Tango
Tango
Režie:
Patrice LeconteScénář:
Patrice LeconteKamera:
Eduardo SerraHrají:
Philippe Noiret, Richard Bohringer, Thierry Lhermitte, Carole Bouquet, Jean Rochefort, Miou-Miou, Judith Godrèche, Michèle Laroque, Maxime Leroux (více)Obsahy(1)
Vincent (Richard Bohringer) má obdivuhodné povolanie. Je akrobatickým pilotom. Ak máte pevné nervy vo vzduchu, ešte neznamená, že na zemi sa nimi môžete pochváliť tiež. Je výročie svadby, ale pre Vincenta má trpkú príchuť. Objaví totiž neveru svojej ženy a svoje pevné nervy celkom stratí. Vyprevadí svoju ženu aj s milencom na onen svet a končí vo väzení. Po prepustení sa mu ozýva sudca (Philippe Noiret) so žiadosťou, aby pomohol jeho synovcovi. Vincent už je jednoducho na vraždy neverných žien expert... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (65)
Tango je film, který by měl vidět každý správný chlap a o kterém by neměla vědět žádná ženská v širém okolí chlapa. Silně antiženský film, ale popravdě opravdu velká legrace po francouzsku, která stoprocentně pobaví, tedy chlapa určitě. ()
Hodne prijemny prekvapeni, tohle bych od francouzu necekal. Komedie, ktera je vetsinu casu spis roadmovie, sprostejma slovama se tu nesetri, neustale se rozebiraj zensky a vztahy a cely je to ladeny strasne cernohumorne. Proste paradni dialogy a obcas fakt genialni hlasky, navic v podani trech dokonalejch hercu Noireta, Bohringera a Lhermittea, ktery fakt nemaj chybu. K tomu slusna stopaz 80 minut a vysledkem jsou hodne dobry 4*. ()
"Nechceme přece zabít všechny ženy na světě. Jen ty, co nás nasírají..." Skvělý film, ale nemyslím si, že by byl nějak silně protiženský, vůbec ne. Podle mě si z něho může "to svoje" odnést úplně každý, muž nebo žena. Parádně sehraná ústřední trojka Noiret-Bohringer-Lhermitte vás zkrátka vezme na hodinku a půl dlouhý výlet, který je plný humoru a neskutečných hlášek (v českém znění navíc výborně přeložených Jiřím Dědečkem, stejně jako v případě Blbce k večeři, například), ale dovede i zvážnět (naprosto úžasná část s postavou Jeana Rocheforta) a přitom nemoralizovat a nebýt zbytečně sentimentální. Zase jednou pět čistých hvězd, tady není co řešit. ()
Každý má niekedy chuť utopiť tú svoju, ale hľadať kvôli tomu nájomného vraha, ktorý sa vrahom vlastne vôbec necíti? Humor v úvode mi sedel. Po príchode Noireta, na ktorého som sa tešil najviac ma však humor paradoxne prestal baviť. Mal som pocit, že sa na to už príliš tlačí a to nemám veľmi rád. Pre mňa na jedno pozretie. 60%. ()
Podvody manželek, odplaty manželů... myslel jsem si, že s takovým obsazením dostanu více.!! ()
Mám rád francouzskou komedii, ale nemohu dát víc. Po prvních bezmála geniálních humorných scénách se mi zdá, že se film dostal do roviny, v níž ne a ne dotáhnout vtip do opravdu zdařilého vypointování. Jako by vždy zůstával těsně pod hranicí dosažitelného - co se humoru týče. Nevím, jestli je mi rozumět, možná mi to prostě jen momentálně nesedlo. ()
"Můj táta dycky říkával, že je lepší dobrá honitba, než špatná ženitba. Máma při tom vždycky brečela..." Spousta hlášek, za který by se nestyděl ani Al Bunda! 80% ()
