Le Secret
Il segreto
The Secret
Režie:
Robert EnricoKamera:
Étienne BeckerHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Jean-Louis Trintignant, Marlène Jobert, Philippe Noiret, Michel Delahaye, Antoine Saint-John, Patrice Melennec, Pierre Danny, Jean-François Adam (více)Obsahy(2)
David prchá z blíže nespecifikovaného vězení, kde byl podrobován mučení. V pohoří Ardeche potká Thomase a Julii, kteří žijí v bývalé pastýřské usedlosti. Thomas píše knihy a Julie je výtvarnice. Oba se vzdali hlučného pařížského života, aby mohli v klidu tvořit a žít. Neznámý muž, kterému jen podají pomocnou ruku, vzbuzuje pochybnosti a podezření. Před čím se schovává a kde se vzal uprostřed hor a bez zavazadel. Thomas je důvěřivější, chce Davidovi pomoc, ale Julie se bojí, i když neví přesně čeho. A strach není dobrý rádce... Film s hereckým hvězdným triem Jeanem-Louisem Trintignantem, Philippem Noiretem a Marlene Jobertovou natočil režisér Robert Enrico, z jehož filmografie známe především film Dobrodruzi a Stará puška. (Česká televize)
(více)Recenze (46)
Záhadný utečenec sa zjaví u dvoch neortodoxných intelektuálov z Paríža, ktorí sa rozhodli opustiť stres a ruch veľkomesta a žiť v kľude na vidieku. Bez nejakých veľkých morálnych pochýb prijmú človeka prenasledovaného mocou a dajú sa ním ovplyvniť až na cestu za útekom. Pochybnosti stúpajú, žena sa nevzdáva, je na stope nebezpečnému šialencovi. Všetko nebezpečenstvo, zdá sa bude zažehnané. Alebo je všetko inak? Záverečný obrat nasadzuje celému dovtedajšiemu pomerne jednoznačnému priebehu tŕňovú korunku nevysvetleného tajomstva, neodhalenia príčin. A to je v poriadku, tak to má byť. Divák sa môže len domýšľať, ako to vlastne celé bolo. Excelentný záver, ani vychýrení herci v hlavných úlohách - Noiret, Jobertová, Trintignan (slávne francúzske herecké trio ) - žiaľ nedokážu spasiť predchádzajúci dej, ktorý bol značne konvenčným príbehom o pomoci mužovi na úteku. A tak pointa, hoci celku pomáha, nevytiahne celok do kvalitatívne vyšších vôd, než do lepšieho priemeru. ()
Roberta Enrica mám docela rád a tenhle film mě nalákal i svým obsazením, ale myšlenkový pochody Thomase a Julie jsem někdy nepobíral. Především díky další famozní hudbní práci mistra Morriconeho má v sobě film určitou tajemnou paranoju z hlediska zápletky, ale některé věci v něm zkrátka nedávali smysl. ()
Ze začátku to mělo slušnou atmosféru, chvílema to bylo i napínavý a vypadalo to, že se bude jednat o nějakej (polo)zapomenutej klenot. Ale pak se to celý úplně zasekne a už se to nikam dál neposouvá. Dál už jenom sledujete blábolení třech postav. Navíc se tam všichni dost často chovali jako úplný pitomci. Co jsem zatim viděl filmy od režiséra Roberta Enrica, tak mi u všech připadalo, že se z toho prostě dalo vytřískat víc. ()
Výborný přesvědčivý Jean-Louis.. Aneb, když u vás zazvoní cizinec a vy mu uvěřite.?! ()
O jednom si máme od samého počátku myslet, že je blàzen, to je David. Druhý se tak raději rovnou chová, bez jakéhokoliv rozumem zdůvodnitelného podnětu uvěří zcela cizímu člověku neověřitelnou konspirační historku. Takže jediná rozumně jednající zůstává Zrzečka, než se jí vyrobí nápad, že musí prořezat gumy. Enrico je kouzelník, i s takto chatrným nàmětem, který postràdá špetku logiky, dokázal vybudovat napětí hodné kvalitnîho filmú. Záhadou mi zůstává nadšení kolegů z hereckých výkonů, všichni tři odvedli svůj standard, možná dokonce trošku méně, než jsme u nich zvyklí. K závěrečné šokující pointě se raději snad ani nebudu vyjadřovat, jen zmíním, že byla naprosto předvídatelná od samého začátku. Sedmdesátá léta byla ve znamení filmů s konspiračními teoriemi, ale tenhle určitě nepatří k těm nejlepším. ()
