Nepřítel

Tento film je ťažký oriešok a skutočná mentálna rozcvička. Ak sa na prvý šup nespoja všetky informácie v jeden logický celok, vznikne organizovaný chaos a brutálna filmová frustrácia, lebo ani koniec nič nevysvetlí. Treba vnímať, rozlišovať a spájať čo je reálna línia a čo nie...ale aby som nespoilerovala. Filmu ako takému nie je čo vytknúť, možno prehnané emócie, ktoré mi nesedeli k tomu, čo postavy reálne prežívali. Rovnako hudobný podmaz, ktorý mal podvedome vyvolávať napätie v situáciach, v ktorých v podstate o nič vážne nešlo, a navodzovalo to umelú atmosféru bububu...Určite to žánrovo nie je žiadna oddychovka, ani nič jednoduché. Ak si chcete potrápiť šedú mozgovú, hor sa práve na tento film, pretože je šikovne zrežírovaný. (14.12.2014)

Otravná nuda, podobná záznamu z operace zadřené třísky. (29.12.2014)

Ja si dovolím povedať, že Enemy je filmom akým je, hlavne kvôli výkonu Jakea Gyllenhaala - predsa len zahrať dve totožné a zároveň rozdielne postavičky vyžaduje veľký talent. Ale dopredu vás upozorňujem, že tento temný, hlboký, farebne ponurý film vám nepodá odpovede po prvom zhliadnutí. Nepodá vám odpovede dokonca ani po dvoch a pravdepodobne ani po troch. Pripravte sa, že pokiaľ máte v sebe aspoň kúsoček zvedavého človeka, tak rozmýšľaním nad jeho zmyslom strávite aj zopár hodín predtým, ako konečne zaspíte. V priebehu nasledujúcich dní sa vám tu pokúsim vysvetliť poinu snímky, lebo mnohí majú stále svoje vlastné a bujné predstavy o tom, čo sa tu vlastne odohrávalo. (26.05.2019)

Po tomto filme mi teda ostal pekný bordel v hlave. Slušné herecké obsadenie a tajomná atmosféra ťahá film dopredu, ale nudný a zároveň zaujímavý príbeh ho ťahá zas ku dnu. Že nudný a zaujímavý nejde do kopy som si myslel aj ja, ale film ma tak pomalé tempo, že v tom plochom príbehu nudí, no časom zas niečim prekvapí. Keď film skončil som sa nad tým zamyslel a musím povedať, že myšlienka nieje zlá a každá obyčajná nudne vyzerajúca scéna ma svoj význam, ale doteraz sa v tom strácam. 50% - 2* (12.05.2014)

Racionální vysvětlní možná existuje, možná že ne, a možná je to taky úplně jedno. Villeneuve je samozřejmě super řemeslník, ale umělce v něm minimálně v tomhle případě nevidím - na to jsem se místy pořád moc nudil a rozplétání (nebo předení) motivačních pavučin mi nepřišlo zdaleka tak vtahující a podnětné jako u vrcholného Lynche (jehož taky úplně neobdivuji, ale umělec je to s velkým U). Škoda, že podobné slabiny doprovází všechny filmy Villeneuva, jinak samy o sobě zajímavé a místy i stylové. 70 (10.02.2017)

Do háje, teď abych zase nejmíň týden spala při rozsvíceném světle a s bulvama dokořán, nesnáším ty bestie osminohý a že jich tady bylo víc jak v kdejakém přírodopisném dokumentu. Do detailu. Název je výstižnej. Dlouho mě viděné tak nerozsekalo. A to jsem u údajně klíčových scén měla ve vteřině ruce před očima. PS: Interpretace filmu uživatelkou chezush ve zdejší diskuzi k filmu (17.4.2014) je perfektní, film v mých očích po jejím prostudování hned o pomyslnou příčku povylezl. (20.05.2014)

Tohle si s chutí pustím ještě jednou, protože je to potřeba. Každopádně docela Melancholia rulez. Film, který vyžaduje obrovskou pozornost. Ti, kteří s ní potřebují šetřit na filmy, které dávají smysl, nechť toto ani nezkouší. Já tohle mám rád. Detaily dodám po druhé projekci. (21.04.2014)

