Tari Tari

"Zpievanie, je zo všetkého najkrajšej" nebo jak to je... Konatsu patří k těm, kteří si nedokáží přiznat nedostatek talentu ke zpěvu, který nade vše milují. V reálu se z nich stávají Aničky Dajdou a jiní důstojníci či generálové hvězdné pěchoty ze Superstar, ovšem v anime seriálu jim jistě bude přát větší štěstí a nebudou pro srandu celému národu. Těžko říci, zda-li bude per aspera ad astra handicap překonán či závěr seriálu nabídne hrdince jinou satisfakci, pokud možno s hudbou spojenou. Ať tak či tak, ani v jednom případě se nejspíše se svými přáteli z rebelského badmintono-pěveckém kroužku bude svého snu držet zuby nehty. +++++ Dny budou líně plynout, písničky je rozeznívat, v zlomových i mírnějších okamžicích laskaví dospělí udělí rady do života, které budou zdánlivě oplývat moudrostí, leč v reálu by jen jitřily snílkovství Konatsu a kolegyním vlastní. Hlas srdce je tu mocnější rozumu, prožívání tu nesouzní s přemýšlením. Sentimentální flashbacky křižují dění tak, aby se dalo plakátově plakat. Člověk se až bojí obvinit ony momenty z příslušnosti ke kýči, neboť se na něj nejspíš za trest snesou obvinění z necitelnosti. Někdo by to však však udělal měl a dělá. Nadšení je jistě důležité, ale Urbanovou, ani Goťáka z vás samo neudělá. Absentující nadšení ovládá i mě. Chybí, chybí mi po pěti dílech, dále se dívat nebudu. Dojem kolem ** až ***. (30.07.2012)

Tari Tari je podobný K-ON pouze v té hudební rovině...ve všem ostatním je ale naprosto jiný. Je civilnější, rozvážnější, citlivější a je v něm daný důraz na minulost některých hlavních postav, čili je i v rámci scénáře o něco vyspělejší...Hudba v něm často hraje až druhé housle (!!!!!)...Navíc neobsahuje ani polovinu moe co K-ON čili je tahle výtka dost mimo. Tari Tari se snaží být tím pohodovým letním seriálem u kterého se vám kromě horka mozek rozhodně nezavaří...Příjemně si plyne a díky vcelku sympatickým postavám je právě tou pohodovou výplní dnů, kdy jde rtuť na teploměru nekompromisně vysoko a člověku se chce jen tak relaxovat. K pozitivnímu dojmu pak napomáhá na takovýto typ seriálu nadstandartní animace (zejména krása slečen a nádhera přímořského městečka) a pochopitelně i hudba v čele s vynikajícím openingem. Tari Tari je jedním z příjemných překvapení roku a ty slabší 4* mu dle mého právem náleží. (21.08.2012)

Mělo to být původně z prostředí hudby, ale jak by asi každý mohl odtušit, o tom to skoro vůbec není. Opět se zde setkáváme s přemrštěnými reakcemi hlavních postav, klasickými známými anime frázemi a několika epizodami dělání ničeho podstatného. V podstatě se mi to nějak zvlášť nelíbilo, v 9. epizodě jsem si na otázku, proč to vlastně sleduji, odpověděl vypnutím přehrávače a vymazáním série z disku. (16.06.2013)

Klon K-onu, aneb co by se mohlo dobře prodávat a mít sledovanost. Moe moe postavy dívek s líbivě čarovnou grafikou nás zavedou na střední školu, kde si jedna z dívek založí hudební klub, poté co jí není dovoleno zpívat ve sboru. Jediné, co zbývá je sehnat 5 členů, vyplnit formulář a obstát před školní radou...nebude to tak jednoduché jak to vypadá...Re: Nakonec jsem to přežil celé. Sborové písně jsou kupodivu líbivé a snesitelné, příjemně rytmické a často uchu lahodící. Škoda té naivity. (02.07.2012)

Tie decká sa správali buď príšerne depresívne, hrozne teatrálne, alebo jednoducho ako strašne blbé... Seriál o hudbe? To ich zborové "spievanie" - keby ste išli v nedeľu do kostola, tak možno prežijete lepší hudobný zážitok - tam zaznie asi v troch častiach, dokopy nie viac ako 5 minút... Opening a ending som preskakoval... Áno, grafika je úžasná a postavy vyzerajú nádherne, len by im to chcelo dodať aj nejaký zaujímavejší charakter... Pre mňa veľké sklamanie... 2* naozaj iba za tú animáciu... (02.10.2012)