Film, kde celý čas čakáte, či je správna varianta A, alebo varianta B. Ale niežeby bolo to čakanie zdĺhavé, naopak, vďaka kvalitne napísaným dialógom a trom veličinám francúzskeho filmu je chvíľami až lahôdkové. Tajomstvo môžeme rozdeliť na dve časti, v tej prvej sa ocitáme na usadlosti a v tej druhej na úteku a osobne ma bavila viac tá druhá. Finále odkryje teda jednu z dvoch variant a popravde mi prišlo až príliš didaktické a akosi neviem, k čomu konkrétne táto kritika smerovala, možno ide o nejakú obecnejšiu metaforu. Inak opäť paranoja pri hodnotení, ale pri takomto paranoidnom trileri je to na mieste. 70% ()
Tri herecké esá a k tomu navyše Enrico a Morricone. Tabuľkové predpoklady vynikajúce. Vôbec som nepredpokladal, že z toho vyjde slabý nadpriemer. Dúfal som, že spomeniem výrok Woodyho Allena (Ak ste paranoik neznamená to, že po vás nikto nejde) nadelím aspoň štyri hviezdičky a ostane. mi uznanie a pekné spomienky. A predsa! Herci nesklamali i keď JLT som videl aj v lepších úlohách a Morricone sklamať nedokáže. Najviac mi prekážala akási neujasnenosť, až chaotickosť filmu. Pokiaľ to bol zámer (lebo Enrico je dobrý režisér a tieto výhrady by nemali ísť na vrub jeho neschopnosti), tak je to takmer na úrovni pohŕdania divákom. Škoda. Nebolo by treba veľa zásahov, aby sa film prečistil a nebol by iba pre tvorcov, ale aj pre divákov. ()
Vždy prchá. Vždy je pronásledovaný pro nějaké význačné tajemství... V 70. letech vznikalo na západě množství thrillerů s konspirační tematikou, které odrážely paranoidní atmosféru v době studené války, často různé kvality, ale s přibližně stejným ideologickým podtextem. Uvidíte-li něco podobného poprvé, netušíte předem do čeho jdete a máte zrovna štěstí na jeden z kvalitnějších snímků této řady, dost možná se vám dostane strhujícího zážitku, který s vámi slušně zamává a ještě budete ho nějaký čas rozdýchávat. Přesně takové pocity mi před třemi lety přinesl Kramerův Princip domina. Tyhle konspirační filmy mají trochu smůlu, že čím víc jich vidíte, tím víc u dalšího snadněji prokouknete filozofickou linii a tím méně strhující zážitky vám postupně přinášejí. Ale ono to Domino mělo oproti Tajemství i jednu další výhodu: svoji politicky vyhraněnou myšlenku vůbec netajilo, Kramer s ní vytasil na diváka hned v úvodním prologu a tudíž zůstává ve své manipulaci s divákem naprosto nevinně. Enrico s Jardinem konspiraci nechávají na poslední chvíli a působí to jako poslední záchrana nepříliš vyvedeného scénáře. Zatímco spočátku jsem byl plně vhozen do napjaté atmosféry, delší čas v ní setrval a při sledování vývoje situace s příchodem neznámého podezřelého člověka do cizí chaty nedokázal pohnout ani očima, v poslední třetině ve znamení zvratu za zvratem a často i podivného konání postav nutně směřujícího k závěrečné myšlence jsem už se žádnou z postav ani trochu necítil. Dovětek, který má po sérii několika nepravděpodobných zvratů a vztahového chaousu dodat chaotickému filmu myšlenku se společenským přesahem, mě tedy nerozházel, nepřiměl mě k zamýšlení. Leda k takovému, zde měl něco podobného Robert Enrico zapotřebí. Enrico, libující si často v lyrických scénách, natočil v Tajemství možná svůj nejnapínavější film. Ale dle mého názoru současně taky nejslabší. Naštěstí se mu podařilo vybudovat slušně paranoidní atmosféru, podporovánou spočátku hodně temnými flashbacky. Dávám tři hvězdy s lítostí, že v případě inteligentnějšího vyústění a propracovanějšího scénáře jich mohlo být víc. 70% ()
