贖罪
Penance
Režie:
Kijoši KurosawaScénář:
Kijoši KurosawaKamera:
Akiko AšizawaHudba:
Júsuke HajašiHrají:
Kjóko Koizumi, Jú Aoi, Eiko Koike, Sakura Andó, Čizuru Ikewaki, Mirai Morijama, Rjó Kase, Kai Inowaki, Taró Suwa, Kjúsaku Šimada, Ajumi Itó, Terujuki Kagawa (více)Obsahy(1)
V krátkém úvodu sledujeme studentku základní školy Emiri, která se přistěhovala z Tokya do malého městečka Ueda. Okamžitě se ve škole spřátelí se Sae, Maki, Akiko a Yukou. Jednoho dne, když děvčata na hřišti hrají volejbal, jim zatoulaný míč podá neznámý muž a požádá dívky, jestli by mu jedna z nich nepomohla s ventilací v tělocvičně. Emiri souhlasí a vydá se s mužem na místo. Když si dívky po chvíli uvědomí, že se Emiri už dlouho nevrací, vydají se do tělocvičny, kde ji najdou mrtvou. Žádná z dívek si údajně nepamatuje tvář neznámého muže, a tak není dopaden. O několik měsíců později pozve Emiriina matka Asako dívky k nim domů na narozeniny Emiri. Asako dívkám vyčítá, že si nezapamatovaly tvář muže a nedopomohly tak k jeho dopadení. Budou se jí zpovídat ze svých hříchů, dokud pro ni nenajdou podezřelého a případ nebude vyřešen. O patnácet let později dívky zažívají těžké temné časy a snaží se své viny zbavit. Každá epizoda se věnuje jedné z postav, přičemž Asako vše sleduje a dohlíží na jejich pokání. (Redi)
(více)Videa (1)
Recenze (3)
VYKOUPENÍ (viny) /přesný překlad z japonštiny/. POKÁNÍ (z angličtiny)....Dívenky sledují, že dívka byla zavražděna a po patnácti letech se s tím vyrovnávají, přitom je lseduje matka oběti. Až v posledním díle je vrah odhalen, střetává se s matkou... ()
Rozporuplný počin pěti nepříliš vyrovnaných epizod, který sebou nese většinu neduhů japonských TV dramat (či TV dramat obecně) a přináší s sebou jen slabý nádech "typického Kurosawy". Naštěstí i ten slabý nádech však stačí aby tento počin byl vynesen nad většinu J-drama tvorby. Hereckým výkonům nelze moc co vytknout ale snad krom výkonu Teruyuki Kagawy nejde také ani nic vyzdvihnout. Pozitivní aspoň je, že typická TV cheesiness pro tato dramata je úplně minimální. Kurosawa se navíc v posledním díle celkem rozjede a rozlousknutím příběhu přidá aspoň jednu hvězdičku. Ač je s televizní tvorbou odjakživa provázán, tak plátno mu jednoduše sluší víc. Nicméně Penance ale i tak dokazuje, že má co říci v TV friendly podobě. ()
Shokuzai je neotřelý spletenec dramat pětice žen, které jsou vykořistěny ze svého života tragickou událostí a slibem, jejž si daly před patnácti lety. Kurosawa předvádí svůj vypravěčský a režijní um i v limitovaném prostoru televize, kde rafinovaně střídá serialitu se sériovostí a odporuje konvenční struktuře televizní narace. Jeho tradiční minimalismus jde ruku v ruce se zcizovacími prostředky a výrazným odstupem, který umocňuje emoční dopad jednotlivých epizod a pomalá kulminace a odsouvání centrální enigmy vytváří neopakovatelnou ponurou atmosféru. Pomocí bravurní hry se světlem a stíny usilovně klame diváka a soustavně tvoří pozoruhodně působivé kompozice, jež celému příběhu propůjčují jedinečnou intimitu. Důmyslné, nepředvídatelné a bezvýchodné - přesně takové je Kurosawovo pokání. ()
Reklama