poster

Sbohem jazyku

  • Francie

    Adieu au langage

  • Slovensko

    Zbohom jazyku

Drama / Experimentální

Francie, 2014, 70 min

Režie:

Jean-Luc Godard

Scénář:

Jean-Luc Godard

Kamera:

Fabrice Aragno

Producenti:

Alain Sarde, Brahim Chioua
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (25)

  • Dionysos
    *****

    Godard jako postmoderní mistr filmové dekonstrukce, a to dekonstrukce významů obrazů i slov. Tedy toho, co utváří lidskou realitu, kdyby to ve skutečnosti nebyla námi konstruovaná fikce. Aneb, jak se praví v úvodu, člověk uniká z fantazie do reality (jejímž základem nemůže být proto právě nic jiného než fantazie), z Přírody do Metafory (jak se jmenují dvě kapitoly tohoto filmu). A je tu další Godardův film, aby nám dokázal, že naše fantazmatická realita se skládá jen z náhodně poskládaných střípků obrazů, zvuků a vět, jejichž význam se po vytržení z ustáleného kontextu vyjeví jako dokonale prázdný a nepochopitelný. Až do doby, kdy si je složíme do nové jednoty. I když i ta bude jen odrazem našeho vnitřního vědomí, pohybujícího se v metaforách, konceptech a abstraktních významech, jež nás oddělují od pravého světa. Tím však netrpí pes, jak již věděl Rilke, a proto i člověk může objevit ztracenou Přírodu/ realitu pohledem zvířete, jediným pohledem, kterým člověk může sledovat vnější svět a ne jen svůj vnitřní, vědomý (svět útržků slov a vět, útržků filmů a knih). Stačí jen následovat základní dvojice: lásku a smrt, utrpení a onen svět. A k tomu hlavně Godardova psa. /// JLG opět na stopě bodu, o nějž se rozbíjí každá totalizace, bodu, v němž se otevírá nekonečno - ať už nekonečno možných cest společnosti, minulosti i budoucnosti, obrazů (...) - a s ním i svoboda. /// Jinak JLG má v 84 letech stále více nápadů s formou než kdejaký hollywoodský "bůh". Např. demonstrováním 3D tím, že nechá vést dialog lidi sedících za sebou (a jež by se v 2D normálně překrývali) nebo třeba tím, že rozdvojí obraz a pak jej opětovně nechá splynout (a vytváří tak další ze zcizovacích efektů, jež zkoumá už od prvopočátků své tvorby.) /// Viděno v kině ve 3D i 2D - určitě vyhledejte 3D verzi, bez ní je ná plátně zkrátka o jednoho ze tří goDardů méně.(9.10.2014)

  • Houdini

    Zlatá Palma - výběr(10.1.2015)

  • xxmartinxx
    ***

    Byly tu fragmenty, které bych hrozně chtěl, aby Godard rozvedl. Vlastně se to dá říct skoro o všech jednotlivostech, ale jako celek mi to především přišlo neukotvené. Rozhodně ale lepší než Socialismus. Godarda ze šedesátých let mám ale zásadně radši.(7.10.2014)