Tajomstvo pod taktovkou Roberta Enricoa, je naprosto tajomnou záležitosťou, čiže by sa v podstate dalo celkom podotknúť, že samotný názov tohto titulu, jednak priamo korešpondoval so svojou všadeprítomnou, obzvlášť znepokojivou atmosférou, ktorá by sa miestami dala normálne krájať na márne kúsky, a tak tým pádom na nej film neustále ťažil, skrátka bol na nej naprosto závislým, kedy ani vôbec nezáležalo na tom, kde sa postavy zrovna nachádzali, lebo stále prevládala akási, skľučujúca nálada naprieč týmto, vskutku, dosť nepredvídateľným a tajomným dianím po scenáristickej stránke veci, súčasne i niekoľkokrát ešte podtrhnutým akýmisi, záhadnými flashbackmi ohľadom protagonistu Davida Daguerrea v podaní vynikajúceho Jeana-Louisa Trintignanta, ako človeka, momentálne sa nachádzajúceho v ozaj nezávideniahodnej pozícii, zároveň i unikajúceho, následne sa ukrývajúceho u istého páru v podobe Thomasa & Júlie, ochotných poskytnúť mu pomocnú ruku, ale snáď automaticky sa natíska (pomocná) otázka v tom zmysle, že vlastne dokedy budú môcť takto fungovať, a to predovšetkým nielen na tomto prvotnom, sprvoti bezpečnom mieste? • Hlavnej postave, mimochodom, mimoriadne zručne sekundovali Philippe Noiret s Marlène Jobertovou, a síce som si v danom príbehu, pozorne všímal i toho, že občas konali veľmi zvláštnym spôsobom ohľadne osoby, ktorú vôbec nepoznajú, a v nasledujúcej nadväznosti prílišnej dôveryhodnosti v podobe jeho protipólu, no všetko postupne do seba krásne zapadalo, až som ostal v kľúčovom rozuzlení úplne zarazeným, a to ani nehovoriac o definitívnej bodke za týmto príbehom, a k tomu i podčiarknutom Morriconeho famóznou hudobnou zložkou, ktorou ma znovu dostal do varu! • Vedľa nadchádzajúcej Starej pušky, sa tentoraz najprv jednalo o určitý medzistupeň pred príchodom nekompromisného Juliena Dandieuova. ()
Jóóó, tak tohle byl herecký koncert pro tři veličiny francouzského filmu, ve kterém najít pravdu, je dost obtížné. Film je navíc podpořen výbornou hudbou, takže výsledek rozhodně stojí za shlédnutí. ()
Paranoia thriller s nemalými psychologickými deficity a výbornou Morriconeho hudbou. JeanLouis Trintignant je téměř charakteristickým znakem ambiciózního filmu, jenže ambice nestačí. Nemá to tempo, vtip, žádné vzrušení, režisér s námi hraje trochu nefér hru místo aby nás vtáhl do problému a ve finále to končí pomocnou berlou špatného scénáristy. Asi nejslabší hl. role mého velkého oblíbence JLT, pro Enrica je toto bohužel standard s čestnou vyjímkou Staré pušky. Tam Enrico zamířil do černého. Jinak má ovšem mušku pramizernou. 50% Produkce: Président Films ()
Nestáva sa mi to často, aby som do konca filmu bol v napätí, aká je skutočná pravda. Tu som chvíľu Trintignantovi veril, chvíľu nie a tak to bolo až do konca. Takže slušná práca scenáristu a režiséra. ()
Pouhé pomyšlení, vcítění se, snaha pochopit trpkou zkušenost Davida mě vtáhla do děje příběhu a nepustila až do samého konce.. Domnívám se, že tohle si nezaslouží nikdo, ať už nemocný nebo zdravý, politicky korektní či nekorektní, zkrátka nikdo.. Pravdou je, že herecké trio - Jean-Louis Trintignant, Marlene Jobertová, Philippe Noiret - je mi natolik sympatické a mám je ráda, že jsem nechtěla, aby trpěli.. Prostě jsem sedla na lep a nechala se chytit dusnou atmosférou strachu.. Logiku v tomto případě neřeším, lidé se nechovají logicky, stačí se rozhlédnout kolem sebe.. ()