Na pochopenie veľmi ťažký film, je tu veľa možných nejednoznačných vysvetlení pointy, každý tento film chápe inak. Pravdepodobne pokiaľ pointu neosvetlí samotný autor tak všetko ostane len na úrovni debát a teórií. Ja film vnímam ako vnútorný boj, ktorý sa odohráva v Adamovej hlave, kde sa spriada pavučina strachu zo zodpovednosti a nenaplnených snov a ich následné potláčanie. Súhlasím s tvrdením, že koniec je jeden z najšokujúcejších zo všetkých filmov vôbec. Ani si nepamätám film, kde by som na konci dostal takú "facku". Len škoda toho tempa. Na môj vkus bolo hrozne komótne, uspávajúce a aj keď atmosféra nebola zlá, chýbalo tu napätie, a to v tomto žánri je určite veľké mínus. Film je ťažké opísať, to treba vidieť a nech si naň každý urobí názor sám. 10 ľudí = 10 názorov na film, vysvetlenie je veľmi individuálne. Kde je pravda? To vie len autor. 75/100 (28.05.2014)

Mnoho povyku pro nic. (06.10.2014)

Děkuji Kálí, že nejsem interleguán, a že je tedy mým artovým vrcholem doposud jen Mach kopulující se Šebestovou, která zažívá vrchol, ač na ní spolužák Horáček společně s Pažoutem kálí... snad jste postřehli ve zdánlivě přiblblé větě má tajemná vodítka, která může objevit zase jen ten vyvolený a mimořádně oduševnělý jedinec. Ano, jsi to ty, předrahý, postižený debile. (31.07.2014)

Tak už chápu, proč v Malströmu ryba (či spíš posloupnost ryb) vypráví "velmi starý příběh". Takže Malström je o tom, jak to mají holky a Enemy o tom, jak to mají kluci? Pak se nemůžeme divit, že naše (totiž západní) civilizace vymírá. Těhotenství, sexuální a partnerské vztahy i vlastní identita jako problém, ano hrozba. Podstatná je samota a dezorientace. On v Enemy i ona v Malströmu jsou duševně narušeni právě do té míry, do jaké jsou osamocenými individualizovanými členy civilizace v jejím současném stupni. Není na nich nic nenormálního či nemorálního, slova "duševní narušení" berte striktně jen v jeich základním významu, ostatně jedním (dobře zdůvodnitelným) pólem interpretačního rozpětí Enemy je, že celý ten film je něčím snem (viz Traffic). Vír v moři plném ryb i pavoučí síť jsou něčím, v čem uvízneš a už tě to nepustí, podstatně centrovány tím, co tě pohltí. Na Enemy je mj. krásné jednak konfůzní vyprávění, jednak to, že i když si ho znovu nepustíte a nic nepochopíte, ocitáte se v lůně vnitřní krize vysoce civilizovaného anonymního individua, přičemž interpretace "jak to teda bylo" nemá vliv na to, co si z toho který divák vezme. (Málokdy jsem při čtení čsfd komentářů k nějakému interpretačně náročnému kousku tak bohatě odměněn rozličnými interpretacemi, z nichž žádná není k zahození, včetně Chezush v diskusi.) Např. aspekt, který já tam především vidím (fatální krize dezorientovaného individua v naší civilizaci) je v opozici ke klasicky psychoanalytickému výkladu stejně málo, jako jsou příslušné segmenty skutečnosti k sobě. Omezíme-li se však tématicky na komplex naznačený jednoznačným spojením izolovaného záběru na nahou těhotnou Helenu v ložnici v samém úvodu filmu s "tamtím" pohledem do ložnice v samém konci, můžeme považovat jména obou partnerek (která zazní až ke konci, zatímco jména jejich mužských protějšků slýcháme neustále) za návodná - jména Marie a Helena excelentně představují protichůdné extrémy mužsky definovaného archetypu ženy a takto utvářejí jeho komplementaritu. (Přidělením těchto jmen jejich nositelkám opačně, než by bylo lze očekávat, se autor vyhnul nemístnému zjednodušení - z hlediska hrdinova komplexu nelze počítat s tím, že tato žena je nějaká a tato zase jiná, což po přečtení komentářů nemusím nijak zvlášť dokazovat.) Co znamená Adam ve vztahu k ženě, netřeba připomínat - proti němu lze postavit "vzdorujícího" sv. Antonína i s jeho vidinami. Ale to jen tak na okraj. Budu se muset znovu podívat i na ten Malström a - jiných Vileneuvových filmů krom jednoho kraťase dosud nevidše - začínám mít pocit, jako by jeho dosavadní tvorba byla (tématicky) jen přípravnou průzkumnou prací pro něco opravdu velkého. (13.06.2016)

