Reklama

Reklama

Donšajni

  • Česko Sukničkáři (pracovní název) (více)
Komedie / Hudební
Česko, 2013, 102 min

Režie:

Jiří Menzel

Kamera:

Jaromír Šofr

Hrají:

Jan Hartl, Libuše Šafránková, Martin Huba, Ivana Chýlková, Jiřina Jirásková, Lucie Juránková, Anna Klamo, Jan Mikušek, Emílie Řezáčová, (více)
(další profese)

Místní svůdce a operní režisér Vítek začíná zkoušet Mozartova Dona Giovanniho. Aby měl úspěch, pozve pro chystané představení z Ameriky slavného operního pěvce Jakuba, který v tomto divadle kdysi začínal. Teď je z něj starší muž se spoustou zdravotních problémů, ale ženy se mu nepřestaly líbit. Jakub začne se souborem zkoušet a zdá se, že představení bude mít velký úspěch. V té době Vítkovi kdosi ukradne auto a to použije při bankovní loupeži. Tu překazí učitelka zpěvu Markéta. Vítek zjistí, že je bývalou láskou Jakuba a že s ním má dceru. Postará se o to, aby se znovu setkali? (TV Nova)

(více)

Videa (1)

Recenze (342)

Tetsuo odpad!

všechny recenze uživatele

World Record v senilitě a filmařské impotenci. S jen velmi lehounkou nadsázkou jde o Trošku v opeře. Stejný styl, stejná úroveň humoru. Herců je vám vyloženě líto, že musí říkat některé věty, a mnozí vypadají, že i chvíli přemýšlejí, jestli je vůbec mají vyslovit. 102 minut nikdy nepůsobilo tak nekonečně. _________________ Nejde o to, že Donšajni mají být lehká zábava na oddech. Jde o to, že v něm není ani moc humoru, není zjevná úroveň žánrové nadsázky (chvílemi by to chtělo být crazy, chvílemi hořkosmutné), není vůbec jasné, kdo je hlavní postava, co je zápletka, čím by nám postavy měly být sympatické, jestli je film romantický nebo satirický, jestli se vůbec odehrává v České republice a v současnosti apod. (Celé to působí, že jde o dílo lidí žijících zcela mimo jakoukoli realitu a kteří už se rozloučili se světem jako celkem.) ________________ Ani nekonečné televizní seriály nemají tolik hluchých míst. Jestliže dosud nejhoršími Menzelovým filmem byli Čokoládoví čmuchalové, tak Donšajnům se podařilo je překonat. ________________ A všechny ty řeči o úspěchu na festivalu v Montrealu, se Zlatými Glóby nebo Oscary jsou jen reklamně nafouknutá bublina, zástěrka za skutečný stav věcí, který se odhalil hned při slavnostní české premiéře, kde řada lidí odešla během promítání, protože se to prostě nedalo vydržet. ____________ Člověk by se třeba i chtěl pohoršit nad tím, že jde o uslintanou stařeckou prasárnu (jak naznačuje trailer), ale ani toto vám Donšajni neumožní. Není v nich totiž nic.______________________ Vlastně něco ano, estetický světonázor Jiřího Menzela, který jde shrnout zhruba takto: Je třeba udělat dlouhý nos na ty, kteří jakýmkoli způsobem vyznávají vážnou vysokou kulturu, nebo dokonce moderní umění. Operní režisér ve filmu hrdě staví na odiv, že nedělá na jevišti žádnou avantgardu, ale jen tu nejkonvenčnější klasiku, což je doprovázeno Menzelovými karikaturními představami, jak taková zbytečná avantgarda vypadá. I pokud přijmeme vtip s Donem Giovannim zpívajícím vsedě na záchodě, pořád je obtížné přijmout jedinou „pozitivní verzi“, totiž spokojenost provinčního divadelníka, který se sám přiznává, že vlastně nic neumí, operu vlastně nemá rád a dělá ji jen proto, aby mohl souložit se zpěvačkami. _________________ Ve své nemohoucnosti se tedy Donšajni zároveň vymezují vůči jakékoli snaze dělat něco jinak a nově. Jde o jasnou zprávu publiku, že existuje pouze umolousaná poctivost, nebo pokrytecké předstírání čehosi vyššího, a poslední alternativou už je jenom buranství novodobých podnikatelů, kteří operní domy přestavují na kasina. ______________ Takto nesmyslně vyhrocené kontrasty pak publikum vhánějí do náruče i sebehůře natočeného snímku, a stačí se jenom ohánět svou obyčejností a odporem k experimentům. Pokud bychom tedy Donšajny měli brát vážně, neoznačíme je pouze za špatný film, ale za pokus o demagogický podvod. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Nic proti panu Menzelovi i když neumí při příchodu a odchodu z restaurace ani pozdravit a dokonce ani zaplatit, má můj respekt za filmy které natočil, ale tohle bylo na úrovni kanalizice ze 17.století. Donšajni mě celkem často přípomínali Kameňák, s tím rozdílem, že ten se alespoň netvářil jako Kryštof Kolombus při objevu Ameriky. Ze všeho nejhorší byly dialogy, působily stejně neupřimně jako slova pana Grosse, že to myslí upřimně. Nic proti pohledu za výstřih nebo na kozy či rovnou na nahý ženský tělo ...to klidně kdykoli, kdekoli, jakoli, jenže já si tady připadal jak starej slinta, co šmíruje holky klíčovou dírkou, protože na víc nemá a nebylo mně to až tak příjemný, jak by se mohlo zdát. Pak tady máme příběh, ten žádný nebyl, to bylo takový mochito smíchaný s cuba libre a tak to i chutnalo, tedy spíš nechutnalo. Jako pozitvium bych viděl herce a scénu, kdy Libuška otvírá okna starýho divadla, to byla krásná scéna ze který jsem cítil lásku ke starým časům a kvalitní práci se světlem. No, měla mě varovat už reklama "tento pořad Vám přináší Blesk." ()

