Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Komisařka torontské policie Frances Jane má zdánlivě jednoduchý úkol: hlídat vězně Eddieho Cordera, který leží v bezvědomí v téměř opuštěném křídle nemocnice ve Scarborough. Situace se promění v jakousi verbální partii šachu, když se Cordero náhle probere a ve fyzický zápas, když se jeho komplicové, se kterými provedl loupež, vloupají do nemocnice s cílem ho dostat. Jane se musí vzpamatovat z jejich brutáního útoku, zabránit Corderovu útěku, zjistit, proč vlastně jeho komplicové přišli a rozhodnout se, komu může věřit, aby se z nemocnice dostala živá. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (16)

kolodej1 

všechny recenze uživatele

není to nic, co by přepisovalo dějiny kinematografie a obdobných kousků jsem už viděl nejmíň tucet. Svým zpracováním patřil tenhle film mezi ty lepší, i když ne, že by mi nepřišlo poněkud přitažené za vlasy, jak snadno se dostali zločinci do střeženého prostoru, kde byl všehovšudy jeden policista a jeden pacient, jinak to bylo liduprázdné, což není asi úplně běžný standard. Samotné vzájemné pronásledování bylo zajímavé a dostatečně nesmlouvavé, tohle bylo povedené. Jak je vidět, tak i na velmi omezeném prostoru lze natočit povedený film ()

lucky.loo 

všechny recenze uživatele

Navoněná Holywood produkce to tedy není, ale je vidět ,že nepotřebujete spoustu exteriérů a velký počet lidí abyste udělali poutavý příběh. Dokonce příběh ani nějak zvlášť promyšlený. Nevím co mě bez problémů u filmu udrželo až dokonce, ale něco to bylo. Jinak liga pro ochranu žen by si tento film pouštět neměla, protože už jsem dlouho ve filmu neviděl, že by takhle trápili něžné pohlaví (nepočítám-li horory). Ryan Robbins, slušný výkon příkladná drsná policajtka s velkou mírou ženskosti. ()

Reklama

Morholt 

všechny recenze uživatele

Docela zábavná naháněčka po opuštěných nemocničních chodbách, kdy se skupina gangsterů snaží dostat jjiného gangstera a všechny dohromady prozměnu hodlá dostat mladá policistka. Není to nic, nad čím by zaplesalo srdce thrillerového fanouška, ale má to víc než sympatické obsazení, syrovou atmosféru a pár morbidních scén. Výborná jednohubka po nedělním obědě. 60% ()

sun.eagle 

všechny recenze uživatele

Jakmile slyším spojení komorní thriler tak už to je pro osobně natolik zajímavé spojení že neodolám a musím ho vidět. Minimum prostředků a neznámí herci vlastně nejsou nijak na škodu když to hlavní a nejlepší na tom celém je skvělí příběh, doplněný o dávku solidní brutality, asně vymantelované archetypy postav které přesto umí překvapit. ()

JFL 

všechny recenze uživatele

Jak by řekli slovenští kolegové: „Do Boha, čo ti jebe?“ Vše nasvědčovalo tomu, že tohle bude další z řady rádoby drsných direct-to-video produkcí, které pasou nějaké třetiřadé distribuční společnosti a hrají v nich neznámí herci pod taktovkou ještě méně známého režiséra. A světe div se, ačkoli všechny poznámky na účet tvůrců a distributorů platí, máme tu ohromně vymazlený komorní thriller s již mnohokráte vyzkoušeným konceptem vyhrocenýmdo maxima. V prostoru jednoho poschodí nemocnice se odehraje vypjatá hra na kočku a myš mezi obyčejnou policistkou, zadrženým lupičem z přepadení obchodu s diamanty a jeho kumpány, kteří s ním přišli urovnat účty. Pokud divák přistoupí na premisu, čeká ho fenomenálně vystavěná žánrovka, která nedostatek prostředků vyvažuje precizním scénářem s důmyslně profilovanými postavami. Ty v základu jsou do extrému dovedené šablony thrillerových figur v čele s neoblomně zásadovou policajtkou a vychytralým zločincem. Již jejich úvodní skvěle pointované dialogové oťukávání jednak nastaví vratký vztah lavírující na přitažlivosti, animozitě a nepřiznaném názorovém souznění, ale především odhalí, že hlavní představitelé Ryan Robbins a unikátně charismatická Zoie Palmer mají ohromný talent, který byl doposud promrháván na tuctových srágorách a epizodních partech v televizi. Režisér a scenárista Jason Lapeyre se pomalu ze zapadlých koutů laciné videoprodukce dere na světlo coby jedna z velkých nadějí v oblasti originálních a chytře napsaných filmů s žánrovým podkladem. Chtělo by se v publicistické euforii provolávat příměry k Tarantinovi, ale mnohem příhodnější (byť doufejme, že nikoli ve smyslu kariérním) je paralela k průkopníkovi novátorských a dramaticky vypjatých žánrovek Ericu Redovi. 9/10 ()

Galerie (6)

Reklama

Reklama