Reklama

Reklama

Pan Charles Duchemin (Louis de Funès) hájí největší chloubu sladké Francie - gastronomii. Vydává knižního průvodce a hodnotí kvalitu a vytříbenost jednotlivých restaurací. Má starosti s nezdárným synem (Coluche), který se chce stát principálem v cirkuse, ale hlavně s podnikatelem Tricatelem (Julien Guiomar), „králem“ motorestů a závodních jídelen, který se chystá v ďábelském plánu skoncovat s tradiční francouzskou kuchyní. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (304)

zette 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejlepsich filmu Funesovych, byla radost pozorovat jeho nadsene grimasy pri kostovani jidla. Cela komedie mi prijde velice vtipna, mila a i nadcasova, protoze v nekterych dnesnich potravinarskych zarizenich to bohuzel bude vypadat obdobne jako v te tovarne filmove. Jen si synacek mohl vybrat lepsi cestu nez cirkus, nemam rad cirkusaky! ()

hippyman 

všechny recenze uživatele

Pro mě osobně trochu zklamání, zřejmě z důvodu přílišných očekávání. Komedie spíše úsměvná než vyvolávající výbuchy smíchu. Nenašel jsem tentokrát tu lehkost francouzských veseloher, zde nejspíš na úkor propracovanější (leč trochu vyumělkované) dramatické stránky. Takže ani křidýlko, ani stehýnko. 60% ()

Reklama

bloom 

všechny recenze uživatele

Začnu někde jinde. V roce 1973 Louis de Funés a Gérard Oury natočili nejúspěšnější film svých kariér - Dobrodružství rabína Jákoba, kde zobrazili problém vztahů mezi Židy a Araby. Po ohromném úspěchu se rozhodli jít ještě dál. Chtěli natočit jakéhosi nového Diktátora, film s názvem Krokodýl. Pro Louise de Funése to měl být dost fyzicky náročný výkon: měl řídit tank, potápět se do mrazivé řeky, přežít několik atentátů, prostě role svým způsobem spíš "belmondovská". Proto odložil natáčení nového Četníka, po dlouhých letech skončil vystupování ve hře Oskar, odřekl vystupování v Moliérově Zdravém nemocném a odmítl film Claudea Zidiho Merci Patron, ve kterém se měl setkat s autory stejnojmenné písně, populárními Les Charlots. Jenže pak Louise potkal infarkt a s náročným Krokodýlem se musel rozloučit. Claude Zidi mu nabídl další scénář, Křidýlko nebo stehýnko, a to už souhlasil i kvůli tomu, že jeho mladším partnerem měl být Pierre Richard, kterého Louis obdivoval. Richard ovšem točil Hračku a tak nemohl. Louis si tedy náhradu vybral sám - Coluche, milovníka recese (chtěl například kandidovat na prezidenta Francie), který tehdy ještě neměl moc filmových zkušeností. Vzniklo však mezi nimi velké přátelství a Funés si začal dělat legraci i ze svého infarktu. Výsledkem všeho je poslední film Louise de Funése s plným nárokem na 5*. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Návštěvy v restaracích neměly chybu a totéž platí i o Tracatelově továrně. Louis de Funés byl naprosto dokonalý, i když už hrál jinak, ale to mu se nemůže člověk divit. Moje bránice zase dostala pořádně na frak. Ztřeštěného francouzského humoru je tu dost. Není žádných pochyb o tom, že tenhle film si zaslouží plný počet a to právem. ()

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Křidýlko nebo stehýnko je nadčasová klasika v rámci komediálního žánru, která mě rozhodně nikdy neomrzí, a rád se na ni čas od čas kouknu. Louis de Funés byl opravdu skvělý komik a v kombinaci s výtečným dabingem od Filipovského tak vznikla jedna z nejvýraznějších komických postaviček, která si získala srdce a obdiv nejednoho diváka. Příběh byl solidně vystavěný a humorné gagy a scénky fungují skvěle i po těch desítkách let. Jeden z klenotů francouzské komedie, který s věkem zraje stejně dobře jako kvalitní víno. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (25)

  • Jelikož Louis de Funès (Charles Duchemin) prodělal před natáčením srdeční infarkt, tak bylo dost riskantní ho do filmu obsadit, neboť natáčení s kardiakem bylo nejisté ze zdravotních a finančních důvodů. Pojišťovna nakonec udělila souhlas, že natáčení pojistí. Na place ale musel být neustále přítomen kardiolog a sanitka. Štáb dostával výplatu pro jistotu každý den s tím, že nebylo jisté, zda se další natáčecí den uskuteční. (Duoscop)
  • Nápad na film vznikol už 4 roky pred výrobou, kedy v roku 1972 pozval producent Christian Fechner Louisa de Funèsa na obed, aby sa s ním stretol a navrhol mu, aby s ním produkoval film. Fechner na to spomínal: "Bol som jeho veľkým fanúšikom a jeho dialógy z filmov som poznal naspamäť. Pri tom obede som mu niektoré odrecitoval a myslím, že ho to pobavilo. Bol to ten najzdvorilejší muž a myslím, že ho veľmi potešilo, keď videl veľmi mladého producenta – mal som dvadsaťsedem alebo dvadsaťosem rokov – v plnom rozpuku ako fanúšika jeho filmov a človeka, ktorý sníval o spolupráci s ním." (Arsenal83)
  • Pierre Richard o svojom odmietnutí hrať v tomto filme povedal viac v rozhovore z roku 2005: "Bol som sklamaný zo svojej úlohy. Cítil som, že keby som ju prijal, tak by som sa cítil, ako keby som chodil každý deň do fabriky. A Boh vie, že som chcel pracovať s de Funèsom! Ale ak pre mňa rola nič neznamená, nemôžem ju vziať, aj keď je to obrovský komerčný trhák." (Arsenal83)

Reklama

Reklama