ON „já si létám, já si létám s nadzvukovou rychlostí, mezitím (ONA), já si šukám, já si šukám s nelíčenou radostí a (ne)skrývanou bezstarostností“..... až se ucho resp. On utrhne a výsledkem je scéna alá A. Hitchcock- Na sever severozápadní linkou a kdo si počká, dočká se i Vertiga (Závratě). Osvědčená „prohnilá“ dvojice P. Noiret-T. Lhermitte (si) protentokrát přizvala do party R. Bohringera v lehce existenciálním snímku na téma „chlapi a ženy, dva naprosto rozdílné živočišné druhy“, aby se nakonec hl. hrdina dobral k dávno známému faktu, tj, bez nich to jednoduše nelze resp. je to o poznání horší. Možná by se slušelo podotknout, zaplaťpámbu za to. Nic to však nemění na skutečnosti, že podobnou situací (pravda, v drtivých počtech případů nikoliv tak (vy)hrocenou) jako hlavní hrdina, si projde velká část z nás. Kdo ne, tak za a) má „štěstí“, za b) ještě do této situace „nedospěl“ nebo za c) (sám sobě) lže. Na první pohled čistokrevná (černohumorná) komedie, avšak těch život. pravd, co zde zazní, nedá dohromady ani tucet vztahových dramat. Je vidět, že scénář nepsal žádný teenager, kterému teprve včera přestalo téct mléko po bradě, ale zkušený, životem otřískaný, několikrát profackovaný? pařížský matador P. Leconte resp. život sám. Navíc je vše servírováno s (jemným) humorem a nadhledem frantíkům vlastním. 91% P.S. „lékaři bez hranic, sestřičky bez kalhotek“…že by nové motto organizací na pomoc africkým zemím popř. (lehce) uvolněné pokračování populární hry bez hranic? Nikoliv, to pouze P. Noiret dává další ze svých život. „mouder“. Tak pozorně (Malarkey-i) poslouchejte a (při)učte se. Je čemu. Zajímavý (výstižný) komentář (pro mě): pakobylka ()
Nemám nič proti politicky a sociálne nekorektnému čiernemu humoru, ale iba keď je skutočne vtipný a odôvodnený. Tango je film, ktorý sa snaží vtipne a absolútne nereálne reagovať na vzťahy mužov a žien, čo sa mu v podstate aj darí, ale akosi to nie je až tak vtipné, ako sa režisérovi zdalo na papieri, keď si čítal scenár. Samozrejme že písmo na nebi je čiernohumorná pecka, ale následná sexuálna a verbálna otvorenosť dialógov je niekedy viac k veci, inokedy zase menej. Navyše mám pocit, že film za 20 rokov už trochu zostarol, čo by sa pri podobných typoch komédií nemalo stávať. Ale francúzi sú živelnejší ako my, hneď by sa išli pozabíjať kvôli "maličkostiam", tak ich v tom ich svete nechajme a riešme si radšej naše existenčné manželské problémy typu splácania hypoték a úverov. ()
Možná jsem se nejdřív musel prodívat rapidně rozjetým startem a zvyknout si na styl humoru obsahující mj. množství sexu, šílené akce, vulgarismů i drobný fekál (explicitní prdění), možná jsem v takové ujetině potřeboval na scéně oblíbence typu Philippa Noireta, aby mě to začalo bavit. Nicméně s Noiretovým opožděným nástupem jsem si Tango přes původní odpor začal dost užívat. Takový černohumorný nářez skloubený se schématem road movie se každý den nevidí, ačkoliv Patrice Leconte nezapře zvolenými motivy a částečně i vedením děje silnou inspiraci Bertrandem Blierem (obzvlášť jeho Studeným bufetem). V souvislosti s tím oceňuji, že se Leconte nesnaží svůj zdroj inspirace vyloženě napodobit a tak místo absurdně a tajuplně stylizované mizanscény se tady často pohybujeme v klasicky civilním prostředí. Na druhé straně celkový zážitek z Tanga u mě pokulhává, nemám z něj nezapomenutelný dojem a přestože jsem se víckrát zasmál a některé scény jsou hodně povedené (fingovaná rybařina, první společné vyjednávání na zahrádce nebo později vážněji podaný rozhovor na hotelové chodbě s postavou J. Rocheforta), ke konci mi už děj přišel otravně zacyklený v množství zvratů. V tuto chvíli i proto nevím, zda bych se na Tango někdy podíval znovu, což je u mě při rozhodování mezi 3* a 4* u komedie rozhodující. Uvidíme časem. [70%] ()