V kabátku utkaném ze surrealistického přediva, ozdobeného lákavými tóny hudby se promenuje před divákem Rubikova kostka, kterou málokdo poskládá napoprvé. V pootáčení kostiček na správná místa brání i báječná atmosféra filmu, která diváka připravuje na tradičně pojatou pointu mystery. Pro mě se stal Nepřítel filmem o hledání. Ať již se jedná o hledání jeho smyslu, nebo o hledání našeho nepřítele v nás. Tohle je snímek pro všechny, kteří nesnáší polopatické filmy. Nad Nepřítelem můžete celkem dlouho přemýšlet. (02.12.2022)

Sociálne paranoje Mesta pavúkov. Richard Kelly má podobného mimozemšťana (16.04.2014)

Když váš film disponuje takto úchvatně tajuplnou mind-fuck atmosférou, pak ani tolik nevadí, když jeho příběh je poněkud surrealistický a (proto) ne zrovna snadno pochopitelný... 70 % (05.02.2017)

Asi sa to dá brať ako čisté podobenstvo, možno to chápať (čisto teoreticky) aj doslovne ako sci-fi, čo z toho taktiež robí podobenstvo. Len je trochu škoda, že v záujme tej divnosti a túžbe po nezávislosti je samotný príbeh trochu slabší, zápletka sa vyvíja pomaly nie kvôli atmosfére, ale aby sa to natiahlo aspoň na tú hodinu a pol. "Pavučiny" uvidíme počas filmu niekoľkokrát a pokiaľ chcete vysvetlenie, prečo zrovna pavúci a totalita, tak si povedzte, že sme všetci v súčasnosti závislí na webe, tak prečo nie. Škoda, že sa to nedotiahlo ešte trochu ďalej, že sa to berie tak extrémne vážne a že chýba tomu nadhľad a humor. Ja by som určite vymyslel nejakú sekvenciu na tenisovom turnaji, kde by mali všetci bordel v tom, kto je práve na ktorej strane kurtu. Určite si treba prečítať ten viackrát zmienený odkaz na vysvetlenie, najmä kvôli paralelám k spisovateľovi knihy, ktorej je Enemy adaptáciou. Takže po pozretí odkazu na youtube si človek povie, že iba to je tá správna analýza a mňa by zaujímalo, či Villeneuve robil film s tým, že aj tie rozdielne vysvetlenia sú všetky správne, alebo iba tá psychologická analýza jedného muža a jeho boj so ženami, ktorý nechce prevziať zodpovednosť za svoj život. Metafory k tejto téme fungujú presne. (29.05.2014)

Jsem v šoku. Víc než z filmu samotnýho ale z toho, že se nachází v červených číslech. Každopádně Enemy je kus geniální filmařiny, která vyžaduje něco víc, než jenom s hubou plnou popcornu čučet na obrázky. Tady je opravdu třeba myslet, protože film nejenže vypráví skrze dialogy, ale možná i víc skrze obraz a symboliku, kdy pavouci představují... (a já vám to neřeknu). Nejlepší "bizárium" a psycho posledních několika let. Jenom nechápu to hodnocení, pakliže má Only God Forgives něco málo přes padesát, neměl by Nepřítel jít přes šedesát. On totiž způsob vyprávění, kamery, střihu i režie je vpravdě totožný - ačkoliv si filmy ve výsledku podobný vůbec nejsou, ba co víc, je Enemy ještě možná o něco méně divácky vstřícný. (22.04.2014)

Jakea sice moc nemusím, ale docela se předvedl. Má to správnou psycho atmosféru, ale jinak je to takové bez života. Neurazí, ale ani nenadchne. (29.11.2015)

Film, který vás po jeho skončení donutí přemýšlet. Jenže to by mě ten film musel nadchnout. Ponurá, chcankoidní atmosféra, každý se tu tváří jak na pohřbu, nuda. (01.09.2018)

Přesto, že mám Denise Villeneuvea velmi rád, tohle se mu podle mě moc nepovedlo. Většinu filmu jsem se nudil. Pochopil jsem ho až po přečtení návodu, ale stejně to má díry. Každopádně bych chtěl aspoň vyzdvihnout skvělou dvojroli Jakea Gyllenhaala. Škoda, že Mélanie Laurent nedostala víc prostoru. Tak snad příště, Denisi... "Ojel jsi moji ženu?!" (16.10.2018)

Prostě.....MINDFUCK! (21.10.2021)