Donšajni

Pan Menzel v dojmech z toho, že režíroval pro Otáčivé hlediště a očividně se mu zalíbilo Barokní divadlo na krumlovském zámku a zároveň okouzlen operou natočil něco, co by mělo být tributem právě opeře. Ve skutečnosti je to ale přehlídka herců, kteří hrají jen proto, že je Menzel režisérem. Tenhle snímek není tragédie, ale nemá k ní daleko. (05.08.2015)

Nestává se, že dávám filmům hodnocení odpad, ale tohle si ho zaslouží. Nějak mi unikl děj tohoto filmu, spíše mi to připadá jak slátanina několika nápadů, a pan Menzel se je snažil smotat všechny dohromady! Film nezaujal diváka hned od začátku, i když to později chytne děj, divák je již znuděn, a nevěnuje tomu pozornost! (10.03.2014)

Už nějakou dobu jsou pro mne spolehlivým barometrem články lidí, kteří si říkají filmoví kritici a svými názory zaneřáďují noviny a internet. Když tedy o něčem píší tak strašlivě jako o Donšajnech, mám jistotu , že to nebude tak špatný film. Takže mohu všem, kdo netrpí přehnanou záští vůči Jiřímu Menzelovi a necítí potřebu rádoby intelektuálně exhibovat, tento film klidně doporučit. Není to jistě vrchol autorovy tvorby. Je pravda, že scénář měl ještě někomu ukázat, aby mu tam sem tam něco upravil (ale ne proto, že by byl celý špatný, jsou tam jen na několika místech trochu skřípající dialogy), ale přejme mu, že si chtěl udělat svůj vlastní film. Já jsem z kina odcházel spokojen, minimálně s tím, že barometr nezklamal. S čistým svědomím mohu dát plně zasloužené tři a půl hvězdy, kdyby byl trochu lepší scénář mohly být i čtyři. A já je dám, abych čelil té nesmyslné zlobě, která bohužel zasahuje i tyto stránky. Máme tady pětihvězdičkovou škálu, která je pro normální hodnocení dostačující. Když se někomu film nelíbí, dá jednu hvězdu, když je někdo filmem nadšen, nechť dá klidně pět hvězdiček. A já chápu, že se takto můžeme lišit. Každému se líbí něco jiného. Kdo dá ale "odpad" filmu, který je zcela normální a na tuto škálu se v pohodě vleze, dává vysvědčení především sám sobě. (29.09.2013)

Kdysi jsem přepínal tv kde jsem narazil na pana Menzela jak říká: "nevěřte kritikům, Donšajni nejsou tak špatný film." Já mám české filmy rád, ale tohle je otřesný. Co se mi má na tom líbit? Jak se tam pryzní herci jako Šafránková, Huba? Pane Menzel viděl jsem od Vás ten nejkrásnější český film (Vesničko, má středisková). Teď už i ten nejhorší. :-( (03.05.2014)

Když jsem viděl, že v telce poběží DONŠAJNI, které jsem chtěl už dlouho zkouknout kvůli herecké přítomnosti mé zbožňované Evičky Josefíkové, zapnul jsem po sto letech komerční televizi a šel do toho. Och, nebyl to úplně dobrý nápad. Když už jsem zmínil Evičku, považuji skoro za podvod, že ji dají na plakát, ale v samotném filmu je její role tak mrňavá, že by stačilo mrknout, a člověk by skoro přehlédl, že se tam vůbec objeví. Kristebože! Dalším důvodem mé rozmrzelosti je titul filmu - ve scéně, kdy zestárlá Šafránková (vážně není příjemné sledovat milovanou Popelku v roli nedůstojné jejím hereckým kvalitám) blekotá v kavárně nad kafem cosi o "těch Donšajnech", všechno ve mě zvrací odporem (né že by původní název "Sukničkáři" byl lepší, ale stejně - blbější název filmu aby pohledal). Dalším krutým failem je obsazení Jana Hartla do role děvkaře - tomu šedivákovi s vodnatýma očima nemůžete podobnou roli věřit, ani kdybyste se rozkrájeli, a soukromě Menzelovi zazlívám, že si zde jen přihřál polívčičku nad rozšířenými klepy, že v herecké branži spí každý s každým. Při sledování jsem žasnul, jak toto mohl natočit autor filmů, které se dávno stihly zapsat mezi miláčky televizních diváků, a kdo v sobě našel tu drzost vyslat tento paskvil do nominací na Oscary. Občas tam sice problesknou náznaky toho, jak velký režisér Menzel skutečně je - např. sekvence, kdy si Hartl utahuje z moderních zpracování Dona Giovanniho - ale jsou to spíše odlesky staré slávy, které o to krutěji kontrastují se současným úpadkem. Kdyby chtěl být člověk jízlivý, musel by poznamenat, že od té doby, co se v roce 2004 Menzel oženil, měl pověsit režírování filmů na hřebík, a místo toho si hlídat tu svoji o 40 let mladší krasotinku, aby mu ji nepřebral nějaký "Donšajn". Ne že by se mi všechno na tomto filmu nelíbilo - především všechny scény ze zkoušek Dona Giovanniho jsou výtečné, i když mi soukromě dost trhalo uši slyšet operu všech oper v češtině - Don Giovanni má být přece JEDINĚ v italštině! - ale vyloženě jsem trpěl všude, kde se film snaží být vtipný. Ve skutečnosti je zoufale nevtipný, trapný... a ó ano, proč to nenepsat, děsivě zbytečný. Jsem si skoro jistý, že to asi měl být hodně osobní film, ve kterém by Menzel ventiloval řadu svých myšlenek a vzal si na paškál dnešní svět, ale jako scénárista po mé soudu krutě selhává, a jeho film ve výsledku nemůže oslovit ani náročného diváka, ani prosťáčka, který tam může hledat druhé BABOVŘESKY (k nimž bohužel skutečně nemají DONŠAJNI moc daleko, v tomto ohledu souhlasím s Kamilem Filou). Těžko lovit v hlavě důvody, proč by měl člověk tento film vidět. Nebo proč mu nedat odpad, ačkoli se tomuto extrémnému hodnocení snažím spíše vyhýbat. Za mě jedna hvězda, neb film plný božské Mozartovy hudby prostě odpadem hodnit nelze. (16.11.2014)