-
-
Hlavní role lékaře-pacifisty, který po brutální vraždě své dcery a ženy zaujme opačné stanovisko a začne jednoho po druhém likvidovat členy nacistického komanda na malém hrádku, se měl nejdříve, dle slov scénáristy Pascala Jardina, zhostit Yves Montand, jenže jemu se scénář ani role nelíbila, a tak odřekl. Dalším osloveným v pořadí byl Lino Ventura. Tomu se nabídka velice líbila, jenže konstatoval, že v jeho případě by jako pacifista u diváků neobstál, a sdělil Jardinovi, ať se poohlédne po někom méně nápadném, kdo si drží ve filmech úroveň nenásilného filosofského chlapíka s příjemným obličejem. Odmítnutí také okomentoval slovy: "Nejsem typ, který by spekuloval, jestli zabije všechny chlapy jednoho po druhém. Já je zabiju najednou a potom se uklidním." Scénárista tedy hledal a narazil na Phillipa Noireta, který přijal.
(LiVentura)
-
-
Námětem pro film posloužil masakr ve francouzském městečku Oradour-sur-Glane, kde bylo 10. června roku 1944 brutálně zavražděno 642 jeho obyvatel příslušníky německé Waffen-SS v rámci potlačení francouzského odboje.
(Aelita)
-
-
Odkaz na tento film najdeme v hororové krimi C'est arrivé près de chez vous (1992).
(džanik)
Na DVD
od:
ORIN
Bolestivý snímek o obrovské síle jedince, který se v extrémní životní situaci dokázal postavit přesile (tyranovi). Má proti němu ovšem jednu nezanedbatelnou výhodu, dokonalou znalost prostředí... Samozřejmě, Philippe Noiret (doktor Julien Dandieu) snímku dominuje na všech frontách, předvádí excelentní výkon oceněný zaslouženým Césarem. To ale dle mého názoru nebylo jediným předpokladem k úspěchu. Ten bych dále viděl v narativní struktuře, film (jemná oscilace mezi jednotlivými žánry) je rozdělen na dvě části, na městskou (tragikomickou) a venkovskou (akční/válečnou), je prokládán častými flashbacky (doktorovy vlastní vzpomínky na své nejbližší), ty dávají jak hlavnímu hrdinovi, tak i divákovi na chvíli vydechnout, odpočinout si alespoň na malý moment od válečného pekla a zkoncentrovat se na další boj. Dandieu vede pouze svou vlastní válku, osobní vendetu...(22.11.2007)
dopitak
Ví se o mně, že žeru filmy z okupované Francie. Většina je komedií, ale dramata zasazená do nádherné země mají jedinečnost. Film, v němž se hlavní hrdina plíží kanálem a prochází tajnými zdmi starého zámku, aby jednomu Fricovi po druhém rozčísl úsměv kulovnicí, se musí líbit klukům, chlapcům i pánům. Je hodně naturalistický a scény znásilnění a zabití jsou tvrdé, připadá mi ale, jako kdyby tvůrci schválně šli nejtvrdší z možných cest, aby diváka otupěli, šokovali, ale neznechutili. Úžasný film, jemuž jsem musel dát přednost v českém dabingu (Jaromír Meduna) a k němuž si seženu titulky.(12.11.2017)
nascendi
Starú pušku som videl viackrát, len som nemal k nej napísaný komentár. Ani niekoľkonásobné pozretie neznižuje silný zážitok z niekoľkých scén, mrazivo pokojný hudobný doprovod a obdiv k mojim obľúbencom - Robertovi Enricovi a Romy Schneider. Teraz sa však k nim pridal bezchybným a fascinujúcim výkonom aj Philippe Noiret. Výsledkom je film, u ktorého síce ťažko nesiem málo vhodné flashbacky, mračím sa pri niektorých dialógoch a nadávam na nevydarený dabing, ale na päť hviezdičiek nesiahnem. Päť hviezdičiek dávam za nezabudnuteľné filmy, a to aj v prípade, že nie sú dokonalé.(18.7.2012)
gogo76
Pamätám si ako dnes, keď môj nebohý otec prišiel večer domov a hovorí: "Dnes ide Stará puška". Keďže som vo svojich asi desiatich rokoch nemal šajnu o čo ide, ale zaujal ma názov, tak som sa opýtal, či ho môžem pozerať. Otec zaváhal... Dnes viem prečo. Fakt som netušil, čo ma po takom kľudnom úvode čaká. Na vtedajšiu dobu veľmi presvedčivo a surovo zobrazené násilie so mno trošku zamávalo a také upálenie manželky plameňometom vo mne zostalo dodnes. Pomsta bola nevyhnutná, krutá a práve svojou krutosťou a dovtedy nezvyčajne násilnými scénami, bol a je tento snímok známy. Rád by som si ho pripomenul, nepamätám si, kedy som ho naposledy videl v TV programe. Potešil by som sa DVD vydaniu, dúfam, že už čoskoro. 100%.(9.11.2009)
emma53
Scéna, kdy přijíždí Julien za svou manželkou a dcerou na venkov bude patřit velmi dlouho mezi nezapomenutelné. Zdrcující drama o člověku, který ztratil v jednom momentě vše co miloval a já se vůbec nedivím jeho proměně (zlomu) z klidného a mírumilovného lékaře v muže pomsty. Moc se mně líbila prolínající se současnost s romanticky krásnou minulostí, protože to dodalo na síle a pochopení celé akci, kterou Julien vzápětí odstartoval. Noiret je vynikající herec, o tom vůbec nepochybuji, ale tady byl v mnoha záběrech zcela nepřekonatelný a pohled na jeho tvář smáčenou slzami v závěru filmu nemohla snad nikoho nechat chladným. Romy Schneider byla jako vždy velmi krásná, bez jejích kouzelných pohledů by to možná nebylo ono, ale já tentokrát smekám před Phillipem Noiretem.(23.7.2013)