Tak předně k slovenskému obsahu - Vincent ve vězení neskončí! Což je taky jedna z věcí, proč tuhle ulítlou komedii neberu. Ono to celé bylo docela vtipné, někdy se ani nemuselo moc napovídat a Noiret, Bohringer a Lhermitte to zahráli třeba jen tím, že se vyděšeně otočili, ale prostě mi tu chyběl reálný základ a když hezká Judith Godrèche vytáhla v restauraci pistoli, pochopil jsem, že tohle se mi líbit nebude. Navíc mě iritovaly vlasy Miou-Miou, takovou kadrnožku aby pohledal. No vážně, už dlouho mě film takhle neštval. ()
Zábavná komedie na téma nevěry a jejího zadostiučinění ze strany podváděných mužů. ()
Vůbec ne protiženský film, i když se to na první pohled může zdát. Naopak, z toho filmu na mě čišela absolutní pohoda, a to se tam pořád mluví o zabíjení. Původně jsem nevěděla, do čeho jdu, ten disk mi padl do ruky náhodou. Jen jsem si říkala, že film, ve kterém hraje Philippe Noiret, nemůže být špatný. A byl to pěkný nářez. Vlastně svižně odsýpající road (a částečně air) movie s charismatickou hlavní mužskou trojkou v čele se zmíněným P. Noiretem ("Lékaři bez hranic - sestřičky bez kalhotek.") a pár skvělými epizodními postavami ("Nechcete mi udělat dítě? Mám dnes ovulační den.") 88 minut je málo, dám si to znovu! ()
Totální výlet do světa absurdity a bezbřehého šovinismu s mnoha vtipnými výroky. Po dobrém rozjezdu sice film trochu přešlapuje na místě, ale o to ani moc nejde. Hlavním problémem jsou ženy, zabydlí se nám v hlavě a ne a ne zmizet. A to bysme si my, chlapi, měli uvědomit. Svůj komentář nemohu zakončit jinak, než závěrečnou větou celého filmu "...živé či mrtvé a nepřestanou nás srát". ()
Příjemné a humorné pokoukání. Jako vždy, když perlí Noiret. Je to o tom, že ti chlapi vlastně neví, co chtějí. Když to mají, hledají něco jiného, když to nemají, zase jim to chybí, ... no, protože jsem chlap, tak bych chtěl být ženskou. ()
( POZOR !! OBSAHUJE SPOILERY !! ) "Můj dědeček vždycky říkával, že lepší dobrá honitba než špatná svatba.. A vždycky k tomu přidal příslušný gesto.. Babička při tom vždycky plakala.." ;) Je libo romantiku ?? Pak jistě Tango coby nesmírná, no, spíš nesmírně bizarní, romantika nemůže být krokem vedle, patříte-li mezi ovšem mezi ty nejotrlejší diváky, on totiž Petrice Leconte stvořil jeden z nejpozoruhodnějších snímků, jaké jsem kdy viděl, a troufám si říct, že ani sama francouzská kinematografie podobný vpravdě nekorektní, byť pro někoho možná vulgární, a zároveň opravdu inteligentní kousek nezná !! Leconte svádí ve svém příběhu dohromady tři zdánlivě rozdílné muže, když Vincent Baraduc, kterého si zahrál Richard Bohringer, nemá coby akrobatický pilot na svou krásnou ženu čas, a ta se samozřejmě začne nudit, a tak mu uletí, samozřejmě, že ne jednou, s jiným chlápkem, který si na ni naopak čas udělá vždy a rád, ale jak už to tak bývá, všechno jednou praskne, stejně jako Vincentovy nervy, a tak tu dvojičku, co z něj udělala paroháče jednoduše, byť docela stylově, zabije, protože však mezi porotci seděli další muži s podobnými parohy, ehm, tedy zkušenostmi, drahého Vincenta nakonec osvobodí.. To soudcův synovec v podání výborného Thierryho Lhermitta má docela opačný problém, zahýbá svojí ženě, kterou však zároveň i nesporně vroucně miluje, s každou sukní, která mu zavoní.. Jenže na každého jednou dojde, a tak když jeho ženě Marii v podání krásné Miou-Miou dojde trpělivost, skočí na prvního chlapa, taxikář je přece taky chlap, kterého potká a zamává mu na rozloučenou !! A že se nevěrným ženám neodpouští už víme, byť ty Paulovy motivace se zdají poněkud komplikovanější, a tak by i nebohá Marie měla skončit na hřbitově, jenže co bychom si špinili ruce, když to za nás může někdo udělat, že ?! A tak Paul se svým strýcem, kterého si vyloženě užíval Philippe Noiret, pro změnu starým mládencem, který však