Ma première fois

Takjo nemám slov je to naprosto nádherný příběh o lásce, který jsem kdysi viděla. Četla jsem spoustu komentářů, že prej je to velmi špatně zahráno a režisér moc nepracoval. Podle mě je to skvělý příběh i když docela klasickej. Dostala jsem takovou náladu a nějak mě to uchvátilo, musím to příznat i když nejsem na to moc citlivá, ale brečela jsem u tohohle snímku. Koncovka pro mě je velmi smutná, ale zas vrací do reálného života, kde se prostě něco stává a furt musíš s tím nějak vyrovnávat. Také je pro mě asi velmi zajímavé téma a spousta odpovědi, které jsem čekala dlouhou dobu. Myslím si, že herci to zvládli dobře a režiséři taky šikovná práce. Možná někomu to přijde velmi slaboučké a naivní, ale zas musíte prostě mít zvláštní náladu na takový "cry film". (11.04.2020)

Možná jsem se zase dostala do svého sarkastického období, možná už mám těchhle filmů prostě trošku plné zuby, protože mi přijde, že jsou všechny na jedno brdo! Do života jedné princezny, která má všechno krásně nalajnované vstoupí one "bad boy", buřič s problémy ve společnosti, který si hraje na velkého tvrďáka, kterým ale samozřejmě ve skutečnosti není, což ta ženská něžná bytost dokáže odhalit a dá mu impuls k tomu, aby změnil svůj život a bla bla bla.... Takovýchhle snímků je prostě moc a já už jsem jich trochu přejezená... musely by být opravdu dokonale zpracované či nabídnout něco navíc, abych je mohla ohodnotit lépe! Líbila se mi první scéna - záběr na černobílé foto před nímž stojí mužská postava, vedle ní pobíhá malá černošská holčička a v pozadí zaznívá hlas, "který nás jakoby uvádí do děje", to na mě většinou zabírá, jenže pak také očekávám minimálně zajímavý filmový zážitek a né jen klasický a velmi předvídatelný příběh... 3/10 (04.09.2012)