoru proti buržoazii v žánrovém uspořádání kriminálního thrilleru. Chabrolův způsob nezdvořilosti si udržuje dostatečnou míru vkusu laškovného škádlení jeho filmových hrátek. (24.12.2009)