  • Madsbender
    ****

    [Cinematik 2014] Istý článok pojednávajúci o Adieu au langage niesol titul "Godard a jeho pes". Výstižné. Ignorujúc protichodné názory haterov filmu (ktoré som si však pozorne preštudoval), rozhodol som sa prispieť svojou troškou, prachobyčajným náhľadom individuálnou optikou mňa ako diváka na zatiaľ posledné dielo veľkej osobnosti francúzskeho filmu. Večný avantgardný solitér a svetobežník-ideologický bigamista (ako tu bez ustania dokazuje) Jean-Luc Godard dosiahol úrovne konštantne sebestredného videoartu, ktorého egocentrická zahľadenosť do seba z neho činí rýdzo autorský fragmentálny rukopis. Na jednej strane nevyberavá vivisekcia fenoménu 3D (aneb kto chce kam, pomôžme mu tam, uhladená vizuálna atrakcia, ktorá sa stala symbolom dokonalosti diváckeho zážitku je tu s humorom Godardovi vlastným pokrútená a zvíja sa v komických kŕčoch) a opäť rušivá strihová skladba a montážna skratka (dohnaná do extrémnej opozície priľahlej stránky polarity akčného filmu - francúzskej gangsterky (pre plné pochopenie odkazujem na debutové A Bout de souffle), plus neodmysliteľne súvisiace mimozáberové násilie tu použité na povznesenie chvíľkového softhumanistického akcentu), na strane druhej ohromná studnica ideologických, mysliteľských, politických i literárnych prameňov, ktorá dáva postmodernistickej vízii vzťahového modelu "boy meets girl" v dramatickom žánrovom vzorci obšírny kontemplatívny rámec (príroda, ľudia, láska, svet, náboženstvo, spoločnosť, historická skratka, režimy, násilie, krása, smrť). Na prvý pokus sa tak nepripravenému divákovi môže zdať zmäteným, zmätočným a neusporiadaným bujarým opájaním sa samým sebou senilného starca, ktorý už nemá spoločnosti viac čo povedať. Godardovi však nejde (a ani nikdy nešlo, akákoľvek iná interpretácia jeho tvorby je chybná) o blaho a spokojnosť diváka; zosilňuje prostriedky na čo najdôslednejšie znepríjemnenie zážitku zo sledovania a zneužíva k tomu práve 3D, ktoré dlhodobo pranieruje za jeho povrchnosť a nedokonalosť, striedanie zvukových kanálov, utínanie scén, dialógové prechody (a práca s jazykom vôbec, ako na ňu odkazuje už názov, syntax tu hrá prim a jazyk ako nástroj vyjadrovania je pozbavený historických príkras a odsúdený na zánik ako zastaralý prostriedok komunikácie vyvíjajúci sa do bodu, v ktorom "každý bude potrebovať tlmočníka, aby rozumel tomu, čo hovorí") a čokoľvek, nad čím vládne železnou rukou revoltujúceho demokratického diktátora. Na detailný rozbor tohoto diela je potrebné ho vidieť ešte cca 9 krát a zavŕtať sa aspoň do polovice citovaných filozofov, umelcov, politikov či literátov, takže sa chýlim do finále. A keďže si môj komentár vyžaduje pseudohumorné zakončenie, dovolím si poznamenať, že toto skutočne nie je nič pre filmových dyslektikov trpiacich mozgovou dystrofiou. Či si to niekto zoberie osobne alebo označí za blábol, je mi z tej duše jedno. "Ach, bohové!" "Oh, film!" 85%(16.9.2014)

  • Cappuccino
    odpad!

    Zbohom, jazyk? Skôr zbohom oči a zbohom žalúdok. To, že režisér skladal úplne nezmyselné zábery s úplne nezmyselnými rečami by som ešte ako tak pobral, ale že sa na to vyslovene nedalo pozerať, lebo ste vďaka 3D prevedeniu nemohli kvalitne ani čítať titulky a čím viac ste sa snažili, tak vám bolo o to viac a viac na vracanie (áno, doslova mi došlo ťažko od žalúdku a nie, nejedol som predtým nič ťažké)? To, že zo sály po krátkej dobe odchádzalo kopu ľudí hovorí samo za seba. Čo týmto všetkým chcel básnik povedať skutočne netuším.(16.9.2014)

