Únos

Strhující procedurální drama, seversky odtažitá a nezaujatá filmová rekonstrukce únosu dánské nákladní lodě somálskými piráty. Narozdíl od neméně skvělého a strhujícího Kapitána Phillipse je to drama deheroizované a civilněji exponované. Tobias Lindholm je Pan Filmař! (26.08.2017)

Paul Greengrass je u Kapitána Phillipse hodně autentický, ale pořád je ten vliv Hollywoodu strašně znát. Únos je totiž v rámci autenticity o něčem úplně jiném a to především díky skandinávskému přístupu k vážným tématům. Film vlastně nijak nebuduje atmosféru ani děj. Vše nastaví v prvních minutách a pak už jenom počítá dny, kdy je velká rybářská loď unesena somálskými piráty a Vy jakožto nezávislý pozorovatel sledujete dění jak na lodi, tak u kulatého stolu, kde majitelé firmy bádají, kolik by jim mohli dát peněz, aby rybáře propustili zpět k rodinám. A nevím, co pro mě bylo horší. Nervy jsem měl z obojího. Ve výsledku jsem hodně dumal, proč nedát pět hvězd, a nakonec možná proto, že filmu chybí trošku víc emocí. Vše je hrozně chladné, včetně samotných podnikatelů a především samotného závěru. Film ale věcně ukazuje rozdíly mezi oligarchy a námi, běžnými smrtelníky. A pak ať mi někdo vysvětluje, že je na tomto světě něco správně… (06.10.2020)

Mistrovsky vyprávěný civilní drama o únosu posádky lodi vychrtlíkama. Celé napětí a dramatično je naroubováno na dvě postavy, uneseného kuchaře na lodi a majitele burzovní firmy. (prosím opravte si v obsahu, že piráti vyjednávají z vládou, to vůbec není pravda ). Díky těmto hlavním postávám, sledujeme prostřednictvím kuchaře vývoj situace na unesené lodi, kde se během únosu postupně velmi proměňují vztahy mezi únoscema a unesenýma a prostřednictvím majitele firmy, pod kterou spadá i unesená loď jsme svědky dramatického vyjednávání o výkupném. Díky tomuto pojetí se napětí násobí dvěma a přiznávám, že s přibývajícím časem jsem nedokázal odhadnout ani ň. Geniální scénař, podporují výborný herecký výkony. A tak zatímco piráti v somálských vodách unášejí posádky lodí s cílem získání výkupného, tak Tobias Lindholm unáší v kinosálech diváky s cílem udržet je v napětí do poslední možný minuty, což se mu v tomhle případě zadařilo na výbornou. (28.06.2013)

Dobrý příběh je konstrukce, opravdu dobrý příběh je ten, kde si konstrukci neuvědomujete. Parafráze režijního scenáristického kréda Tobiase Lindholma naprosto vystihuje Únos. Záleží, co vnímáte jako dramatické - pokud scény s kroužícími čluny, střelbu a potyčky, logicky vás tenhle procedurálně laděný snímek zklame. Pokud dovedete docenit minuciózně vystavěný (a přitom přirozeně působící) děj, dokonale odpozorované situace a opět výtečně obsazené civilní postavy (Roland Møller se dostává na můj top severských bestií), je tenhle film správnou adresou. Je na něm cítit, že byl natáčený přímo v daném prostředí, že režisér spolupracoval s lidmi, kteří podobný problém zrovna řešili a především, že Lindholm je nezvykle chytrý filmař. Nic nepodsouvá, nikoho neodsuzuje, studuje a předestírá. Už ani nevím, kdy jsem byl tak napjatý, co vyleze z faxu. Asi nikdy. Společně se seriálem Borgen ultimátní ukázka schopnosti Dánů "čelit" geopolitické realitě. (11.07.2013)

Autentické, civilné, dobre zahrané. Ale chýbajú tomu dramatickejšie momenty, a niektoré scény to zbytočne spomaľujú, zatiaľ čo iné celkovému kontextu príbehu chýbajú. O kuchárovej rodine sme sa mohli dozvedieť viacej, a hlavne: CEO mal riešiť výšku výkupného tiež s akcionármi, keď už boli natoľko iniciatívni, že ho kvôli zdĺhavému vyjednávaniu chceli vymeniť. Uvidíme, čo vymyslí Greengrass s Hanksom na palube. (06.07.2013)