Drogová válka

Kdysi jsem se jednou bavil s jedním filmofilem a on mně říkal u Asie si musíš na csfd vždy odečíst 10% z celkového hodnocení a pak se to bude blížit realitě. Faktem je, že tak před 10 lety na csfd byla nskutečně silná komunita asijských filmových fanoušků, kteří mydlili všemu asijskýmu vysoký hodnocená hlava nehlava. To mně už po několikaté vyslovuje hodnocení u asijských filmů se kterým nemůžu souhlasit. Film je vyprávěn neskutečně zmatečně, finalová přestřelka mně připomínala jeden díl Bláznívý střely, nejen že nebylo zcela jasný kdo je gangster a kdo policajt, ale ještě tam po sobě stříleli na souložící vzdálenost, dvakrát, třikrát. Jak by řekl náš slovenský obviněný premiér "sorry jako" . (07.02.2018)

Po hrstce diskutabilních či kompromisních titulů jen částečně upomínajících na vrcholná léta vystřihnul Johnnie To nečekaný návrat k vrcholné formě. Tedy přesně řečeno představuje "Drug War" vlastně nový začátek (tedy alespoň doufejme) - v Číně natáčený thriller, který maximalizuje svůj potenciál do doslova nonstop jízdy hýřící nápaditými peripetiemi. Dokonce lze říct, že narozdíl od okázalé scenáristické exhibice vrcholných filmů z pera Yau Nai Hoie přináší Toova novinka jakoby nenápadně vymazlené vyprávění, které jde bez jakýchkoli retartdačních pasáží od jedné napínavé sekvence k druhé. Při čemž ale za zdejší smrští událostí se skrývá promyšlený stroj, jenž precizně vede diváka přesně tam, kam chce. Zásadní roli v tomto procesu hrají představitelé hlavních i vedlejších postav a jejich profilace za pochodu překotného vyprávění, díky čemuž v základu schematické figurky dostaly energii a životnost. Tedy s výjimkou hlavní postavy, která se většinu filmu jeví jako neprostupná, ale nakonec se dostane uhrančivě komplexní profilaci svými činy. Doufejme, že tento umolousaný a chaotickým thriller, který zcela nelítostně přistupuje ke svým postavám a diváckým očekáváním, znamená opravdu nejen resuscitaci, ale vyloženě nový směr Toovy tvorby, který se definitivně přijal výzvu lukrativních čínských koprodukcí, ale při tom v rámci stanovených mantinelů vytvořil zcela výjimečně intenzivní, promyšlené a divácky uhrančivé dílo. (10.02.2013)

Až mě to mé hodnocení nakonec trochu mrzí, protože minimálně první půlka byla hodně zajímavá, někde po půlce mě to však začalo nudit a uspávat. Faktem ale je, že přestřelky jsou zvláštní, prakticky co výstřel, to zásah, což se ve filmech moc často nevidí a dva němí gangstabratři měli fakt kule. Druhá půlka, i navzdiry řečenému, se však utopila v nezájmu. Možná, kdyby to bylo kratší... (31.12.2014)

Plakát je na výbornou. Připravil půdu pro nekompromisní krimi, kde na jedné straně je nesmlouvavý policajt a na straně druhé zločinec, který chtě nechtě musí spolupracovat. Výsledek? Podobně laděné kriminálky už nám Asie předvedla třeba zrovna u filmu Volavka, takže zkušenosti by mít měli. Jenže já tomu vztahu těch dvou prostě vůbec nevěřil. Drogový dealer něco prásknul, stal se průser, on přiznal, že neřekl všechno, policie pohrozila smrtí, on se rozbrečel a rozmluvil se víc. No a takových momentů bylo ve filmu bezpočet. Scéna předávkování drog je například hodně slušná, závěrečná přestřelka je ale jak, kdyby se konala na pískovišti. Takové kvalitativní rozdíly bych u Číňanů fakt nečekal. (11.02.2018)

(SPOILERY) ~ Krucinál, zase pěkná sinusoida. ~ Rozjede se to jako dobrý krimi-drogový detektivní thriller, kde má ale policista poměrně unylou úlohu, za to se snaží, pak to trochu upadá v pro mě poněkud nepřehledný marast postav a kumpánů, který zase postupně graduje, aby to celé kleslo v poněkud překombinovanou nepřehlednou a trochu nelogickou ultra-přestřelku, kde pochcípá celý ansámbl krom hlavního přeběhlického záporáka, což mé nadšení zase "zchladilo", ale ten jeho pokus o přežití, kdy i na stole se snaží vykoupit se informacemi do poslední chvíle, byl nečekaný a rozhodně něco nového pro konce tohoto typu filmů. Hudba tomu taky pomohla, žádný rock, metal, spíš taková melodická rytmická ambientovka, která podbarvila titulky. ~ Během filmu mi lítalo hodnocení stále mezi *** a *****, ale nakonec se ustálím na třech. Pro čtyři bych musel mít trochu víc popsané osobnosti policistů i záporáků, abych dokázal skutečně zhodnotit míru a škody jejich smrtí. Stejně tak by neuškodilo zpřehlednit a uhladit přestřelku, protože mi přišlo, že umírají mnohdy zbytečně a až jednoduše nelogicky. ~ Nicméně i tak, vezměte si tohle a libovolnou českou kriminálku a po vzoru "Haha" se zasmějte. (30.06.2013)