,,MLIEKO MÁM TIEŽ RÁD. JE TO AKO PIŤ TRÁVIČKU. PRIAMO CÍTIM AKO PREHĹTAM SEDMOKRÁSKY." __ Hodnotím síce priemerne, pretože ide o zaujímavý námet, ktorému by sa zišlo niekoľko tvorčích zásahov aby posilnili jeho vyznenie. Divák si tu musí vytvoriť celý rad vlastných názorov a tu filmu myslím trocha škodí. Nájdu sa tu však aj zaujímavé momenty ako napr. príchod ozbrojených zložiek na samotu. Pôsobí veľmi nadsadene do momentu, kedy sa neodhalí skutočná príčina rozbíjajúca budovanie paranoje. Druhý milý detail som si povšimol, keď pred dodávkou na úteku prejde pokojným krokom čierna mačka a rôzne komplikácie na seba nenechajú dlho čakať. S trojice hlavných hrdinov mi prišiel najsympatickejší Philippe Noiret. (300. hodnotenie, 38. komentár k filmu) ()
Paranoidní konspirační drama, ve kterém si divák nemůže být ničím jistý mám rád. Enrico s Jardinem se tady doslova vyžívají v dějových kotrmelcích a to na mě většinou zabere. Bavil jsem se výborně. Někdy je ovšem film trochu kostrbatý. Zrovna byl závěrečný zvrat je úžasný a pro mě zcela nepředvídatelný, ale trochu zmatený a rychlý. Asi by to chtělo ještě pár minutek navic a motivace Thomase (Noireta) pro mě byla po celou trochu nepochopitelná. Ale jinak jsem byl spokojen už jenom kvůli hvězdnému hlavnímu triu a zajímavému prostředí. Dopočítal jsem se na solidní čtyři hvězdy. ()
Výborný film, ve které budete až do konce zmateni komu věřit a komu ne. Skvělé herecké výkony a nádherná hudba Ennia Morriconeho. ()
Pomalý snímek se zajímavou pointou. 1) 44letý Jean-Louis Trintignant (uprchlík David), 34letá Marlène Jobertová a 44letý Philippe Noiret film drží nad vodou._____ 2) Základním nedostatkem díla je, že divák na konci odejde emociálně zcela nedotčen. ()
{Společnost tvoří mechanismy, které posléze nedokáže ovládat.} David utíká z psychiatrické "léčebny", ale nevidíme na něm žádné poškození, tělesné ani duševní. Posléze zjistíme, že zná nějaké 'tajemství', že viděl něco co neměl a také, že každý, kdo se s ním dostane do styku (tj. jak tajemství, tak David) zemře. David se dostane do styku s nemanželským párem. Zatímco Thomase uchvacuje nová situace jako možnost dalšího dobrodružství (prvním je jeho vztah s Julií a druhým jeho obydlí), Julie chce poznat ono tajemství. Jejich cesty se dělí: Zatímco Thomas definitivně podléhá Davidovu vlivu, Julie, poté co se s Davidem vyspí a ani přitom se tajemství nedozví, stane se jeho smrtelným nepřítelem. Tajemství není prozrazeno a vy nikomu neříkejte, že jste znali Davida, Thomase, Julii, ani jejího bratra! Zapomene se na něj! Tajemství jaké, tajemství koho, tajemství chráněné kým a před kým, se rozplyne hned potom, co se objeví další, nové tajemství. Staré už nikoho trápit nebude. Ale vy buďte i nadále opatrní. ()
...top trojica francúzskych hercov , v najlepších rokoch v komornej dráme ....nno čakal som viac.Postaviť príbej na naivite....dá sa ,ale treba to niečím kompenzovať,čo v tomto prípade....neviem,neviem..... ()
No ono těch vodítek kdeže je ta pravda se ve filmu nachází povícero (klíč už v rozhovoru co vede Jean-Louis se svou něco hned po útěku z blázince),- je to předvídatelný a né že ne.Ono jde spíš o tu paranoiu co se tak hezky vine evropou posledních padesát let a co hlavně v šedesátých a sedmdesátých letech právě francouzi (a italové) uměli v některých filmech (třebaže i melodramaticky,ale co..)pěkně podat.Tak jako tady. K tomu tři moji oblíbení herci (sice občas vypadají jako by rejža už zase nedorazil). Takže nadprůměr.Ovšem. ()