Dost podceňované anime řekl bych. Jsou tu zajímavé a líbivé postavy, což považuji za základ u tohoto typu anime. I příběh je pěkný, avšak jeho odvyprávění už ne. Myslím, že tomuto seriálu ublížila délka pouhých 13-ti epizod, jelikož příběh dost poskakoval a zanechával spoustu děr. Otázka jestli by to tvůrci zvládli udržet ve stejné či lepší kvalitě při 24 epizodách, což považuju pro tuto show ideální délkou, ale myslím, že ano, protože se jedná o kvalitní studio P.A. Works. Objektivně bych hodnotil 4-mi ****, ale jelikož jako každé jiné anime tohoto typu je na ČSFD underrated a já osobně jsem si show užil, zanechávám 5 ***** (25.06.2014)

Tari Tari, trinásťdielne anime štúdia P.A. Works z roku 2012, je nenápadným, ale veľmi príjemným dielom z prostredia stredoškolského zborového (a občas badmintonového) klubu. V mnohom typické slice of life anime sleduje päticu hlavných protagonistov, ktorých spojí spev a túžba vystúpiť na školskom kultúrnom festivale. Rozsahom štandardný počin ponúka - miestami možno až prekvapivo - pomerne veľa priestoru na dostatočnú prácu s postavami, a to nielen hlavnými, ale aj vedľajšími, ako aj na rozvíjanie príbehu. Ten nepredstavuje iba linku "z bodu A do bodu B", ale obsahuje viaceré väčšie či menšie odbočky, ktoré však majú priamy súvis s hlavnou dejovou líniou a veľmi dobre ju dopĺňajú. Veľký dôraz kladie príbeh na interakcie medzi postavami a všeobecne vzťahy, čo so sebou prináša výraznú dávku ľudskosti a obyčajných, ale fungujúcich emócií. Postavy študentov a ľudí z ich okolia nepôsobia nijak prehnane, ale, naopak, odzrkadľujú všeobecnú osobnostnú pestrosť ľudskej spoločnosti, s ktorou sa môže každý svojím spôsobom stotožniť. Anime aj vďaka tomu ako celok pôsobí mimoriadne živo, stále sa deje niečo nové, epizódy vedia, ako udržať divácku pozornosť. Tari Tari takisto zaujme aj krásnou animáciou, ktorá vyniká predovšetkým vo výpravnej rovine, teda stvárnením prímorského mestečka, v ktorom sa dej tohto anime odohráva. Príjemnou je tiež hudobná stránka seriálu. Tá by však, pravda, mohla dostať aj viac priestoru. Určite by to nebolo na škodu. Tak či onak, Tari Tari je nenápadným, príjemným a najmä kvalitným anime, ktorý zbytočne nič nekomplikuje, vďaka čomu dosahuje svoj úspech. V jednoduchosti je krása a ďalší dôkaz toho, že najlepšie príbehy píšu obyčajný život. (14.03.2024)

Niečo medzi 1* a odpadom. Totálne nudné anime bez pointy. Postavy dosť nudné a úbohé, obkukaná myšlienka a... aj stačí. Pred odpadom to zachránil iba celkom pekný opening, inak nič viac. (20.08.2012)

Páčilo sa mi to, ale nie bez výhrad. K môjmu prekvapeniu bolo anime dosť emocionálne pretože sa riešili aj ťažké životné situácie niektorých postáv a príbeh bol plný prekonávania prekážok a smerovaní k ambicióznym cieľom. Druhý aspekt seriálu bolo hláškovanie postáv a situačný humor zo všedného dňa. Problém prichádza avšak až v tretej zložke, ktorá ideálne nemala existovať. Kopu scén bolo totiž vyplnených s ničím nesúvisiacimi vsuvkami, veľa krát až moc odľahčenými s naschvál trápnym humorom, ktoré buď vôbec nepridávali do príbehu alebo sa dali skrátiť na minimum. Táto stopáž sa dala využiť na lepšie rozvitie ostatných načrtnutých postáv, na ešte hlbšie rozvitie tých primárnych alebo sa dalo ukázať viac z procesu prípravy na školský festival. Ešte jedna vec ktorú skritizujem je samotný spev a výsledné predstavenie. Čakal som viac od oboch. Na to, že dej sledoval spevácky krúžok sa buď mohlo spievať viac alebo to málo čo bolo mohlo byť zaujímavejšie. Jedna pesnička, ktorá zaznela, Kokoro no Senritsu, paradoxne nie tá anticipovaná finálna, bola super, žiadna iná ma nenadchla. Na porovnanie toho ako môže vyzerať hudobný tréning, aj keď trochu iný v tomto príklade, by som zmienil Sound! Euphonium. Na porovnanie ako môže vyzerať stredoškolské hudobné predstavenie a kvalitná pieseň a jej prezentácia použijem anime The Anthem of the Heart, ktoré, pre mňa, nastavilo latku veľmi vysoko. Som rád, že som seriál pozrel, ale teda veľká škoda nevyužitého potenciálu. Úvodná aj koncová znelka ma tiež veľmi neoslovili a veľa krát som ich pretáčal, čo je znovu trochu ironické, keďže téma seriálu je hudba. (24.06.2023)