má ženy nesmírně rád, jen nejlépe třeba hodinu týdně, budou tu malou službičku žádat po Vincentovi, který už stejně jednu manželku zabil, tak jakýpak copak !! ;) A byť se skutečnost, že se nakonec dobereme staré známé pravdy, totiž že nás budou srát vždycky, ať už mrtvé či živé, vlastně nabízí zhruba od poloviny snímku, mě osobně nijak neuráží, život už je takový a aspoň tu nikdo není černobílý.. Ostatně ani tenhle nesmírně zábavný a zároveň dojemný snímek, zejména dík etudě s Jeanem Rochefortem coby dalším typem milujícího muže v hlavní roli, není vůbec černobílý natož šedivý, jak by taky mohl, když ho i vizuálně dokonalým činí mistr kameramanského řemesla, Portugalec Eduardo Serra !! Pokud patříte k divákům, kteří si netykají s nějakou upjatostí a s chutí se zasmějí skvostným dialogům i sami sobě, pak rádi najdete ve snímku Patrice Leconta, kterého ta sexualita obecně fascinovala zjevně odjakživa, tolik životní cynické pravdy, kolik je v tangu osudovosti.. ()
Toto je treti film od tohto rezisera, ktory som videl a vsetky mali spolocne to, ze boli takym zvlastnym mixom komedie a dramy a ani jeden zaner nebol zvladnuty poriadne. Nebolo to dostatocne dramaticke, aby ma to emocionalne zasiahlo a ani komedialna zlozka nie je taka dobra, aby som sa od smiechu valal po zemi. Vysledok je taky neutralny. Ale vdaka absurdnemu nametu a miestami fakt divnym dialogom, ktore boli zabavne som bol zvedavy ako sa to skonci a vdaka tomu som sa nenudil. Vysledkom je absurdna jednohubka, ktora najviac sadne chlapom, ktori uz desiatky rokov ziju v nestastnom manzelstve a pri rôznych trefnych poznamkach na vztahy zo zenami si prikývnu nad tym, ze je to tragikomicka pravda. 5/10. ()
CITÁT - Marii, Alici, provždy....... Jo být pilotem a ještě k tomu uspokojeným pilotem, to je paráda. Jen lehce naštvat svého šéfa a už se letí. Jen kdyby ty ženy tolik nezlobily. CITÁT - Cítím tu sperma.......... Okolo šestnácté minuty jsem to musel chvilku vypnout a vybrečet se smíchy na podlaze. To, co udělal Vincent bylo sice očekávané, ale hudba kolem té situace mě dostala. To je paráda. CITÁT - Miluju tě má lásko!!......Ale nelekejte se až potkáte berušku bez teček, to je teprve začátek. CITÁT - Chceme zabít jen ty, kteří nás nasírají......... A další "veselá" scéna a další a další - no já se chlámal jak malej. CITÁT - Dáte si bonbon?.......... Film má perfektní dialogy. Ty dělal a zpracoval Patrick Dewolf. CITÁT - Lékaři bez hranic, sestřičky bez kalhotek....... Ženy? Troufáte si jít pěšky tři patra? A co vy, muži? Troufáte si tento film dokoukat? Film sice trochu "poškozuje" ženy jako takové, ale zároveň z mužů pěkný kur*y. Myslím, že oboje pohlaví si z filmu odnese silné a pravdivé myšlenky a nebo obráceně. CITÁT - Je třeba hru dohrát........ Poznali jste se v tomto příběhu? Logicky, ne? ()
Francúzske komédie mám rád a čierny humor milujem, no tu z toho všetkého som našiel len čierny (bez humoru). Traja skvelí herci len plácajú nezmysly a idú odnikiaľ nikam. Dvakrát som sa pousmial, toť vše. ()
Skvělý, prostě skvělý, nasmála jsem se, až mi slzičky od smíchu tekly. Jedná se o poněkud černohumornou komedii s tzv. nekorektním humorem, ovšem to mi ani za mák nevadilo. Hned od úvodního vyřizování manželských účtů jsem měla bezproblémově naladěno. P. Noiret - T. Lhermitte - R. Bohringer jsou tu úžasní, jejich cesta za Marií a plánování vraždy je zábavné, vtipné a odsýpá ve svižném tempu. Závěr potěšil, vyloudil úsměv na rtu, ona ta "bitva" muži vs. ženy stejně vždycky vyjde na plichtu.. Každopádně ode mne veliká poklona do Francie.. ()