Reklama

Matty odpad!

všechny recenze uživatele

Jiří Menzel je zřejmě starý chlípník (fantazírující o tom, jak ochotně se mladé holky nechávají ohmatávat vyžilými donchuány), který má rád zoom a ženy s velkými prsy, nikoli modernu. Budiž. Musel o tom ale vzniknout nevkusný, nevtipný a nesoustředěný celovečerní film? Kontakt s přítomností se omezuje na rezignované konstatování „tak takhle to u nás chodí“ poté, co je protagonistovi před očima odcizeno auto. Zkrátka, všechno je zlé (vinou komunistů a privatizace), svět se řítí do záhuby a my s tím nic nenaděláme. Tedy, let’s fuck! Jedinou charakteristikou ženských postav pod 40 je frivolnost – každá z nich se bez zábran a dlouhého otálení vyspí s postarším, necharismatickým a neperspektivním divadelním režisérem. Jediná výraznější starší ženská postava je duševně nemocná (např. bezdůvodně ukradne a nabourá auto zapojené do probíhající bankovní loupeže), což je ale podle filmu v pořádku a ženy po přechodu se takhle asi běžně chovají. Vypravěčsky je film nekonzistentní tím, jak nahodile mění perspektivy, míru vědění a sebe-uvědomělosti (nekoncepčně využívané promluvy do kamery jsou samoúčelnou snahou dodat filmu moderní výraz). Dramaturgická impotence filmu se projevuje tím, že jakkoli dlouho se něco děje, nakonec se z hlediska vyprávění stejně nic nestane. Většina (!) scén by mohla být vystřižena bez dopadu na hlavní dějovou linii, neboť nic nezapříčiňují a nepodmiňují, nijak nepřispívají k vývoji příběhu. Humor se dělá z toho, že někdo narazí hlavou do trámu nebo mu rupne v zádech. Pokud má film naopak zvážnět, musí zákonitě někdo zemřít – jiný důvod k serióznosti se nepřipouští. Shovívavě dokážu na tuhle oplzlou obhajobu čumendy pohlížet jedině jako na náhražku pohlavního aktu v pozdním věku, kdy už to holt moc nejde. Očividně totiž opravdu jde o film vzniklý z pouhé potřeby NĚCO zplodit. 10% Zajímavé komentáře: Tetsuo, Emzet, Martin741 ()

T2 odpad!

všechny recenze uživatele

Rozpočet $-miliónovTržby Celosvetovo $248,390▐ našťastie som videl len 50 minút, radšej som potom presedlal na ďalší film v kine, som pri tom monotonnom ubreptano muzikalovom pojatom deji už zaspával a utekal z projekcie kade ľahšie, čo chcel týmto básnik vlastne povedať, jedine dať riadnu konkurenciu babovreskom, ani na nič iné sa to nedokázalo hrať /videl v kine: 10%/ ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Fajn, plakát to má hodně matoucí a je mi jasné, že většina od Menzla čekala něco trochu jiného. Ale na druhou stranu já jsem hodně ráda za to, že se nejedná o další alegorii na ztracené lásky léta 1968, ale hlavním tématem je operní scéna na malém městě. Asi stárnu, ale na téhle férii jsem neshledala nic vyloženě závadného. Hartl, Huba a Šafránková žijí své postavy naprosto přirozeně, Menzel si užívá inscenaci maloměstského Dona Giovanniho v nově objeveném barokním divadle a tu a tam je do záběru propašováno nějakého to inspirativní ňadro. Očividně jedu na droze jménem "Opera nás baví". ()

Galerie (40)

Zajímavosti (17)

  • Natáčení probíhalo od 30. 6. 2012 více než dva měsíce. Klíčové scény se točily v Divadle Oskara Nedbala v Táboře. Jinak se natáčelo také v Mělníku, Českém Krumlově, v zámku v Lysé nad Labem, v lesích okolo Jevan či v areálu bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích. V Praze natáčení probíhalo v Divadle na Vinohradech a v parku v Libni. (gogos)
  • Jiří Menzel málem nestihl premiéru filmu v Praze, protože mu v Amsterdamu uletělo letadlo. Nakonec se mu ale podařilo do Prahy dorazit včas. (nopud)
  • Interiér sokolovny byl natočen v pražském Sokolu Strašnice, který režisér znal z mládí. (Untouchabl)

Reklama

Reklama