  • ancientone
    ***

    K novému Godardovi rýchlo a stručne, bez pozastavovania sa nad komentármi ľudí, ktorých očákavania od filmu vyhláseného experimentátora sa pohybovali evidentne ďaleko za hranicami nonsensu. ........................... Zbohom, jazyk je ďalšou zo sérií Godardových esejí, filmových koláží, dekonštrukcionisticky zhromažďujúcich a prepájajúcich kvantum odkazov, citácií, všemožných asociácií, v ktorých sa vo výslednej podobe vyzná len autor sám. Máme pred sebou anarchistickú esenciu Godardovej tvorby samu o sebe a samú pre seba: hranie sa s médiom, skúmanie jeho vlastností a možností cesty kadiaľ sa uberať (slepé uličky sa rozhodne nevylučujú), pričom sa nám nedostáva nič, čo by nás malo ako divákov uspokojiť. Nie je poskytnutá žiadna prístupová cesta, žiadny kľúč, žiadne orientačné body. Máme pred sebou len s konštantnou pračudesnosťou pokrivený sled obrazov a zvukov, pričom komunikácia s ním je výsostne náročná a hľadanie prístupov do jeho útrob sa javí len ako nepohodlný boj s veternými mlynmi. Filozofickosť, resp. filozofické hĺbka či filozofický potenciál diela, je v tejto atmosfére čírej nejasnosti a zahľadenosti do seba ponorená do hustej hmly ambivalencie a skepsy, podobne ako téma komunikácie v diele samom. Jednoznačný postoj, či už negatívny ale pozitívny, je k snímke prakticky nemožné zaujať, nakoľko s jedná o neustále a nepreniknuteľné zneisťovanie, zneisťovanie a zneisťovanie. ............................ Z toho všetkého sa vynára aspoň jedna všeobjímajúca otázka: Máme pred sebou niečo zaujímavé a obohacujúce? Myslím, že nie. Zbohom, jazyk by mohol byť určite zaujímavý a obohacujúci , ak by nešlo len o ďalší zo série autorových experimentov, kde rekapituluje svoje až punkom nasiaknuté zvyky rozkladania a opätovného skladania filmových elementov do podôb vyvolávajúcich dojem bizarne kubistických kreatúr, ktoré z jeho dielne už dávno poznáme a aspoň mne osobne sa zdajú byť po toľkýkrát nadbytočné, dýchajúce len vďaka kanonickému menu autora, teda asi jediného človeka, ktorý vie, o čo ide, a ktorému je film určený. Ostáva tu masa pochybností, stáleho prevracania názorov a náhľadov na film, ktorý je vo svojom ponorení do seba samého aj tak v nepohnuteľnej, nerozšifrovateľnej pozícii. .............................. Ešte ma napadla taká poznámka za okraj ohľadom "skúmania filmovej reči" - podnetnejší a obohacujúcejší príspevok v tomto smere poskytol súčasnej kinematografii Carlos Reygadas so svojím POST TENEBRAS LUX.(16.9.2014)

  • maddy
    odpad!

    Goodbye to language, goodbye to common sense, goodbye to meaningful cinematography, goodbye to experimental movies, goodbye to everything ...(22.5.2015)

  • paanka
    *****

    Deus ex machina!(9.4.2015)

  • kaylin
    odpad!

    Tak nic. Ale opravdu vůbec nic. Díval jsem se na to, na různé scény, na různé kamery, kterými to bylo natočeny, což se projevilo na obraze, na nesmyslnosti, se kterou se to snažilo něco sdělit. A mě snímek "Sbohem jazyku" nesdělil vůbec nic. Bylo to trochu jako Lynch posledních let, je se snahou mít alespoň základní příběh.(22.6.2016)

  • MA.KI
    *****

    /Scala, Festival francouzského filmu 25. 11. 2014(2.1.2015)

  • DrBuznička

    Když už se Godard loučí s jazykem, mohl by aspoň chvíli držet hubu. (Nedokážu hodnotit, protože jeho filmy jdou úplně mimo mě.)(23.4.2015)

  • ad
    ****

    Jednou za čas přijde tyhle Godardovi experimentální eseje k chuti... a tahle se povedla rozhodne víc než předchozí Socialismus a jednou se k ní určitě rád vrátím... přesto nedoporučuji 95% místních uživatelů... PS.: Viděno zatím pouze ve 2D, je možné, že po shlédnutí ve 3D přidám hvězdu PPS.: Viděl jsem a přidal jsem.(3.2.2015)

  • navorski
    ****

    To hodnocení je především za obrazovou stránku. Za plný zásobník nápadů, který totálně rozstřílel všechno, co dělá filmovou řeč filmovou řečí. V obsahu jsem se až na pár jednotlivostí úplně ztratil.(17.5.2015)

