Ukradli torzo Jupitera

Něžné kuře mělo úspěch, dáme si dvojku... Ústřední dvojici, v podání Annie Girardotové a Philippa Noireta, to klapalo, nakonec se vzali a vyrazili na svatební cestu do Řecka. Tam se zapletli do jedné krádeže a opět začalo detektivní pátrání a ztřeštěná zábava. Většinou mi francouzské komedie sednou do vkusu a skvěle se bavím. Tady se to bohužel nestalo. Zápletka je na mě moc jednoduchá, humor až moc ztřeštěný, dialogy neměly tu správnou údernost a postavy mi k srdci nepřirostly. Doplnění mladého manželského páru se nepovedlo, byl jen do počtu. Za atmosféru letního Řecka a za ústřední dvojici nechám nakonec slabší třetí hvězdu, ale popravdě jsem se nebavil, což je u komedie to zásadní. (21.12.2023)

Něžné kuře na tripu (po Řecku). Jak se DeBrocca v jedničce zklidnil, a sympaticky se přiblížil směrem k realitě, v tomto sequelu se naopak znovu utrhl že řetězu, a přeřadil na svůj nejvyšší crazy stupeň. Včetně tradiční akrobatické honičky po střechách, nebo jízdy Renaultu po schodišti a letu na laně pod vrtulníkem. Opravdu je mezi oběma filmy velký rozdíl v celkovém pojetí, až ve všech těch eskapádách šlechta francouzské kinematografie Annie a Phillipe trochu zapadá, a ač si čas udělala i ta sexbomba s husí kůží z minula, ty směšné postavičky by vlastně mohl hrát prakticky kdokoliv. Zřejmě vidět to v té správné době a rozšafné náladě, hodnotil bych výš. Škoda, že nakonec nedošlo na třetí díl, což by mohla být klidně krvavá kriminálka s názvem Drsné kuře. (02.03.2022)

Stejně jako u filmu Něžné kuře, tak také v tomto snímku se prolíná kriminální příběh s komedií. Komedie rozhodně převažuje, navíc humor je příjemný a nevtíravý, což je opravdu milé. Závěr mi připadl nejdříve trochu rozvleklý a pak během minuty byl případ ukradeného torza vyřešený, uzavřený a konec, což přiznávám, mě trochu zaskočilo. Ale i tak sahá tento snímek vysoko v žebříčku komedií. (26.09.2008)

Chtěl jsem se podívat na něco oddechového, veselého, přitom ne úplně hloupého, něco s vtipnými dialogy, komickými gesty, přitom ne úplně poťouchlého. Myslel jsem si, že by to mohl být právě tento film. A možná to byl, jenom jsem se zněj nedokázal radovat - i když na Meteorách jsem také chvilku pobyl. Myslím ale, ze znám důvod, proč mi veselohry (komedie, ne tak grotesky) prostě už nesednou: Vychoval jsem s péčí a radostí tři děti, přitom mi každé z nich přineslo takovou zábavu, legraci a komiku (o poučení už vůbec nemluvím), že se s tím film nemůže v tomto směru vůbec a nikdy měřit. (11.10.2014)

„Pojď podepsat pohled pro matku!“ – „Svítí slunce, ale nám to nevadí, co to tu píšeš za nesmysly?“ – „Ale nic, to my s matkou tak žertujeme.“ Oproti Něžnému kuřeti se tady kriminální zápletka stává výchozím bodem pro bláznivou komedii, což rozhodně není na škodu. Má to náramný švih, vtipné dialogy a Annie Girardot tu představuje obrovský temperament jako málokde jinde. Tahle bajka, jak Ukradli torzo Jupitera, mě nikdy nezklame a já mám ten film moc rád už od dětství. (23.06.2012)