-
-
Hlavní role lékaře-pacifisty, který po brutální vraždě své dcery a ženy zaujme opačné stanovisko a začne jednoho po druhém likvidovat členy nacistického komanda na malém hrádku, se měl nejdříve, dle slov scénáristy Pascala Jardina, zhostit Yves Montand, jenže jemu se scénář ani role nelíbila, a tak odřekl. Dalším osloveným v pořadí byl Lino Ventura. Tomu se nabídka velice líbila, jenže konstatoval, že v jeho případě by jako pacifista u diváků neobstál, a sdělil Jardinovi, ať se poohlédne po někom méně nápadném, kdo si drží ve filmech úroveň nenásilného filosofského chlapíka s příjemným obličejem. Odmítnutí také okomentoval slovy: "Nejsem typ, který by spekuloval, jestli zabije všechny chlapy jednoho po druhém. Já je zabiju najednou a potom se uklidním." Scénárista tedy hledal a narazil na Phillipa Noireta, který přijal.
(LiVentura)
-
-
Film se natáčel ve Francii v přístavu Biarritz, ve městě Montauban (50km severně od Toulouse) a v Paříži.
(džanik)
-
-
Ve finální scéně, kdy v pokoji šlehají plameny, se na zlomek sekundy v záběru objeví člen natáčecího štábu s hasícím přístrojem. Lze ho zahlédnout na pravé straně obrazovky.
(Aelita)
Na DVD
od:
CaptainNor
Filmy, jejichž mottem je pomsta jsou vždy důvodem k zamyšlení a polemice. Jako stát na rozcestí! A já se vždy ptám: Měl mstitel k činu dostatečný „mandát“ a důvod? A byla pomsta vůbec nezbytná? Co jí může zastavit? Zbabělost, slabost, strach, náboženské důvody? V tomto vynikajícím dramatu z konce války tyto problémy nemám! Doktor Dandieu ve vynikajícím podání Philippe Noireta měl k pomstě tisíc důvodů a také čisté svědomí. Stará puška je nejlepší Noiretův herecký výkon a nejlepší ztvárnění pomsty ve filmu.(6.7.2008)
WANDRWALL
Jedinec se postaví tlupě. Němci prohráli válku, mstili se. Mnozí si ventilovali prohranou válku divokým způsobem, zvěrstvy. Využili příležitost. A tak se jako tlupa pustili do ženy a dítěte, a zacházeli s nimi jak se jim líbilo. Lékař, neduživý, netrénovný překonal sám sebe a svou ženu a dceru pomstí. kdo by mu nepřál, aby se mu povedlo? Už si pamatuji jen idylku mezi manželi, manželskou lásku, a pak ty hrůzy, které následovali... A hlavní linii příběhu. Ale rád bych to někdy shlédl znovu a zopakoval si emoce, které svého času ve mě film vyvolal, a prožil si to se svou nynější zkušeností, a porovnal si ten rozdíl. TAK TO DĚLÁM U MNOHÝCH FILMŮ a RÁD.(31.5.2010)
Šandík
Nesmírně silný film. To co jej činí tak sugestivním je nejen výborné herectví všech zúčastněných, ale především intimní lidskost, která ve filmu funguje jako účinný kontrast nesmyslného válečného běsnění. Nutno říci, že podobné situace skutečně nastávaly a také, že obdobné válečné zločiny (nejen) německých vojáků dokonce lze v rámci válečných situací do jisté míry i pochopit (nikoliv omluvit či ospravedlnit). Oni se ti vojáci totiž cítili nejen silní ale současně i v ohrožení a tak v případě jakéhokoli odporu (tedy i v situaci, kdy jim někdo nechtěl vydat krávu či vlastní dceru nebo manželku) skutečně stříleli, často notně bezhlavě a po všech bez rozdílu. Pocit nespravedlnosti a potřeba pomsty je ostatně jedna ze základních reakcí, jež jakákoli válka vyvolává... Celkový dojem: 90%(24.6.2018)
gogo76
Pamätám si ako dnes, keď môj nebohý otec prišiel večer domov a hovorí: "Dnes ide Stará puška". Keďže som vo svojich asi desiatich rokoch nemal šajnu o čo ide, ale zaujal ma názov, tak som sa opýtal, či ho môžem pozerať. Otec zaváhal... Dnes viem prečo. Fakt som netušil, čo ma po takom kľudnom úvode čaká. Na vtedajšiu dobu veľmi presvedčivo a surovo zobrazené násilie so mno trošku zamávalo a také upálenie manželky plameňometom vo mne zostalo dodnes. Pomsta bola nevyhnutná, krutá a práve svojou krutosťou a dovtedy nezvyčajne násilnými scénami, bol a je tento snímok známy. Rád by som si ho pripomenul, nepamätám si, kedy som ho naposledy videl v TV programe. Potešil by som sa DVD vydaniu, dúfam, že už čoskoro. 100%.(9.11.2009)
JASON_X
První setkání se Starou puškou ve vysílání ČST bylo pro mě (a jistě nejenom pro mě) nezapomenutelným zážitkem. A o spoustu let později mě pobavilo vyprávění staršího kolegy v práci, jak kdysi po projekci v kině jeho známý na Václaváku vztekle napadl skupinu západoněmeckých turistů. Ano, i dneska je film docela působivý (a zvuk plamenometu je stále zlověstný), ale samozřejmě je znát, že je mu přes čtyřicet, jeho forma zastaralá a barva filmové krve nepřirozená. Mně osobně tedy hlavně lezly krkem všechny ty sadisticky zdlouhavé flashbacky.(16.12.2018)