  • honajz2
    *

    No, mě Godard prostě nesedne. Tohle je krátké, tak jsem to chtěl zkusit... A ve finále se jedná o zmatený snímek, vyprávěný experimentálně, což zrovna moc nefunguje. Občas se tam něco zajímavého najde, ale je toho málo. Nějaký děj tu snad ani nemá smysl hledat, je tu muž a žena, co mluví odlišným jazykem a nerozumí si, žijí v jednom bytě a oba pořád chodí nazí, a mají spolu nějakého psa a končí to asi tak, že díky tomu psovi se rozumí, asi. Pak tu máme pomatený mišmaš nejrůznějších myšlenek, náhodně poskládané, ať s filmem souvisí nebo ne. Jako celek nezajímavé a nudné. Sem tam je tu ale zajímavý záběr, ale to je na filmu snad vše dobré. Spíš mi připadá, že si Godard chtěl dokázat, že i teď je to filmový génius, co dělá filmy jinak. Ale takhle ne, takovýhle film svede snad každý. Natáčejte nahého muže a ženu v bytě, loď, psa, nějaký záběr přírody, sestřihejte to halabala, hoďte tam myšlenky, co se vám honí hlavou a máte takový film na světě. 1*(24.7.2018)

  • Tomis28
    odpad!

    [Festival Francouzského Filmu 2014 - Praha](24.11.2014)

  • Pevek2
    ****

    Tak je to esej, coz tady nekteri vubec nechapou a chteji od eseje, aby byla dramatem nebo jeste lepe reklamou. Je to extremne zajimava esej a chytre natocena. Ale pro Godarda to (asi pochopitelne) neni uplny vrchol.(9.10.2014)

  • Narciska
    *

    Co bylo na filmu nejlepší? Pes, závěrečné titulky, pralinka poté a myšlenka, že jen v sraní jsme si zcela rovní. Jinak se přiznávám, že intelektuální éra mého bytí již minula, tudíž mě roztříštěné myšlenky, experimentální snažení a umělecký narcismus příliš nebraly a zkazily i to málo pěkné, co na filmu bylo.(16.10.2014)

  • Vesecký
    *

    Jedna hvězdička za nahatinku. Upřímně řečeno, příliš na mě intelektuálský film. Myšlenky vycházející z několika lidí jako by byly rozstřihány z nějaké knihy a pak náhodně slepené dohromady. Ono by se to možná dalo číst a o každé myšlence popřemýšlet, ale na to není ve filmu čas. Trošku mi to připadalo, že ten čokl, který se tam neustále pletl, to měl ve svých myšlenkách spořádanější, než ta dvojice protagonistů. No, a když jsem nějakou tu myšlenku stačil přece jen vstřebat, tak jsem zjistil, že s ní jako člověk odmítající dnešní liberalismus vůbec nesouhlasím. A to jsem měl Godarda v jeho klasickém období dost rád.(11.11.2017)

  • Renfield
    **

    Experimentální filmy mám rád, ale tohle bylo i na mě příliš. Godardovu tvorbu příliš neznám a možná i proto si nemyslím, že jsem jeho dílo pochopil. Plně pochopit to stejně dokáže snad jen tvůrce sám. Nepřišlo mi to celé špatné, některé části byly zajímavé a k zamyšlení, to bezpochyby. Ale většinu jsem prostě nepobral, stejně jako to hrůzné 3D! Proč? Bylo mi špatně ještě druhý den. Film jsem dokoukal do konce, což se nedá říct o ostatních v sálu. Ještě jsem neviděl, aby během promítání odešla naprostá většina diváků. 40%(10.3.2015)

  • blondboss
    odpad!

    Takéto filmy ma totálne míňajú. Neodsudzujem nikoho a na jednej strane je celkom sympatické, že niekto natočí film svojským a unikátnym spôsobom, ale to v prvom rade musí mať nejakú pointu s uceleným prerozprávaním. Toto bola pre mňa len nezmyselná znôška filmových záberov, ktorá nemala ani hlavu, ani pätu. Slabé. 10 %(5.8.2016)

  • robbez

    Stejně nestravitelné a nesrozumitelné jako Socialismus, ale přeci jen, zdá se mi, o něco zajímavější. Brzy budeme potřebovat tlumočníka, abychom porozuměli tomu, co vychází z našich úst. Pohled na svět, kde postupně slova nahrazují audiovizuální vjemy a knihy nejrůznější obrazovky.(13.3.2015)

<< předchozí 1 2